19. Pracovní a správní právo

[Mužik] Ahoj, vítíte u tájší zjeřil on r. Už jsme u 19. otázky a tema 19. otázky je pracovní právo a právní právo. Nebodocenýske okiecavat jako vždycky a vrnem se růvnou na práce vní právo. [Mužik] Právo je souhren právních norem, které upravují za a práce vní v stáhy nembo letem práce vní poměr a za bé v stáhy, které souvě si z víkonem práce jakoj sou davolena, či odpovedno se z táškodu. I jednak pracovní právní v stáhy, znamenáji pracovní v stáhy a v stáhy, které souvě si z víkonem práce, či vlastně souhren děch právních norem. Prámeny pracovního právaj jsou zákonik práce, neboly zákončí slo 262.06 bírky. Potom nezdí na základních práv a souvopot, kde se to týká toho, že každý má právo získad prostřetky ke své potřeby práci. Dehoším premenem je zákon uz zaměstnenozky, který obzahujou informace od podpoře v nezaměstnenozky rekvalifikaci a nebo oč prostřetkovalní zaměstnání. A po zledním premenem práci vního práva je zákon o kolektyvním věnáváním. Měhoj základ je se úzavírá kolektyvní smlová mezi zaměstnávatelem a odborovou organizací. A je uzavírají kolektyvní smlovu na jeden rok. Tato smlová uprové například podmínky obnění vání či dovolených. Pokud zaměstnávatel přesdupí na návrčních odporu, tak může podabře od kolektyvní smlovu, která má potom přednost předzákonem. A ten zákonik práce, ten upravuje v stáhy, které smíka její prvíkonu závislá práce. Práci vykonává zaměstnanec vůči zaměstnávatelem, zaměstnanec je pozite podřízeného, zaměstnávatel pozite na 3 zeného, a zaměstnanec vykonává práci osobně, zamzdu, plat, či onjenu, če práci, která vyplívá s dohod. Vykonává práci mene v zaměstnávatelé podleho pokinu, na jeho náklady a odpovitnost v práci vní době a na práci vychí zaměstnávatelé. Čo to znamená právo na zaměstnání? To vychází se zákoná o zaměstnnosti. Je to právo na sprostřitkování zaměstnání, to znamená přes úrhady práce, a genetory práce. Nebo právo na rekvalifikacé, což je změna do svejdník valifikacem a zjiskájní nových skušeností a dovedností daném oboru, vytřem se člověk uhází opracovní pozitě. Rekvalifikacé je vlastně součástí aktyvní politiky zaměsnénosti státu. No a člověk má také právo na podporů v nezáměstnánosti a při rekvalifikacé. Podporavne zaměstnánosti se vyplatí od jedné podání písemné žádosti, od podporůvne zaměstnánosti, podporčí dopu. Do 50 lat je to 50 sítů, od 50, 55, od 8 sítů a nad 55 je to 11 sítů. Vyjšě podporivne zaměsnénosti je po 2,65 %, da oši 2,50 % a pozbívojící podporčí dopu. Je to 5,40 % průměrného, měsíčního čistého vydělku, zpozledního zaměsnání nebo zvoměrovacího zakladov. Terviměřovací zaklat je přesně dan a je už si dáno z čiho s utám průměrní vydělek počíta. Meksi mání výšě podporůvne zaměsnénosti může výdno la celá 50,8 sůbek průměrné mysty v nárdním hospodáství za první až 3,4 dledí předchozí horku. Čhlovej, ksem musí nítří ve zaregistrovat na urhádu práce, o podporůpožádat a sponět požedované podmínky. Ucházič, který ukončil poslední zaměsnání sam bez nějakého vážného důvodu a povýrá celou dobu při te podporůvne zaměsnosti 45% z toho průměrného nězíčního čistého vydělku zpozledního zaměsnání. A ta podporá při rekvalifikáci je 60% průměrného nězíčního čistého vydělku po celou dobu rekvalifikácem. A maksvání výšenou celých 65% průměrného z týznárodního hospodáství. Pracevní poměr je nejdůležitější prácevně právní vstach. Učezníce prácevně právní vstohů jsou zaměsnanet, zaměsnanatel a odpor. Zaměsnanet se fyzická osoba, která musí sponěvat to podmínky. Do záhla 15 let a ukončila povinou školní docházku. Zaměsnanatel je podom fyzická nebo pravníčka osoba, které musí být nad 18 let. A poslední mučastníkem jsou odpor. Nebole odporové organizace. Ty, jako jsem na vzčátku, jen tak zbygně rekla, jsou