Vedátorský podcast 13 - Slnko, seno a pár faktov

[MUSIK] [MUSIK] Levedi, ešte, veď posleduj, nezava. [MUSIK] Otsupernou, cesupersimetriu až posupravoziot. Veda nas opkopuje na každém kroku. Vytajte priveda torskom podkaste, ktorom budeme diskutovat ovedé a prirodě okolo na moje menoj juzer. A ja som sa môl. Ahoj sa môl preddáľšom videm veda torskom podkaste. Budeme neskajšie tema, taká nám všetkym blíska, slonko. Káždy poznal slonko a každý se mýslim, siže aj věňom, niečo povedať. Každy sa už naň hoť ješi. Prezven tak, keď stoch to zdášť vývo počasia, sa dostaneme do týchsalnečnými. Ale aby sme to našim poslucháčom uľačili, ten transition do týchsalnečnými podmi se po rozprávadi o slonko. Také zakladne podľom neveci, ľudia si ani neuvydmujú možno nektóre. Ako býeme ako je ďaleko slonko? Napríklad, keď sa naši prácovia pozarali na slonko. Kde li povedať ako je ďaleko slonko? Dufam, že sa do to slonka nie pozarali priamo, čo je stále do sliná pat. A takže o táska ako ďaleko je slonko, zajmala ľudí už tisíce rokov. A se nikogo neprekvapí, že prvý poskytili odpovej na toto o tásku celkom presnú greci. Samozrejme. Samozrejme. Oni si to rozbyli na dva kroki. Krok či slo jedna, bolo učiť z ďaleno z mesiacu. A z ďaleno z mesiacu učili pomrdne jednoduchým z poôsobom, pomôco jednoduché geometrie. Myšlenika je taka, že keď sa na mesiac pozarieš na raz z dvoch bostotocňa z ďalnych miest, ako vidíš pod trošku iným uglom. Čiže napríklad zbrati sloj, vidíš, že sa nachádza hneť vedľa dakech viesdi, košiť zvidíš, že to viesdú ten mesiac už prekriva. To bo si proste posunuti. A no, o nejaký, o par uglou. A tomto sa ovrý, že paralaxova metoda, a vyžaduje jednoduchú geometrieu, na ktorú sú starovej kigreci úplným machri. Takže veľmi prestne, veľmi rýchlo spočitali, ako ďaleko je mesiac, a dostali udsí odne bliskie či slože seklise o par per cent. Super. Obdivú odny vysledok na to, že to bylo pred 2500 rukmi, ale bo keď. Konkredňa toto, bo nie som si stej, ale to, čo pokrače, boľo druhé 100 roče pred naším leto počtom. A tam prišetisím. Prišetisím. Aristerkus. Starovej kigreik, ktorí sa rás pozdrav na oblohu, uvidomel si, že vidí práve polovicú z mesiacach. Čiže bol akúrad mesiac takovice svojí fazi, 50 per cent světilo, 50 per cent bolo potme. No a čo si on uvedom nili, že to znamená, že mezi zemou mesiacom a somkom je akúrad teda spravý úhol. To už všinitie, že greci rozmišlajú, ktermi noch trojúhoľníkov, kdy sa dá. On si teda uvedom, že keď pozname zdělenost o mesiac, a zároveň vydělohadnú, jak je som aký úhol, k mesiacu, aký úhol, k somku. Tak vyděl od dopočite teda tu zdělenost mezi zemou a somkom. Čiže uviděl ten pre úholník, somko zem mesiac, a dopočitel tu jednu nie znamu stranu, jednoduchou geometriou. Roblom troškú bol, že on ten úhol mezi od ktorým vyděl somko jadzmenie robil odoka, takže sa strášne sechol. Ale genialna myšlimka, genialný jednoduchá, poklohávalo prevedinie. Tak skutočná zdělenost poslomko je to čiž 150 milionou kilometrou a jambuto vyšlo, míším si, že tisíc kradmení a obo 100 kradmení, proste volmi to pozcenil, ale to, že proste. Na to, kdyto bylo to bol poměrně super. Neskutočno. A v podstatě o tom, volmi dloho sa neudjavou, ký progréz ako v mohých iných oblastiach ani tu, až po Keplera a Newton. Storých gravitáčných, jedanodoblo