„Náš mikrobiom si musíme dobře vykrmovat, bez něj bychom nebyli nic,“ říká klinický mikrobiolog Hurych

Po sluhajte Českou Televizy. Jedn z dráví mikrobíom neexistuje. Pokud ale ten váš nebude v pořádku, může to znamenat vážné problémy. Mikroby, tedy organizmy, které vidímen pod mikroskopem, jsou v nás i na nás. Kličový jsou protrávení, spravné funguvání střev i jako obrana proti infekcím. Jak může střevní mikrobíom ovlivnit případní rozvojdemence? Jak se on jej máme starat? Jako likvídují některá antebiotyka a jaký smysl má nebo nemá, ba, brát, probiotyka, nebo si nechat mikrobion o testovat. Výtejte ve sejte vědy, a o tázik jsou časné spoločnosti. Záčí na Hyde Park civilizace. Odpovídat bude doktora Jakub Horych, klinický mikrobiolog ustavu lekarske, mikrobiologie, druhé lekarske, fakulty universití Karlovy a fakulty nemocíte motol a homolka. Niki jste s námi, do vrídán? Odzěku zapozvaní, do vrídán. Sme víc lidi, děnybo mikroby? Já byj řek, že je to taková prohra v provovloužení. Je to v podcetě skoro demníza, ale nakonec ti bakterě nás převalci v tom počtu, ale je to opravdu těsní. Je to nějakých 38 bilionů bakterí voprti 30 bilionů mlických buniek. Či bychom byle bez mikrobů? Nikím. Mě potřeba tolika věcem, že bychom si sami asi ani neporadili. Iš to jednom přídovnám přeba k travení, tak mikrobium má mnohem větší metabolickou skoplostně chcěva taková játra. A jak mi si jech vychováváme? Vytrenováváme. Vykrmujeme. Vykrmujeme. Iní věstově jsme to cojíme? Sve to cojíme. I to prostě tak? A oni jsou tím, cojíme dáme. To je dobrá otázka, a tu újbých možná nechal spíšná filozofaneš mikrobiologa. Co mě potom v úozovkách spasí? Probiot pita, probiotika, nebo zelení, nády chceme cdravý mikrobiom. Pokud z ní otázka takle jako jedno nebo druhé tak spí zeleníno. A pokud to není jedno nebo druhé tak to může vytkom bina ce? Aby spíšel do tí zelení, protože v té zelení je více prebiotik a to je to co pro ten náš mikrobiom mnohem důlištější. Tedy prebiotika, tedy to co vykrmuje mikrobi? Zjedno neši neši no ano. Počítala evlucestím světem vekterem, teď žijeme a řešíme náš mikrobiom. Pův, tady dobrá otázka. Já vůbec nemě si evlucé počítala s člověkém. Ale protože jak se ukázuje tak mů, tí planeti dáváme do celá, půjeme ten tady, když to chúčou dá. Ale o nás se s tím nakonec tím, akými s vůsem poradi. A my bude můme se taky v důšlotu. A my bude můme se taky. Rikár nišního zájit parku civilizace, kterým se podíváme do nenom taju našeho sčevního mikrobiom. A také na to, jak se dáměřit a testovat. Je to svět uvnitř a napovrchulického těla, o kteréme mnozí vůbec na tůší. Ktře mě z tisícu druhu bakterí a viru, které dohroma detvorí tak zvaný mikrobiom. Ten je jednak od rázem całkovego zdravotního stavu, v těle oblidnuje řadu procesu, a jeho správná podoba může mít zaduforem. Různé spektrum různých nálezu je prostě normální. Zdraví mikrobiom je prostě tisíc různých možností, tytolej kastkem mikrobiologi z kolegi zajímá hlavně mikrobiom vestolece. Tam hledá jeho souvislosti, z nekterými o nemocnieními nebo nádory. Což vyžaduje velké studějící nadlouhodobem odebírání vzorky. Pak přichází čas na analizitčetně těch zbílžitím DNA se kvenová. A hledaní nítek, které by možná vedlik prokázání, jaké souvislosti. Trzeba z celý jaký nebo krónovou chorobo. To, co považujeme zase zása dní je mít dobrý plan. O tásku, která de odpovědět tím planem. Bitferk těm lidem tvěří se účasní v tom smyslu, že nejspíším to kničemu nebude, my mo dobrého pocitu, že někou pomůžou do budoucna. A bitferk státní mu rozpočtů, že to prostě odpublikujeme. Pritom dlouhodobá a robustný data, na víc, mezi národně zgylená. Mohou spětně přinest novou a nečekanou informacit. Odvědětské až po spotřebitálskou. Na příklat o skutečné efektivitě probiody. Ko upici probiodyka jsem řeměný neníc špatného, ale čo leksím si uvěrům, že to množství důkazů pro jejich prospěšní efektivil neomézené. Co je tak pro věčinu lidí, tečka zapobitem na tole tě můžou lajkáštky mikrobiologvé brát jako strátu obrovského množství celých dach. Jaroslav Zavláči skatále vyzé. I to je se učá studia. To, co máme v sobie a na sobie. Pane doktoré ukášete mi prosím, kde máme mikrobi, kteří nám pomáhají ni bopotensiáně škodí? Tak to třejase znamuje, že to je ten hlavě travici trák. To je znaměl, že je v průvod