kolektyvním celkem zavstupujícím zaměsnance, zaměsnovetele. Lí základním posláním je háje zajmy, zaměsnanců v oblasti pracovních práv a podmínek. Znik pracovního poměru. Pricevní poměra vzniká v dina stupu do práce, který je uvedin veslnou vě. Může vzniknou takéj menováním, to uvedou cík zaměsnanců, který jsou menování do nějaké funkce. Většinou nevzniká volbo, pokud v nějakých vyměšných v přiborech. Tak se provádí nejtříva volba a až po té se psaň pracovní smlou. Pricevní smlouva je nezbyt nák vzniku pracovního poměru. Jaký je její obsech? Musí byt býsem nát, musí tam byt uvediné podsetné nálešätosti, jako druh práce, co bude zaměsnané sdělat mýstový konu práce a dina stupu do práce. Půjtám nějaká svěhto nálešätosti nebude také smlouva neplatná. Takéj jsodom uvediné osetní nálešätosti jako delka dovolené, výšem z ty dyní prácevní dopa, čiskú šební dopa. To skošební dopa je dobá, kdy se zaměsnané ckouší zdemu práce běhovu a zaměsnévatel se uještuje, že mů zaměsnané ckouší výhovu. Musí byt cepcaň a také písem ně a je fajným v té vracevní smlouva. Obježných zaměsnání je skošební dopa maximálně 3 měsíce a o vede úcik pozit maximálně 6 měsíců může byt kraci ale nezbyt proložit. Dodačně. Jaké je chcou druhý prácevních poměru? Takže bude na dobu určitou, nebo na dobu ne určitou, na plnou prácevní dobu, nebo na kraci prácevní dobu. Utej dobu určité je vymezená jasná dopa a poté prácevní poměr konší. Musí to byt uvědeno datumové slovně, a ta to doba určitá může byt 3 grad proložena, ale pokud by se zaměsnané ckouší dobu, bez toho a něžby mu. Zeměsnamatel do toho nějak zasehoval, tak se prácevní poměr na dobu určitou mění na prácevní poměr na dobu ne určitou. Toho prácevního poměr na dobu ne určitou, trenení daná žádná dopa. Poměr na plnou prácevní dobu znamená čtyřice dehodin v týdnu, maksimalní 8 hodin přesčas, kterým může nářítět zeměsnamatel v týdnu. Zárog je to potom 150 hodin, a prácivní poměr na krečí, prácivní dobu se nazý váhnapoloviční uvazek, kdy se prácevě pouza pár hodin týdně. Je to často z prvezných důvodů záměsnavatelem, a nebo u záměsnat se to může byjte ztravitních důvodu, či je z dohodů, že nepotřebujete k dalky výdělek. Z něna prácivního poměrů můžikní dojít je v zákonem vymazených případech. Může se neprříklad se před idohoda o prácivní činosti, nebo lo něká si druhá prácivní smlová. Prácivního musí byt také písem na a použí vás nepríklad přímenování na vydoucího zaměsnanc, kdy zaměsnane z má prácivní smlovů. Ale práve z důvodů, tě z něny toho prácivního poměrů musí byt se psa na menováci jelestina. Príklady těch z něn prácivního poměrů, i jsou prvydají na inou práci, prácivní cesta, přeložení nebo dočasné přeložení. Zákoníku práce je podom uvedeno, kdy zaměsnavatalo musí, musí, že i bez úhloz udám jesnánce prvest zaměsnánce na inou práce. Musí to udělat se zdravitních důvodů a to dopadná sti dnu, žeho musí prvest byt na inou práce nebo můda výpový. Jež má ten zaměsnanec podcordzení, že je, že je, že je, že na těhodná, ale káž práce může zakázať důvod urožení těhodnství. A zaměsnavatalo může převest zaměsnánce na inou práci, i bez úhla stů zaměsnánce, pokud se mění dův práce, či neozelé prostě jedná těnak. Dalším druhém té změny práce v měru je předcevní cesta, nebo je tlůže být cesta. Záměsnánce s vysláním na což to musí sůhla zetám odřejmě. Sůhla se prválí tak, že zaměsnat před každou předcevní cesto úvipelní formulář neboly tak zvaný cesto vní příkaz, kde se píše, kde kde s kým kam jede, určení do právní prostředek, který určuje zaměsnavatalo, plus že sůhla si. a je tam uberený a podpys. Pridom se. výkonopráce. Další změné oprace měho voměrů je přeložení, před tom změní opět místový konopráce na příklad sprvozních důvodu, na tom musí byt speciální dochoda o přeložení