gravitášno teoriu a druhý za se gravitáčne zákoni. A z nich sa dalo vyčitáť, že mezi dloškov obehu planet, a ich zdělenosti o ocohnka sú dakefiksné polomeri. A a kvieme spočitať zdělenost jednej planety ocohnka. Tak to vým po tom, dopočitať si stí to pomeria a je pre všetky ostatné planety. A astronom hely, uľa ktoré pomunovanáť a kometa, helyho kometa, výmýsla spôsoba ako spočitať zdělenosti dvenušie ocohnka. A znova je to vydí jednoduché geometrie. Sém tam sa stanie, že venušia pre begne pomeď zem a somko. A kiece na to poziráš z rôznych miesť na zemi, tak ten prehod vidíš, že prostě trošku ini. Věže rastosek nejak mírne to somko a rastoprejde tak bliše k stredu. Po datu, kde sa zrozome prvéšne. Ekstremi, keby si zapozala severného južnoho polata polu také največší rozdiel, realnie tnie súaš také ekstremi ale dá sa teda dopočiteť. No problém, bo taký, že transid venušie je velmi vzát na vec. Aby venušia pre begla pred somko. A vysme to mi videm. A hely dostal tento skveli napad ako sa to pomocou transid ten venušie je dať, ale osledný transid venušie v jeho dobe nastal pred tím ako sa narodil a na to, aby sa dožil na sledu ucoho by musaly vždyť 105 rokov. Čo sa mu nie podarilo. Čiž on prostě on žílo v medzerę medzi dvoma transid mi venušie. Ale bol tak významni astronom, že on keď povedal toto je dobrý napad. Cest o toméranie odmerate zdělenost venušie od somka a tým padomať zdělno zeme. Tak mohli bysť je to urobiť. Tako bol tak velké menu, že to aj níkno na ozaj urobiľa keď už zomral. A teda veľmi presne zmerali tu draho venušie po pred somko z rôznych měz na zemí a dopočitali z presnostiú myslím, že na také 3% skutočnú zdělenost zeme od somka. A stále sa bavíme o jednoduché ogeometrie. Uplný jednoduchať doometrie, tak to bude veľa změje jasné z toho. Mhmm. Takže sa dostali k tým 150.000 km. A v podstatě. Týmte je otaská, že ako ďaleko somko je vybávená, že je to podstatě o to skutočnú jednoduché geometrie. A súvisí s tým vlastne o to ska, že kedy súde ovedomili, že somko je hvězda. Podobne ako ostatné hvězdy čo vidíme na oblohe. Ako radu vidíme z malý zdělenosti pro týtím všetkým ostatným hvězdam. A toto sa podelo v roku 1838, ktorý tieš jednoducho geometrie o pomocu paralaxii odneral zdělenost niektorý hvězd, a v tedy sa daľ dopočte, že aha, tak hvězde tak ďaleko, takže uvidíme toho krad slapšia ko slunko, a kedy sme upritiachli do nášiech zdělenosti tak z rázu je zruba tak jasná ko slunko. Môžno trošku menia, alebo viac podľa to či menčia, alebo večia. Vyďaka to môže sme sme zmerali ako ďaleko je slunko. Tak sme zároveň je dokázali, že slunko je hvězda ako ostatné hvězdinanie by. Aha, takže to byľo veľmi význomný obją. Dobrý, to sme vlo. To teraz bíme, že ako je ďaleko slunko, ale teraz tak za môžno zámeľujšo alebo môžno aj takšia otaska. Ako výme ako je ďažke slunko, alebo hnotne. To výzera ako ďaž si otaska, ale skutočnosti je v něčo mlachšia. A poznač takie temš po dne, že vrchkladívom. Ďčo sa rostočí aklet a hodího. A vlastne oni niecháťu kladivo, akým sa zabejú klince, ale že to je te daka odcelova gula na druhotie. Teraz tu hú rostoči, že a hodíš. A teraz keci predstaví, že tu to gulu točiť o klo seba tak čím rýchlišie točiš, imviacej prostě cíti, že akoť aj to těchá v rukách. Jakieby si sa rostočil takých 100, a čoť