Prečo starneme a ako to dokážeme spomaliť I Imrich Barák I NERUDACAST 95

Zdá sa, že z našym rozumom ideme pro títomu, aby sme ako lústvo a pri roda prežili. Načo ideme tak rýchlo, ktoré to nie dokážeme absorbovať, matviacej, vlastnejť viacej, to nieudržatelné na zdroje, ideme za vlastnou záhubu. V život sa objavl na zemi z pozovom, že sem preglatila zvej smiru. Fakte to len teoria, môla to byť aj rádiená pánzpermi, nie aká civilizácia, sa mohla rozhodnú roši rý život, si my sme žága my sme ľudia. Níkto by nás mohol nazvať ako nejaký velky sačok na bakterie. Trenám sa jem stála ko obnovu bunkí v Čelež. Zasadiem roko máme v príncipe všetky bunkívymenia. Smej úplně niekto iní. Vyde ka tomu aj, a je šubi sme mohli obija výdješi ako záhado. Skor sa to ovela veči mié re využuje pro tí lústu. Lúdce Čelo je nakoko stavane roko. Na tej úrovni tej chém je učite nejakých 150-200 ale. Vítajte pri sadevania počovanie ďalšie i pri vzadi podkáztu nedodakast. Dnes to bude opoť o vede, pe tože mojim hostom je doktor i mrig barák, vedúci, o delenia molekularne biologie, ustavu SA, ve dobro se dopovedal. O delenia mikrobiolne egenetiki, a rejdicelú ustavu molekularne biologie slovenské akademiviedé. Takto je naročne, až som to vlastne nevstvo spravne, ale te da vite aj imno. Tako je mi zapozvanie. Svrát, že si pri apozvanie. Plíte by toko te moh, ktorý by sa mohli ba vidiále začne od počiatku, a to te da naozajstneho počiatku nažu sveta. Automaklo vzniko život. Ja som teda vase aj poču na kajé pednaška hovoríť, že abo spomeňuči tu teoriu, i pan spermiete na teoriu toho, že život sa objavu na zemi s pozobom, že sem preglatila z vej smiru hovni do spravne. A no da sa to je takto povdať. Fakte to len teoria. Nemožne sa o tom presočit. Kde si zobereme, že zemma šty ricela 3 mJ roko, če strašne dvá doba. Tak zda sa, že prve mikroby tu boli od 3.8 mJ. A ta pan spermia hovorí len to, že život mohol byť prinieseni na zem z vej smiru metéory toma tak. Nebo niekto reba, který sú neskutočne odolne, a dokážu žiť prežiť milioný rokov bez toho, aby mali vzduch živiny velkú radiáciu rôznech hemkály, a ktoré viem, že sú tu a zrovna na ktakých kaj pracujem, pracujem v našom laboratorium. Ale nie ma me dvo, že to to sembolo na priniesene, a sú rôzne verzi je tejto pan spermie, a nie ktoré sú žoverene, a nie ktoré nie. Čiže ta neovere na je, že celá bakteria semprišla. To je ště rozvinute, a to zastavali také ľudia kokal sa ga na djalší velky veci. A koteoriusa no zremenie mali dvo, kázi na to, že mohla to byť aj riadie na pan spermia, aže prišli k tomu, že keď je niekdyť nejaká civilizácia, že je ona sa mohla rozhodnú, že rošví rý život, takého poznamemí, a s nejaké inej galakcia, alebo z inej súvstaví slaniečnej, že poslala tjeme teoryt, ale niech to dopadne k děkolvek, aby zvyšila šan, cože niekdy sa ten život ako vyvynie, ale na to ta absolutně je, aže jedne dvo kaze, bo hane je tu šíme, či sú in nej civilizácie, a ten fermihoparadov, že je súvšetci, aže keď celý vesmi rod Big Meng'uma niečo oko što nás miliard, že akie to velký čas na to, aby sa niekdy vývinu život, keď si zoberem, koko je galakci, miliardy, v každý galakci, miliardy slaniečnej súvstav, a miliardy planet, a keď si zobermé ten časový úsek, tak právdje potodnosti velmi výsok. No a naše galakci nesužiadné nás, na ký a to je ten fermihoparadov, že kdy je súvšetci. Takže bol by som opatrený, v tom, že či to niekto poslala, a je mná pan zpermia, je už niečo, čo už sa dokazujú, že súv nejaké dvo kazy, že naprkať nájesteri doch nájdješ stavebne prvky života, čiže nuklo o tedy, ktoré sú a ta najdvorště sa súčas DNA a minoky seliny. Čiže celý život na zemi od výrúso, bakterie, rastliny, cicaoce, a naš ponás je zložený zapísaný DNA, a ta sa składa za štíroch rozných nuklo o tedy, o ktoré sú oť ako strédajú, a tie to vlastne kodujú 20 základných a minoky selým tored poznáme. A meteroť chnakáť zájú vlastne šebky tie to štíry nuklo o tedy, a mnohé a minoky seliny. Ešte viace ako tiej 20. Čiže a to hovoríme te tom úlikovom životie, čiže súšeli aké teorii, že možno, že by to nemú sa lobi tato kemia, a že moho byť život závožným božné nákremíku, a takhle to sú úpeni ako žené. Ďakaj na hfodmoto sem výdevme predstavit. Ďečo sem výdevme ani predstavit, a nie výtvorit. Za užčitých podmienok, za užčitých fizikalnych podmeroť možno bystom ola byť nekde fungovat. A kde to prestejme, že tato nazvasto, že je mná pán sprimuje? A no, že stavebne prouky život, a že sú na prekad metori to, to sa stanovej vlo. A to by moho kbo to miak, že jas to prestejme, takže to znamená, že pávstových milionorókov malá zem, kde to by bíla byli prvé. A myslím, že se m ako tak ochladla, že nie bolá těkuta a nejakých tricel a 9 miliardy. A život sa obýavila, bo ten ten a jasť, čo sa imíš, že sa obýavila o pár stovak milionou. A to je to vydládu básamo zrené. To tu bylo dobylo zem kamenia, alebo už tu bola voda? A ani ani, pravdje podobne to bylo těkute ako, že rostavene. Čiže v sladovom na to, že neviem, deta ili ako sluniečná sústava prestne vzniklále, už či to bolo niečo hóruce. A kým to vychladlo to tějš dôho trvalo. Takže voda, pravdje podme nás pojáčo vyml, to voda je velmi dôležite samozrené. Upeňe, nie vyhnuk na pre taký to spôsob živu, taký máme. Bola pre nesena pravdje podobne kometami a tak hejč, že nie želent tak vznikla. Čiže asrofysíci samozrené už vydia, že kdy je v vězdach čovkédi vzniklo a kej provky. Čiže na začiatku určite bol prvý vody, kako najjednodukšý fuziou v slonka vznikl dálšie provky. A mítena, že kýci besleni, že čo povože mi za prvý život, že je to nejaká prvá bunga, alebo, že ktorá prestavit dupne, že od tohto momentu kýznikat ta to vydstak si hovodíme, že názeme život. A no, čiže to sú náše definicie. Tak. Prýrodě to je užasné, že ničně je nulla jedna, ale všetko medzitý. A my si kvoli jednodukho stí definujeme určite veci. A v súčasnosti život definujeme, alebo veci na veci nevřeci definujú, že máš bunku, ktorá sa dokáže rozmnožovať, reprodukovať a dokáže vykonávať všetky tě funkcie. Ale podstajte naprykad vírusy niekto riné pod tera veci na vecov nepovažujú za živé. Ale to je veľmi slabý argument, nie považujú za živé pretože tam bez inej bunki, bez okremte da tej výralnej časice. Oni sa nie možu reprodukovat, nie dokáže u nič. Oni má ju len ten genetický kod, DNA, laberená, ktorí v nesu do nejaké bunky tam sa rozmnožia ukradnou celi ten systém tej bunky. A ta bunka sa rozpadne a milionysa vyhrenu, alebo tisíce z jednej bunky sa vyhrenu. Víúžili všetky z droje tej bunky na to, aby sa rozmnožili a zabí u túbunku a miochorieme. Lebo niekto renaše bunky zomieráju. To je zniech roznie. A to je užasné, akože niečo takého to sa mohlo vywinuť, kde si predstávíme, že vesmír z toho nicoho, z toho bunku uľasné, išliel do úplnej neusporiadanosti. A zrazusa vyvynie život nakoniec aš človek, ktorí si je vě uvedomit, že je tu vesmír. A zako a uvedomit si zako ni toho vesmíru to je nico užasné. A to to súlen celé. Teste, ktoré pozorujeme, že tak to to funguje. A ten prvý život, že ten prvý, že který povoře mě za dění číslou jednout, kdy je na země život, že kě člov zniklo? No, to té velmi dobré otázka, a nie je plná odpovedň, ale jsou zase nějaké teho je. Čiže pravdě podobně nebo la prvádejena, story osad to stavu, ale RNA. Rybůnoklo, a kysilálení neideoksi růbe moková. Čo máme samozrejme neskutocně v tomu našich bunkách, ale teraz to použí mlánších bunkách a sponň, a je bakterialných a je v rastliných, že DNA se prepíše do mRNA, mRNA se prepíše po tom do