zaměsnance k výkonopráce do iného místa, ale pokud z tím zaměsnanec nesohlasiny to důvod pro výpový. Posledním příkladem změné prace měné opoměru i do časné přeložení, při kterém zaměsnovatel do časný předělí svého zaměsnance gyné mu zaměsnovateli. Opec mniny místový konopráce, a tzděhá na příklad z důvodů, jsem zaměsnovatel má nadbytek zaměsnancu a může se dodila tpůže v případě, že už u zavření prace vního poměrů už uplinilo 6,000. To zaměsnance stále platí zaměsnovatel, který to zaměsnance přelošel, ale řídi organizuje a hodnutí o ten zaměsnovatel, kterému byl předělen. Okončení prace vního poměrů. Tak je se domuže dělat druhznými, spůsobě, konkrátně trémy, dohodou vypou vědíči, okemži dým zdušením prace vního poměrů. Prřejděhodě prace vní poměr končí na základě písemné dohodě v den, kdy se zaměsnovatelem dohodnou, důvodí moho býd jaké kolev, ale napřené budou pouze pověřá daní zaměsnance. Dohodá o končení prace vního poměrů se potom stává součástí osobního s pysů zaměsnance, a je to nejméně problématický s působ u končení prace vního poměrů. Tevším spůsobem zání, kouprace vního poměrů je byj povět, te moh si byjte psa na písemně, jinak je neplatná a musí byt doručenat a druhé strany. Je to jednost straný prace vní ukol, kdy je ta inicia dva pouzeředné strany dohodnou zaměsnovatel, nebo zaměsnance. Zaměsnanice může dát prvěpovět, jakýkol je v důvod kvině i bez důvodu může dát výpovět, a zaměsnovatel dava výpovět pouzeřed důvodu, které jsou uvedeny, za jako iní kouprace tam je osím důvodu. S organizyčních důvodu to může být proto, že se zaměsnovatel růší nebo se přemístuje, nebo se zaměsnovatel stál nad vytechním, a pod mázem měsnovat spravu na odstupná výše zřídí delkou pracovního poměru. Pokud je to do jednohoroku, tak je to jeden měsíční plat, pokud jsou to jeden až dva rok je tak jsou to od vám měsíční platy, a převičnéš dvou letech jsou to tři měsíční platy. Takže jení myslove je jednone a sebek dvuj na sebek, če troj na sebek pruměrného hrubého měsíčního vidělku. Pokud jdáme vypovět z nemoci z povolání, podo máme na rok na odstupné 12. našobku pruměrného hrubého měsíčního vidělku. Vypevědní do pám. Musí uplenout nejméně dva měsíce, a pokud ujzečme bylšat první ten následvíciho kondářního měsíce. A ten zaměsto nec chodí normalně do práce bez toho a než bez toho všimu a se je zaměskavatel, takže jiskáva normalní plat. Zaměst nemá to nemůži dát v odčitých případách, za účitých okolností vypovět, a to v ochrane je dopě v případě pracovní nesvobnosti, když je těhodná žena, když je osoba námaterské, neborodíčovské, dovolené, a nembo když je uvolněn pro výkonveryjné funkce. A ten poslední spůšob záhnikopracivního poměru je to okam, že teda zrušení pracivního poměru. To může udělat záměsněvatel, i záměsnět a zákonní záštupce nezleděláho dítěte. Musí to být písem, a ten pracovní povnír skončí v okémšiku kdy druhá strána dostane tu listinu, ten papír. Zákonní záštupce nezleděláho dítěte může, a ten to poměr také zrušet písem, a to zledí se kamoráního, čuduše vního bývoje z důvodu připravy na podoučí povolání dítěte. Opět to může udělat, jak záměsnět z návetel, ale opěde to můžné dělat použet z důvodu, které jsou zákonníku práce. Záměsněvatel může, okémšitě zrušit pracivní poměr, pokud záměsnět zrušit poruší pracivní kázeni, nebo pokudíte na poleroku, či rok do vězyní. Záměsnět z nánec může, také okémšitě zrušit pracivní poměr, pokudí ne dostal vyplatu dyle, než platnáct nů odvíplatní hodné, a nebo pokudí prací vážně ochroženo zdraví záměsnance. Jadou je odtřešila na druhou stránku, a se je cilazem, že máme iště další, třeba z pusovy záníku prácevního poměrů, takže nejzutře jech 5. A další dva, jsou zkońčení prácevního poměrů na dupu neodčitou a zrušení prácevního poměrů bezkošební