za sekundu takhý to prosto odtreně rukil, aby to taká velká sila. Máš, tu to predstavu hlavé. Moje oterno té ruky výdeme. Idu dne, keď chceš, aby se těleso pojbowalo po koružníci, tak naňom musíš neustale po osobiť silou. Hôventi keď predstanieš, keď ten atlet to kladí v opusti, a záčne letiť vôntak to predstaniej spo koružníci. No a toto je ste platí v silnešnej sústave, že zem obihá somko okropo koružníci. Biať menej. To znamená, že somko naňom musí posobí dákou silou. A ta sila ako somko posobí, závisi od to, ako je somkoťaške. Takže somko máme odvážene v jaka tomu, že výjeme, akým sposom sa zemhýba okolo somka, a výjeme dopočitáť, akieť až ke somko musí byť, aby gravy tačno silou z me sa hýba vyprestne tak ako sa hýbeme. Takže vďaka veľasne opisu. našej nažho pohybu, věme opísadě mocno somka, ale vodoukazali změ listit. Ten vyslok, kokvaři somko sa zlevy jadru je v kilogramo, to je prostě 30 ciferny číslod, a nevěma ko sa volau daki miliard, miliard, miliard, miliard, miliard, miliard. Nechéme to tak. Je to 30 ciferny čísl? Je to 333,333,330 nasobok motnosti zeme. Čižeš 303,330 milionů zemeguly. 303,330,330 zemeguly je jedno somko. Tak či onak to nie je tak nečísla. Hej, hej, hej. Aj, slesalová rít, to možem povede. To to se komu podarilo. To je novodobý objav, ale to se to podarilo. Bychá za to zmůtoho gravy tačno zákoná. Nevím do prvýbo, že spočila tu mocno somka, ale keď už veděli z dialeno spresně, tak do počitatů. Věme kolko trvobec zeme. Věme aká je z dialeno, takže věme do poštatu rýchloz jobého vů. A už té pomerdně jednoduchá fizika. Takže vlastně to jsou také skladačky, že keďme získali tu z dialenoz, veděli zeme tu mocno z už lakšie do počitatů. A když věme aké z dialeno somka, a věme aké ho vidíme velké na obloho, tak věme spošlať aké velké v skutočnosti. Prémer somka je zruba jedná cela 4 mln kilometrou. A keď věme hmotnost, a věme aké somko velké, tak věme do počitat akumahu stoto. A tu je zajmali fakt, že prímer na hustota somka je jedná cela 4 mln kilometr, čo je plůz minus hustota meduk. Takže somka je taky medík. Ale somko je hustat koment. Takže keby si si kvapalo somko dočaju taklesně. Taklesně, ale a možná iné veci by se stali. Dobre, takže věme akou je dialekom, věme akou je hmotné somko, a obokou kovaží. Teraz što býzme, že mohli dál še zísít. Napríklad šoho sa sklada. To už podla mne nevůjde také jednu duchávec. Věš čo divo by si sa, nie to tak je zložité. Tak to sa divím. Vysetleně. Odstacie hoci jaký objekt, ktorí zohreješ světí, takým z posobom. A úplně běžně to poznáme napríklad priželeze, ktoré kytikováči děkuť tak zohreje, a to železe úplně, že do červena rozře ravene. Ale to to platí vlastně úplně poříco, že aj ľudia, ktorý majú. To je taky najnodůkší. Tě plotu tělesnu 30° celzia. Také ľudia vyžeruju, ale infračervene žiarejne, ktoré mi nevidíme, ale napríklad komáre nazvidia světíť. Alebo inf, alebo tirmalné kamerí. Na v podstatě somkoma těž svou tě plotu na povrchu okulo 55° chto stupnou, takže somko světí. Čo wow hasi tým to nikoha něprekvapně. Fakt podka stupna zapomětaně. No, takže zamavější je, že ono vyžeruje růho znevolnové dolšký. Je, že máš tam modrů zložku, zelenou červenu žlutu, v rozných pomeroch, a ta tě pomerí zavysia od konkrétněj tě plotí. To ok, to jestli také základy. No, teraz vláš