protiny, a protiny robí a všetký funkci v tej bunké. Čiže predpokladasa, a jsou už nějaké velmi jemné dvókazina to, že RNA určitý druh RNA sa toka, že prepíseť, alebo nějakým zpozom aktivovat svoj vlastný prepíš, aby vznikla druha taká istá RNA. Čuže vlastně život? Čo něco, ale komu, nebo to by sási nevodážalo, či musíme tam by dělši látké, te dělši látké, chymycká to jsou lipidi, čiže ty tom a massí, keby si to bude, že naše měm brany obca vlí lipidi, a čiže musíš to hranit to, čo němoře to byť lén, někdy lén tak viljate, a to je vlastně ten záčiatok tej bunky. A život by si mohla si charakterizováť, takže keď ta to RNA sa dokázala rozmnožovať, postupně dokázala něčou robíť a vyví jelasa, a ž na to, keď sa zysilom, a bo zysilom oni to zysil ně, samozřejmé rozumom ale chemicky, že a hovla stabilnější DNA, tak asi dokázali zosintetizovat DNA, a čím to bolo stabilnější, tak tím ten vívo je mohli vzdělej. A prve boli bakterě, a jsme násme k tej pan zpermi, tože či sa to vyvinlo tu na zemi, alebo to bolo prínězené, to je nevěmé rozhodnuť, ale to je jedno, ke to nebo lo vyvinu tu na zemi, tak podobně to muslo byť vyvinu tu někdy inť, a koby sa vyvinlo na zemi. Něry ještě mě nic na výše, ako v tomto, ale ten povod tých prvých bakterí. Čiže veľmi pravět po domní prvě boli bakterě, které možme mi ako zadefinovat, že prvých život, čiže jedna bunka, ktorá dokázala něčou robíť, a válne sa dokázala, když li ti roznožovat, brála nějaké zdroje, sroviny, s dolih to dokázala, sintetyzovat, a sto sa vyvinlo, a po tomi svím, a spon 2 milí arte, a lo tak, rokov, ký pršili prvý eukarytí. Eukarytická bunka, toto sú porokaryoti bakterě eukarytická bunka. To znamená, že ti nejakou jednoduchou rečou. Bakteria je len jedna bunka, ktorá vovnul trím malentém chromozom, čiže to celko vade na, čo sa dokázep prepísať, k tomu možeme prísná, mRNA, ty je na protejiny. Eukarytická bunka, je něco ovla zložitějšie, naše bunky si samozřejmého karytické, kvasinki, ktoré sú jedno bunkové, kvasinki sú jedno bunkové. Maju rozne oddelenia v rámci tej bunky, a prawdě podobně té vznikli tak, že jedna bakteria pohlutila inu ménšiu bakteriu. A bol o to výhodné preobit, vochlobo ta velka chranila tu malu, ta mala zbavila večenu svojogenovou postupně, a služí len ako energetická zásobarany, môna spracová tý živiny, a dodáva te eukarytické bunké, a tě savolájí mitochondrie, to máj už jetkých eukaryoti. Čeže od kvasink, pívných kvasink, na przykład, alebo pekarenských, čo sú jedno bunkové eukaryti, ce zrastliní až po ludi. Rastliní má ju chloroplastia, ale robí a približně to isto, ako mitochondrie našich bunké. A to je pe se, že týstala hojřit, že to sa vyvinu, odbolo výhodnější a tak dělej, že tam asi dobro, pohodá, že to je to, tak je to co zajmáme, že to ško je osný evoluci, a že. A no, to tu možno nazyvať jako evoluci. A že to je to tak, že to je vždy, i ba, že jak sam nožia, ale budděli a tyda bunky. Tak. A tam stajní jaka chyba, a občažitá chyba poště výhodnější, tam tam mutáci, a to nazve, a sa věc uplatní, že potom. A no, velmi blízkoté to myšlenky, to je, ale je to ovela, ovela, flexibilnější a zložitější. Čiže tě bactérek, kdy já je teraz rastlíme vlabaku, ale bo hodk děl, bo v podětě je bactéry, oni. I kec ukloní, že každata bactéry a rozděli svojůgenetickou informacijů a znikně ta ista genetická informacija v tej materské, tej cerské bunké, bo by dvoch cerské kec na polovic rozděl. Ale v tej populaci. Každama trokají nepodmienky v tých mikropotníkách, a každá začně ekspřímova trokají načgéní podla toho vakom prostredí je. A priámo už tam je taká heterogenita. Čo. si a nie věme predstavit, čiže oni z princípe majú tenisti genom, tojí stu informacijů ale na inej úrovní už prodku jednotlivé proténí. Máte, je se to možete predstavit tak, že. To je zem, a veřejmě, já mějí stát tak ménia pro toho v jakou jsou prostedí, alež možete predstavit tak, tak to je to je tojste drena, ale jedna sa stanie, jak by bunkov, že korži a druhá. A načeš to je to diferenciacia? Čiže. Či to je to? Rozpoznáváme dvácie mechanizmi, jednoy bunkové deleně, to je to, že vlastně ta ista bunka sározdělí, a vzniklím tě i ste identické dvebunkí, to je bunkové deleně, a máš bunkovu diferenciaciu, a něktole bakterě dokáže diferencivat těktole sporuluju, ta sporuláce je najednodakšý sposob diferenciacé, že z jednej bunki vzniknu dve, rozné bunki, z tými z tými z tými genomom, z inými vlastnosti a mi zinovacio. A to je to, co ty spomí naš, že napličat jedna bunka je bunkov, korži a druhá je bunkov pečeně. Ale obit ve bunki majú, tujstlu genetickou informaciu, len inegéní sa tam prepisou v jednom, a iné v druhom. Na to, aby fungovali ako bunka koržé, a obu bunka pečeně. Týš on jist nějaký, aktybuu iné. Inegéní. Inegéní v tejto, a iné v tejto, a jak je marovná kýtent, todej má. Také zajímá. A teď a znamená, se že prečo, tět námí, koněl, že se záda už někoho opíte. Já zbém. Já som čítá v kinejde, že má se nám sa jen stála ko obnovu bunki v tělež. Na půkat hovýsa, že bym z tím si teda, že očí, každva myséce sami býměně a všetky bunki buchí, a jež má teory tický každva myséce nové očí, kéto. Dokonca možeme to. A sponiat dačo samotom to čítá, tak možeme poheda, že zasedějme rokov máme v príncipe všetky bunki vymeněli. Všetky bunki, že? A někdy čo to je váži. A že pili také, které se už záknat, kudou bude všetky predstavit, že jste spomit, že jste s útná bykat očí. Může, že toho je predstná meziac, ale nebo je to velký. A nejajem. Ale, že je to je teda s vás nejbatem prínci, vypastatni, že aby tohojte každva myséce sami to na rudionové očí. To postupně. A nebo je toho, kovíme, nebo je toho. Postupně bunki sa na nás. Pobom je daje vada od jasanové. Nelepšie to vidět nákoří. Stáčí, kde cа zraníš. Tak to vidíš, jak ty takoža dorast. Tak, ano. Če ty bunkí vlastně sadělě, aby za celé liturán. To je možno také lepší. Abo je to rýchlý, a priem o to vidíš. A že prečo sa potom znova, když zíka ten príka zlýzva, že znova sami. A v tejdejna. A v tejdejna. Rakovinoví, a na kterom je rakovinové. A znova sa toho je rakovinové bunky. Pěčo to tak to fungo pršem? No, dobro. Čeže, povedme si, že z náš o pohladu ludzkého teraz a bo v očíšného, že dobro je děleně a zlej děleně. Čeže dobro je děleně tože, kie caporáníš, kkoža si dobuduje tě bunky. A vymení a teda, a urobitě nove, že sa děli. Rakovina je to i ste, ale tě bunky strácaju schopnost differentováť, ale nesarých lo dělí a. Čeže. Če to je rakovinové bunky v príncipe su identickie našim bunkám? Preto sa tak tě až koli je či rakovinov? Lebo musí je. když bojovat, hočo použiješ pro tým rakovinovím, bunkám tak škodí a jí ostatní bunkám, len rozděl jí v tom, že naprikat žiareně, radiologia alebo hemoterapia, posobia na rýchlo dělijace bunkí 10-100 krát učiněži, ako na té po malo dělijace, ječe svým jené. Čeže ale ty vydlajš je efektim a švelkele, by ty chceteš zabit vlastně vlastnu bunky, stojistou genetickou informací, len tama tu nevíhodu, že sa rýchlo dělij, je ovela prístupnějšia na to zabitě, tým tomoterapitkom, a ona se nie može díferencovat, preto ten nador, može relatím rýchlo rást, ovela rýchlojši, ako sa ti obnovu jí tě to je vlastné bunky, lebo ona už nikdy nedochkaže vydíferencovat, a preto to je ten nador, vlastně. A preto jsou, že kedy nás zakaží nové a časnou člověk starně. preto jsou, jak to vůkujeme, čo jsou mi staré do dělá staršia, staršia, a vždy, preto v dozníka to starnut je. Naštastě, že to vzníka, lebo prestasi, no a se by jsme sa ovola rýchlojši, že to je vzníčil, kedy to starnut je, a