dupy. Třeba zkońčení prácevního poměrů na dupu neodčitou a je potom, kdy uplené ta dupa určitá, které jsme ziríkale a zrušení prácevního poměrů bezkošební dupie moho provést obědvé strany, písem mě můjde to býte bez udání důvodu. Dejže ještě, nohle pokujete druhý ukońčení prácevního poměrů. Může to byt dohoda, byj povědí. Okem, že to je zrušení prácevního poměrů a zkońčení prácevního poměrů na dupu neodčitou a zrušení prácevního poměrů bezkošební dupie. Vzajemná práva a povinnosti učasníků prácevního poměrů. Jaké má zaměstná matal povinnosti? Má povinost předělovat prácej porle prácevníš můvy. Má povinostový konanou práce předěled za měsnancie odměnu. Povinost vytváření příznímých podmínek pro výkon práce a stanovéní prácevní dupy. Stanovéní prácevní dupy ještě cedou děn týdně. Nejčastí je to je v 5. dením rozvryření příčeme švětora 8. děně. Nebolež 32. a 12. dín z přestávkami. Záměstná nec musí dostat přestávku 30 min. po 6. díhnách nepréjtryžit té práce. U mladě stvých je to po tom poštěří a 12. To do přestávka se nepočítá do té prácevní dupy a je použená idlo a na oddech, takže na práce vyští vlastně strávý. Záměstná nec 8. a 12. díhné dohromady. Prácevní dupá se musí vidovat a z evidence musí být patrné, že proběho přestávka. Měná mejmů si být nepréžití odpočinak a spolní dnác hodin do 18. led to musí být a spolní 12. Mězé vlastně v neškem a zítrkem. A v týtnou musí být na nepréžití odpočinak nejméně 35. hodin do 18. led a spolní 48. hodin. Mězé dvě matí dny. Vyčinou je to sobota a nedělal je předompět jedením rozvěřením. Váměstná matel má také povinost poskytnou důvolené u ktrátaké služí kodpočingu. Píměra důvolené je jsou 4. týtny beryguvíčky pracovníce mají osvům týdnu. Zoměstnánci musí mít právo a sponina dva týtné důvolené v celku. Proplatě důvolenou zepouže v případě u končení pracovního poměru. Mězé matel má také povinost dromně zecházet za měsnanci, neprovádě děskrymenací opodovně. Má povinost se je stí bezpečné prostředí, neboly B, O, Z, P, bezpečnost a ochrana zdraví připráci. Také má povinost vypovět za měsnanci ochranejíme pracovnímy prostřetky. Musí to výdnat urálně, nejní to vlastně tak, že by můdal penízy na jejich koupy. A má také povinost se znamy za měsnance se bezpečnostnímy předpysi, aby znaměsa na třvědělce, potřeba do držovat a máho také se znamyc bezpečnostnímyzyk signaly, aby znaměsa na třvědělce ochlašují. Znaměsa na nec má povinost konat práci osobně do držovat pracovní rád. Má povinost do držovat, to B, O, Z, P, neboly, to bezpečnost a ochrana zdraví připráci. Pokud to B, O, Z, P, nedo trží a dojde ke zdranění toho zaměsnance tak se nejedná podom oprácivní urás. Také má právo nahradět zaměsnavatiliš působenou škodu. Dí zaměsnet působí škodu, tak pokudě to z netbolstě, tak nahradá škodu, z netbolstě. Je maksimálně 4,5 na seběk průměrného hrubého měsíčního vidělku, nemůže to být víc. A pokudujde ke všhodku, že něco hibí náhodnotách, které zaměsnavěnné cpovinen vyučitovat musí nahradět škodu v plná výši. Je povinen vyučitovat na příklad zpojší v pesekladu peníze v pokladně ceniny, jako zopošte v níznámky strávenky. Odpovinost obchodě se po tom rádí v plná výši. Rozpojšte se mězí vedou cího a zaměsnance vedou cí rádí dva krádvíce. A zaměsta netpovšitový se průměrného hrubého měsíčního vidělku. Saměsta net má také povinost učasnice všech školení OB-OZ-P, vyspešnost a ochrene zdraví připráci. A má povinost plně uživat pracovní dobu. Takže pracovat plným násazením po celou pracovní dobu. Tím, de jsme probrély pracovní právo a demesy rychle vrnodeště na dost právní. Spravní právo je sohran právních noremmy, které upravují výkonostáitní moc a věřinou spravu. Prámeny spravního práva je jsou celá řada. Právních předpysů zruzných oblastí společenského život