ustní lutiny, tak půrů předzotání cen, do žalutku, a potom vlastně traprze sténké, to juste sevo. A se neboľa kamočkou tít prostě až do koniečníku. Tak to je asi do cla znamé, ale my je jako dobůvíme, že samozřejmě mikrobiom je nakůži, je mikrobiom je všude, kde to lidské tilo přichází do kontaktu z tím hniším prostředím. To znamená je to kůže a můžeme je prostě až tím pádem do užní bolcu, náhlavě mezi prestami nohov. Potom samozřejmě jsou to pohlavní organiz, to znamená je penilní mikrobiom a pagina ním mikrobiom a toho vějších rodídel mikrobiom. Samozřejmě my idícháme nějakým spusom, to je další kontakt z tím hniším prostředím. Takže jsou to rychatí cesty, horní a idolní. Ty se dloho považivali za sterilní, myslím, teda samozřejmě plice. A my už já kodou výměře plictní mikrobiom teda rozhodně sterilní není. Čím se mi druce? Vodou a midlem. Jaký? Samozřejmě spousta lidí si myslí, že prase obděl ho děloubře díš bude, používat a neustále antibakterialní mídla. Nicméně cílem není vychobit ten mikrobiom kůže přikáždém drhnutí rukou, což štědí lidí dělaí. Cílem je se zbavit těch substancí, bo tože, po co tu mídla, jsou po vrechově aktivní látkě, jak zbavit se těch nečisto, kdy ty mikrobiom moho být, a ten mikrobiom kůže je taký důležití, po prostu funkci, takže není cílem seho zbavit. Samozřejmě jsou situace, kdy asi jabích se k tomu úchil, kdybych byl nějaký akrotycký zemi, kde výmže výskit, já kých fekoorálně přinnostní nemotí, a bylo jsem v někci mkontaktu tak tam seba ano, mít ho sebo jasně, ale jako pro každéměj použití zaměné. Iní mysloby, aby hnezká večer, až přídu spraga ce si umil ruce antibakterialní mídlem, tak to nedává smisona opakci v urůžkodit, hapů a spravně. A no, protože poničím ten mikrobiom nakůže, což znamená, že bude meně odolná, a rozstatak ryzyko in všechny tak. Když se podívám na to, kde my to ale pak pomůže tak jsou to jenom ty ekstremní případy, co případde zinfekce? Zinfekce samozřejmě, i to je vokom tekstu, jako na to asi na raznímé nezkáho děkrát, samozřejmě ve zdravotněcským prostředí je, zinfekce na proston nezbitná součást, toho, co zdravotněcí běžně používají před a pokaždém kontaktu z pacientem, a osobně, když jsem mikrobiolok mám maidlo a zinfekcím na rukovu neustále. A nekdyž se mikrobiom už o siné. Náky mikrobiom si myslím, tam pořád bude, ale a my to samozřejmě důližití. A no, vlastně máte pravdu monoté trošku Trail ofy, a prostě na první místě, debo toho pacienta v medicně v dicky, a to musíte toho trošku podřídit. Nejvíc mikrobiu máme ve strzevě. Proče pravětens travět si trakt nejduložitější části zleděskami krobiu. No, pravě protože je tam nejvíc. To je na vě odehrávastám celáře da důležitých pochodů a plní vás je taktou funkci toho mikrobiom. Dět často asi je dobíří, že jsme to trochu už jako úsli tady toho obrazku. Když se tak ne mikrobiom, tak se primárni, vývotom strzevním mikrobiom. A jsem rád, že jsme tak změlí so i ne mikrobiomy, a ten strzevním mikrobiom je prostě největší také nejlepé prostou maní. A také plní celou žadou těch funkci. Já jsem změnilo to travení, to je jedna věc. Pak výsce sam změněval tu jako si barierů před náka zoutěmi strzevnímy patogeny, to je taký důližití. A doby, že kdyme jaký lepší mikrobiom do přesložení mikrobiom, to funkci plní. A rád, takový, takový, ten kolonizacní prence prostědíš tam souty normální zdelí, vakterě, tak nejv tolik potenciál proti nebezpeční co dělájte nemoce. Jený mysloubě to obranálený. Je to obranálený. Děkuji to přesně tak, to je krací vějá dření. Samozřejmě mikrobiom má viznamnou roli i na udržování integrity strzevní stěny, které naposto zásadný prvzpravnou funkci z treva a z trevo je prvzpou stulidí, je to co nám dělá stolice, ale je strvom a ekstremně důliždou funkci plnické organizmus nejenom pro travení, ale včemávání živyn. Samozřejmě pokud to ta integrita nefunguje, no tak samozřejmě nefunga ni to spravní z cebávání živyn. Mimo iní, a dokází k uvolnivání, jakých pelutů tri by my jsme normálně chcelímit mimo ten travici trág a tedy nidořtou se dokrát. tak si toho odvědnou dostat moho. A to je se ukazuje jeden z moha faktoru těch autojomoditík o nemociní, který je to je to celá jako na vzestupu. Což na mene, že v té stěně, da neho strěvať už těnkého nebo tlustého, se vytvůří prostor a ty toksíny se dostávají