na vec je, že keby si světilo zosomka rozložilo najdotlivé farby, tak tam některé vlnové dolšký budu hýbať. Prostiž, že takých 126 náno metrů tam hýba, potom tam hýba 2015 náno metrů, že to jsme něčného spektrasu víku sa neděri. A k je dvovod s týchto děr, že kdo tam tě děry víku saľ, tak tě děry tam víku saľi atomy, alebo atomy některé vlmi konkrétnevolnové dolšký zahytávajů, vlmi efektivně. Přičom platí, že každý atom ma hudná trošku inévolnové dolšký. Čiže každý atom víkujš se do spektra trošku iné děry. A teraz, kdyk namloujte světlo zosomka, rozložímeho pozitím je sača tam hýba a presně věme zrekonstruováť aké atomy sa v somku nachádzaju a dokonca aj v akých pomeroch. Takže v děkato můvěme, že somko jsou stroštvrtín je vodík a takme 24% je Helium. Čiže 98% vodík a Helium. Čiže na jedno důkše prvuky. A na jedno důkše nejlakši, nejroši rejněšeho ve smide. Mensomnost je potom obsavět kislík, piasy per cento, uhlík, železo, neón a porobne veci. Všetko toto už je mění akopou per cento. A znova tak a píkoška. Kdy někdo dostal napak ty je to veci robí. Prvý posveklone je doklifar býrozlo, že oznovaní uton, ale takutu analizu spektralních čiarto se robilo až potom. A v roku 1860 do sem si Norman Lockyer šimol, že některě víku sa nečiary v tom spektr. Odpoveda je už jednemu pruku z námemu na zemi. Tak on ten prvok pomenoval po boho výslunka. Až od 25 roku sa ten prvok podarilo izolovat úspěšně v laboratoriu. A dně zhovoláme Helium. Čiže Helium bolo najprv objaveny na somku až potom na zemi. Wow! Tak to recestovalo dozvoch kýučast. Svůjšli si ustaví a by se k nám dostal. Jikter veci s nevším měžkých má žirovno podnosom. Helium učitiny. Dobre, takže vějeme šou sa sklada. Vzloženiu je mělké těžké, mělké těleko. A vějeme jako funguje sa. Onočně takže cítíme, že somko nás hryje. Sluněšnou uček, které zasěhnou zemto. Velmi malý zlovok z toho, čo somka výdě. A večí nastouho prostě výleti do vesmi růně trafi absolutně žednu planetů a leti do medzi vězného prjestoru. A možno někdy o pologalaxi dělej na naši sluněčko pozerajílo. Těž jasastou. Somko každou se kundu vygeneruje tolko energie ako na úrovní 90 miliard megaton dynamitů. Čo je v takých zvlášných jednodkážet 374 jota vatou. Čiže somko generuje úplně neoveritelné mnoštvo energie. Ale ktorá večí nás končí. Kložmičkou prjestor. Robí obrovské mnoštvo energie a robí to velmi dloho. Hej, že nesta jste tam, že prosi za meset somko zhasně, odkedy vějeme tak jak řístoje, a ještě důho budě. Důfajno. Teraz, že vějeme, že vče vlastně zdrom té energie, a indicio k tomu je to, že čo sa v tom somko vlastně náchadzalo, že Helium a Vodík. Ale kěže tě pouky tam boli najvěc za stupeno. A pofizik je poznáme reakciů, ktorá prestně vyřaduje pri tomozvodíká Helia, vlasta jadrova fuzija, jedi sa atomi lachky, jadrá lachky, hatomu, spájuju na těši. Čiže napríklad se pojasa dva Vodíký vytvore Helium, spojsa Vodík z Helium, vytvori sodí, galbou. Neče na ten to štílo. A to sa snážíme dosi. A to sa snážíme urobyť a no prestně. Malyzmo, že tam podkaza obom. Nechceme. A no, a no. Malyzmo, o jadrových elektránik. Malyzmo elektráněch, ale še zmeni maly u jadroj fuzii. A no, ale pola tam spoumenu. Čiže to je to takhle zlati gráha, no máš pravdu. Čiže teoretický, keď pozrame aké fizikálne reakci, je vyřadoucé