ozník nového života, a zoměra něj bolo nějaký spôso nastavené, alebo tý jednotlivci a to jedno, že kto by potropoval ovela věce jí zdrojov na to, lebo ona, jak jsem žít tisíc roko, tak buděž hrabat, aby si mal na tých tisíc roko, a možno tím je budě zále, že to teraz je výmýšlam, hej, vyloženě, jakže buděž tak dbať o svoje, to potomstvo s tak, načo, jak jsem žít, jak už se kedyž možem tisíc roko, a každý živočích, bach, který maju nastavené na ten čas, a zás je to nastavené na tý úrovně techémě, že ako je organizované DNA, čeréme naprikad, naša lůcka, obocícelné DNA, maju na koncitelomé, riktóre sa skracujú, a takže určitýn sposov máme zakodované, a káje maksím hladnoška dožítia, a hadajú sa roznále, čažko sa to ovéri, lebo večinou malo, kedy zomreš na to, že všetko tě naraz odídě. Večinou tě odídě nějaký jeden organ, každe bunkitý star, a je kec a výmějeně, ale nevímějeně jůsa na tě mladé. Žíjeně jůsa už, lebo kedy už ta mašně jako mutaciu, ktorá je tam pevně zakotvena, některých mutací tělo svě, akože věto opravit. Kdyby to nevedilo tak, nezkutrošně vám mutací nám zniká, a je zaděnujš. Ale některé nevě opravit, prich tom prepí se te ide, a čeže to ti už zostaně. Če je svojín z posovom, to prostrady, ako na těba posoblít, už járeně, čošetko to stávame teraz, všelé jaka hemi, a tak. a z posobuje, a to to z posobuje to starě. Hlavně čo ješ, na priklady. A tu jsme už úplně někdy indě, že si myslím, že a myslím, no nikto by nás mohl nás vat jako nějaké velký sačok na bakterě, abo zdá sa, že máme možno 5-10 krat věce, bůně jak bakterěalních, ako našich vlastních. A to z tým se už vrodím, a ako počasílo ta to pozběrně. A to aj sa rodíme, a dělší je zběrem, a takže, asi najvěc je v růbom čerevé, a jak to, že nevidíme tě bakterě, vidíme naše bunky, nevidíme si ce naše bunky, ale ce je organy vidíme, ale tu kožu vidíme, lebo elkarätické bunky sú zásadně več je ako bakterě. Ojímají ovéla měnši genom, takže, ale čo se týka počtu zdá sa, že máme něj koko nás obně věce bakterěalních, bo nějakáko nás. A naž kumun nada váře tý bakterě, tak jak bude máč pravdu vlastně. Bude. A preto, akože, to zobdere z taky vás filozofick tak, každým něco pověře, oto je strášný mrož. Já o tomto někce mní čvedě, ale tak to to funguje v té prírodě, že to to je třezné, zistí, že to tak to funguje. A já som také něčo dastí, že to stávnují tě, i je kokebi, že rytě bunky, že to jako cedeč, koto je takový poskrabé časom, a že tam musíc se stálu už má ti informací, jak se stála, kože obnovuju, ale že už bych nevět tak čítat. Presem tak. A tu je? Tě dalmý podobné. Čeže já napríklad den a často opisujem ako celých romozom, kde je uložená všetka genetycka informací, alebo všetkých romozomí ako kníhu. Děso písmenka. A ké často budeš používat tu kníhu, tak ciepí smenka zvetraju. A nebudeš věděć niekteré prečiteť. A některé, a či bude na tom zále, že tak sa to staršíšo pravíc a prepíšeš to, hej, a to jiste robi bunká z tímí, ale některé ní, alebo, pocadě, nemôžeš újstej tím pravídlám tej chémě a to, kto hej, čže z aj kamení zvetra, hej, a to bôž něčo tak to meké, ako je napríklad bunká a tak gradoje užitěn spôsobom. A myslí, že byž můžeš koko, znač, Čelo je nakoko stavané rok, koko kebyž v nějakou úplně ideálnom, pripadě. A a se by som musel fabulovat, ale iní tě ješt fabulovat, ale je, že já si, povžujem, tějerozné fabulacie, že možno teraz tak realny, otád by bol najlapšie odhádě, a kéj najstarší človek, hej, že to je realne za týchto podmienov, za také zdravotnej stary zluvosti a v akých podmienkách ten človek žil, ktoré už, a je tak nemožšiš vytvorit, lebo ozduší ovel, ale věci je znějši s těné, ale povžitějáně najstarší joko 120, alebo takovou. Tak je, ale níčo takého, ale odhád na tej uronité chémě, že čo je, nebo je, te, teloméry a pokěl sa dokažeme opravovať, ta bunka odokášeme opravovať, de, na tak. Učiče nejakých 150-200, je realne, alebo, by mohlo byť realne, ale hovrím, že to fabulujeme. A nož zaněký učití, akože, vlastně aš teodotických podmienov. A genetických predispozycí, bo je velmi dvou lšečte, čo si dereš o tých predkol. Čo už mám zapisane, was nešte dě. A ten ještě kvastiný, ale dostávame sa do světan, kdy je už dokažeme mění tude, a ilu zblu. To znamená, že já možem svoju, ale o svojí děti. A svojí děti jahu tomatický už lento, že jako partnerku svojí. Ale. A no, svojí děti jen, se rozhodně, že máš na preklad dňaku genetickou mutáciu. Na preklad, že, da sa požiněký preklad? No, na preklad, tako sačikový ta anem. Čože, vějeme, že to je jedna mutácia, ktorá spôsobuje, že tvártvojí běli krvyněk sa zméní a tým pádom týsa doží vás nejakých tríci a tých rokov, a po tom už máš valke problém, alebo pocete těloty odkádza. Čo sa vyský. čo sa vytvorylo někde v Afriké a vytvoryla sa obranap ako proti maláry. Alebo tě je to bunký, a už nemohli byt napadno te plazmo dím, čo vyvolava maláryu a týto ľudia nechoreli na maláryu a nezoměrali z toho malom veku, ale. Takže týto ľudia malý vyjhodu, selekčnou vyjhodu, oprati ostatným tých dědinách albo v spoločenstvách a tým pádom ta tomutáce prevládla. To bylo němohli mat, kdež neumrnali neumrnali mat, věcají seks věz dítí. A no, hej, že němumrnali v tomládom veku, a takže bovat to taká prírodzena selekcia na to, ale v súčasnosti kec a doží vám ehohla výšioveku, a neviem, prejemberného 70. že toto byl velký problém naprikadovámery, černosí uměrali v tých 30, kdybyl malý 30 rok, kdybyl malý tu to mutanciu. Takže samozrejme, kdybyl toho stárosliho slybosti, o možesto ještě predložovat, ale tenast u jednu mutanciu v princí pesad dá už vímeniť, aby tam nebola. Fáát? A tu sada ako za? No, nie da ono bola udělena za to nobelovat cena za CRISPR-CAS a metodu. A CRISPR-CAS metoda, aby v sú nezahádza v doůplných podrobností, jsme ukradli z bakterie. A bakterě se vyvinila. Jaké. Protojí. a tak, aby sa vedela branit pro ty vírusom, bakterí, který, který chcí sa velá v bakterofági, že rozpoznaj jako sekvenc jistoho vírusu a tě enzímit o výstrěhnu. Čeže on asi zabuduje tu sekvenc jistoho vírusu některé bakterí, které prežiu ten nájastý vírusom, zabuduju s do svojí dina a některé prežiu z miliardy a Či. A nabudu ceketich napadně ten vírus, ten istý vírus, ten istý bakterofát, tak rozpoznajuju tu sekvenc jistoho. A poštěpia, tu děj na to bakterofát, zabijují tako imunitni sistem bakterí, velmi jednoduchý. Ale vojní tam preběhá. A toto si zobržeš, a toto s veci teďaz obrali, dlouho netušilití, čo na tom robili. Čarpentiersa volat a francuska, to na robite razbeľiné, a bola pakat na Slovensku. Dělšia důna američanka. Dlouho na tom robili, a po tom zíslili, že čo světko to to dokáře, že možiš hoca ký genom a bakterie alebo a žludi dat to do tej punky, výstrichla, tu děj na ktoru tam nechcešmáť, tu to v tom to pripadě výstrichlům děti a nágradit to spravo na sekvenc jom. A dostávame sa z tím to do velkých etických problémov, že čo všetko možeme urobíť. Sladom na to ako svět funguje. Mnohé výnalezí možno až večiné. To je to něco použitá proti nikomu. Čeže velké etické problém, že kěci to buděž moho cdovolit na priklát tak svoje potomstvo, že výmeni si a svoje potomstvo budě svan latejší alebo budě můdréši alebo hodčo. To sa už dostávamem do takých veci, že kěto preženěž, nejspětám samozaného. Ale už tě raz můsím na to myslět a večin také to malým poláce jsou úplně, úplně zakazane. Ikeď, jeden čínský ve děci, nechce nechcem troždět, že 10 roková 7 roková siáno a rodíče čo je malý obýdvá je ajc. Tak urobil tu to, aby děci to nemohli, to státě, aby na to neochorili, to to metodo. A