z toho strěvaven a můžu způsobo takové a hlazáně ty? Je to trochu zjednodušení řečení, ale a v podstate ano. Jeho, by tam prostě nějaký já ký prostor, protože to nederží do brze u sebe to strěvom. Tak to zjednodušení, která říct. Co mikroklky a ten obrovský prostor, který tam řích strěvech je? Mikroklky celý obecně neresorpční prostor strěvajé v faszcínující, ale právě to jsou na tajna buneční úrovní. To má jedna buneka vedle druhý, můjně spolu mají nějaký úský spojení, to můžíká je taj junctions, a ty právě spolu držej, do brze v případě, že míten, že ty bunky strěvního epitelu do brze vyživujeme. A to co, mím, bysem něli poskytovat, mimo jiní, jsou mástné kiselně zkátkým řečeicem, tedy kiselný tedy mají od dvou do šestí u hlíku, a ty právě produkují ty tak zane hodné bakterie, který, jak si mají hodně rádi, liž to zjednouším blákní, ale hlavně ty prebiotyka. To je to, vlastně, jak to může do brze funglají. A ty mástník jiselně zkátkým řečeicem od dobrý bakterí se podíli na udržování integrety strěvní stěny. Vy máte dvě zvláčo oblibe než je. Učí je bych zmínil fecalibaktivém prahu z něctíte, taková bakterie, ktej je takovou celé britov mezítěmi bakterímy, bo to, že už blá tolikrát asociována z různímy prospišnímy staví, na voděch nebo třízáně tlivímy učíky. Takže učímy to byla tato bakterie, pak se hodně spekuluje o spekulę spíšsevů tak jako potvře pozitívní vliv akermancia muciny filá, která umí, jak si muciny filá, bo děván má rád a ten muci, takovu tu hlenovou vrstvů v tom strěvě, a v náho umí jako heský boží rád a kým tam takovou kliízi. Takže to je takový. Sametání věstřevy, takový zametání věstřevy. Vekterem, ale nemáme jeden zdraví mikrobium. Pročné existuje jeden zdraví strěvní mikrobium. No té právě to. Co spůstalili asi trošku mrzí, že my jsme mnidokázdná doručit, co to vlastně je ten zdraví mikrobium. Podemně teda to vyzmů trošku z jinýho, uhlupohledu to tásko je si mohu. Myslím, co tří zvěkli na to, že si v nemôcnicie, co necháme otestovat. Jo, vzkreve, vyšetříme si prostě krevní obraz různě biochemický parametri, a třeba bo stej řekné, ale máte výšíce RP něco se tam děje. Jo, nebo máte výší. Prokalatí to nínvíší ryzyko, bakterialní, infectce, a další, ukazatele renálník, o nemocním jaterník nemocním, a takhle, ale a takhle. Povšel to mikrovní tak nefungu, poče právě mi nevíme, co je ten referenciní zdraví mikrobium. Protože zdraví člověk, tady v česku, bude mít jiný složení mikrobiumu než někdo vrůralní a frice. Obá mohlo víc zdraví, ale jejich složení se víznom jadlišu. A je to tak v pořádku? Proto, aby ten nášbyl v pořádku na to, co mi potřebujeme, potřebujeme rozmanětou stravu. Odkazují se na studie American God, reaprobíhl od roku 2012, celkem se důmlet, která ukazuje, že potřebujeme 10 různých, rostlinych, zdrujů potravě býhemědnou týdne. Je to tak to, velde, co a zálejí ma výzíštění. Obecně se očekávalo, že jako, ještě to tak můžná inak, oni měli několik scoopín lidí, který jedli různě, o veganí, vegetarijání, o mný vôřit, všehrafci pak a různí přesť do mě dále kospětifikovaně. Tak seho, očekávalo, je nejdenět na tom budou veganí. A vôno se ukázalo, že vlastně nejduležitá tán nutriční filzofě, a je to tak zeknů, ale jenom pokud je splyněn ten parametr těch 30 různích, rostlinych potravěn v průběhů týdné. To se ukázují tam tady diverzitá, byla signifikantně výší, než u těch, který měli méně. Jený myslowy, jesli másone bone, není zdalek a tak potstatné, jesli jim daleko pestřejiší stravu, a mám tam tu, jak se změňovat 30 různích potravěn týdně. Je to tak. Takže, vyste vegan zrovna, já jsem dlouho byl vegan, pak se příznám, že jsem trošku polevylov tom, protože jsem ač tý filzofě, porác strášně fandím, a porácem jako ho děm výdam zůnovovní komunitě, ale prostě, niž ho dně cestuju tak jsem přízná, jsem pohodlí, nebudu sa na jadném zimulovat, prostě jsem zpohodlněl, a počácem vegetarian, ale a se by to vodemně nebylo fair, se nazí a veganem, protože bych mů dostat čočku, od těch, který to dělají pořádně a spravně a za to je super. Na nečočka by nepoľa problémné. Máte pravdu, že zrovna čočka by pro aspoň můj scevní mikrovyom problémné bylo. Tam je, ale důležitá to, co to působuje ve vásem scevní mikrobyom. Protože ta bohata strva zaíštuje před všim možnosti za díská vlákniny. Jaké to má růslatky? Stí