Vysokoimpaktní pohyb u artrózy: opravdu ničí klouby? | MediScope Journal Club #23
from MediScope
61m 6s
Diskuse se zaměřuje na dánskou kohortovou studii zkoumající vztah mezi vysokoimpaktní pohybovou aktivitou a rizikem totální endoprotézy kyčle či kolene u pacientů s artrózou. Studie pracovala s 1766 pacienty zařazenými do národního edukačně-cvičebního programu a sledovala je 12 měsíců. Výsledky ukázaly, že pacienti provozující nárazové aktivity, jako je běh, měli o 36–48 % nižší pravděpodobnost náhrady kyčle, zatímco u kolene se rozdíl neprokázal. Autoři však upozorňují, že jde o observační data, nikoli o intervenční studii, takže nelze vyvozovat kauzalitu. Významným omezením je malý vzorek ve vysokoimpaktní skupině, velké konfidenční intervaly a pravděpodobné výběrové zkreslení – šlo o zdravější a funkčnější jedince, kteří mohli nárazové aktivity tolerovat. Mediátorová analýza nezjistila, že by bolest, funkční kapacita nebo strach z poškození kloubu vysvětlovaly výsledek. Přesto studie naznačuje, že paušální zákaz běhu u artrózy nemusí být opodstatněný a že by lékaři měli být v restrikcích opatrnější. Zazněl také důraz na to, že pohybová aktivita má obecně řadu benefitů a že její plošné zakazování může pacienty poškodit více než mírné riziko akutního zhoršení.
Ahoj, zdraví vás Martin Grunman u další hođerné klapu, neskasím tu jakýná knéž slukášemu toho hělu káši.
Zdraví všich se?
Máme tedy Arthrozum. Arthrozum je tady už mělý.
O digitalní fyzotrapy a její efektu na Arthrozu. Teďka tady máme v velice úzkou otázku.
A to jestli vysoko-impaktní fyzická aktivitá, respektyvé partyci pace na tohle teď vysoko-impaktní fyzické aktivitě.
Nam zvyšuje nebo snížuje ryzyko v jednom roce, jesl její tí pacienti půjdou na totalně naprtezone, bo nepůjdou.
Zakazuješ běhání a je vysoko-impaktní aktivitus vým pacientu, můl káši.
Jako poušalné rozledněná, asi když bych nějakou hodně jsem v tomovického kombitprostě běch ekstreně jako provokovatě jsem v tomové takhle se rozkážit předstady, že se půvý.
Tohle jsme nějaký možno si, jak to změjí se nějaký řekl. Globa a mě, myslím, že orthopedě jako hodně tí hrou, k tomu jako doporučit.
Vledem jsou stavartou zau takový tohle klasyku, úzeko, loplování a nějaký vysoko-impaktní aktivitá, kde je běhskou, kde je bude, nebo že nějaký contacting sport stavu spíš, odrazují nej spíš prástý obrý, což to vysoká razovat, a těž úrhyflí to struk pravn poškozy.
A povede to držíf, kte je to dáně neprotozen, bo takové se to pršto dělají.
A na záklě je čel si myslíše podložená právě ta tohle to doporučení.
Bruže jako, i tohle to doporučení nebo respektive zákaz, můžná, si myslím, že občasto tak jako zní, že fakt jako zákazil a v vysloveně hodně do doporučují ty lety aktivitě.
Tak steně tak jako, bychom něleně a co trá doporučovat, vytvôřit nějakou intervenci dávat těm našim pacentom nějakou intervenci.
Jak intervencem může být ten zákaz, tak si osím si, že ti ortopedi čerpají, protože jí já jsem osobně nenášel jený studě, ani kohor tovi, ani cokoliv, který by vyslovně rikali, že by běhá ni nebo nějaká pak tova aktivitám.
Měla negativní vlev na bolestí, bo obecně artoretický daléž to si okolo.
Takže vzpíšně, že by to bude taká mešlenká, nebo doporučují mešlenká, nebo doporučují mešlenká.
Ne nezakozů, ja obecně nerat jako zakazů pokud nemusím, ale jako. Obecně máme takovou nebo v té medicyně za posledních několik děsí teklet, se několik rád stalo, že jsme zakáza ligněco, tako dávli spíš klid těm naším pacientu.
A mnohokrát se zistilo, že to jako není tané lepší zále, že to zpíš poškuzuje typacenty, typický to je třeba klit na lůšku po Lubek Pain, tak ještě v mnohem století se zistilo také to, že klit na lůšku, když máš Lubek Pain, je mnohoří než to, že typacent jako skouší dělat všech možný.
Obecně jako v můzkol skouštání medicyně, tak jác nepomatil nebo nenašel jsem stav, který by benefytovol jako víra z něsto uklidů, že bychom jim něco zakázali, že něco fak jako nesmídila.
Tak myto příde, že je to jako škoda, že je možná možná, nevímel, to něže se možná opokuje znova historie, že něco zakazujeme, ale třeba to tak ne musí by.
Tysně něco tě trána padá, co jako vyloženě benefituje z toho klidů, dlouh do býho, že něco zakážeme na ten člověk to nesmídila vlastně do konci v života.
To byděl vlastně říkajem do koncelní.
Tak říkáš sloho, byho se nám, který krav kde by mo nějakých akutěních trebů mát nebo únových faktůr, tak tam se dokážit předstali, že potřebuješ nějak má stavit na režím.
Ale jak říkáš sloho klidů, který pětskáme z poskledáň medici, tak se nebo, bože bym někde bylo ekstra není hodný těm lidem zakázat pohýt nebo nějaké aktivity na napravní nic přimětra.
Prředitady vlastně je taková zajímá vás myčka, jo pokud siště tě není dostaneme opéro těch dát, že vlastně v té ať už věrecké nebo klinické komunitě panuje takový to, že impactová aktivitá přesně jak si ríkal.
Dojo mechanické začiže víc ten klop, siš jako nějaká pravdáje, samozřejmě, a že to vedak těm negativním důsledku a zhoršiní artozy na příklad.
Pro to neuděláme žádný výskům, který by přímo randomyzoval lidi, že tady bude teda od impactovou aktivitů, verezů slou impactovou aktivitů, a bude meva sledovat.
Pro to, že počíže máme počku zeme ty noši pacienty, ale záraveně nemáme žádné dota, které by to hledo potvřezovalo.
A zase s rostáme do toho ciklu, že nemáme dota, chcíli bychom je ale etická komunitou pene nedoporučí, ale je to pořád taková smíčka, že níkde nebude můžání dota.
Rozhodujeme na základě biomechanických předpokladů nebo nějakých bajosnutých skušeností a zámě je to jako škoda.
Jako vždy nejspíš se to jako ofuzen?
O potencáně jakýval který stí popládří k mleží, a jako nejspíž vám nevyvžíváme, to je uplumat v tomhle.
Měste rostáme do toho takových lidi, dají lůplně, tak možná si můžeme představit tu celou study na se os danskou study z roku 2026.
Myslím, že byla vydana na záčátku Červná tuším, toho do roku 206.
Lávní autor byl líů a další autor, byly gran, ros a skou.
A jak jsem říkálo tak se snažil ten to danský tým vzít patsyntej, které vzalo z registru,
které jsou celou národným programu cvíčíní a edukat se pro lidi z artrozov, a podíval se na 1766 na pacientu, který byly zařazení do tohle programu od roku 2016-1922.
A na záčátku se každého zeptali do tazníkém UC LA, čuš je takový do tazník, který rozřazuje do 10 skupy na zakléto, jak moc ten člověk je physický aktyvní.
Jak moc se věnuje různým impactovým aktyvitam nebo méně, impactovým aktyvitam nebo náračným aktyvitam spíše.
A kdo uvedl, že se pravdého ně nebo občas věnuje nárazovým sportom typu běch, ten je sliže nebo jaký balet, a podobně je tak spadl do high impact, káret kategorie.
Jednal se o artroteky kýčle i kolen, a pod 12 měsících se ih zeptali, jesli mezi tím podstopili nahrodu klubu.
Znamená nic, že jsme rozředili do nějakých těch skupin, jak můl jsou aktyvní, pod 12 měsících pojedom roce jsme se ih zeptali, jesli teda měli total inoprotezu nebo neměli.
Vysledí bylo takový, že lidé, který názacátku dělali nárazové aktivity, měli od 36 a 48 % niši šanci, že do roka dostanou nahrodu kýčle.