išom aj dovezenia, ten věděc za to. Alebo to tu jsou velmi těžké, to to, akože rozhodnu, že čo by jsme mů etický, ještě možme robíč a čo nejmožme. A to je to, že je to, že je to je to, že je to. Nie musí ten enzym naprka drospoznak presnitu sekvencu a dosadně je někdy indě, něčo indě, výstrich nějaké. A to jsme už. A to je, že kivy jsou to, že nase břebř s něčo, tak to opraví. A že kivy hypodetický to, to ako sa daře to je a zivněku pilku, čarovnou alebo bym se je krubíme nějaké. S urbozné z posobí, ako možeš nějaku DNA, alebo gene pre nějaké enzy v pravídi to bunkí a záví si aj to, že čilend doněk to rýchbuněk, lebo je to choroba naprikat tých bělých krubník, tak to pripadě, čiže o no sač odčitony nevímení, ako vovšetkých. Dôležte, a potom to možeš robíc zárodocných bunkách, zárodocné sute, ktoré seště nějde ferenzovali a možu sa vidévce anenzovan znahočo, a tým pado možeš to rozšívýc v príncipe a její docelého cela. Ale hovím, že toto je zložitě ještě. A zdevo mi zovem. A jak zistujte tak něče, jak jde by takže samopravouvanie sa těláto nazme, taký proces je autofagia, a ktorý nazívám, že bunkí, že tam pohoda dějac? To bežný robíme, ako něj som stohod, bohu, ale to je to, če jsme sabavili, že si nagradzame svoje bunkí, čiže každá bunka, ktorá sa poskodinu, ktorá to násil, než se porežeme. Tak zničím jen nějaké bunkí, tak oni sa rozdělí a napraví a tohýbu. A to sa bežně robí a to bunka samože poskodit, a i tým, že nějakým mutacíjami ho čím. A kedy je toho vela a ten organizmus rozpoznáte na imunitmy system, že ahast to bunkou sa něče děje, ráči sa je zbáme. A je mechanizmus na to, ako sa toho to tělo zbaví. Horsi je, kde sa oni je vět zbavit, a da bunka sa bude dělite, a už jsme príraku věně. No bo jasno prepečnost sa to pyta, a že pri kedy člově jako fasto, a budužit jadovky, že po nějakých 16 hodinách, tak akože sa nastavadent proces, vět, že se uvidit o stým tu či se tě a spoplisaná konci, že či sa môže zbavovat, alebo nemůže zbavovat, ihto. A môže što uřichli, to to zbaveně, a môže što potporit, to zbavovanie za tých buň, ktoré jsou poškoděné, alebo organizmus sa začně bránit. Čiže aj vidíš ljudi, ktorý žiu vovel mi dobrých podminkách, tak svojím z pozobom, a že nemus ja bojvat, tak sastanu lenivými, ale lenivšými, alebo tak, samozlím je to ještě aj vláve, a tak, ale věšte chcem podáče, že či může što ještě bojvat, a tak iděš na doraz. A na úrovni tej buňečnej je to výbor, neže ještě na doraz. Z razu týz hladáš, tě suroviny, aby si prežil, a to je zlábunkat, je to sa zbavíme, a tak. a to to zádiaž, záťažuje organizmus, to to nebudem podporovat, a zbavuje sa tých poškoděných buň, kálebo. Čiže, a to živu to sprava, to dokážem to něl o vplívu. Učitě, bezdebaty. To je zajmáve, čiž napykaže, nejtou naž je bude hladujem, tak tělo s asnaženě jak opravíť, aby jakože prežilo důkšie, alebo řekitě, až sport, to to, že potyme vlku záťaž, tak se stájent to to, čo si hovoril? Zdebaty, bezdebaty, takže určitě o tomto sa vela píše, čiže ně som úplny odborní k tomto, ale sport, aktivití a zmísel život, kde to to máš, tak určitě sa doži, jež o vela veči hoveku, a kde ho chtorestik, které dnik ne máš. A čiže ty možesz mať hoca k ugenetickou výbalu, že nákepercento to ovplimně, že ako dlo sad doži, jež mějí, ako tě to tri faktory, dore sa výmenoval pletý. že ty možeš aj tu nevího do časit dostala kocestu, kde od svojih rodíčou neskutočně ovplimníč, čo je ten čo má dobrůgenetickou výbalu, kde nebudí je mát dobru živl, kde nebudí je sportovat, kde nebudí je mějí, kde nebudí je mát prekožit, už je všetě skvorsa mry, ako ten čo malen zlugenetickou výbalu ale chcežit, a idě sa ty, a má prečožit. To je náhada za co, za sátné pre život. A ty si, že spomení, ako je se baveli o tom, že več na vás nažotěla su bakceli je, si hověž náž vymno toho čo jeme. A no, lebo učitě za vysíle, bo my jsme sa 100 000 rokov vývínali, kde spověm odopit, z budem, ale pred tím opice. A boli jsme príspovsobiny na něco iné, a v sladom na to, že za možno 100 rokov jsme zménili úplně naše návíky, že čo jeme, a čo nám chci. A chci nám preto, lebo jsme sami obloble, a to tehut, to to něco pridáme, a ljudia to buduje se, ale buduje se něco škodlivé. A čože to to zásadně ovplím je, na čo máme výba, bo na čo nemáme, a samozeme je tu ten kvázi, bojme czi vegetarian, my vegan, my a meso želávac, a tak. A nelád by som súvdíl, a pr Já môjomokol, môjé rodině máme, takých a takých zavšetkých troch skupím. A všetko má svoje pre, dôležte ta miera toho, aby si vydal, sam si povedačo ti roběšte dobre, a a bo čím si ublížujš, a že čemem možno ti nestačí. Já mám k tomu dostak liberalny posteju z myslé v tom, že jasnej dnech každý, je to svoje ucestou, v tom ladom věku kecá organizmus vyví, a asi potreboješte prosté. a samozřejmé végání, ktorý ani vajcí ani mlejekov ani sírí nič, nie možu, cairá je taká naprikad. Zmanželom, ale oni študují kolko tých bělkoviní rásligného pôvodům si já zesť. A vôbec na nich nevidět, že jsou végání, jsou výšportovaní, a nejsobledí, alebo tak, takže dá sa to, hlavně kět si v tom výšom věko, akože niež jsou už nevyví, až tak už říte sa to dá, ale musíš to mohaj vela venováť. Nevím, posudíte na kloku je to zdravšie, alebo takže kět si občas dáš, ja jsem skorz za to, že dáci občas určitě, a je to meso kde. Kde to neprejgania? Taký balán se robí. No a ty bakteri si zviknů, čiže v rámci svetá, v rámci rás, a jedálnička hlavně, každý ten narod má ani mikrobiom. A toto sa vůvlkom študujete mikrobiom, a naplikat v rubom čereve máš, hovém, miliardy, miliardy bakterí, ale tisíce rôzných druhovobakterí, a z nášo pohladujík, možme nazyvať dobre bakteria zleba, kteria leto náša definicia ludzka, oni to priroda takéto nerozpoznáva, če je dobre a čej zle, to je stálu. Si, ale když je preží platí. Ale keď preží v z nášo pohladnutě zleba, kterie tak máš načku. A to je len obraná, aby si vypudilo tě zleba, kterě. A násadí štoda za nántebětika, zaběř a je to dobre, zaběř a je to. Ale oni tam boli vovyčině, čeže naplikat důlky problém je v nemocnici, možná nějí naších, ale naplikat v anglických klozdstry, když dífisil, je to bakter, jak to rasporuluje, vytvárať je velmi rezistentné bunky. A vysadí šanty by to káznova, tě pre rastu tě to. A zleba, kterě. A znova si jděš tom, a ty si nicí sili svojí organizmuslo, bo ne dokáže sa spametať, jakže bez tohánteby to káte, káte nie možete slo, bo velmi robíť, ale bo posupně to má strášně negatívnej vplíme na všetko. To vojr a měl. To je takový što, toho mikrobu je mu vlastně jakaž když všetkoj nálad, da naša pomali. A to povědím těžit šasatíka náladí, čiže usarobí transpantácia, ako fekala transpam platacia, od blízkého člena rodinia, alebože sa to uchova, kože pretím, a že sa to náradí, aby si zvíšil šancu, že tě dobře bakter je pre rastu tězle. Oni zapotom postarají o tězle, a priroceně. Čo si hovrl těj náladí, a teraz je už jasné, že tě bakter je dokáže vilůsovat ajme ta boliti, ktoré sa dokáž dostat príjámo domozgu. Čiže je naprikad taka mikobakteria, ktoré žije v podě, a záradkáry, ktorí to majú v podě, a nevím na kolkojí mě ta bakteria osožná nevím to posudit, ale určitě je něžkodná, vylučujú nějakou chemikal, že těba nůti, aby si si se zasarobit to tej zene, to tej záradky, že pocad tě navodiu z ten dobrý pocit, ako droga. Aby si si se robí to tej záradky, že nechcem, akože velmi filozofovat, ale ako v prírodě vela takých tovec, jak sa nám zájov v prívní věme. A ty záradkášme, že káno, oni prívní výhodné, ako že toho tovolaní, ako v prívní, aby tam zasahová do tej poody