vlákniny je vychěště vypíchnu jednu složku, a to jsou ty prebiotika, to jsou fruktani a olygosaharydy, jako galakto olygosaharydy, a frukto olygosaharydy, prostou stulití, a si nějtřin, si lištěli, že takovým nejlepším zdrojen, tady těch látek, vystra můnát lidi, ani moc nejít jsou to pínám bury, čekanka, ale taky ceba cibule a česnek, a v měnší míře, potom jsou to potenentry užledí zainý víc, jako jsou právět seba luštěniny. Tam tam je docela ho dně, zastopěnitěch prebiotík, takže zrobná luštěniny, a klidně konkrátně ta čočka, kterou bych možná dostal, je polem mikrobyom ho dně dobrávěc. Pokud mám takto rozmenitou stravu, takto v důsodku znamená, že dobře krimím ty bakterě, které tam chci mít. A no, protože onin se tohle tak říkajíc, vyžadují, chcěji to po mě. Je pravda, že asi naražíte na to, na jaký různí signálí, který existují mezi Moskem a Strvém, těch různých experimentů a reportů o tom, že člověk, který víra z ně měljaku dětu, víra z něj změní, tak potom více jako práhne, potom co běžně i jemnoho, a mě to možná, samto vlastně můžu zít taký na sebedi, že bych sam sebe a svý jako dětní tě andy si v zále jako experiment, tak bylo taký. Takže tak trošku týsí signálit tam samozině jsou, a trošku si tým klibe říkajíc, co by tak jako chcieli ráči. Pokud je o to, co bych měl jistřice, to rozsliných potraventí dě, když vezmentů v arébili tu tak prostů lidí si řeknou celý moc. To je strášně moc, kde mám vlastně jech trošu pobrát. Vonoto vlastně, ale mím pude mná konkrétní potraviny. To je japko, hrůška, mrke, vzeli, ale všechny potraviny včetně různí přeníce, že to, že od což je rejře, a sojový produkt, který je chcela a teda. Vonoto není za tak těžky jak to vypadá. Když vopravdu si vydemíte, že ty rostuný potraviny jsou opravdu hodně kolem nás. Jako samozřej, takhle, aby to se nevěznilo, že těž někdo jenom okorku rejček, kdo je špatně, je to samozřej lepší neš nejíst v věnou zeleně. Ale pokud to chcem děl, vopravdu, jako co nejlíp, tak je to těch cetíně. A co bych je tě zminou jsou pravětý luštěniny? Těch je velka, velka, jako dived zítá, a to už to různí barvičočkě. Jé, jé, jé, jé, jé, hnedá, zelená, červená, žluta, cizerná, a můžeme jí, jako samozřejme dál. A co ty přírodní zdru je samotních, prospešných bakterí, často změnovanej kimči, a kisanezadi, kombuča, rázohodně super. Co také jako samozřejmě, to má pozitivní vlifě, také jako zvěšení, lebo skácní doby, kdy to je v tom strébie, takže se, takže se ta peristaltika také je zlepšuje, a samozřejmě tady ty fermentovaní produkty je jednoznáčně pozitivní vlif, když je super jako zazavát, ale také potřeba si třeba, káždím můstí dělat dobré konkrétní, a třeba mě osobně, a nemám moc rád, kisanej zeli, a může to je česká věc, a může to ale mě to prostě moc nechudná, a je to chtělá mi lujakím či to se, takže káždím může pre nájít nějaký svůj fermentovaný produkt, který může tryvat zařeđi do idelníčku a bude můpadním dobré. A bude to v pohodě. Co mi mi kroběř, jak nůnáham bude zhanolkami? Zaleší, ještli, jsou na ní běžně zvíklí nebo ne, a si rání bude běžně zvíklí tak, jak vůržeknou hale danesně sto, ty co ne, tak asi hoci daním musl nebude. Když si devolím to také trošku, jako zjednodu. Co sušenky čokolády a doší věce? To bude podobní, když si to zpojenom z mikroorganizmi a jejich signali, to už si nedovom zabíhat hloub, podřeł si bojím, že se dostávam, jako mimo zónu, které mi vymězená mojí odbordností, ale to bude už kompleksyší problém. Z toho co výmé, zlo děská těch dát, mě za ujalo vliv kávin a mikroběl. Ja, z nebude. Ja je si to můžu říc. Tak, jako výmé, on nějakých mikrobé, který, když liděpí o káfe, tak mají výší zastoupení, to je pravda, a káva obecně bych řek, jako hojně pozitivních efektunolických organizmůz, často je demonizovaná, ale ukazuje se, že jako 5-6-8 šálku děně kávy, je na prosto v pohodě. Jeho samotině. Zastrom mikrobělom se děti povníme. No, nejnam, pro mikrobělom. I pro ten z jiných, jako z jiných pohodu prolydických zdraví, ale já jako vám trochu bája, Na možem, mám trochu baya, strísko je slení, videám kafe odně rá. Takže nechcém je to vypadlo, že to to je jak moc lobujů. Ale. A je nekdy vědě vědc na jizaké sa nezeli. No to je pravda. Ale. Co tím je nám třícd, že. Káva prostě má, zdavlí prostpěšné. Vosnosti není třeba se toho bát, a samozřejmě