Kolejna nebyl rozdílu v betřádní ani nahru ani dolu.
Co je na to říkáš?
Deku jsem z to nepročetě, jak dlouž tak ta myšlenka myl osně příde, hraž je fajn.
Zároveň tam dělali tu mediátru analizu, jste děje přes bolest, funkční kapacitů nebo strach z pošhození gloubů.
Losně tak, jak jsme si četli ten abstract, tak jsme řeklého, tak to změl osně dobře.
A jsem, že válite, po tom o něco tvrčí, ale jinaké vlastne souly to jako super otázka.
Ušinom ten začáte, že nemí to intervenčí studě, je to longitudinalní kohor to vlastudě.
Coš nám zamezo je vlastně jako kaozálním učínku mojí to troško, jako obhání práje přestu mediátru analizu,
že se snaží zjistit, můžeme říct, co byly ty mediátor, a co vlastně mediátor a analizuje. Máme tady nějakou ekspozyci.
Což protože týpat senty, byl vlastně to jesli se učasnit ich impactových aktivit, pak tam mám nějaký výsledek.
Což je tera ta endoprteza, jesli je mají nebo nemají, po tom jednom roce.
Často se stáva, že máme si cem jako ekspozyci a nějaký výsledek, ale nejde to jako přímou čarou,
tak ekspozyci se obvěvně ten výsledek, ale to ekspozyci se může obvlivňoat nějaký mediátor něco mezi,
a to po tomuže obvěvněvat ten výsledek. Tý mediátor, který oni tady využili, tak byl set stojí nažidli za 30 sekund, bolest a strach z poškození klubu.
Myslí si, že impactová aktivitá může obvlivnět právě tyhle ty mediátory, a ty po tom můžou obvlivnět teda to endoprtezu.
Jiký máme chceny zmomom, bychom jako učekávali, že to může být nějak zpojená.
Vynia v sreka, že představět, že třeba nějakou to funkční kapacitů, takže se někdo bude věnom odpřava víc,
vysokové impactové aktivitě, tak bude řal něco většiný funkční kapacitů, nebo nepotřeba, když bude mít,
a něco prává menční, nějaký strach z poškození to klubu, takže díky tomu třeba může doleko aktivnější bude mít,
nejaký daleko lepší jako životin stil, a zase se zbom, nebo jakojí strach z poškození klubu, bude se přeba více hýbat,
a díky tomu bude mít, nižší bé by, díky tomu má třeba s inžení ryzyko.
To táně do protože, to je bude si se nesmplnějste, jak ty se představují, že funkují to mediátory, travena ryzyko,
to táně do protože před taky námeční, jak to vle, tak ne ten efekt.
Jako rečil, kdo každod představí jelikoš vlasti endoprote za kýčle, nebo kolena je nějaká elektrní protoperace,
a když šitobu lýší lení.
tak možná spíž vyhledáš to orthoperá, spíž vyhledáš to chirurgá, který ty to jako odoperuje.
Takže možná tím le tím si to dokážu představit, ale za mě tady jako stršný problém.
Dí si to jako dáme úplně takový zoom-out, jako když ten člověk převaběha nebo je jako vysoce funční,
tým pádem si může dovolit impactový aktivity, pravděch podobněho tolik neboli,
dělá ty impactový aktivity. Tak představit, kdyby to šilně bolalo, tak to ne dělá možná.
Když dělá ty impactový aktivity tak možná se ani tak moc nebují tefizické, nebují tefizické aktivity nemá ten strach,
tu díž dělá vlastně tu vysokointenzivní vysickou aktivitu.
A když tady dělá to vysokointenzivní vysickou aktivitu, tak ty stoje zažidlé k tomu tak jako hodí,
protože prostej když vlukáře odbenout něco, tak možná se zvedné parkrát zažidlé taky.
Je to takový, že jsme rozdředili pacienty, který jsou hodně funkční, a očekáváme, že ten člověk do roka když běha,
že má jako endoprotezu, jako a se bychom to neočekávali neprzece.
Ten začát, jak ten je vlastně takový, jakože to nedává vlastně smyslou neprzece.
Dítom jsem můžeme říci tomu pacentovy, tak jako ten nějaký proces, jsi ten člověk pude na to operaci, nebo nepude, je v nějakých fazích,
že vychodnotí, že už toho moc, řekne to lejkáři, ten lejkář posovdí do rentgen, neho funkci, doporučí to nějakým rošímu,
ten posovdí se ta indikovaný na to operaci, nebo ne, nabídnej a pacenty příme, a kdy jako ten pacent tam negré zostak moc velkou roli, biologia,
ale jenom to jesli ten pacent už vychodnotí, že už to je moc, je to prostě na nějt, zhodně o to boli, o to o mezu, je čím pádem prostě,
a si neděl a impactové aktivity.
Můžete do to prmou rovnou povlavě, se vlastně to cvěřící, že jsme ty pacenty prostě rozředili od těch, který prostě vžiu, docelo dupře aktyvní žegot,
se uschopním dělatny sukod tým parkním aktivity, nejspíš je to práve, má je nebo lít, a na druhý straně máme tě, který tom nejspíš je kovodně lít,
nejsuschopný je tzmoz dělat, o mezu je to, a pak vlastně skouláme, kdo z nich do 12 mě sýnců budu mít lít,
o to perobalných totalních duprotez jako učlosem.
Intuitivně bych se už i před tím jako typnou, že ty pacenty stí vysoko impactní, kterých jsou na tom osně docelakov pohodě,
chvělí se zaběhat, i vlastně stítabulky potom, bych se typnou, že ty budou mít daleko,
v měnší šancinat totalních duprotezu v 12 mě sýtích než tyjtejí, prstě mají titelete jako v funční levitace, které jsou vlastně, že celý ten prompt
je taký trošku znalašně, že to není nějaká jako intervence, že bychom zalytili dějí a rozhalzili, jak zreklec na observační vězají.
I to už pochýbná vlastně trošku metodyka, protože zistili jsme, že zdraví lidi, bo zdravější lidi,
kdy jsou na tom mít spodě nejspíš nepotřebu, ktec to totalních duproteľ.
Možnády što je jako to se obrátíme? Jov, že tohle to je jasný oprosti, že zdravější lidi nepotřebu to, které to pro tásu, ale na druh u stranu,
když je tady nějaký ten strach právě v té komunitě, že tě lidi, který dělá tu impactovou aktivitou otázka,
jesli to se možná k tomu rostané potomu, se to jí svělej, opravdu měří impactovu aktivitou a nebo měří něco jiného.
Kde by to teda měřil o impactovu aktivitou, že ten člověk vít běhá než ty skupiny, který majlou impactovou aktivitou, který bylo rozřezaný přesně,
že možná nám to říká to, že když tě lidi dělá tu wysokoji impactovou aktivitou, a majl o star to rozů simptomoteckou nějakou dobu,
že jim to nepřináši víc operaci neštěm nískoji impactovým.
Takže to asi nepoškozuje tak šíleně moc ten klob, že tam nevidíme tak moc jiný, velký procenta, který mají je to pratezu.
Můžná tím, le tím svěrem bychom to mohli nějak brát.
To myslíšná je do stranu, až jsme vežnáu troško úplně než, že kdy co teda neglad, to zčeho vlastně autiřitá hali teda ta.
Teda takový vlastně celoplošně, danský, strukturovaný, takový edukatčnět svičer program,
kterou stovám trozu pravěkyčil nějakou klob.
A dolikistru, těch to na celostom, lidé, kteří pravěkůli potížním s té klob,
vyhledali ten zdravachní sestán, a byly fyzot repou ten posouzeně jako vody pro program nebo ne.
Myslím, že tady už si další takový křičník řevlastně, když se podělal nepak kolika procentní dostoupeně v těch skupěnách,
tak tedy, co jsou v té niskoují dendřevně tak, ktěch tam se zbá 18, ktěch to jsou ve středněj dendřevně, ktě ktě, ktěch tam se zbá 2500,
a těch cové vysokoj dendřevně 12, a v té vysokoj pak týv.
Je pouze 350 lili, což už podlady za se trošku nagrává to může tý, co mají tý jako vysokoj pak tývětů.