a syni. Hej, hej, hej, no. Tak se, mám. A k nepovíší vás tam chemikal, je ktoré je ich zabíl, pozbude a také, ktorí nepovíší vás, je k chemikal. Vy vždy. A běm, že ty sa výno, že také mě čum, ako je takáš dobrou na smrk bakterí, dobrý. Proglom, proglom, ona bunko vás smrť. Tak. Čeže mi to máme úpaně bežné. U bakterí si presa výmísov mnoho bunkový organizmus tak to z česmehovoril, že někto rebují potrbej zabíl, bo už nesu spravnej farbi, už nesu spravnej hotváru a tak. No a smemom mnoho bunkový, ale prečo jednu bunkový organizmus má a tu to programovanou smrť. Ta to programovaná splanet je u bakterí večinou kodovaná dvoma proti mi toksinom, antitoxinom. A za účitých podmienok ta bakteria degraduje ten antitoxin a toksinou zabí je. Poznam některé pripadi, ktoré výmě výsvetliť, kedy to používa. Ale na praka z mikobakteri je tuberklozi si je možno 50-60 takých to roznych toksinovanti toksinou kodovaných. A netošíme, kedy sa stanie, že ten toksin se aktivuje, tím, že sa antitoxin deaktivuje, že sa rozštěpí. Jedna z teorii ani z teorii je některé výskumý úplně tomu na svečuju, že okrem antibykter, antibykterialné resistencije, kedy máš nejaký gen resistencije, to ríti rozštěpí to antibykom z nehodnotího a už nepozobí tak bakterie prežiju. Ale bakterie to, co jsme hovorili, že žijou z poločenstvách, kedy chvístavíš antibyutiků, ktoré nepoznajujemešte, že malo by ich zapiť a večinujích zabí je. Ale některé z tých miliard, čo tam máš, salem prezabiuju, že nějakým sposolom ta bunka rozpozna, že něco zlej sa blíži, tak sa prezabiuju, aby nie bryrali do seba to antibyutikům. A na určitej úrovniti vysadi, što antibyutikům novom musíš, svojného, že to neustale takáto seba. A tých pár sa spameta, že a už na nás ničně povsobí a rozrastu sa. Znova. A čeže to nejani to sa si vovšlo by sa si a nie věř, ani by som to nezvala ako resistence, bakterialna resistencja, ale je to dělno ší systém. Ako v prírodě je neskutu, če mi lájá, a tím to nej chceme, a kterže žádnom príklad je strášit, to je len fakt, ako to funguje v prírodě. A to je plít, to je zamává, že vám, kterě je pošlan, oni sa takože mnou živé selo, a já tam pošlan, nekám tebíutikům, prvrým nich to pozabijá, tam tý česův zadusí, nejak vící těžně česadě. Móníte da, sa dělného stavu hibernáci, ale bude čo to, ale príza býuže. Príza býu, no, to svoře príza býu. Món, že může tříciš nějaký škodlivý plín, tak zastavíš dých, a kde ten škodlivý plín už klesně koncentracia tak sa nádých, a tím může živ, ale tlenčo sa obok o nádých, které tam je tak zome. Kto můto by som to asi tak nejlepšie prírod, samozřeblé časové úsekusiu. Čo to každý, že to príza býuže. A můžeš to použit pro ty bakterium, ako antibět, že kde máš takutobakterič, má ju taksi nanti toxin, tak, kdy poznaš strukturu tých protínov, akoten antitoxin zapada do totoxinu, a brání za bitu bungu, a kdy poznaš tridé strukturu to protínu, povedme si, že ten protín sa składas zostově tisíc, a minoki sali na rozných 20 rozných rozných kombináci, kdy máš tu škuduru, tak tím můžeš na vrhnuť organickou molékůl, ktorá zasadně do toho a oddělíte na antitoxinou totoxinu, a doníš čištů bungu samogabysa zabila, toho organickou molékůl. To zabělno. Si možeteš, aj toto vyží vat na zabitě tých, čo sa lém prizabili. To znamen, a takže měme by dvo sledněš. A to je aj cijat toho tvojho vyskům, že já nějaké efektivněša antibět, kábo, že takéť može, jaký je, zmůžeteš praktycké vyžíte toho. Čiže, s tudentom večinovorím, že já výmýšlám tak, aby se maly čo věcej toho učití, že já robíme zakladnou vyskům, a aby jsou mou robí zakladnou vyskům, tak musím vždádať o nějaké granti. A jesíce pekné, že máš jako hipotezu, a chceš je dokázať jako to funguje, ale je vyložení sa od nás vyžaduje, a načo je to dobre, a tam nemôže můvěsto, že idem níčití tých studentov věcím informacími. Tak tam uvádzame napríka také toveci, že ké toto vyskůmám, že akutentoksi nante toksin, Pousobý tak právdě potom výriešeme napríklad, takých niepríjamo v tomto granti, ale někto na tomu, že stávať, že návrně tom molekulu, ktorá ich vlastně odjel, velmi jedno došelé povedané. A ty zeloředé na abi. Žemůš prečitáť. A ty té protejní v té. A ty v té bunké? A ty bunké? A ty dena na Erena, Erena na protejní. Teraz robíte, je to je podkásto, že robíte nejakom velkom leizli v Hamburgu. A to je toto, tam skumatě toto, použadit na to abistě, to byli schoplní jako bylo. Tam ideme ešte dělejí. A to je to, co tam robíte. A dobro, to je to, že tyka sa to štuktól, ale nebiolo, a tak je dvoli šte na to, aby jsme rešili štuktóli tých protejní. A na to, aby jsme rešili štuktóli protejní, tak musíme je kvíkri štalyzovat. Taky stavko sol kryštalyzujeme. Tě to protejní musíme výkri štalyzovat. Ale tě protejní, tě a mi nekrystenu su velmi pohyblívé, a nevěz takých podmienok výkri štalyzujů A štíme takový odbočku, že. A v sezmôžu dělat, pěstaví, takově to malé nekřeškále pracujeme. Čiže, a bakterie su povedzme na tý mikro. Jeden mikrometr, dlhé možno par mikrometrou, tě u kalitickém bunkí 10 a 10 mikrometrou. A protejní na náno, čiže 10 m náminu 9 m. A tě a tomi tých a minuky si rojem v tom protejní su na úrovní angstromou, jedného dvoch a v tedy má štery ve štuktóli, te 10 m náminu 10 m. Tůž, neplistavat želem, nečkej lecí. Ale my, vlastně, kde dvíry še my tedy, tedy štuktóli my priámo na obrazo, ke vidíme ako so tě. A minuky silny uspor jadane, a tomi uspor jadens tých a minuky siln. Vyjeme, ktorá je blisko, ktorá u to rikovat nějaků vezbu, z tojíme dálšou a minuky siln. A to sa, jak távě me pozrať? A jak to vyjeme? Veľmi dobré otázka. Čiže, teraz jsme už prí mikroskopi a teda detekcí, čiže, mikroskopiho dokážeme vidět vakteri, tě mikrometr. A mikroskopiho či florestensčnou albo světěl, no najlepším mikroskopmi, sa dokážeme dostat na úrovén 200 nanometrů. Čiže, v príncipe, mikroskopiho, sa dokážeme pozrý dobuněk. Ale nerozpoznavame protejiny, celudej na rozpoznaval kalentaký sluk něčo. Čiže, kět chceši zdělaj, tak musíš i sít, a to je dané fizikalnym zákonom, že čo můžeš vidět, jaka je rozlišeně mikroskopu, a to je dané vlnovovou vdložko. Svěsletne. A na zaklady už četeho vzorca, je jasné, že nie můžeš i z pod 200 nanometrů. Ale my vecky vedeme obrubnutia fizikalne zákoni, že je dokážeme obýst, a už sad dokážeme dostat na 10-20 nanometrů. Ale to by som usel záezda něčo iného, si sa pítal na to, takže po to máme dělším možnosti, elektronový mikroskop mouže iž na tu angstromovu uromeni, ale velmi těško sa riešie štuktu. A veči na štuktu je riešie na vlastni Rengenom. Vébo ten Rengen může byť vám je energetický, že vysoká energiá, a ty dokážeš vlastně odrazíť od každego atomu, princíte ten lůč Rengenoví na detektor, dva detektor, a furie růl transformacíom, nejdeme zachádzať, věž určit akotén protén vizera v 3D. A toto sa robilo dlhodobou na synchrotronoch, ale na to, aby si toto mô robí, tak si musíl mati relatím je velký kristál, to proténu čiste. Čo je alkýmiá pre nás, netoším je za akých podměnok sa budě kristlach zovatem protém, čože sa skůmají robotí na nolitre, toho proténu dava jí dokvapiek, a zase stroje sledujú, kdy sa vytvori kristál, mikrokristál, a z tím po to mi děž na synchrotronoch. A ten laser je len ovela silnější. Tev tom humbúrgu, takas. A ten tom humbúrgu, tam je a synchrotron nejdvěla toho, ale je taky to priámo čeril laser, kdy vlastně ten visok energetické elektrony odkloní šaštých nějakým sposovom modifikujest, takže to rengenovež jareně idě v takých častiach, a ty to môžesz regulovat až na piko sekundových, a tak sa to volá femto