je to všechnovo nějakým rozumul, jako dělíš si dáte 2.10. Je spresoď je v před spáním nemůstím, am to samozřejmě, ja dobro je samébě chci úsnou. Nejlejím, že je informace máme o tom, za jakých okolností, a kde můžeme mikrobíom spravně nastavení, pomoc přifstřeba vání leku? To je asi nejlíp tedy vidět v oncologii, kde probíhají studě a proběhlou z po prostu studí, na to, vlastně, je odlišné složení mikrobíomů má iný vliv na aktyvaci různých leku a vlastně efektivitutí protina do dvý ležby. Dokonce se skoušelo i studě je stranspandatí stolice, právě u těch, který on opovídel na to ležbů a byím dali mikrobíom někoho, kdo má tohle příslužení, aby mu pomohli vlastně benefitovat stilajčby. Tak je to se ví, a to se do cáhojně by užíva, a je to samozřejmě jedná z mnoha věci, který nám ta rozvojí mikrobíome vědy přináší. Pořád si tam maléště, trebá hodně výškům, aby chom věděli, který onemocní stokonkře, který z jakých okolostí můžetíka. Což předpokáram se bude týka také korolace, každolité u těch velmi komplexních, mnoha faktorys působených nemůcí jako je treba nemence. Jekoují to tady zmíníme, že těch různých asociací, jo což je trochu výšenš korolace, těch asociací z nějakou nemocí asožení mikrobíome věst poustá, ale v dicky se musíme podívat na to, co tady právě zmíněval můj mentor a guru mikrobíom vědy včesku pamprfesové cinek. Je strašně záště to v dizajnoti studě. To, jak si, položíme to otázku, tak pak obdémě to, jako už to hdyckáme odpovědť. Spousta těch studí, který vznikli, rátym inedávno, my jsem cаjí minus 10 letz pátky, jsou prostěnom plůžezové studě. To znamená, máme pitel pátcientů z nějakou chorobou, spočítali se, jakým mají mikrobíomej, a se v nohle se to zrov z populaci. No a vám se, že si to souvění. A ty cedačli, jako říkáte, ale tak je to zpojení s týmletím, a z o nějím. Ale to nám je nom se říkáš, že se to nějakým spůsem liší. Jako my by se potřeboly mít samodřím je sledovat ty pátcien ty v odnárození, jelomitý, bref kohort skupiny kohort studěje, to znamená od úplně toho. A tam zatím ještě nejysme, je by se v operovnom mohli zíc. A vnoh další vět, ten mikroběmy dynamický strán jako vývoje odnárození. Takže na to, dlesté nedá jedno značně odpovědědě nějaký, mikrobíom prostě dělá demenci, to bych si nedovolen. Rozvojí depresí, spíšetřeba spojení s nadužíváním antybiotik. Nevím vo takový přímo studi, že by jako existovala, že budu bra antybiotiká můžu, mít depresy. Ale učitětom může užívání antybiotik mimojíné, významně oblímně složení toho mikroběomů. A samodřímně, tím, i to, co mikrobí produkují za ty substánce, můžem to nejít s nejky stréní z kátkym, že těc se moh, který tu byla řeč. Já se můžem nezmínil, že jaký to se je slověs od takoča, buty rát, a tětát, a propionát, což můžem můžem pak diváky můho zajímat. Ale spát výkváší otázce, tak ono díš tam nebude produkce tyle těch látech, tak nefungou ty spojení v tom enerbuém systému, který hlavně přes jednák a pak nervu zváguz domosku. A samozřejmě můžete vesk změně nechtí tu pěch v zvartu kování, který se můžeme v depresy, ale že bych jakoček, že antybiotyka spůsobí depresy to bych si taky nedevolel. Jak vůmgu je ta osa, změňovaná osa, můzek z trcevo? Jakoš to ten druhý můzek, jak některí rádi o mikrobyu mu před ješim dom z trcevním hům? Je to tak, no, často se mikrobyu nazívá, že tím druhým môském vestřevie, za sevych si dovolel být opatrnější v těch tvrzení, a no to těch nervobých zakońcíň tedy v svovestřevie obrovské môstí. To velmi silní, potosmím také řekáte enterický nervobí systém, tedy jako vestřevie, a to spůjení z centralním nervým systémem, tedy je la můzek a mihá je velmi intenzivní, takže to je to proč takové cítíme, nebo smět od svojíme, jak jsme tady zíké na začátku. To je pravda, často se a trošku přechaní, to tvrzení z tím, že mikroby produkuji serotonín, žeho, který s můňštěstí přesnějěku, a to je pravda, on miho predlukujá, a on tam má nějaký jiný funkce, jeho tam dole vestřevie. Ale problém, že ten serotoní ústvě nemdo stane vůbec, a je větší na seho vůbec nemdo stane před hemató, přes hemato MC falickou barieru, tady přes barieru, mosek a kref, takže to je do cáza a sadní zdělení nic méně. To znamená, oni u tam pošlo ulaten se dí vás dalky. No, je to tak nějak, že ktíme. Poši sam neprídu to barieru. Ale co přídu to barieru, se