Tak už si, a se obecně nevěhledá obet, nemají nejzpíšt to výk jako problém, co s cílim, že by je ty trávtelo,
tože vlastně když už tam máme, to jsou spíšte trošku jako zdravější lidě, to nám nepůsobí.
Jo přesně, že když se kukneme třeba do té table one, u té kýčelní kohorty, tak jsou obecně jako mlačí tý, co dělal aj hyimpact,
tože tam je průměrní věk 64, u té long impactové to 67 celá de vět.
Co je za mě zajímaví je, třeba jak dlouho trvají tejh simptomy, a nějaký median, toho trvání,
v té long impactové, nebo té v té long impactové, nebo té středně impactové, také nějaký 12 něsíců, když doutá je věstou kým pak tní je to 17 něsíců, to je za mě to celá zajímaví.
To je možná jako nějaký, jako vyselektování těch lidí, který jsou jako pomalý progezor, že v té ostar troze,
že je to netrapí tak moc rychle, tak moc rychlení na strupeu tejh simptomy, trva to si celé dlouho, ale dokáže byt vysokou vysocé funkční v nomnalím životě.
De bychom taky porovnávali ty grupy, my se se bo vysokou impactová, ní skou impactová, tak trávte loy impactové,
že je mnohem víc, uživání opojdu, protože to prostě bolí, tak asi využivájí co půjdu, no bo víc využivájí pětře, a obecně jim to je někdo předepíše.
Také skore, takvali ty životá, equé 5D, které odnoti jako 5, takových domén hlavníš, kvali ty životá, sebeb sluha mobilitá, deprese, tuším funkce,
a ještě něco teďka nemí přesně tak tam je tak jako rozdílu, že v té loy impactové srsa 4, v té vysokou impactové 80, čo je lepší 80.
Takže za mě přesně jako to působí jako taková, jako lechce zdravější populace, která možná mi progresy v dně nešto loy impactová.
K tomu, co to vlastně je to UCLA, co to vlastně měří, obřed na záklé, to on je vybírali ty vysokou impactový aktivit, a nějskou impactový aktivit.
Jaký usěl je takovou metryka, která právě samodřejmě tohodnotí, takové jednost, takové v Sloveně trozením, která pološka nejlepě poprisového budověn aktivit, a dává skóre 1h10, kdy skóre 1 je se celé neaktivní závěslím na druhých postukně to dát zrůbo pětka,
že občasvene běně na malhavěm aktivitáme, koje plavání, nebo půzeb somyzení, až po nějaký ty 100-90, co jsou ty vysokou impactové, dvítka znamená občasou česním impactních sportů, závorka běch, které sležování a krobace balet těžká mnulán práce, a děsítká, že pravdelně se je ich účasný.
Té to konkrétný studi, osně autorže vzalit tu to pohodním kontinuální škálu, ode 1,20, a rozdělejí do šterev kategorí, kdy ta vysokou jak pak tím, tola prájda dvít, dvít, dvít, dvít, dvít, dvít, dvít, dvít, dvítka, vysoká intenzivní předpoceň, který zaškatlí se měčko osměčku, sředně intenzivní pět po šestku, a nísko intenzivní jední čvášteřku.
Což je rozdělení, který převzalit vlosně z iné tráce, a ne úplně s odignalního psycholedresky vývěš kály, je taková jako sekundální, a dvok kategorizace, která nebyla úplně takhle validovaná jakoš tyřkategoria nastroj.
To v čem jsou ty problémy, tak těch je tam netně koleg, vlastně existujeko i v Dansk Valedy zační studě, kde je vlastně poměně nevolká diskrepánce mezi z sebehodnocením placenta a hodnocením to vyždětřícího, dalé tam problém z takovu kulturnicitelostí jech položek, protože skržváme nějaké ten dotozním tak utřeně jako validovat inatudanou po place, protože můžou být nějaký jiný kulturnic vyklosti, a zrovna práve v Dansků.
Tě pomět nějaký kulturnic vyklosti, třeba je zdiplná koleh do práce, což je pravně úplně takový běžní spůsob do právě, protelně všech nevěkové skupeny, a nejdí do úplněno tně sportovní aktivitá.
Což ukazuje, že úplně bez nějakých úprav to třeba nebo svět úplně úneverezdálně přenositelný a můžená to zachycovat ty pacenty, štám za škrtnou nějakou aktivitou, která přeba úplně nějakon neodpovídal tomu.
Co jako kamby tě nály podřelit.
Cárvění podřádří, že to měž jako kategorí sportu, a ne tu mychanec se udáte, že toho ploubo, což jsem, že takový vlávní.
a znamený nejpostatnější, to ulemi tocí, protože skoré 90 definováno vslavním býtštem sportů nejakých a tyto aktivití má jako velmi rozdílní ten skutečný Impact Profil,
kdy běch prostě generuje, tak jako opakovaný, wysoko frekoneční rázi v osedon, končitiny,
bolec tomá asi nejakými dodatečnými, ale třeba těžká banulnám tráce, může by třeba jako bez jaký ukolif Impactů,
tože někdo zvedá prostě bře měná, tak tam vlastně nejsoubak, tak jako ty komotivní nárazy.
A iním slali ten nástřady, tož úplně neměří to, co ta hipoteza studě nepovíředuje, že bym mělo měřit,
že chci lebněře trázovou závětěž, což je ten jako nápad na to, co bym mohlo být ryzykojí protů struktorámí progressi,
ale to to plně není schopný jako nejřit, což je zavně takový největší lebetace.
Jo jsou lasím, že dají misli měsi, že to sojím paktový aktivitři rozředíme do David Kiresí,
které tady vlastně ten člověk bočnou musí dělá jako impaktu aktivitů, co bylo tráva zajímaví úplně spočátku.
Jako ten jejich kontext proč vlastně zělal, je tu letu studějí, přezióním tam psaly,
že existově nějaké guideline, ktej doporučou pohybu aktivitů.
Jože klénneské guidelines poratrouzu tepické doporučinínsko na razové cvětšení, kvůle obavám,
že vysí zatižení kloubu rychlí progressi o nemocení a zvětší právdě podobnost na radi kloubu.
A odkazují se na jediný zdroj, při tom tam píšiu, že klénneské guidelines.
Jakože z já jsem to pochopil, že je vlastně myslí výce, tega guidelineů, že tak se bych výce guidelineů,
a zhodnotil vlastně jaka spun rešerší, co realně existuje.
Ale za mě takhle ta premysa, že doporučou nísko na razové cvětšení,
a že za mě to až po jako působylo, že by jako ty guidelines,
která ty guidelines doporučí, že bychom neměle dělat i na razové cvětšení,
ale v žádných guidelines, co se našel, není jako vysloveně zákaz te na razové aktivity.
Ty se našel, jako ten zákaz přímo, protože vlastně mě jsou tam mají,
bo velé jako spíštak, jak to vypará, jak to vnímáme mi, ortopedí,
a působylo to na to by upestejně, na tom, to introduction v tomu vodu,
že vlastně už je ta premysa byla taková, že oni vytvodí,
až to na mě působylo, že chcieli dokázat, že bychom měli předepisovat na razové aktivity,
ale oni tvět vří jako kogortovu studi, která nám vůbec nemůže říci vůbec něct,
ogadně to je se bychom to měli předepisovat, nebo ne, protože to není intervěnší studia obbec.
Jak jdouk se bylo?
Který jsem soulasně, že ty jako ten abstract tak skorozně,
že vlastně ze snažili jako dokáno zada,
tam vysokou impactová, které to je rozně fajn, ale není jako reziková,
ale už jako metodické to tomu neodpovidá tomu, co chceme jako zesit, takže.
Bylo byli jsme tady, jak jsme třekli tak, který jsi elej,
to takový možná to pene měří, to co jsme si myslec už je upéten záklateo,
takže to je možnáte nevíčí limit, tohle to je studia.
Dál jsme si říkali o tých mediátorách,
že tál etanárazová aktivitá přestylete mediátorý by mělen jako ovidní od ten výsledek,
které to je slymají to endoprotozov to morod se nebo ne.
Provedli osunác mediátřích analí z prsáštěří odhádů
a zistili, že jako přestylete mediátorý to vlastně úbec nefunguje,
už jenom takhle myto přídět takový, jako očekávali bychom to,
že prosti se nějřím musí změli te mediátor,
a potom se zmíní ten totalně náhra dekyčle,
kdy to vlastně už daný relatyvně jasně tím rozřazodním,
že tím případcén, asi upéna podřebuje ten oprotozov to morod se.