a jako jsou spravní rád stavební zákon, zákon opolicejí České republiky. Zákon o opcích, o přestupcích či školských zákon. Věří nás právom je sprava, věříných zályžitostí, realizuje se jako projev moci výkoné a realizuje se na základě zákonů a je ich provedén. Věřínou spravu členíme na stávní spravu a samozpravu. V té stávní spravě se na hází vláda, ministerstva, policíkou. České republiky a kada strání úřad, a v té samospravy dělíme šťou zemní a zajmovou. V té územní samospravy se na hází obce a kraje, a v té zajmove se jsou tržidí lidé si z stejním zajmem, jakoj se různé komore z polky česvázy. Spravní rizení se provádi podle zákonop, podle doho spravní hořádu. Rozhodový vněm orotány veříné, spravy jako je polece živnostenský úřad, čekrajský úřad, a rozhodový ozališ to stechi jak vyzických, tak právnických osob, a rozhodový ozališ to stech, jako je přijetí ke studiou, a o stavevním povolením o vydání občenských prókazů či o přestupcích. Orga neprvádí státní úgukone výsemně, výmenčně to může výt ústně, a kdy tam jsou přítomní světce, a vždy je to neveřejně. V fáze z právního rizení. Jego první je záhájení. S právní rizení se zahavívuje na návrch fyzické i právnické osovy, které podají hádost plus rodní list toho, kdo podáváte návrch, ale může se zahájit in na návrch organu věřejné moci. V prvběhu s právního rizení se zejštuje skudeční stavvěci a opatřují se podklady pro rozhodnutí. Stavvěci se zejštuje zrodného listu a zruzných podkladů jakoj jsou kolky a čifotokrafe a prvádi se dokazování. Na aposlední fyzické spremního rizení je zakońčení, kde dany organ vidá rozhodnutí, které má sténé častí jako rozsudek, kterém usmeříkala. Takže uvodní čast vírok, oduvodníní a poučení. V uvodní častí je popzáno kdo a očem rozhoduje, ve vírokuje uvedenujek bylo rozhodnuto. Oduvodníní je na vzáno oduvodníní. Proč ten organ tak rozhodl, a v poučení se do svýdám, o tom zdomužeme využit opravné prostřetky. I tady můžeme použit radné a mimořádné opravné prostřetky. Protojí rozhodnutí spravního organu se může učestník odvolat, odvolání je teda jedním z tých radných opravních prostřetku a to se podáva u téhož organu, který původní rozhodnutí vydal. O odvolání rozhodné bude spravní organizám, nebo organ na drizení a mimořádným opravným prostřetkem je obnová hřízení, ktrá se zahajují na návrhu učestník ařízení, nebo spravní organu. Pokud vyšel na jevonové důkazy, nebo pokud byly důkazy podstatné pro rozhodnutí nepravdíve. Autorem edura je podom situace, kde o odvolání rozhodu je ten samý organ, který napadé ne rozhodnutí vydal, se ověsí s odvoláním, ale může byt upletně na jen pokud cúspliněnete do podminky. Za prvěře se v věc týchajen odvolatile, cedruhé odvolatile budé věho věno a za tředí, kdež vstím ostatní učestníce souhlasí. Prvětí rozhodnutí spravní organu, se učestní křízení může bránit žalobou, kterou podáke spravní můj soudu. Cože u některého, že se dmy krajských soudů či uměstského soudu v praze. A soud skoumá, s de správní organ rozhodlo v souladu si zákonem a zařízení před správním organem netrepí pademe, které mohli mítzená sledek ne správné rozhodnutí věci. Soud může napadene rozhodnutí zdošit, čiž žalobou zamiitnut. A pro tý rozhodnutí souhdu prvního stupněl zejště podat tak zvonou kaseční stížnost. Cože taky mimořený opravní prostředek a kaseční stížnost se podává knéj věšímu správní mu souhdu. Takže kým to způsobem som nějak tak rychle projelitou správní právo. A což se vidí na konci 19. epizodí už se jako pomalu, ale je ste blíšíve, k tomu konci. A jsme takovém obdobím, kdy už se všichni říkám, a že by jsme se měli jako vážní je začít učit všetě mě. Já jdu hám, že to zvětím všichním psychický spládatem. A že se máte heziky. A uslějšíme se udalší vždy 20. epizodí. Tak zadím, ahoj!