sekundové. A to jak vmké ten laser, že to sa zasvětí a ty jen jen obrovský laser, ktuli. On samotný ten laser, ako dělo voláme tam, kdy je to výstralo, to je nie zavímám pred tom somalně bol, ale po tých tricela 7 km mas staníce, a na to môžeš to rengenovež jareně na rozně staníce odkláňať, to rengenovež jareně rozný charakteristík, a zavímové, čiže aj materiálových hysící tam robia, a zavímové, že najsilnější lúč idě na nasze biologické materiáli, lebo preto, že tmí tam máme tak vela atomou, už nepotrobe mi krokryštális, tače a nám náknokryštális. Lebo ten lúč je má tolko fotono 10 na 9 věce, ako ten si chrotron, že už nie potrebujeme. Tol taký velký kryštál, teoretický sa to vrdi, že se kdy jsme to zvíšil na 10 na 11, početých fotonou tak, tak by jsme mohli priamo zrostokou z jednej molekou určit, ale už teraz nám to výbuchuje, a teraz si to predzavře výbuchuje to na nepatrnej mikroškále, ten lúč je naprikad zavysi, čo tam dáš preto mikrometro, alebo 300 nanometrov je lúčlen. A výsobne dgrický to byť a prepalilo v tom momenti, čiže mi to odvád zame doze ne. Fak, počkeče, že to iděže, že je to vlastně, že trik celá 6 km. A plus míno se je jako. Je důhy ten lúč. Ten tu na v tom tu na lipod zemi, to ben v rozni hlubkách, teda podla terem vore a také. I děten lúč, takto těnúčky, on je vidět v wonimokom. A no, a no, ale samozrejme, a si dáš ten lenn kameruj nepoděšte. A to tady spáčnosti? To mi ani v tej hale, nie směmy mi to sa všpecilné dvere zatvor, jaké by sa niej čostalo, že někseh odkloní, čo z niemo, že velmi. Čeže tamsobe spěšnosti opračeně je skutečné. A tu je taký cienky lúč, tak dlužiálnost a tak vysoka energi. Mě. že můsím je ten lúč, všetko, čo preletice z náš materiálacestem, pro ten, pro ten v tom momenti výbuch. Vybuchně na no sekundách, ale stějně sa ten lúč odrazit odkážde o toho. Pritímě v výbuchně. Pritímě výbuchně. A tože je to také to rychle, že dokážeme tě zvesky, tak to posilat, tak v tomto pripadě už můžeme sledovat hocaku rychlu biochémicku, alebo aj chemicku reakcíu. Čeže na tomto strojí a na to sa to do šastopou užíva, můžeme sledovat na priklad ako rastliní, rastliné protejní, absorbujú světlo fotoní, ako elektron preskakuje z jednej jamenu pisili na druhu. A konverzí a učinost konverzí je u rastliní 70-80 % to světlo. Učinost naších na smůdrích kludovkách, ludi, čo si se užasné, že jsme na to došli, je okolo 20 % najlepšit fotoclánky. Rastliní, evolucího, sa dostali na to. Čeže mysledujeme na tej úrovni tých fotonov a tych elektronov ako preskakuje z jednej jamenu kisny na druhu, a v proti nítou fotosystemu, ako absorbujú tůjnergi, ako je upremíjenia je na energi v té bunker. Toho zmy dokázali učí jako efektivně na strina dokáže a zysvěme, že ako mýmožme tě fotoclánky o vplínitě. Tě naše lůcke už. A už teda mysledujeme vlastně štruktulů tých protenov nělení jedného protenu a v každom stave, ako preskakuje tém protení. Čeže samotnou stavejeme tý laser, tě se byt ně žibu hned a budo bět od ráza míton a tý dno skět. A zniknou 100 hědno protenu rvozné štruktury. A můžeme urobitě video ako tém protení sa zméní v té reakci. Mítem protení nešte o světlujeme samozrejme světlom okrem toho teda lůču, aby dokázali ten foton zobná. Dobráť a elektronáko bude preskákovať zinej atomú. A tož kusá údje v tom kľadkoň česy? A to sa údje 10 na -9 sekundy a no. A jedna to masť nevybuch je. A toto je veľky, ako veľky problém a do to sa teda wobec nevyznám, že ako rýchlo tě fotoný dopadu na ten detektor, jak rýchlo tomúsi spracovat, že to sme už na úrovní rýchlosti, toho, že čo naše čipi a teda teď ne dokážu. Takže ako to pohladuje to úžasné, že a to zaryadiny. Už naše, že koko asneľú tzkeho umu a predchodzajú výskú moži. A abysme sa dostali a svojna 21, čo tá rastl na svojda dostali počasili evolucia mal na 70-70 % učiný. Súňakie znamen, ako keby obýaví, ktoré závujú nejaké poznania našu svojta, ktoré znikujúť, jaka tomú to zaryadiny? Toto zaryadiny bolu spustienem, a k sa dobre pamitán 2.7 %. My sme boli odzočetku plítom, v djaká fizikom skošíc našim fizikom, ktorý sa tam anga žovali šte pretým aj preto výsta bol. A sladom na to, že oni tam celý v tie aj biologov, tak nejaký prišli kum na mňa, ja som bol do skeptický čade a tam. A týchto leizrov sa už budu výacé, ale stále budu už nekokasmo 4.5. Ale tento je stále, akože ten naj. A je nešu také, že čo by si čo, čo je podat je za poslej, naprigáme 5 roku, také najfascinujte si objáľ na poli. Biologię, ty aj johu to. To je strášne válatoho. A takže si to týba možno byť počičši o tak vnúto, nieže takto je už asnášte to zisť, akože čo možno, že pre nás výtaké, že do praktického života zájma v jobiaľ. Tak určete má fascinová ten system CRISPR-CAS, čo je ten, že možme editovat gienom hocakej, bakterio hocakejho životších, hocakej arastlený. Aže sme to ako večinoveci sme ukradli od bakterii od techníších, alebo oni sa ovelá rýchlejšie vyvijaju, a lahže sa študu, čože tam dospež ako ovala skor, ale že niekto tie dámi, ktoré som venoval, že zisťili aj ten dálší potenciál, ako by sa to dalo použiť. Čože miná pricst editujeme gienom bakterii, bežne, upenie, bežne a 10-ky rok, a nepotrovvali sme ten to system. Ale do tých vysích organizmovej to ovala ovalaťašie, a toto to dovaluje, čože stochto povladu nie ma mňak, nie zamišlaľ som samom. Takýchto výskumov je strášne veľa čo. A dík je tako čišlaľov ako teda mňíte tu ten gienom, tebakterie? To bežne robime. A to jak výzá, že ja mám misku, nejakú pretelho misku si peňstovej má, bože ako to vizav praksi žiu, punie. No čiže ne robime tak. A teda podľačo študu je študu, že to ožarujem, a že mutáce tak. Nie misí už presne na designujeme, že máme takutou bactéry, ktorá robí enzím, ktorí sa používa na rozkláčka robu. Mislobyme z bactéry, ktorá má ten to enzím veľmi účiný výstrich, niemeho. A takovne byť. Máme enzímí zase z bactéry, ktoré rozpoznavať u specifické sekvencie. Kto je to na tězec? Hej, ten reciasec na dvoj vlakno. A o rozpoznava ta restrickéza na plik, ale srečná jedenúkléza, rozpoznavať nejaké sekvencie, a my viem, ktoré sa tu sekvencie a vybereme to z toho. Čiže se vydhechoditia, to znam, že to predstaví, že to je v nejaké myské, neto už najpůžia, byte výprv. Půžívají sa, ale to už keď sú bactéry. Ale my teraz, my výzoleme denená z tej. Čiže bactéry. A to je tak tam pridácie, ktorá to dokáže výstrichnu, že to je hdáčelnk sebe, a ono sa to stánia. Čiže sú rôzne metodi, ale opišem tu, čo asi najdokšie používáme, a je to pomocov tych restrickšnych hendonoklás, že výzoleme na plkadéna z bactéry, storej chceme niečo ukradnout, nejaký gen, ktorý predná za újímaví. A pozrieme sa na joh sekvencie, u teraz sa celý genom bactéry osekvňuje zaděn. Što robia firmy, že to nerobime, mývlaba, komielem, pošleme DNA, a oni nám na drugý treti děn poslupočita, čo sekvencie. Je to nevě už nejkovuj, alebo niemecku alebovské tene. Šekli se, ktorý zložité? No, a teraz úplne, inděto je a zaplátíš za to, vštiri ebra, alebo tak, zájeden arán, akoženia kých 8. baru, alebo kalka, alebo 3, alebo kalka, to zavysi od nohich veci. Takže, sto to až nieriešeme toto, že to je to zautomatizované. Ať tu DNA neposilame, že ídeme na poštú, prejama máme skranko na usta, kde príde courier FedEx, alebo čo každýne vybere, a v sútam len kodi. Pošlete kodi, na druhý dento majú v tom labaku osekvenujte na 3. dento maš počiteči. Čože. Čo chcete vybrať? No, pečinovej to aj znamel, povedzeme hej. Máme tu DNA, rosaknými v tom horesočného DNA kľazo, speckovické sekvenci sú tam, tak znamne koži zne konse, že pot