Co se vypředět takový, jako intuitivní.
Já už ten něco, na co jsme lo se nážili,
v tom uvodu, že vlastně celý ten konstruk,
které byj trošku zblášněj,
je to prosty, tak byj ten efekt z toho zdravího probanda,
asi chvrýstám probsonu.
Taky co my přišlo, jako třeba zajímaví jako taky další
vlastně velký limit se lete studě,
jako zmíněl, že těch pacentů,
tě vysoko impactní studě, devitka rezítka dla toho jůsě lej,
takých bylo okolo 5-6% v každé skupině.
A v té kýčelní skupině,
jech bylo jako dokonce jenom 16 totalních náhratky
člove v té vysoko impactové skupině,
že tady mám jako 16 tech výsledku,
na kterých to chceme stavit,
jako 16 výsledku je fakt malo na to,
aby chomu lidá vatně jako plošní odhat.
Když to je jako velký registr,
ale jak smerikali tak prostě v té vysoko impactní skupině,
jech bylo strachšně malo,
a očekáváme, že ty efekty nebož ten odhat bude přesný,
což se potvrdělo, že ty konferičí intervali
jsou prostě velký ralotivně.
Očitou prostě v dětský, de přes dědníčku
a není to signifikantí.
Tože otázka jestli bychom třeba nebychom nělej větši skupině,
jestli skupinu tak. Jistli by to nějak pohlostře mou výsledkom ale bude otázka.
Já osoulesem přes děkáře,
že vlastně těch ralovýsledku,
mou vlastně v této připledětřal,
tějde vaténác, což se povědně malo
na to, abychom z toho mody dělat jako takový
širokospektralny výsledky
i třeba jen vatudánskou po ploce.
Žečkaů.
Przez to, že vlastně ten zběr to byl takhoj velký podstěvé,
ale těch, na čem stavíme,
vlastně ten záběr,
tak těch ní zatkoje mohně malo v tom děpřipeně.
Co by mohlo být možná jako narážka,
vlastně těch,
který veloží nemaj rádi nárazový aktivity,
že vlastně očekávle bychom,
když těli dělali nárazový aktivity,
že jenom do jednoho roka
se dostanou na ten opreční sao,
že možná jeden rok
které stášně krátká,
debo pro to obychomeko opravdu zyscily,
že narázova aktivitama ho dně negatyvní vly,
a musí dojít vlastně přesťěch několik domen,
že to řekneš tomu lehkáří,
musíš je na rengen, musíš je posláníkám je nám.
Čekáž na toho operaci,
která postím má nějaké čekáčky,
nebym akte v dansku přímět,
ale že to nějakou důtrva,
tak je slytřáde bychom je něřili sledovali 5-let,
nemože může mít víc negatyvní výsledka, to je to můžeme spekulovat,
takže ty data prostě nemáme.
Jak ty vnímáš?
Je osoblosím,
zpozl jsem osnih stěch za řekášme žal.
Ještě bych tomu lehkáří,
tomu bychom ty data malý toho špojště,
víc chodě, takže pěv to dám ten rátek,
vlastně když se pak podíváme
i na ty jako postracený data,
tak jako ten počet procent,
kdy chybí ten pre o tom zdatacent podstou pro operaci,
je zrbo 3,30 až 4,4,2 % chcelá jako horde,
zvěděl jako energit pojdílo,
osím autorří byl řili tak vítání na strojím auti,
byl jen pětejšen, že vlastně snažili se doplnit
ty pacenty na záklě toho teporudnosti,
nicmeně tady ta pravtyporudnost,
že ty datanám chybí a nesel vysít oskutě,
že nepozorovanou bohornotou už tam polem jako roste,
tam možno stíkého.
Takže se přesně jako.
Jako je předpoklat mysvinké trendem,
že tam si, kže stratili jsme je v tabulkách naši chvěstatistice,
tak to asi nebo no základě prostě,
že tý pacenty třeba právě dělali ten glat program,
nějak cvyčili, ale stejně strosalo do artorouzy,
a stejně to trát pilou,
tak už nechci je uvasť cevámit kontakt z toho grupou,
tak můžeme se jako do to násadět, co chceme,
ale očekávám, že vlasti tam bylo tom mysvinké trendem.
Já nebím, aby křeště možná syre,
a že tam může byt nějaký jako systematický strácení,
těch dát v těch pacentů, který prostě není random plně.
Já všem svolostním, aby těch dátit to,
že už tam může byt nějaká jako systemová jako vět,
která nám tam někdy proparaťem se stávám.
Žná bych se tě zeptal,
jak by se se jako alternativně vysetlil,
že by mohlo výdě jako ten stejny výsledek,
aniž byšlo jako,
kdyby to le všechno bylo pravdál
a bylo to skrilo v děnu,
tak praž by mohlo výdě jako stejny výsledek,
aniž byšlo ten jako ochráním všechno ochybu.
Takhá byte, jak jsme rešili,
tam je se tady těm, že jako bydrality,
mohdy lidějí.
Jo asi jako, že pořád myslím, že to je vlastně efektu,
že jako fakt vybrali jsme zdraví jedince,
relatyvně, funkcím jedince,
tak úplně nebudu mít,
tu operaci za rok,
ale třeba za 3-4-5,
možná nebo jenu myslím na razižné něco jiného.
-Systavl, jak ještě. -Jen jen.
-Jen jen. -Jen jen.
-Ti on je to každé se nějak jinak předmůžná,
jsem se byl aj osnulěnom na jednu odpovět,
ale jen lámem tak a super největší smyslil,
že prostě, když jsem na to fakt odzumujem,
tak očekávame, že člověk, který běží,
bude mi do rok jednoprotezu.
Třeba, nevím, se ne.
Jako to bych je dokázal?
Jako jen, tak jdále.
-Sobá se nevětšte. -Sobá se nevětšte.
Žádí, něco byme naště,
třeba v hývých tak bych těch obecní popěsních,
to tě se, že to není nějaká úplně jako Adius to cena BME.
Myslím, že jsme to ještě nezmělěvali,
ale přímedlo se něco důleští, když se podělame na ten seznám těch potenciálních konfonderů,
když tam máme ten běk.
Pohlaví různí, ty tak dámí tam vůbec nejmí,
a člověkujíme, že dámí.
který nemusí by třeba 100% je jako stancetyvní, ale obecně obezitá je pro se jeden znejselněších z námi hryzikových fakturů na hrad pěkutí to távná hrady, kečelně nebo koloně o kloubů, želostně, a o to, že tam sami cítují, že jeden potnabé Mí plus 20 000 mý prosentní hryzikou to távný, indoprata je zikoloně o kloubů, a zároveň je, že jsi silně určes, hopnost nebo offoto dělat vysokovím paktních pohyp.
Tože to je to přelepují nezněřený confounder, který tam tky být pro měl sobě.
Jo, soulo jsem, soulo jsem, jako BMW tam prostě býme, že to vlif na aspoňtera koleno, má lémnitrata a motnost, respektive reduce, motnosti, že to má jako větší vlif na koleno, na kytřil, co jsem jako našel,
ale to Ben Mí tam jako učitě za měch hipino, jsem týčka dalhodavlo právě ty v stace, a není tam, tam stráště moc dalších záležitostí, ale už z nějakou funkci, autkami, osko, so podobně, ale Ben Mí tam není.
Třiž bychom se dostalo je do nějakých jako takových jemných niancí, co vycházi ste studě. Tak bym zajímlo, jak jsem říkalo, že se ich ptale jesli věří, že pohybo aktivitá má negativní vlif na jejich kluby, tak tady zje stělili, že toho nějaké do poměrů, poměr šancí, odtrášel, že těli lidě, který se víc bují.
Tak mají většé ryzeko, že budu mít na hradu kýčle nebo kolana, jak ty nepratuješ, interpratuješ to luto.
Tady přímu skrsten strach, ale spíš, ale že je skrsten, že se nejspíš těleko majeně hipou. Tak lo stávš, že vlastně majeně strach 100 pohybovů, na základy to se nejspíš, bo pro býbůrů imí obace nejspat, a těmže se povůr, majeně hipour tak majeně větší šancel, no to, že prav býrůrů třeba.
Obezný, aby můj dalé pojď, za státěch ryzekoji faktorů, jsou potenciálně ryzekoji pro totalně endoprotezů.
