1. Psychologie jako věda

[Muříká] Takže áchojí, ja vás už jděvní tam, utáretoho, wono by podkáztu, ve kterém se bude měnovat, mátředním odáskám se ze sebo. Pujeme nová vlábych to asi jako se steve on er, protože to jsem tak jako profesjonálně, i přes to, že tohle prvět profesjonálně jodně daleko. Kéže pár děžný kteréla jsem si, že takhle odásky nehrá to by mohlo byjí super pro všichni z nás, co jsme realně níní se učit a nic máme zpintrůžko, třeba se luchou pamět. A můžete si to pustit a děžný retekám kolev, nebo děkám kolev, nebo prostě máte trošku času. Ať už to bude komu kolev, a zponí malenko učitáční tak, to bude super. A můžo, že jsem se mě vě užít ideovši generatzem. My na zít jadik první epizodí, je bylo asi fajný rýt, že te odásky jsem si nevypracovávala, sama máme od klarky kvčereví, která matrouvala loním. A te odásky se vůhr fakt, také hrazně krásně spracovaní, když má to ryti potřebujeme. A je to odásky, které sku jsem, jaké vzpůzubem nahrát namluvit. Ovidímme, jak to šechnu dopadná. Nevedo to dá, ale kéčába to do mene na první odásku, která jsem mene na přicholoky, jako věda. Přicholoky je věda o psichy zetču lami, a je odvezná od vředckých slov psyché, a logos psyché znamená důše a logos i je věda neboly rozum. A z jakledat ale mě spěli z námí a ristotelás, který napsal zpys odušit, kdyte tvrtíše odušit potřeba pěčovat. A psychologi je zame vzmězí skáva, čím dalvětší úplatní v všich různých oporech, očikou zmi potřeba politiku. Který byla povodní psychologi součástí filzofy, jako pospustal zpadních vět, a zamoztat návěda psychologi se začala vyčvinovat až podroje povědně 19. stolky. Jako jsem zmínila, tak a psychologi emperická přírodní společenská věda o vzvěvice člověkav. Jdě emperie znamená náka skošenost, ciskana pozorovájný. Psychologi indesyplinární věda, což na mnáž má vzvědním z ostatními vědami z přírodních, je to například biologě a z hmanitních, iž změná filzofě nebo se z biologě. No a náraznilo od nás z biologě se psychologě už při zabývá pouzy jednotlivcem a má za úpl popsat a vysvětletřník otváření a próbych ludzké psychiky. Prědně tam psychologi a co je to psychiká? Je to tu šebněník, které tvří jednoto s fyzioologickými procesy organizmů. Ok, ještě, tu šebněník, které tvří jednoto s fyzioologickými procesy organizmů. No a ta psychika má důj zakláň dementze. Ty se mene uprožíváni a chováni a z biho děském poznání osobnosti člověka. Prožíváni to je v nítřímí subjektivní psychiky proces a stov. Patří tam na příklat věmy představit emoc nebo vypováni z pámědí. Do učité mějí rejsy prožíváni uvědomujeme a pro to rozlysějeme vědomé a nevědomé prožíváni. A to samotné prožíváni se pro jebu je navenek v tom chováni člověka. To znamy naž na přívoty a moc je, jo je to vědomé mymy kou a chováni. Chováni je to na opak od prožíváni v nějším pro jevém chováni. Je to souporu mějších pro jevů, který jsou spracováním a bělatřením nítřní setovate člověka. Chováni zahrunuje a všechny činosti pohypy mymy ků ukoné reakce vřeč, pocéní, pláč, a tegrálu. A dělíme hejště na ekspresivní a adaptivní. To ekspresivní chováni je spontání a bezprostřeně vlastně bělatřuje to prožíváni vlastně prožíváni a to adaptivní chováni je přisposobili dane udalosti ktrastřom na děje a neoprovýdá přímotmu prožívání jedince a to ještě může bude jaka předstí rání nebo předváška. Půjíme se ty ktra podívat na přichalogické dyscytryny. Ty se dělí nad věst kupelí na základní a aplikovane. Ty základní jsou teoretické a zabi vej se především oběstnými zákoní talické předstí chvá a spůsobý