sať je zapadnu potom, a tento gen naklungujeme do plázmi, do plázmi, dié krůhova DNA malá, ktorú planí obladame, ktorú rozšiepíme stový, s toho reztišného DNA kľazo, a ono tam prísadne, ktorú je konce, že sa spáru a STGC, a zligujeme to, to další enzým, ktorú tam pridáme, čo to spojí a máme plázmi, a ten plázmi, lachko výzolujeme, a na transportujeme do bakterie, a tu vyserijeme na platnu, tu petriho mísku, a už možeme selé do vád, že či to robi to, čo sme chceľi. A toto, že mi to zobereme, a vložíme, to sa dějako, že to sem by sa je jak? No, tým pádom, že rozšiepí v toto dvoj vlátno. A to tedy byť jako? Stový reztišného DNA kľazo. Čo rozpozná, s vecifické seklenci, čože presa si še toto, a za STGC, že bakterie si to vyvinúli kvaliť, čo zame je vlastne to kážete na s. A preto, aby bojovali protíným bakteria, a vy vydili, a už ty vydili, už ty to a not. Véla sa v používá, ko to, čo sa výmyslali, čo mikro bylo, keľo výmyslali. A takto vlasten, kože zne konce, a máš také to konce, a to zmiesia z plazmi dom, ktorý má takéj z te konce. A ono to takto dosadne. A tam pridášte, že enzing, ktorý, ešte urovitú vezbu. Vylepidlo. Tu vezbu o to lepidlo, a dajík do kopi, už máš tu kúrvo u DNA, ktorú možšte transformovate. A teraz ještím, až ovala lahšie metodiki, kte picerku, každý teraz poznal čo sa tyka popandemi. Čže zásme ukradli nejaký enzing z bakterie, ktorá rast je v cieplých prámeni, horszých prámeniach. A táto kaže sintetizováť tie vlákná DNA. A teraz mi už len presellen, dajame malé úsek i DNA, jedno vlákná v DNA, ktoré dosadnu na tu oddielenu dvoj vláknavu, a sintetiz je ten to enzing, sintetiz je medzinymi. A ištiky cich seš, tak si tam pridášte sekvencie, ktoré chcéš, a zastov takto zlapiš. To je tedy všetak. Zlegom, ale. Presetak. Tak malinkate urovni. Vyto vas je nevidíte ten proces to ne. Nevidíme, ale důfadešte. Zadien, tým pádu, že to musíš na transforma, tak nadrujde, vidíš, či mášte transformanti, a či robí, a to či by mali. Teď piti homízké by som a vidíš sat dý, to či som chcel. Aže používame geneho rezystencie na tých plazmi doch na to, aby si hned videl vysalektova četky, ktoré sú tie spravné. Če do tej petrego misky dáš aj tohlam týby o týku. Ale in tiek, desi tam prídala, a majú ten plazmi dňa rastu. A už znova vysale, s toho, daje na vešto aj osekvenova četko, a presočica, že si to spravne nakonovala. A toto, keď robíme, a myhrobíme, my praceme na podnej bakterie, ale nabysom, a to, daľ do to, že či som je takým údri, ale priroda je môdrejšia. Tak dám len taký to príklad, že centymie try kúbickom ornej podí, výloženie živaj podí, je strášne veľa rôzných bakterí, to rinavzájom boju, oprežite, alebo boju o tiej iste živiny, tak každá môže produkovat neantibiotykum, aby zabila to v druhu. Či mi aj chviace, tím v bude koncentráce tých antibiotyk večia? Oni sú imúny protetej vlastnej, vlastne mohandibiotyk. kedy vzabiú tak náhodne a vto aj centymetri kúbickom poště pět u DNA a ještě náhodný si včlenia do svojho dienomu. Čože mi keď dokážeme takto cielenie robí, prínrodie sa to robí úplne biežne. Čak myslíme ukradli ich systém, aby sme to dokázali robí cielenie a ktrapíme sa z tým dyní a tak a a ještě aby sme sa presoť. To je to včlenia, tak bákteré už iná a kedy. Je to včlenia? Je to včlenia, a nevčlenia stohý stého druhú. A niekto rebuť je výhodu, ale bo aj, to je na něco sami to zíde a zásma inu výhodu. A ještě možete zabitia ostatné okolo, aby sa prysadí výhodu. A no alebo získáť rozložitní a ký ini, ja neviem, budí mať k sila na zúť celu lázu, rozloží odumrete rastliny a tak a može zase sa roznošovat dale. Až do zadějene u stále, ma zelo. A to do zadějene u stále, a myslíme si, že aj, a ja som naklonal jedenge, každali na to, ještě prírodę to klonu evkuse. A že pravže sa zasalo, a to vytom, co je ty vytom, a nevňo krát. Mily ono pripado. Takže, a ke zemáme, že, že jem sa pyto zniu stále, dí nové nové mutácia. A no a všetko, a mení sa to len, bákteri sa dokážu rýchlo menit, vírusu je šte rýchlo ještě. Lebo môso jednodu, šečím si jednodu, kšie tým rýchlo ještě sa zméniš príspozobíš, ale pozobiliš aj po tebeš. Abo výhniešlo, by sa se neprispozobíš. Po co ta evlucia je to príspozobovali sa? Mí tím pánužme s akosme regulomane, ako dlhose a vývíame, takéto ovala, ovala, ovala po malšie. A mi ludi aleboš, že mám toto vlastili utký cyklus, ale že oni teaké zemáme, že to sa dějí, ako že akú rýchlo sa to dostanie, takéto súboj v tom centymeti, a te na tej poody, že oni jedni zabijutých, do rýcháš, že si zabojutí se kvensí. To zavysinak ty koncentracie, tych antibiodi, kedy zabije, kedy poštie, píj. A tak akože prepredstavu. Minu ty hodini. A o ma si zobale, takže ona v tošku in ako tam vydlálu, tak si nezoblala, a takto sa hám to mení. Môže sa to mení, tako niekto rebezoberu, niekto rebezoberu, všetko náoda. A akože to je na tom. to užasne akože. Tak sklada ten stv. stále takto mení, že. Žiaka oby som, keto takto počuvam, že te zmeni bude ako pozolovat, ja nešie, že jak sa ten stv. vývia, že bym si všetčastie, že še by sme videli, že nieč rozpladať, a nechajši lastyni tu na tomto, že my tej moje zahratky, a že to tak nefungujaj, že prostitajná pěkto může to tak dinamickata zmena tak. Žiak toľko vplivo, toľko rozných zmien, toľko rozných, protých odných zmien, obraných zmien, tak to nezabije tamtej. A sa som účiné, takže to nie ma šancu, ale keď iděš len trochadil, ale je nie vôrdat, to je to dokážeme robíť v labaku, upanie cielené, tak věže sa to dá, že to asi robia ovala rýchlojšie, učiniešie. A dá sa opitam takú, akože kontrovole znotázku, že. Po co na té vlucie v tom, že vás než tím, že to prisposobenie sa tom prostitiu, že ten dostanáj přeprisposobí, a vás ne dokáže najprzade produková takto hogeňi pokračujú, a teda jeho princíp sa úplatnýho. Príklad, že na zílafe powiem, že sa nejaká nadal dila zmutovaná verziáříla, neľa nejakého konika, to je mal ruchšikrk, a ten dočeho na tie čestují šerístky, akože lachko, a potom celiť na jedený mal čas mat seks ostatnými konikum, ještě malými, a jeho teda ako keby gensa vjad úplatnýil časoma, neská sú zílafe, hej, že. Zjednodušenie to fakt možeš, boveda takto. - Ten by zjednodušenie. - Velmi zjednodušenie, lebo ten dlhý krok za to zodpoveda strášne válagéno, a pravdje podobne, a že postupne sa to vyvíjalo, ale je to dobrý príklad na to, lebo vidíšto, je to. - Preste tak, že malto výhodu, že dočejalo vysí, ako tým je, že ráto to, co si. - A keď si sa najedolam, zájeme tomu. - A mal vôbec čo je, môžno dole nie mali čo je, ono še stále moho lájtu trávne je, môžno, ale malto výhodu, že dočejalo je na te vysiekoná rejata. - Uprudíte to, oni chciastaká vydia mi slia, že tu sa prispu sobuje, že jak sa tak načahuujú, takovníky tak časom sa im tak načiá hriť je kliky. - To je to, že je, že to sa lobejť genetický. - Nejdá, svejdeť, díť, vlastne. A kúkeby, že keby je svejčiť, čo idem v ufytku, tak môžete čas načične, načične, že vďak a tomu to chcem povedas. - A. - Načične. - Už mne, už mne teraz na inej úrovnešte, čo že okrem genetikí ješte epigenetika. - Uhuh. - Epigenetika je niečo, nie vym či si o tom niečo počul. Čo že nieprenžný sa ti genetický kod. - Ale na priklad, na viaže sa metilova skupina pred gen na nejaký nukovodit, a ten gen sa ti budé věcej prepisovat, lebo je to tá riadiať a oblast, a tým možeš o vplívniť ako. - Na rýchlosati, alebo lepšie budéš robitnečo, ako lepšie sa ubráníš proči hladovaniu, alebo nejaký gen, ktorí je dôležťť na toto, sa budé lepšie prepisovat na ten protične. - Posilňil, kéto tak poviem. - V