Které se tle ště, máš lepšení, se tle je.
Já to je interpratou vlastně úpléstejně, ale přišlo mi zajímový, ono to tam není úplně přímo jako popsany.
že tam je vlastně neopopsane kolik lidí, stejda nekohor ty, na příkladách impact grupa, tak kolik lidí jako fakt oto vidělo jes, jakože se bojí.
Tak, když jsem se to snažil jako procentuálně zistět, z každete grupy, tak vlastně vyšlo, že okolně akých 13% vlastně skoro v každete grupy.
I téhá impact group, tak to vycházalo, že 13% a nebylo tam tak, že a se bychom očekávali, že tohá impact grupa, když dělá to běhá ni, že se úplě tolik nebojí.
Ale vlastně vycházalo to rávazně podobně přes ty celý grupy, tak to mi je přišlo, a jsme takový zajímový, a nami vymě jako, jak to je interpratou topoňa.
Vám, což nemám v tom vena pod asiv.
Jak interpratuješ to, že zvrba nějaké jedno opakování na to situ stentest, že za 30. člověk jsem si co nejvíc krat posadět a zvednou zežidle, takže jedno opakování na víc, zvrba snížilo ryzyko 15%.
Jel nějaký půměrte celé kohor ty bylo nějaký 12. opakování, prokyčel, tak jak interpratuješ toho letom. My si, že má smiso, teďka prostě drilovat stoj zažidle na hodu důlů.
Ne dostávame se vlastně tak, ktoroušku za sa spátky. I do té studé, jak jsme měli tu kortovost, kdy oledně ten sekund stent, jak moc zlouho dokáží lidi stát me nenoze.
Ja obstíc, že se tak, jak říkáže, za sa tam je spíš ten efekt toho, že za sa tě lidi, které řícladno víc opakování, tak jen je spíš jako bětšin silovů.
Nejspíš mětšiné vlotnost, proto do kyrokážil víc krat, mždá je da přícřeba jakou a hroblí vlotnost.
A to sa spíš, tí zdravější lidi opacíme v tým poplod se budou mít víc opakování, v tom v letestu, naští, kterí nekol mají tedy zakový fakt, které, a to no nám to vlastně spíš tak jako podvný, že by to říkalo, že tak, který vlot se tu stent test.
Ale spíš to mě na náci káž, že prostřebu produkt ten kdeakov je fit, tak má to ní širé znikom, tak tak to interpretuje, ale nevěsí na to maší nekvou vlot.
Jo, plnestejně, když oskřínovali vlastně šechny tedy lidi, tak to nějak jako dokázalo trošičko vysvetlý, když se mají to rezikovětší nebomenčí, ale u bez nám to nic neříká, že když to budou drilovat, svičet, je se se to reziko realně sníží.
Koume to vymáme.
Som je přijde taky důležitý vlastně rít, že v minulosti, když jsme tam nělit o arttorozu a digitalní fizotrapy něco ještě ročího, tak možná mohlo z ní, že rentgenový sníme, ne dokáže úplně dobré předpovědět bolestě u těch pacentů.
Já jsem se snažil, vyhledat nějaký data, je slýt rá, je to pravda nebo to nín, neň je pravda, i jak je na tomáš ty, názor, vlastně.
Ogladně rentgenolgické, že o arttoroza hlavně je rentgenolgický fenomen, když jsme tam vůžitom, že nejak rezonancy taky, ale hlavně se vůžit na rentgen,
vžitom s tojí malo a těch lidě ho dně, jak se k tomu stavíš, jakože útěch pacentů, trácujem říkáž, jaký má, jak to ráváš jako do kontekstu ten rentgen.
Já jsem se snažim se klasetsky věděsně, že jeho tak máte štěřkou arttorozu, to už ty máte po probí, kostma kost, to už věrte něc nejdelejte.
Tako ze sa spíštáme to podí klaskušenost, které lidě ho spíštále kovýc věděšení. Sležim se spíštáku víc do kontekstu to, že poč 4 strukturan děteně jsou takový předoznání pro bych toho stávnití, o teď, že někdo má poštěřkou arttorozu, bo jsme znamená, že můžete můžete můžete, že můžete štěřkou arttorozu, ale nie skoro jsem tam nic neboly.
Který máj takový arttorozu, a máj dálky bolesti, ale vydcky sa snažím beda spíšte aktivity, který je kod nemtřání, a nevídazně neprobokou, to jsem tam o tykno něco, co jsou sofní dělat.
Takže se snažit za týžit, ale nao to, že bych je jakou varouval, že teď máte prostřebě kostná kostná, to je to šíla nějara, či se které má na goliše. Těch benefitím stým pojbyl, jak který té prostřeb tak obrovská ramoda, že bym přište na sebo to opudět, jak to jste jste prostřeš.
Což se pocentu přidou strénkem alevickým nálezem? Vlastně jako úplně stejně, ale čo co jsem našel za tada ta, tak je. Žídy što dáváme nejakou úroveň poplodce, kdybych on tady fakty komentěli celou poplodce, ostártortiku udělali jelélym Rengen, a tě lidě teda teří jsou bolesti ví, tak zještí letelete studi, odkymete alozrokodovéť se 15 v bým děj, že tích tady máj být.
Tak my je Rengen olgyckou ostártorouzu v 15 a 76% tí, který má je Rengen olgyckou ostártorouzu, tak mají bolesti v 15 až 81%.
Tu znamená, že nějde má bolesti, nějde má bolesti, je to vřesou plení myšmáš.
A to pozitivní prediktivní hodnotá, to jako, jak můz dobře ten test dokáže odhalit tý symptomatický, tak byla 6%, že byno mu 6%.
Takže straši malo, straši malo, když to máme tak leku interindividuálně, a posuzojeme jednom ten radiografický s ním.
Tak tam to vlastně skorojínsné říká, ale když sřeba hodnotěly uvní tři jednohočlo výkanost, že Neo Ge et alozrokodovéť se 9 v bým děj.
Tak se snažili zisť within person, ježe mají dvě kolena, který mají radiografický jiný, Kale Grenloren skor,
že vlastně jednoho vypadá hurs, nešto druhý, a obráceně. Tak zisťili, že tam u těle těch lidí, ten nále se mnohem důležtější, než toho interindividuálník, když to vlastně korolové mežoní.
Se snažili korolovat, jaký je rozdíl mezi, Kale Grenloren, zštěři v rezůz nula, jeho, že na jední noze mají prosi vštěřku na druhý nula, a obráceně. Tak samozřejmě čím větší ten rozdíl je, tím větší šance, tady dokonce, od ten interval je velký, ale odsrajíš jeho, to znamená, že je to 150 jedná, vyšel to odsrajíš jeho, znamená, že 150 jedná krát častější, že to kolejno bude symptomatický, než to druhý, který nemátus.
To Kale Grenloren 4, to bylo Kale Grenloren 4 rezůz dnula, a odděžt máme trá, Kale Grenloren 2 rezůz 1, tak je to třeba 2 krát, 3 krát, 6 krát, a pak ty až poslední je vlastně tedy skordance, Kale Grenloren 3 a 4 tamto skučilo úplně prostě do těch 150 třeba.
Tohle na to možná říkáže, jelikoš tam hroly stráššim moce jelouších veci, ať už té bým i proces systemový závně hmotnost na podobně tak prostěto radiografická, radiografický znamky nampémus neřeknoutal interendiválně.
Ale iž máme jednou trlové, kdy ty efekty na oběkule na soupravdě pod umě systemu je stejný. Takže što jednokoleno vypará hůrčné što druhý, tak možná může by dvíc symptomatický.
Nevím, jak nám to vlastně úplně pomůže do té komunika, co s těma naším opacentem a co realně dělat, ale možná jednom to, že by bylo vhodní czeba dělat s nímky obou kolen, a když jsou stejný, tak opravdu czeba vysvětlu je ten náles, který czeba když neudjáme to druhý koleno, tak može vyparat jako špatně.
Ale pak se si si často, když se viděla istním, jak druhý okolene, že vypadá vlastné opoňa stejně tak, jak to, že tohle okolene bolí a to druhý ne.