Helium, Vodíký, hevelmi malo, je to jadrova fuzija, ktoré zároveň vyborným zdrom energi, takž názaj dobrý kandidát. Ale ako také by to ještě nestačilo, že to je len taka teoria, znovačí sa to pretavilo v Prax. No a pretavilo. Alebo pretéto reakci vznikajů neutrina. To jsou časice, které zmes pomínali podkázť o hýksovom bozoňená příklad. To jsou elementarny časice. A dobré si pametáš. Mější jako atom. Měnče jako atom, oni prakticky zničím neinteragujú. U také kliše, ale tak dobré, že kým pověm tu to větu, tak ho ceza mňa projtí biliarda neutrín. A za celý biliarda. Každou každých 10 sekund je to biliarda. A za celý život sa vo mě zachytí jedno z nich. Čiže celý život mňa uprostě peraliť a neověrditelnost o neutrín a až na jedno všetky peralitia won. Takže to je velmi malé interakci. Prakický žiadá 500 silách, kterou oni cítia vlasa, že slaba silách. Čo je poslovenský to zně divně po anglický tože week force. Čo je to načkej míso. Existila sposobakují zachytit. To je, že potrobožím da docestí strášně vela materiálu, ktorí je zároveň přijesvítni, aby si vyděl záblesky světla, ktorí tě neutrí na vyvolajů. A taký materiál naše s je poměrně bežný, alebo je to voda. Čiže zoberu sa obrovské stáre baně, napelnia sa ekstremně čistou hodou. Potom takými fotodetektormi a čaká sa nače záblesky. A toč sa teda poderva pozerva je, že neutrí na ktoré prilětajů, zosomka a zachytíme je v týchto naších obrovských neutrínových detektorů. A oni nam teda potvrdili, že názaj, v somku preběhá jadrova fuzia, lachkých prokou na těřšě. V dějaká tým to zachytioným neutrínom. a mimo chodom totej nás na glomní zem. význikové smír, tak prevažňo opsahoval iba helyum a vodik. A to čo vlastne robie hviezdy, z čoho žiu, z čoho beru energiú, ktorú potom vyžaduvo formé svetla, tak on je žiu s toho, že laché prúky spájú a vytváreho z nichťašie prúky. Ako sme tam spominali kislík, úhlík a podobne. Kieť výzda do hory, tak niekedy výbuchň ako supernova, a pri tomto ekstremne drastickom procese, v zniknu ešteťašie prúky, ako železo, zlato a podobne. A teraz hipoteza je taká, že vlastne keď, že v znik sa v neštej sústavy naštartovala výbuchne ďalekej supernový, a te dôsletkom toho výbuchu sa v naštej sústavy na cháza pomerne vľkémnoštvo zlata a inýchťaškých prúko, ktoré inar súho vysmire pomerne vzácné. A nie byť hviezd, tak nie vyspozisiť dostatocne nošto úhlíka, důsíka a podobných chemicský prúko, bez ktorý by kompleksni život neboľo možný. Čiže úplně v děká výbuchu supernov z metu mí. A no úplně bez preganenia zme ako sa hovorí hviezny prách. A no to, keto takto sa pové účiťu. A ještě teď o tásku toho, že ako funguje slunko za končím takým pekným faktom, že porozmé, že slunko generuje úplně neprestavyťalné noštvo energie, ale to hlavne kôli to možto slunko je strášně dalke. Je by si si prepočitalo, že aké efektívné, aké efektívné výroba energie v slunku na jeden metr štovorcový, tak zistí, že to pomerně málo, že metr kubický slunka vigeneruje v 172. energie. Čo je energetický podobné kompostu za hradě? To je neuvverítalové. To je premňa fakt z tohto podkasi. A myslím, že ten član, o ktorom si to poselal, bol veľmi v típne nazvanej, že lazy sam. A myslím si, že to viadru veľmi dobré, že aj vlastne vás pod kompoz na všie za hradě efektívne ši, akosomko v našej. Efektivne šičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičičič наконец. Tam pisaľ, že dokonca aj viace je vyprodukować. Ok, povedzme, že je je na tej stej úrovnej. Zalo šte si pod kompoz, a máte silnečko také troška iné. A smradla neši. Dobrý. Už my sa dozvedili strášne veľa, šotak to aké stárej somko. Oto sme se šte nebavili a akovieme kedy zumbrie a kedy vzniklo. No, tu máme dva zdroj informácii. Prvý je taký, že somko je pomervne bežná hviezda. A teraz keca pozerejšie zašneš ďalekoľa do pozerej po rozných hviezdach. Tak máš poci, že to je také úplných haoz, že niekteré sú veľké, niekteré sú malé, niekteré sú červenčie. Je veľšie úplne prostie divokazologická za hrada. Ale keď si to začneš vyznačov do také tabulky, že aké sú jasne a akumajú farbu. Tak zrezo zysi, že v tom je skutečnosti celkom pekný systéme, že sa to rozdílo je na niejkolko trijet. V rancitych trijdmejú hviezdy podobne vlastnosti. Takže my via vlastne veľmi identifikuje takých podobnych predibuzných nažmú somku. A tam veľmi na jesnie, ktoré sú akosomko ale sú mlači. Alebo sú starši, takže trošku veľmi vidí, ako bude vyzeráť a ako to somko vyzeralo. Čiže poznamy rové sníkou na žosnomka, také prvízdroj informácii. A druhý vlastne, že rozumíme to, ako to somko funguje. A ako tam prebiehajte reakcie je. Vyadzme nevieme a kebo lochémické zloženie somka v tedy keď zníklo. Takže veľmi spocítať, aké staré musí byť. A vyslologie, že staré joklo 5 mln drokou. A veľmi spocítať kolko mu to palívo je šťi vydrží. Okrem to sú tu je, že také doši nepríjame metodi napríklad, že synnična sú stava práve podľovne vznikala na raz. Takže aké cpočítame, aké stará zem, tak nám vidé okolo tých 4,5 mln drokou a bo 5. Kde nájdeme metoriti, ktoré znikli těj spolo zeslonična sú stava tak těž. Zistíme, že malo 5 mln drokou. Čiže pomyďme si istí, že aj to somko má tých 5 mln drokou. A zároveň? Žeš som konie o řotoľko staršie ako samotnazám a no, a no, a no, a no, a no, a no, a no, a no, a no, a no, a no, a no 5.000. rokov horelo, a čo teraz? A no, ono? Kolko máme šte, mesiacé roky. Máme ďalších 5.000 rokov, že ho životno zjokou 10.000. rokov, pri tomaké taške, a nož nej nemusíme sa báť. A pravťoprovne ho níkde neuvídíme zomredť, lebo pre pím ako som ko zomredí tak našetkých zabíme. Co to dávo? Tak aj aj chceli sa, vývaníkde nevyšel zomredť. A dôdy taký, že keď somku z somku začne dochodzáť vodí, ako pali vô, tak jeho jadro sa zrúti, čo ale znamená, že jeho vůmkeš je vrství sa, ako keby na fuknu. A no buduje, ktorých odhadov ukryvujú ochlky a šitky planetí aš pomárs. Niekte do rady sa jadou, že toto šitku meňej, ale videl som dokonce, že aš pomárs, somko sa na fukne, takže mi budeme naša obežna draga bude vo vnutri somka takže. Takže nebudeme, no dobre takže. To to sa stane a si po 5 miliardach a našu somko výbuchnuť ako supernova. Myslím si, že je na to mozlachke. Že nema takový odnos oby. Co sa ale stane a no, ježe potom odvrhnie tie svojvom každý vrství, zniknie planetarná mloviná a odokrie sa také strášne hoduce jadro. Tak zvaný bělý terpazlik, ktorý tóch mlovinu bude 10 000 roku osvetlovať. A keď vidíme také krásné mloviní, vovesmi roklo nás takto sú presnýs také to situacije, že bolo hvězdak, ktorá sa na fukla, potom vychrela svoj obalo, pre tým pozabijala šitky pokročili civilizacie svojí slnešnej sústave. A