utřeba tým a stane z kátkym, že čeřicem, který ten da se butyra a teda a třepeonát, a ty mají jako funkci těch signálních moleku, o vlivní tam celou řadů větší v tom osku, a o vlivníuj i metabolizmu striptofanu. Co, štá se, a kámi noky stály na jí a a ta, ale služ jako prekůr zoropratém serotoní. Takže vlastně jako sekundáry tamto spojení jako nějak takleje, ale neda se rí, že to je všin o tím serotoní nem. Tedy výjíme, že tam nějaká vás bo budu, a ne dokážeme rící jako velký vliv můžemít. A spojdu už tě do učitémíry. A něco ne dokážeme jako. Ne dokážeme říc prostě jako. Je moja o tom nevím tak, aby jako stovy brustlo takle. Já o tom prostě nevím jako, jak jistou bezokářím, jak quantifikovat. Odívám se na to, co řešíte, daloby se díc nesadeně v 200 kudru, a to jsou antebiotyka. Fedevším antebiotyka, ktrá se pak poušívali v Lekarskem, tedy medicínskem v tomto případě nemocíčím prostředím, ale celkově antebiotyka jako što dusledek pro náš organizmus. Antebiotyka mohu decimovat mikrobyom jako nuklární bombaci, a se skněchim mikrobyom lidského těla z roku 2020. To dlje strášně oblibe na citaře, že antebiotyka jsou jako atomovka. Já bych řekže antebiotyka jsou rozhodně zbraň, a jsou velmi účina zbraň. Jo koniec konců výme, jak pomáhají lečit infekční nemocí, a to je ten její hlavní smisl antebiotyk. Protože výuž zapomínáme, jaké to bylo před tím nejsem něli antebiotyka. A takže ano ten její přínos pro medicínu mohl být něco jako nuklární bomba provojenc ti. To je pravda, a je pravda taký, že to dokáže udělat poměrně slušnou paseků v tom mikrobyomů. To je taký pravda. Ale, dýš to tak lep dáme, tak to vlitech vyvoláva dojem, že by si vlastně antebiotyka vůbec brát neměli. A to je vůbec rácerá, aby tady zaznělo, že takto zazsem išlo nyní. Samodřímně, antebiotyka by se měli brát inom za jasně definovaný. Podmínajte, když máme nějakou infekční. Chorbou vyvolanou teda u antebiotyk jsem musíla něporti bakterím, nějakou bakterí. Tak tam samodřemně ano. Je par situaci, kde se antebiotyka podávají jako profilaktycky. To zanatipické to jedna dávka antebiotyka před operačním ikonem. My samodřejmě, bo užel výme, že to často není jedna dávka, ale je to chtěba i týden, což še pak špatně. A může to mít ten negativní dopad na ten mikrobiom? Tože to má dopad na mikrobiom. O antebiotyk je prostě z nami. Tak to prostě je. Sou samodřímně, antebiotyka, která maí. Větší negativní vliv a mětší negativní vliv. En větší sú předeším ta širokospěktra. Širokospěktra a zajmé na. Děž si vezmeme tako. Dí vyslom těli jak popsad nějaký konkrétní situaci. Tak takový model. Tý scevní disbiozí, tedy něčeho. Ten růvnováhy. A no, dějakého služení, které považíme za nespravné. Tak takový model je klovstří divá polití, da tedy infekce vlana bakté a dí klovstří divy. Zdificilej, trá se vestřevě normálně vyskituje. Ale děžší bude mům vardovat. A těmi antebiotyků. No tak tam může předůst a hlavně může mal je s sepnout gjeny pro tvorbu Toksínu. A to je pak to celá průšvých. Portože zjednou šečeno, tam znikaj takový osklivý, pablány, na tom strzevě. A to stráci tu svojí funkci. Vozovkách se prověraví a ten strzevní obcák se dostává lobtiční do tine. A to je velký průšvých. A může znikout sepce, tedy od trava kreve. A bým je všichni, co může pak nastidla potom. No a ty antebiotyk, které, k tomu mají predisposicí, vyvolat pravdě podobnějí tu klovstří divu kli ti. Máj tak zony dificilogení potencial. A preny se klin da mi cín, antebiotykům, které, nejzast, až tak široko spětrav, která je být sítlou, jak mohlo mi sle. Potom souto antebiotykás v florochynilové skupiny, tedy lidí možná vořát ciprofloxacín, cyplok zkomerčně predavani. Potom souto potencované a minopenicí riny, už to z ní jako hrozně ty názvího. Ale tak se postete skupiny menují lidí možná augmentín, teda takový hodně nadužívany antebiotykům. A pak cefalosporíny váhá antebiotyká. A tedy ty jistí skupiny jsou ty trí jsou nejvízd dificilogení. Tam mám do toho potom trétim párem zpadá a moxiclofi. A moxiclofi, a to je potencovaný a minopenicí riny. Také velmi znamení. Zámejela čivok, které se někdy využívá, jak české republice v určitých okámžicích. Jak blouhý je ten efekt proč tové kaktrý? Nemí v tůlech v jle v nemocněci, jedoma má anginu baktereální infekce, věsměře, že te angina byt velmi často pokud