Můžeme se zbavit o nějaký třeba jako aktyvní zájetu nebo lezekostní drženě, nebo synovitý dán, nebo vždy nějaký jiný změny otázka, ale přišlo mě jako tohle to zajímaví, že jako zdycky samozřejmé záleží, jako jak vypadá realně to okolene, ale někdy prostě trošku míň,
někdy trošku víc a můžeme troškou kontekstu, že když to fakt beryme takhle globalně celoplošně tak ke nám tu pět, to legříc nemusí.
Svědně zajmujeme s než tím leby se vám tě chcel apelovat na ortopede, aby když už dělejte na byl děle bol kola, nebo bol kečí.
Tak příždeme to jako důležitý, že jako referovat to takhle, nebo, že potom to vysytlení nemůže být takový, že tady tohle to vypadá strášně, protože to důvět vprátky strášně jak to, že mě nebo lý.
Tak jdy musíme nacházen něké nývisetlení, který trá můžu by tvíc pozitivní, že je to rozdrážděný podmé zkusit, co kolev, jaký kolev intervence, který prostě to můžu snížě tu dráží vostřeba, aby to nebylo jednou záklě te struktury, ale in nějaký iný biologě nebo hování, jejich pohypovího, araptivního malá, araptivního si jiných vysetlení neži, že to vypadá strášně to kolenu.
Tosím si můžete ulužitý.
To jsem si, že byla. Potřeboval to še bydě, bydě chrál z pohypovát.
Kdybyte da nárazová aktivitá, měla teda kauzální efekt, na to, že by snížovala, jeho, že bychom teďka měli hipotetickou studi,
mám tisíc lidí, 500 rozdělí mětřá na kolegren lorence 1,2,3,4, vži jedné skupině dáme vysokojim paktové aktivity,
ty původeme běhá ni dáme do nějaký oprogromu, takovýho druhý by měle nískojim paktové aktivity, dokázal by se predstavit nějaký jako kauzální učiné,
k jak je by mohla mít vysokojim paktové aktivitá na to koleno, na ty struktury to kolene, nebo výjak by mohla snížet,
vlastně to reziko té totovní endoprtezi, nebo ne dokážeš.
Jako možná 1, který sím může se vysokojim paktové aktivity, takže to záčišná tý, když se můžeme dějaký o stovění efekt z dvíší se u stotu, kostí v krčku femoru,
a tý, kytom se třeba nezlomí krček, a nebo si aspoň mít důvod ktodaním do protézek, kytřelní oploubu z toho tůvod, tak v tomhle třeba.
Máš? Jaké další se tlední?
Tím, že zájímojí se tlední tohle, jakům dává smysl.
Já neve mno, jako že já jsem se snožilo právě zjistí, týt jistli jako realně, že jako díká se často, že chrupavka obecně jako strášně mily,
jaký obnou oci s chopnosti, já jsem našel jednu třeba zájímovo studi.
Od Hainé Mayerá et al z roku 2016, který se stážili zjistit tak zvaným BOMPALS datování kolegenu z týbě.
U 23 osobnározených mezi roku 1935 a 1997.
Ten hlavní důvod proč to dělali tím, že pokud jsem to spravně pochopil tak v minulém století,
když se dělali testy jaderný v atmosféře.
Tak se zvýšila koncentrace u hlíku 14.
A ten hlík 14 pod tom bylo jako roztlená, chcí lidi jedli roztleny, a ten hlík se dostával dotkání.
A oni se snožili zjistit, jako postopně, jak se vlastně zabudovával do biosféry, tak se snižovala jako koncentrace.
Takže ty větci mají přesní data, jaký byly koncentrace u hlíku C-14, 1935, 6, 7, 8, až do 1997.
Analizouvali 20. osobní 15. arterozou, osum se zdravou hrupavku, a zjistili, že tí lidi se rodí s nějakým kolegenem, který mají v té hrupavce.
Až je celý život, vlastně ten kolegen se nějak jako vbec nemění, protože ta koncentrace tam je pořád stejna.
Ož je ten člověk, ktrá se narodil 2235, v roce v 9. a 7. umřel.
A v tom kolegonu měl pořád ten hlík z roku 2335.
To zamana, že prostě ta hrupavka jako taková, vlastně neprovcházi žádou na hradou, že tam matriks, jak se sni rodíš, tak taková je.
To, co jsem mění, to, co jako zjistili, nebo nějaké jené studi zjistili, jsou protooglukane, o který látky, který vážou vodu, a mají nějaký mechanický efekty, nebo důvody, porčnám jsou v tom koleň.
A ty se dají trá postupně měnit, v rámce trám něsíců a žlet, jejich koncentrace, jejich funkce.
Ale ta kolegi nie matriks, pravdě podobně se úplně moznem nění, a na jako co se tě ček tomu dobrýmu, že tam má nějaký jako vlastně a na bolický účiny, ktřeba ta pojba aktivitat, co penévi, ale právě ty kata bolický účinky, tak ty pořád jako můžou fungovat.
Který jsou tomu nějaký kolegénázy, v tom který jsou teda fíce aktivní o artortických lidí, a že degradat se toho kolegénu vřesitám může za ten život nějak funkovat, ale a na bolický asi úplně mozné.
Ale ta struktura, jak jsme řeklý, tak ne musí v dicky hrá, tak šilním odzvolkouroly, my jsme, že to, co by to trá mohlo zvyšovat, je, že tě lidi jim bylo zakázá na táleta aktivitá.
Ale třeba by to ště zvládli, a pak by si stili, že běhá ty ště třeba zvládnou, a že by se mohli byt takový vít se bevidomi v tom těle, aby zase spátky odpělomat o tásku, jak vysytloval, že by to mohlo fungovat, že by se, že by byli tošku vít se bevidomi, a vlastně tomu ortopedové by přišli tošku pozdějí, až by fakt jako nemohle.
Tak to se dokáže představit, že by toho hletom bolo mě nějaký efekt, ale o táské si takovle studiůbec bude mít, na záklě je těch etických zásat, který můžná nám to nedovlí udělat.
Dí s to dostávame teda, ale spátky, jak by chom mohli třeba ověřit, jistli teda vysokou impaktová aktivitá, má nějaký vliv, nebo nám nějaký vliv.
Takže se představit nějakou studi, jak bychom to vole jako obejít, vlastně tu hletu smičku, že etický to náhovno.
Tím párem nemáme ty data, ale potřebujeme ty data, ale etické na něc, a takhle pořádokla.
Jste má spesl, nejdělat to vysokou impaktová aktivitou, abychom, jak on je poškodila.
Abychom, jak ho zistili, o jesli to poškozu, nebo nepoškozuj, jako dělat takou studiů, která možná vchází právě tyhle té etický zásady.
Jesli tím na páráně co, ja to mám připravený, kdeže. - Nechám se však po 5.
Myslím, že třeba jedná možnost, jak to udělat, je, že bychom něli právět le ten protektyvní.
Jdvě skopěny zase opětce, a pětce lidí, újedný bychom něli fakt jako protektyvní edukat, že ne smíto dělat, je to prostě na nějc.
Třekovali bychom jejich akdevitů, co realně dělali, otázka, jakým způsobem, měsli nejaký senzory, kdo to okolena nebo. Jaký Alchcerom, akcavali metr, nebo, jakým způsobem, vlastně, třeko v té stve impactová aktyvitá, nebo ne, nevím.
A ta další skopěná, která by jsme jim jako cehle doporučili, že to tam možnosti, a nebo bychomitou aspoň nezakázali.
Nemáme datá, abychomitou zakázavali, nemáme datá, abychomitou doporučavali, ale možná bychom tomhle obejít, takže bychomitou jako veložně nezakázali.
Jako dělali to, co prostě simtomotecky zvládete, a budeme tam podporovat jako životní styl, a podobně taktřa tohle to.
A třekovali bychom v opravdu ich akdevitů, jesli ta jedna skopina travíc, cvíči je se tam má větší špatný efekty na tu endoprotezu, a podobně.
Tak to jste třeba jedná varianta, která by možná rávali jsme se vlásíš, jste můžný nemone.
Jo jsou hloseb, že bychom to vlastně brýná vpad.
Jako to vlastně DS-kalat se strachu jako nějaká hipoteza, kterou máme?
Jo vlčitě dokáv se přeslež, že tak, aby to bylo vlastně jako eteky formální, nikový to nemslupy urazit.
Co mi v týde, ale fakt, jako zajímovědě, jste třeba třeba breme jako tak obecně, že právě tohle to zakazování.