teraz ten malý bělý terpazlik, ký hožná také hoduce jadro, kde hožne prběhe v reakcie. A veľmi dlvodobu chladně a osvetlu je tóch mlovinu o svojvom okolí. Teori je tak, že. Viem, že ten to bělý terpazlik len pre posluchaču malen niekolko stově kilometrú, myslím si, že klámon, a jedná sa, že o veľmi malý objekt. Opročí tomu povodnou musunku. A teori je tak, že o dozdlom čase to jadro vychladní, lebo saľa, tieplo, rychad za energiú, kde reakcie tam hožne prběhe v řednu energi nezyskava. Ale toto je tak pomala reakcie, že za tých 13 mln drokou, ktoré ve smirma, ještě a niedem bělý terpazlik nevychladol do statočně, eventuálne sa to štadyom potom vláža či jedný terpazlik. Ktorých práťoprovne v budusnosti bude v smiré strášně veľa, ale za týalešky nije ani jedný. Včerný terpazlik je asi taká hvězdak, ktorá nevyžaluje moc svetla. On v podstatie, ono úplně šetko energiú stratí až za niekoniečně dlouhú dobu, ale za koniečně, ale daľmi dlouhú dobu stratí takmer šetko energiú. Tedy už pověme, že to užičený terpazlik lobo. Proste, že je na gula studěna. Včerného terpazlik a zmeni, jak je našli či, to je z tým, jak si je ugržeš. Oboho, že jade běli terpazlik. Vždy nejek zisť. Běli, běli, běli, běli, běli poznáme veľa, a tý vydíme dost, ale ještě niedelně stil výchladu na či jedného. Aha, jasno. Dobre, a teraz uzme si povedali, že čo šetko výeme osomku, povedzme čo nevěme osomku, alebo je ištěný čo čo nevěme osomku. Dva velkou otvorene problémního fyzíke sa týkaju príjamo osomka. Aby sme si chvysvetlili treba troškuln približít kontext. Osomko je také jednoduchá ako vysamažno mohlo zdad, že homogé na gula o námá rôzné vraství. Pocate, sšetky tie energetické procesy, které generou energiú pre běheju v jadre. Jadro je velmi huste, má těplotu milioný stupnou a tovorí zrůbao taku myslím, že trej tínu polome rôzonka. Či takovnútor na vrastva soničné jadro. Tam poteda najvěd žije všetko ste tam pre běha. Potom na tým lešu stupy. No, globý stama se nie prežilo, ale teda tam tá vznikatá energie, a tá energie sa potomce s dveťalšie vraství. Nebude mňa to měno, bo je to moc rádiačná a konvečná vrstva. Takto energie sa cez nestrášně pomalinky děry na povrch. Prvá nemprá ří stoči si cel, alebo milioný rokov kýmto energie, ktorá znam. k nělasně vyděná povrhle, bo níbe sa rychosti od aké milimetre za hodinu, alebo za sekundu. Detealne či sa něstu doložite, ostatné ženergé vzníka v nůtrí a strášní dlose dělí na povrhle. Co je stvědělši vrství, a na povrhů sunka to čo teda, mě voláme povrh sunka, že fotosféra. Město odkěl prichad za světlo, a tam tě potůžíba 5500 stv. čo akóže strášně vela, ale v porovná nic ty milionovým jadromě to je to nůč pokojně. No o těl to teda vychad za světlo, ale a jinak fotosféru se něče na chádza to něče sa vláře atmosféra slunka. Tam a několko podvrstvěl, tě už nebudeme blíše, specifikovat, ale teda to atmosféra slunka obsově taky tě je něče čo na fotkách výzráko šláhejů ceplámeně, teda sluněč na korona, a teda atmosféra zároveň generuje něče sa vláře sluněčny větor. Čiže průvnáby tých částíc, ktorí vychad za zosunka, a v lepšom prípadě sposób vůj je polárnu žíaru, čiže se to zachytí v magnetickom polizeme a vytvára to pek nefarby někde na severe a na juhu. A v horsom prípadě to može robí problémy z elektronickými sučestkami a