tomto priplatia, ale možeš o hajzov slabit. - A teto epigenetické charakteristiky možu sa aj dědíče, že týky máš dětia, tak už sa ti niečo stalo napríkať si hladová. A tu metilaciu možeš dědíčoš aj tvoje dětia a budé lepšie prepravena na hladovanie, pri čom sa ti nie stala žiť jedna multáce v svojom tenové. - Ďalšia urovento triadienia. - Vunuť, akože ako sa, ako pokečuje, zajmavé. A teto moja kontrovne sa oto skabu, laže, kdy je to nevíbeť, ta selekcia co udubuje, že tu sa v tom centymé ty poody tam, co zabijam na vzájo, a tu si o nieši nejaká, ako keby, a všichu nieši sa plátne. V prirodě je to, že je sú levy, a je ten afa samé, zalepiť je nový, ten ho zabije, tak posabijajte jeho malé mačence. A on teraz je ten, ako by ho gene, pokračujú, ako on sa páry z tými samicami a tak dalej, že to tak tý docala prísni sistem, to ako sa, ako je v prirodě selektuje, ten, kokej by to najslednešie prežitě, aže nejto tak, že mi dneska tak ako žije lództvo, že ako ideme do choplať to mu to, že samozamezme humania pomahame si, a že, ale že uľadaký presta plátí ten princíp teho pri odzeného vyberu do volkie měry. A plátí, ale možno inakším spôsobom, a ja som můžný stoho, a teď moj názole na osobni filozofický, že ale by sme, kedy máme ten mozo, že dokázal je zmůj, toľko veci vybísel je. A teraz neho rym len čo sa teka techniki, mene veľm moloklarné, bylo gefiziké chém je a tak, a vchápeme ako tak vesmír na učite úrovní, a že zda sa, že z nášym rozumom ideme proti tomu, aby sme ako lództvo a pri roda prežili. A toto ja si myslím, že ta največia hrozba, če stochto pohľadu ta pri roda je o vela rozumni, ješi ako mi keď sa pozrieš. že načo ideme tak rýchlo, kedy to nie dokážeme absorbovať filozofický, že záčímy ideme. Ideme zatím a zda sa, môže sa týto zdať za tých posledních 100-200 roko, že albo možná aj kráčie, a stále sa to stupne, mať viacej, vlastníť viacej, a to neudržatialne, je to neudržatialne na zdroje tejto zeme. A ak by som sa obvodíte vám mi pesimistický, ideme za vlastnou záhu, bo v záhu bô prirody všetkeho pre boha, aké to nezmi sa vé. Môžno učite sme unika at plískom vesmi re, možno v celé galaxi, možno v nejakých iných galaxi, jak nejakých živio tie, predzad si, že sme sa vývinuli, a dokážeme rozmíšla, dokážeme pochopit, a robíme to najvia s celé prirody, aby sme sa sami zničeli, a celú prirody zničeli. I keď, a i tým rozumom sme sa približili, k tomu, aby sme sa dokážali úbranit, možno nejakým kata, strofám nejaký valky metory, čo by zničila, a už teraz viem, že nejaké metory, aby sme dokážali, možno odklonit, aby sme i dostatocním včas detegovali, aby sme sa sú stridili na toto, aby lúdstvo priroda prežila. Aby sme samolni posunulť ať ale doved sme rejne. Je to možne, lebo už viem že keď sa nic velkého iné a epidemia. alebo tak nejde. a vysvstania, alebo nejaký metéory tvolky niená razy do zeme. My viem, ako má dobužívotnosti naše svoňkova, kedy shoríme, a bude ponás, že nerozmýšláme, kde jsme takým úbriat, stvordíme, že si, v rechol tej priihodi, ako urobiť, aby som prežulić na jelši. Ži nie rozmišláme o našej budučnosti, kde ti možnašť je na můko, ale už nie rozmišláme, čo bude o 100.000 rokov. Na prýk tomu, že aký máme rozum, že ako keby ten egoizmus prevládu, ja viem ten egoizmus máme sprírodí. Tam sa to vysele, ktúje na základie toho, čo si hovorilo, že dobre ten silny zvíťaz, na tým sláprším, on sa bude reprodukować. Prebohá toto niemožme na tým filozofický uvažovat, že ničo robíme zle. No, je pravdaž, že zrkpáchame z drovu samovraždú, každú na tejto planate. Teraz je to velka, ako keby volna toho ajúl, že do pomáhavene, ako vyskú moh, protože dať razu doka, že proste hovorowské mnošto oddat, pracovaľa, ale ponukajť nejaké výsledkriešenia, ale minimálne, nejaké byť neavodne, uvažovanie, že ako by sa mohla, nejaká vydvíjaj, tak dalej. Kého čaká vás, že čo napiekať moho to prinieť v tomom obore, najbližších rokoch, také tobrowsky posun, vydakatomu ajáču by sme mohli byť schopni, obýavíť, alebo vydješ, ako záhado. Čiže mnáš je oblasti už teda sa to udjalo, záčal sa môto moho hovoritá, obocal sa mnekeď na začiatku, a štuktorí protejí. Čiže mýsve nakromili AI, najlepším eksponými datami, možno 100 000 rozných protejí. Sekvenci je rozných genou, a on na výplulobésto, aby sme robili jeden experiment, a 3d šukúrý protejí, a všetkých. A ješte nám povedalo, že sa ako opravde podobnost, ktorá časť je nakoko spravo. Čiže 95, 75%, 50%, 50%, 50%, albo po 30%, Čiže nie da sa tomu úplne veriť, ale to čo jeden protejí stálu miliardu doľáru. Lengli riešenie. Priejemé reto bolo pred 10. miroť mi te. A AI vi užitím tohto už nogé veci, čiže aj keď niepoznaš, že úplne presnú, nemno je veci, nám to neskutočne uľakčuje, alebo te 3d šukúrý poznáme, a viemé, že tamť je na 90% spravo na ta štruktura. Viemé čo tie mienky sme nej robia, tak už to dokážeme mienit. Podľa to, aby to robila ješterevšie, aby ten protejí to robila ješterevšie, čiže toto bol strášný prielom, a toto za to to bol na nobeľovacena, traja, pání to dostali, a jeden dokonca majíť au firmi, čo sa nigdy pred tým nestalo, ktorý dal peniaze na to, aby toto ještla. Bo to je neskutočne ciaský problém, čiže, a stochto pohľadu. AI je už úžasné, spoglado napríklad medicýnského neskutočne, a pozysimláť nečo čo saťaško čítá, a musíš máť expertále karak, ktorý napíše popiť. Zdálšie lekaru sa nebude pozerať na snímok, onu už uverí tomu expertový, ale on vidí koko stoť tisíc tých snímok. A teraz sa všetky s nímky z tých emeryek zbíraju niekde, na účiších na zaklady úštých vyhodnociených, čo to znamená, a oni začano vyhodnocovať. Oveľa presnešie už nie maš ten efekt, a porovnáju od rôznych lekaru. Scelosvetaplek. A takto? Na lusnú těže, stochto pohľadu akože úžasné, ale tak ako som filozofický, že pochybuje malúctve. Oveľa skvorsa to oveľa večej mere výužuje proti lúctu, čože vojensky premi sa už to čo vidíte, čo sa děvo svete, že na sať aj sa autonom nezbranie, autonom nestroje, na to, aby sa medzi sebo zabijali, alebo zabijali iných ludi akože, a čo stochto mám, svojím sposom neviem či strach, ale obávi, že prečujete mi tým to smeram, prečujete mi tým to nerozumným. Ja nebožem pohodať, že je dobre alebo zle. Míby sme si mali pohodať, že čo chceme o to. A ako budeme použivat na to, aby sme vovplenievali voľbí, a budeme robili tý videa tak aby dnejkto dosiáho svoje celé, a kto nikto, no nikto kto budeme atnato peniaze. Kto budeme vyvět, budeme atť podkontroho ten systém. Můžete nakoniz budí, aktele v tom jedno centymetli, že kým vědný sa všichtokojich budí, a tak potích sebe budu vase potíchodne po soby, že. A no a velký rozdiele v dom, že tie bactérie nie dokaže zabi celý svet. Ale mi stým to úplanien nezvysalným dokažeme zabiť pravdeľ do bnia aj seba, a je už čitá právdeno in skleci zoperešlanšetky, a tomovebom by, ktoré máme, možeme znišiť skoracelú prirodu, nejaké bactéry vyprežili, a tak na mysláby sme sa susredili, akože na nečo hoľa rozumnešie. Tak by fame, že to dopadne dobre v mne na všitky. Židi to dopadne dobre, neviem je prekoho. Tak to prebákne neúčíť. Vélka pravdeľ v dom, že oni dokažiu. Židi, a možno što sa nikde vývým, akože iný život, možno to vedom je to ludské, vedom alebo nejaké totovora pojde iným sme rón spravným. Prečo sa nepokusiti o to úna svěča, kedy už tu máme taký zázra, káž život, a že sme sa dostali na tu to úrovénie. Tak sa na to budali sa spometať. Tak děako in krásne, za našťu, za zami rozprávanie a vymátky sa ště, kedy vydíme a darž in palovo výsku me. Tak děako. Tak děako in tak to. Na góžín.