Ja je v tom vydím strašní problém, že tam nejsou úplně jasný hnedká nějaký efekty tohle zakazou, že máš pacienta. A čošte aj artorozajou nebo té pacient z rupturou hamstringu, třeba nebo něčím?
Tak ty tam nevidíš uplně jasný efekty, že ten člověk se zhorší.
Tohle se třeba ten člověk, že tě máme dvě sfery, jedna výt zakazuje, jedna mýní zakazuje, výtce jako povoluje.
Tak ta sfera, která výtce povoluje, a realně se něco stane, tak ten člověk i ten osětříci lejkář, pokud jsme jako fyzotrapuť a povolujeme, tak ten chtého hnedká spůjí.
Ošel jsem běhat, a zhoršel jsem se. Pichno my tam zase.
O nebo mám flairap, co se ty vžetá trozy. A ten člověk se do káře jasně spojit. Výtce aktivity přišlo k tomu. A ten člověk se jako nespojí nebo, ten lejkář se jako nespojí, že tomu došlo u jednou procenta tých lidí, který jsem viděl.
Jeho, že se mím povololu to aktivitů. A čím vyd 100% dělá. Tak jdeme můžeme na větši, že dojde k tomu flairapu i kde běníc nedělal, a nebo prostě došlo k flairapu, tak prostě došlo k flairapu, ale nebo luteme jak jako šilně špatný, ale problém ta te druhé stránkě, že když ty spíš jako zakazuješ.
a sež vhodně konzerovativní, tak ty efekty, jak on je vidíš,
že se něco realně špatně ostane, ale vidíš to třeba za 5, 6, 7, 8 let nebo měsíců to jedno,
že ten šlověk je v dekondici psychické na tom hůř,
kardy metabolický, je na tom třeba hůř,
jože vlastně i tyle ty slova jako můžu by nějaká intervence,
která jako postopně celí život, je může procháze,
a přitom bytřeba nemusili byt tak moc rezerktyvní,
že tam je za mě stráčně problém, že ty následky jako tyle ději,
který jsou hodně konzerovativní vlastně nenesou,
ale tři jsou jako snažíc se byt optyměstíčí,
bože výjí, že fyzická záteš je prostě benefituící,
a máme na to stráčně moc dát, ačují psychické fyzické nádorově,
kardiologický, můl bychom mekojí menovat, taký je stráčně benefituící,
ale může se stáč, že tam bude jaký flare-up,
a ten člověk z tohynetka spují, když to bude vlastně dlouhrobe,
působicí, tak se to člově koko nezpují, jak to vnímá što lé,
a co stíme k. - Ozoon, chápokal tě mějí, že vlastně neníme to reziko toho,
že prostě akutně můžeme mít par po centů,
který půrům mít nějaký tel flare-up, nějaké zorášení,
za to, že prostěch chronický smeschotní jako realně,
tak po tošku poškodě to poplace těm přechnaným protek. jako to protektyvitou, že přesně, když bude všem zakazovat,
aby se osto artrozu nějak výrazněj zjíbali,
také dostmožně, že i když třeba nikdo z ním bude flare-up,
tak se reknanují, ale se stejně nechej,
bylo tak prostě z celou dne dva auleny,
a nic dům, jako nepřesovní, když přesně někomřeknojo,
tak jsou stadají to pojebou aktivitou, když pytě sejíbal,
a na jednou prostě to přijdět a blestek,
proto placenta je to klié důvký vysetleni,
a když vlastně nebojí podpoulujo těv jiných odborníků,
třeba v tom, že bychom jako měli sejíbal,
tak tom, že s klovou, tom, že se nejde nějaký věního,
více protektyvního, obré prostě za petlet v rekomlice,
ale bude mít ho reštíba jený protože se přesta nejíbal,
takže jako rozmen tom, že je to nálečný vlastně
nic tak, když za tpou jený za tpou jený zatvou jený,
tože časům hože přijít, když je třeba jako tě zvorsím,
a je to vlastně i třeba kulená loleko.
Mějním je těch třeba pár, a když těch p�. tůvům třeba mýšli,
ale můjnám dějním je těch pár, a když těch flará,
protože se jako celom tu kovr tu těch p�.
To jako dlouho rebe zvorsím,
toho jeho neviditá, ale je pro nás,
protože přídělouš za pár na těbahu.
Ale já nevím jako, jak z tím bojovat,
to jsem někdy, jako máme nějaký, jako plauze bylní vysetlení,
ale nerokažeme to ověřit, jako nějakým způsobem,
že nebo nějakou studí, jako za se, která by byla víc konzarovativní,
miní konzarovativní, tak bychom to jako zjistilé,
tak čá obecně v muskolskou tální ládžbě,
jakože je nějaký mají, což je ve o 2 mags,
je tam nějaký systematický poklás za těch 5-6 dled,
nevím nějakým způsobem nějak to udělat,
a toho štve právě v té praksy.
Mělže se snažím, než je pít jako přehnaně optimistický,
ale děž v vnímám, že na zaklady je různých,
jako ať už skušenost nějaký dát,
a podobně vytvorit to nejlepší protopacenta,
tak aby se co nedřív se můžeme vrátil,
lučích svých aktivit, který chcet dělat,
a dž vním mám tu možnost,
a tak někdo se z jako zhorší,
ale strášte moz lidí, jako už tam je drív,
než bylo před tím,
a benefituji právě stej pojvaktivity
ať už sociálně psychický, fizický,
ale já kým svůsobem to jako dohledat,
za se spětně je takové, jak se je říkřikal,
je to takový výměná par flera pův za více,
pacientu, který dosály toho svýho trošku drív,
ale nevím speklu je mási,
a nechce se mi vít moca restriktivní jako.
Naž měho toho, lo jsem jsou speklu a takové se bráním.
Tehle jsou spížlada ty cestyce, kodén,
které možnosti jsou, a myslím se je drům a právě tí,
a kterou zíky šlají kolane,
jak v těch možnosti je spousta prostice,
jakou můžem nový note, než prostej,
jadam jako kolovků za. A co si myslíš teda, že tí říká ta leta studě,
jako říká nám a spodně, co?
Takže nám už na třeba tí,
a to se pomožná trochu jako v tí lepší kolnice,
trošku izbyhají,
a jsou tefikou se pobecně trošku zdravější,
tak mají vlastně trochu,
jakou měj spíš měnší šlají,
na cože dojdu, k jaký to távně do protože,
nobo mají měnší to rezyko.
Tože zám mě to říká jako,
kdy to stokrát umývani být vyt prosté,
sady se ukdožová, být aktyvní,
tak v tím se lo jsem se jdů to rezyká,
na tý popločním rogné,
který máš těc, je to řeká,
co se stov zít.
Já si tože když tím člověk běha,
a je to jeho vášen mátorát,
tak já nemám žalní důvod můvlastně jako,
důvře, nemám žalní logitudu nální datajou,
ale tady se neupé nezdá,
že by to poško zavoloty pacienty úplně,
takže nemám důvod,
i rysentránem nělní přetímě,
ale nemám důvod im zakázat,
tože vkámžíte přestaníte z během,
níčíte si kluby.
Tak a zlejská roku, na seduj cího,
nám to může zít, že je to v pohodě jako,
může už ještřeba.
Pěhá, to je otázka,
jsi teda tu byla těžká manovní paráce,
neuběhá, ní nebo balet,
je tam jsou tam nějánce,
o kterýte nůsi alej
do tazníku po ně nezistěl.
Ale když se to třeba ten běch
a paciento fakt má rád,
tak já nemám žalní důvod mův to zakázat.
Teda, co je důležitý, předepsa třeba sentům,
že ty hajím pak aktivity
působý protektyvně vůcí tomu kolenu.
Což ta leta stůle jako vůbec nezistěl,
ani nemě žlané.
Takže to si myslím, že je taký, jako důležitý,
že to neznamená,
že by mě neších ni ostatra třeci by jehat
a dělat intense mě aktivity
protože hým to snížuje ryzyko
endoprotezi kýčle,
tak to ono to jako učitěny ní pravda.
Si myslím.
Ale pokud ta ten člověk ještě zvládné a má to rád, má kte můjaki vstách,
tak si myslím, že v pohodě můto nezakázat.