jak člověj třízkává a spratváva informace nebo trobo přichyckými o nemozníníme. První základní dyscyplinou je obečná psychologi, ktra podává celkoby obraz o člověku i je se základním teoretickým odáskám psychologię zabívá se problématiku poznávat tých procesů týnamy koucitovej život a problématiku ulytké zaměřenosti a usilováni. Učití tříkou, ktra dojtí člověka a je usilováni zvíhná psychologiem nebo psychologickou metologii. Další základní dyscyplinou je psychologię osobnosti. Ta se tpývá bývém a z důkdu, ktra osobnosti dynamikou psychických procesů jedince a chtřebaženč a činitelen, kteří ten vývuj oblývní. Třetí chtákladní dyscyplinou je pvývojová psychologię i nimi slové on dogyne dyská a to se zabívojá pvývojamecké psychiké od prenatáního období a štosmrky a popisuje je notliváto vývojová období a sku má činitelen, kteří ten vývuj oblývní. Další záklání psychologię a což, jak už se nazvůmy pvýva tak to se zabíva z polečenskimi vstách skopinami a způsobly, jak se jedince a členuje dosa chtáních skopin do mezredických stahu a do ruzných spločenských asetací. No a poslední, tady uledenou a záklání psychologickou dyscyplinou je psychopatologię, která řeší psychické choroby a podíže, a do toještěskou má příčinujich sníku pobysuje ich prejavim a próběch a hledá lečem nemé cudy ktym chorobám. Třežit se zdehkapitluje mát záklání psychologické dyscyplinisu obecná psychologię, psychologię osvibnosti fývojová psychologię, sociální psychologię a psychopatologię. A týsme můžeme přesnou ktym aplikovaným psychologickým dyscyplinám. Týsme věnují konkrétním oplastém lické činovstí zhodíská psychologię, a ředímame si nienapřít od klinickou psychologię. Tápas kytuje diagnostikou došej v nich poruch a chorob a orientuje se na psychodrapeutyckou peči o nemocné včetně somatický nemocných jedyaců. Somatický vlastní zadvená, že ta psychika propoje na stělagu důvám, že to tak říkám spravě. Děláši apnecovanou dyscyplinou je poradenzká psychologię. To se zabíva právětím školním, výchom mým, profezním nebo emozjelským poradenztvím. A pomáha člověko orientovace v optížných životních situacích. Pereklogytská psychologię, teda skouma, jak se utváří psychika jedince v procesu zdělávání a výchové a zovej si s efektivnim učiním se a z efektivní pamlíky. Stouvní nebolech forentní psychologię, teda se zabíva z vytřinastí psychologii pachetru tresní činu a psychologickou expertizou nebo je z nolelským posvytky pro zdouvní potřebe. Tak, teda vrátím trochu spadky do menosti a řekli mět se v odějnách psychologię. Jako jsem změnila? Vsem, že vění na škórucu zupakovat, tak ředují, a ký polo vyrde vatráncího zpoletím. Vyla psychologię sú Český filozofé. A v tomu období hovodíme o předvědice képslychologię. Ta předvědice képslychologię trevala pri jaký ho koncethoho do vatráncího století, než poznamno supila vědice képslychologię, a v spadky k tý předvědice ký. Ta sredělí na dvě etapy, kdy je psychologię chapa na buděko na uka oduši a to druha etapa je na uka objedomi, která se mysí svývojem biologię. A na tom koncene vatráncího století se vyzečili utvářit psychologické s měry. A to je dopouš to můžikám na vědice képslychologię. A ty důj se dokoncetího a pysodí budeme venovatě namkěm psychickým směru. Prvním je experimentáním psychologię. Ta sněkla už druhe po ovyním, to vatráncího století je založina jakož názový napovídá na experimentách a napokusích. A zakladat alevěj německy psycholog a phiziolog a philozov, který se menová bilhelm vund. Pížde se to bilhelm důvujete ve unete tb. Ten celou šel plybsku