je o hodníce stedy hrcí se jedná ovyrou, níkoliv baktereální infekci. Ale má anginu, teď bery 5-10 dní, antebeo tyka. Co se stane z jeho mikrobujem za tu? Mikrobujem za tu důrůbu. Děkuji, že se zmíněli, že většiná těch tonzilo Fahrenheity tějí, tretěch infekcích hodní těch a tých cest, jsou vyroví a ty antibytikám můžeme dá, až připaděž výme, že to je baktereální původce. Pokud to je ten samotnej čistej penic lín, jak by to mělo bejit. Tak ten důsel dek negativní není tak velký, jako, když to je právě ten augmentin, přeba. Takže, proto más, jsme se, že už ti antibytikám, a je také používac spravně. Si tak je, že můžu toho předřád tu polí včičku. Takže tak. Na vás je o trásku, jak dlouho může byt a změna, strášně záleží. Je to boužel hodně individvalní. Ale zekneme, že to útí kráčí trapě, to bude méně, můžu to být alekli těmě sítce. Můžu to být kli dně i půl roku. Záleží strášně moc, jak dlouha byla takůra, jaký to bylo antibiotiků, kdy je inicí ani složení toho mikrobium. To je také na tom dost jako závislí. Jaké vychozípozice ideme do tohoto? Przezně tak. Když si vyzmů antibiotik, která dostávají malé děti, mají hohdně zřebovotních problémů učeba v prvním roku životá. Jakéto pak mádu slytky projech mikrobium do budouc? A si možná odkazuje ten na jednu danskou studi, která vyšla relatím nedávno, byteš medikl jelnil a ta, vlastně zíka, že je to danská studi z registru, která vlastně sledavala děti, který kojenickým věku dostali antibiotika, a ty co ne dostali, a sornávali to, jaký tam bylo riziko, rozvoje auto-imlitních o nemocní. A jako. Možná překapy, možná překapyvé, ale zistilo se, že ty děti, který dostali ty antibiotika, měli prostě o něco výšší riziko auti-imlitního nemocní, zejmé na to bylo u astmatu nejvíce vyádzmi, bože vyněli super design, že tam je měli i jednovéjční dvou čata. A tam to bycházlo s silně už jenom proto to astma. Také to je za mě docel alarmující. A co tím znová se se stěříc? To neznamená, že díš má díte infekci, de víme, že vakteria, ním je tam velmi s silná suspekce, a to nevdické diagnostikovat jasně. Ale máme velmi s silnou suspekci, tak ty antibiotika zahrání mi život. A zase, bo užel jsou tady taky názoli v názrůvísku, pynětly, že kdo jám udí, antibiotika rád nebru, protože to je to atomová bomba. Tak jsem jidám to chcelá do kontekstu, ale bo užel často vidními, že se taky nadužívají. Každá prostě synustití, da tady záváně, do důcín, hned skončí z antibiotikmá. Pridom tam pak je úplně to samé, jako učech angín, že jsou na první místě výrového původu. A tam ty bakterie spravidla nasedají až jako druhotná komplikace. Dobrá se mantibiotika. Dost často už když beru antibiotika, přicházím bělo je kárně, rostavám na bitku, chcete laktobaciluš. Jak mám odpovědě? No, probiodiky je to. za mě. řdětsky to bylo a bude trošukontrover z ní. A to tak to tak le. Máme datá na to, že užívání konkrétních probiodik s níživé riziko rozvoje teklostríle, kdyte infectce, která to bakterí, která může rozježiat to strávodíš to takový ráklé z prometím vulgárně. U pacientu hospitály zvaný v nemocněcích. A tam podávání konkrétních probiodik má nějaký preventivní viznám. Jeste se ale šmáhem dá říc, že každý, kdo beru antibiotika, by mělbrát probiodika, tak takla se to jako říc nedá. Nincméně, asi vám ty probiodika neuškodí, protože jako, co souto prostě, můjím mají spraví tam děntní effe, můj tam přído, měce udělá, a pak je zmizé. Co je ale potřebarí, že probiodika sou obrovská, skupy na připravku, to sami jidi by jsme jak ho se je teklý antibiotika. A jak jsme zdení ukázali, není antibiotikům jako antibiotikům a není probiodikům jako probiodikům. Iní mysloby, co je dobre pro někoho, není dobre pro iného, za prvé a za druhe v té situaci, které se na ház. Ale musíme se, aby ich byl úplně fér, sou probiodika definovani, který výmé, že mají pozitivní zdravotní effekt, jako bych třeba zminím, třeba preventu testovatelských, půrůjmu usahoromíc se zbladí, tam výmé vžetem pozitivní effekty, jo a nejdeme páldalších, ale indikací, ale to souprsi jasně definovani probiodika, který konkrétní, tedy už nějaký prostě, jo Brent řeknímé. Ale učech voly nějde pro byl ty ten effekt nemusí by takový. Sávdě, pokud někom pomůže super, tak jako klidně asi, asi lidi jako dávaj, ale nedá se, když majem, že to tak postím má bait. Je