A zase otázka spíš jako nortopet,
že často se, ke mě dostal je pacenti,
kteří jako rádě běhále,
ale slišili od tolyka odborní,
kože by měli přesta, že ty kluby prostě to schytají
a že to ješt patně, že to dělají.
Tak to si myslím, že
a spojní to rozšičku
ta hleta studě jako vyvrací,
jože bychom penu nemuseli zakazat
všem ten běh prostě.
Který by zestěle, že prostě bude mít irvěskupené
a jedna začné jako podchádně běhá,
to důha bude, a teď jsou bude běhá
tak prostě bude mít rapidní zorošení,
budou vřádné kovýc endoprotez,
bo na tom vůsoňče, tak do týdo běh asi.
Ně to úplně nepřeseční,
to někomu vyvracit výroprostě jako rád běhále,
ani vychlo směník девansná hřele,
jako oddevůfnoš taková stré nedopadné,
nebo nevidé.
Ale. No kdy to nemálme tak plasně přesně,
tak je to je to začkou porudně,
že se vám, ale to pala,
to je taková jako širokov,
a za tím tohle,
která, že pěchval musili někco takazovat
takhle rozlátné.
Jo, jakože ani na jednou stranu,
a čuž předepisovat zakazovat,
na tohle se nemáme datá.
Jo, jak jsem si chcete, nevím.
Fungovám to pročné, tak.
Jo, asi zí, věcí výme, že prostě,
které prostě fajn vět fý,
nebitně, jak předmáně obéz pobezni,
mi to broubí jako kardého sklát,
i zdatnou zcílu,
to se zábí jako fajn,
a mě nemále,
takovám to nebo špili.
Če tak jako za mě důlešit i rít,
že vlastně taj to celou dou jako působí,
že jako samozřejmě bychom chcielní,
ak ochrání ty patienty před operací.
Na drouh stranu,
jako totálně noproteza jedna z nejůzpěšnější operací,
fortopedi, obecně,
když to vezmoupé jako zdrůj stranky,
jako máce, no vlastně ty lidí chránit
před to operací,
když je tak úspěšná prosty.
Ja jsem chtěl se fajn,
když to můzde jakým jí rypředý,
kde tak pročná,
když je co se úspěšná operací,
něco než vědětské,
ale rezyko-infectzal,
špatně jau sodějim,
plantatů,
takže já javí vědětnou,
to možnou zce jako vyhrouztou,
a věděl,
kterže já tam bude jako funkšně v povedě,
tak jsem jsem, že vědětské,
a se lepší,
vůled vřeba jako to, co se stůbe stí operací,
jako tyhysa takovou podobným.
Jo přesně jako pokud ten člově,
jako neterpí,
a že je normální kvalitní život,
tak jsem může mě.
Ještě něco by zdodal,
ktele de studi,
co nezazněl,
a co se myslí, že je důležitě,
aby zaznělo.
Tělím to, co se jsme tak jak,
co pakoude, že možná ty,
ale jecki doporučným vzávěrů týhle studě jsou,
o něco sebe věr mější,
než co datas,
těmě to, co se mě jako skutečně říkají,
ale zároveň to neznamená,
že jako si tomu majvě hejbat,
ty patřen dí,
to zároveň také neřiká,
ale neznamená,
že to je možná,
kdyby se spátky,
o rážil projektní,
který byly možná proš výc opteměstejších,
těm datum,
ale,
tak jsem řekali,
ten sobo,
vět si,
efejn,
If I am bit bit, takže to takově jsem nejsilnější kromě tygům mesič.
To řeká to by taková zvávěr, vysk tomu do dalové.
Jeho přesně, jakože vybrášme si studý, kde ten bias je jako jasný nás obou,
že asi bychom možná favorizovoletu i impactní aktivitob,
že to vřesně zajímaví, je to něco co máme v geste jako vizotrapou tě.
Ale upadě to jako je důležitil se jako kritický brát i datak,
který by možná mohle nám jako brát tožku do krámu,
a jsou lásím stebou, takže za tím nemáme datání, zakazovat ani předepisovat,
ale často se stává, že zakazujeme, a za mě na to datáště upenem máme,
takže je možná zbytečný teďka, v tultu fázy,
být tak moc restriktivní jako smé, obecně populace, vysotrapou tójevok to pedů.
V přesně takédo škoda řásov, uzávám o jiný jiné specifické efekty.
Super, tak myslím, že jsme to hyský zakončili a tím odskradiků,
že stádej se mnou zase byl, a vám odskradikujeme za to,
že s terpozvoheláš se, a budeme se na más těšit za se přiští tínem, tě se vzký.
Jděkou je za tójeváš čas, tě se.
Podcast Summary
Key Points:
Podcast rozebírá dánskou kohortovou studii z roku 2026 o vlivu vysokoimpaktní pohybové aktivity na riziko totální endoprotézy kyčle a kolene u pacientů s artrózou.
Studie sledovala 1766 pacientů po dobu 12 měsíců a zjistila, že lidé provozující nárazové aktivity měli o 36–48 % nižší šanci na náhradu kyčle.
U kolenní endoprotézy nebyl nalezen žádný významný rozdíl mezi skupinami.
Autoři zdůrazňují, že jde o observační kohortovou studii, nikoli o intervenční studii, takže nelze mluvit o kauzálním efektu.
Mediátorová analýza (bolest, funkční kapacita, strach z poškození kloubu) neprokázala, že by tyto faktory vysvětlovaly výsledek.
Hlavní limitou je malý počet pacientů ve vysokoimpaktní skupině (kolem 5–6 %, u kyčle jen 16 případů endoprotézy) a velké konfidenční intervaly.
Výsledky pravděpodobně odrážejí výběrové zkreslení – šlo o zdravější, funkčnější pacienty, kteří mohou nárazové aktivity vůbec provozovat.
Současné guidelines běžně nedoporučují nárazové aktivity u artrózy, ale přímé důkazy pro tento zákaz v literatuře chybí.
Summary:
Diskuse se zaměřuje na dánskou kohortovou studii zkoumající vztah mezi vysokoimpaktní pohybovou aktivitou a rizikem totální endoprotézy kyčle či kolene u pacientů s artrózou. Studie pracovala s 1766 pacienty zařazenými do národního edukačně-cvičebního programu a sledovala je 12 měsíců. Výsledky ukázaly, že pacienti provozující nárazové aktivity, jako je běh, měli o 36–48 % nižší pravděpodobnost náhrady kyčle, zatímco u kolene se rozdíl neprokázal.
Autoři však upozorňují, že jde o observační data, nikoli o intervenční studii, takže nelze vyvozovat kauzalitu. Významným omezením je malý vzorek ve vysokoimpaktní skupině, velké konfidenční intervaly a pravděpodobné výběrové zkreslení – šlo o zdravější a funkčnější jedince, kteří mohli nárazové aktivity tolerovat. Mediátorová analýza nezjistila, že by bolest, funkční kapacita nebo strach z poškození kloubu vysvětlovaly výsledek.
Přesto studie naznačuje, že paušální zákaz běhu u artrózy nemusí být opodstatněný a že by lékaři měli být v restrikcích opatrnější. Zazněl také důraz na to, že pohybová aktivita má obecně řadu benefitů a že její plošné zakazování může pacienty poškodit více než mírné riziko akutního zhoršení.
FAQs
Podle dánské studie z roku 2026 měli lidé provozující nárazové aktivity o 36–48 % nižší šanci na náhradu kyčle do roka. U kolena nebyl rozdíl.
Důkazy jsou omezené – jde o observační studii, nikoli randomizovaný pokus. Nelze z ní vyvozovat kauzalitu.
Podle dostupných dat není důvod běhání plošně zakazovat. Pokud pacient běhá rád a zvládá to, aktivita mu spíše prospívá.
Rentgenové známky artrózy špatně předpovídají bolest – pozitivní prediktivní hodnota je jen kolem 6 %. Bolest lépe koreluje s rozdílem mezi oběma koleny.
Kolagenní matrix chrupavky se po narození obnovuje jen minimálně. Proteoglykany, které vážou vodu, se však měnit mohou, a proto může pohyb působit blahodárně.
Randomizovat pacienty k běhání nebo zákazu běhu naráží na etické limity. Chybí proto data, ale zároveň nelze aktivitu plošně doporučovat ani zakazovat.
Chat with AI
Loading...
Pro features
Go deeper with this episode
Unlock creator-grade tools that turn any transcript into show notes and subtitle files.