svou první laboratoria, kdy skoumal lidskou psychikou. Zaprýval se oblastí poznába indoše v nich pochodu, pomocí phiziolog a phiziolog. zoologického pohodu a by ušíval metodé interospekce, sež na mná s tebe pozorování a se byk tymi pozorování vlastních přihických jebů a skomou samotrímě jak ostatní lidi nejrob sebe. S svým je studenty pravě v rancy, tebe pozorování a pozorování je hlastních vlastních vlastním přihických jebů. Přeba, že je takové experimenty, kdy vůnt nejhalte z vás studenty hodí nepozluchat metronom a měnilo na tom metronom úřích rozpětíkání a řadě se zaznamenávali své reakce. Zvysíli, že je po malá rychlostoho metronomu nebo zve uklední a podobně. Ty byla experimentálním sihyloké, kdy dalším směrem je beha biorizmus, sviše výda ochování z Anglickiego Behavior, přestavitelé mě Američan pro změdu, které se měnavali čón brodus Watson. Ten vychází z pavlowa, jesse se zpuminá ten pavlowy pokus i zabstvím. Tak je Watson, se zabýval chváním k chloběk, které se vysvětluje zajmé na jechůreakci na zemů nebole podnity. Ty tady vychí tvědní velkou představivost, a pojď jsem zatujem, že můž můž nás rozumitelně vysvětlet. Watson vytvřel tak zvané SRSchem. SRS nemá z tymu nebole podnit a rejní reakce. A mezitím z tymůlem a to u reakci je podle beha biorizmu, tě zvaná nepoznatelná černá z krínka Black Box. A to černá z krínka, ten Black Box, tak to je právě osobrost. Takže jestímů podmě osobnost a podmě reakce. Beha vyresná tvrděli, že nemá cenu se zabývat osobnostní a předcéně vole roly výchovy a v níší oprastření a nepoznávili v rozné psychické dyspozyce. Doším směrem ta vědecké psychologie je psychoanalyza, přestavitala mi je jedanický leka, že ziknul Freund, který se minouval o tás, zdeze v psychovogickém výskou můzzečí zabývat den vědomím a zdavitla vědomí na existuještí doši pochodi, které by mohli oblýměl odlické chubání a jednájí a to je nevědomí. Po lefrýda je to nevědomí plné strachu, tuže přejmí a vrzejných podových podnětů a na tyho obsahem toho nevědomí nemáme žádnu kontrol. My se vědomím a nevědomím stana chází předvědomí, měmš se obce, že nej myšlenky city i zážitky, které človek úzapoměl, ale může se na nějště wspomenout, než pravě, že necid mišlenky a spomíky se stoupí do toho nevědomí. Na ať hnitlám psychologického bývé jedince, souporle frojda pude, se je mene pak ten seksuání. Da odmáme analitetskouck z psychologé, tam byl představitlám pan Karl Gustav Jumuk, Tobal Šmícár, byl to psycholog a psychotrapoult a ten by se zabíval kým nevědomím, kdy ho rozdílu je na osobní a kolektyvým nevědomí. To osobní se vážená menu le událuz tě jedince a na ten konkrétní osemností a to kolektym nevědomí je jedině z kví po našich předcí a to je spojšné všem lidem, uchová vás na přívat mítech, pověstech. A tohle kolektym nevědomí je to vašeno souporám tak zvaných archetypů. To je souprzed obrazem, rozené formy, které se pokud se stávují vědomímy, projumují jako představa a každý jedinět se je osobné sem a zrodělá se z nich vlastně vás je kultura. A jom představa je archetypy, tě před obrazy jako například a nesmust, což je můžskost a v mítech má podobů hrdímí a anima, což je sjenost kust a v mítech se obyvují jako pán a nebo pohyně a dalšíme archetypy jsou například po pěm vyské dítě velká matka čímu byli staréc. Tvárova psycholoké neboly kestautizmus. Zeklededali jsou Max Verthheimer a Wolfgang Keller. Tvárova psycholoké říká, že psychické děje, vysdupluje jako celky i vštrukturu a vlastnosti nejde odvodit si žinutlivých častí a že biolokické psychické a sociální