radiovou komunikaciu. A teda spravo velká záhada tika uce sa sunka je tak, že se v něče na korona, teda ta části atmosféri čo vidíme ako taky tě pekné, ako keby šláhejů ceplámeně, tak ona má tě plotů městami nějkolko milionou stupnou celzia. Čiže v jadre to boli miliony na povrhu 100 000 a znova v tej koroně s utom městami milioní stupnou celzia, a nevěme prečo, že ako sa ta energi a vlastně dostáva z jadra, takým skokom. Až do tej korony. Až do tej korony, tím, že taková obídětů poměrně studěnů fotosferu. Takže na tom to veci pracují abych ziskáciu. S tím, že je to motivane tím, že ke abysme lepše rozuměli spravoňu ti atmosféri lebo atmosféra somkám a vpliu na radio komunikaciu na zemi. A teraz druhé, že asi si videl také fotky také škvaren na somku, také tmáve města. Čiže škvarný v také města, které jsou chladně všie, tím padom, mě svějitě a takže znažo plaudu vyzerajů, ako také číjerné práznoty, alebočo. A týchto škvarení je kedy malo a nikedy vela na somku. A ně je to náhoda, je to sučastě udákeho jedenazročného cyklu. Čiže raze jedenazroku je velmi vela ptomých ubudanění praktický nížapom za to za sevrátí. A těto škvarný prestavu města, kde sa silné magnetické poli, a které sa somku náchadzajů, kde vychadzajů na povrch somka. A teraz teorie taká, že vlastně těto magnetické poli, a jsou zodpověné aj za vysoku těplotu tej koroni. Tý milionové stupně, že tam, ako prechad za prenosu energie z magnetických poli do tej koroni. A zároveň oni tvorětě škvarný, a jsou zodpovědné za takutujich periodicitů. Če vlastně ta výzva, ktorá sa spája za somko mi pochopit, jako fungujů magnetické poli a slomka. A ktobu porozuměme, tak by sme malý rozvět aj prečama korona takový soku těplotu, aj prečama už kvarny jedenazročný cyklus. No a to to je svýnský zložitá fizika. Hydrodinámika opisuje průdění a bežně za bežných polměnoge zložitá. Somko je zložitě, ještě ještě, že si v nutrike generuje těplotu a těplota stupa na porůšitko za tam tak něsiči, že samotné hydrodinámické aspekty somka jsou zložité. A keď tak tomu ještě prída to magneto, tý magnetické poli a že tě veci smaju elektrický náboj ovplidniu sa průdě a premělaju sa ce seba. Je to strášně zložité a iné nelepších počíta, čo chydlen daco pribyžně tě veci chceme počítak, tak je to úplně, že nechudně zložité a velmi těšku je z toho cičo vyčiteť. Takže takže je pro dynamika obrovská výzva fiziky. A pro vnákonělen pre poli somkolajkoliv magnetický poli a názemi. Tebí, že se podari pochopit se měčné učitě to pomože aj k tým názemi. A no presně je to dakača s fizí, které čak na taky úplně novů metodu, ale buchá kšikovni napadáko sa z tým popasovat. Alebo možno novu technový, možno konatový počítačový pomože aj, ale. Čaško, nechak. Čaško povedit. Samko, ještě k něčo slujemčku, pověme. O, nie, už se nejalo bude mětěšit. Dobr, tak je je ti velmi pekně dějakujem samojov za než si na zniska naštivilo, našom podkastě. Aže jsme se po rozprávali na tému somká. Ča, dějakujem za vymysleně teko super temy. Bola vývarno. Já vám naši poslucháčí, mě nažo celá můho tím dějakujem. Aže na spočovatě, možete na znají zna veda, to robotka Space, na Facebooku, na vašich podkastových aplikacích, ako Spotify. Odkastí Apple, alebo našetkých ostatních aplikacích. Těšímme se na vás příděhošom podkaste. Ekni děn, majticep Ekni.