je vyaproce si mají celostní neđelit a hlopovahu. Jedinac je zchobný nímat velké od tělené celky, vzé mi chstazích nikolif všaké notlivosti. Nevá Max Verthheimer a Wolfgang Keller přichází z zakony, kterými vysvět mný spůsobě kými děvní maj. A vel tam patří, kteře byl takový to jako zakon výskosti, podobnosti nímání figuré a poznání, ale k tomu mopocíče svěště dostaráme v pozdějších otázkách. Je to prostě takový to, když v jednom obraze musíme vyjedit vyu růsmí věcí. Trá bych na opalena si učetnice, že to vlastně vás, ale vlastně to oblečí a zálejší na úhu povodu, kterým se na to danou vězdívám. Odstvara web psychologie přicházíme do hlupy na psycholoky, která krombí klasické psychoanalíze Freud a analizit kapsycholoké Junga. Soby zahmě také individuální psychologie, paná Alfred Adler, Alfred Adler, tede vysvětlujalické prožívání a chování ve vstahu konečného cíly. No a ty stana vene cíly jsou oblebněny dvémopocity, první je potřeba cít, potřeba cíti, či někampá příma, a druhý potřeba cít je důha pomocy. Céž definíme jako snagostáce námčezením a všichný je to oblebněno sebe vidou mím. Aš je neopěchaví o rizmust, o pěchaví o rizmů. Smyze bavélet tam platřil ten bocen, co nevzolona to hvalova, o ten stou černu z kčínku, a stimulé a reakci. Každopádně tohle je neopěchaví o rizmů. Tady je představitelem Edward Chase Tomman, polektrého na zajakledě analizy v stohu mezi podněte změjšího prostředních a chvání organizmu z nikého řčite pochodí umětšeteho organizmu, třeba to podněte zprůz předchavávají. A vlížeme se do finala, máme tady poslední tři svýchologických smíry. Kognitý v můvzychologiem tam velk představitelem Čorč Alex Andrew Kelly. Ten povačuje za rozhodovící kognitý výna byly poznávazí prcestí, kterýme se jednice vytváří v nítřvní obrazy na polem o děle, nějšího světa. No a skřezajte modelé člověch schopance bereflexe a utváření svoji hodnotévé orientace a tý modelé napomáhy člověkov orientacevé svěky. Pomenistická psychologie představitelem se obráhám Harold Maslow a Karol Ranzom Ročas. Tý stůrazmi nít vôřívoz tůsobnostky v jedu mí a sebe v jedomování. Zapyvají se sebe větřením člověká jeho pravou eventu a sebe realizací. No a jak se a skřezpo mínáte tak Maslow taky představil to svámi úperami dupotřeba. Já do prvomyru a se teda nejaké vtřeba pytrů. Ta prvomráme da má fět částí. Poplně dole se v fyziolekycké potřeba, dála je bez pečí a jistota. Do reším policíkem se u náležitost alázka, pak uznání a sebe úc dá úplně náhorží sebe realizace. A húglada takhle si dokudí jinac nemá spodinoutu jednupostřebo, tak se nemůže poslouvat vlastně výnišli těch dalších poniček. Pokoť prestě nemáno bez pečí a jistotu tak nasprostě nezají masu nály jistost alázka. A pokudí jsou spodině než sefiziolekycké potřeba tak za se nepřemýšli me nád bez pečí a nadejstutáme. A takhle pustupně váhodu ty plahu manysetká psychologie a poslední je transpersonální psychologie. Tu se zabíval americký psycholog Čezgejou bude, který zeme nezdaní slav grov. A ten se zabíval mě mohře a dní myslí niení myslí z tami věrůmi. Ještou návezovály mystetkými praktikami, meditací, druhé my hěpnázamy aprobně. A takhle je to představitou hnutí New Age. Nád až jechno. Sala prvě o táska. Je tady uvám, že se všichně sporytěch epizod a spyně cem váhlo od nezdaní, že by bude vžiteční a že znam do pozobnitry tím a třeba. A jecko můj dobrej spůzů v prolem nějak se tý o táské jako by uplokov. Uresy na vás kýšit tu další epizodem, tak zimět a hyskip. A přesyván on air, sa svěkry nabíjeno. Prézpíš na slyšěnou. Prézně čust.