tam nějaké zvíšené ryzyko, negatívních effektů probiodik, nebo to maksímálně bude place, bo nebo maksímálně to bude uvěchozene epeníze. Ve většeně případů to bude placevo, nebo věho zení peníze. Sou ale skupiny, pacientů, hlavně je těžt se immunokomprimitovaním, tedy byl nějde hohodně dobré zvářit, jste si si ty probiodí kokopí nebo ne, bude tam tam do tříž o to, že oni nemusí mít dobré fungující tu strěvní barieru. A i tedy ty inak prospěšné bakterie, když přesto upí to barierou tak můžou udělat do cáné plechu, tak je tam bych rozhodně vždy konzultová ten konkrétní případ z vaším lekarzem. S ním jsem také diskute o antybiotykách, a někdy jak ríkejí lejka, že pacient na mě tlačí, aby chmů předebso o antybiotykům samozřejmě není to argument a byho ten lejka předebso, protože to je jeho zhodpové dnostave. Vy se z tím nadužíváním antybiotyk podkáváte volmi často vás to dostíží. Něto hojně tíží. A mě se taková ta často studenty ptají, jako co mají tráko dělat, a jako jájím to nezávím, jako. Já jsem sam pak je hvilku, strávil stážováním na pediatri, a taký jsem s urtiěch rozavlů dostával, a mědický teda si můždíc nějaký, jako můžná návod, pomohlo říc, halyte se, a víte v o tom mikrobyu můžeho, že to jako na to nemůstím dobřej vliv. Potím je si to jako rozmiestat, jesit to je je potřeba nebone. To je podojíno cá dobrý argumenterji se dá použít. Můžete ká v nemocněším prostřední, jsme můvěli smarkém štefanem, a jsme fakultní nemocně cem o tol, se kterým jsme se ba velé o antibiotikách volmi podrobně, a idete ten celý rozovor na vybohajit prakcivilizat se tečka cezet, kde se může te podívat na to jakým spůsobem, se pracuje z antibiotiky, jaké se uruzné varianty, uruzné možnosti, uruzné rezika, ale také velké přínosi pro lidskou společnost. Ddiž se začnien někdo brát probiotika. Vysteříkal probiotika přídaví, znam udělali, že se udělí do. Musí je brát, a já tady už pořád. No, tak právě, no, no, asi, a se by pak, jako můsel, no, a pak je otázka, to je si to bude bude vůrát vůrát, no. A protože se, no, já chápujete te vrmě jako hyskol, to je já můrát na to asi, no odpovím, protože se probiotiky se zabívají jí odborníci, já do toho úplně tolik nefušil, takže si tady nedokážu tverdit, já si to tak bude nebo nebude. Do jakém jí dokážeme personalizovat naš vlastní mikrobiom? Tedy určit, co přesně v mém mikrobiomuje a co já tam tedy případně potřebuji rude? No, my to dokážem docala důmě dobře říct, nějaký konkrétní moment, díbude te defekovat. Tak vám dokážem říct, jako velmi spoleřili věbť na to velmi dobrý metody, co v tu hvíli bylo v týstolicy. Ještě také potřeba říct, že je rozdíl mezi mikrobym zcevním, a mikrobym v stolice, tedy fekalní mikrobiom. Przez stolice učití otisky, nám toho, co je v tom zcevě, ale samotině onoje nejednoduší analizovatí zorky stolice. Takže to vám dokážeme říct docala dobrou přesností. Co je týčetý otázky strán personalizace toho mikrobiomů? Tak my výměže existuje jakýsý kor toho sčebněho mikrobiomů, který se moc nemění, a pak samozřejmě část, která se mění právě tím, co jíme. Co jsme vlastně tady změněvali, že tak to hůsméto co jíme. Takže to je docala ho dně oblivnitelné. A z toho hloděska, když víte v tom okamžiku, jak rychl se ten okamžik v průmění? Jí měli myslouvě jak blouhoje můj mikrobiom zábení? No tak ten kor, ten tak nejak, korek, kutrát ten zaklad, že k níme, jo, který tam jako pořád, je se to nezmění, ale je tam učidá ta variábilní sloška, která se dokáže změnit, když bude tady hodně radikalní a třeba z toho veganství předete, na to, že byte její spostě, no, maso. Tak se vám můžete můj mikrobiom změt si pásad vladný vbyl mi significantně. A kdybych se vrátil zpadky, tak se okamžitě vrátí zpadky? No, zase to bude poměry. By hodu, tedy dýme to. Zruba, no, samozřejmé to takhy trošku individualní, ale můžete výpoměry rychle. Ale jinak jako vlastně ten kort, který jsem změnil, je podřejmé, že ten mikrový mě dout celá jako v něčem stabilní, a v něčem, zase se dokáže hodně silně reagovat na to, co právějíme. Jen késo u ty nejčestíší dlouhode bevlivy, které dlouhode běmně můj mikrobiom. Antiby o tyka bude asi. Tak, jako, když to veznou, v podnarození, tak na prosto zásadně je spůsoporodu. Je si to je vagonálně, tedy ten pervěl sa naturales přídytní cestou, a nebo je to teraz hísavským vřezém. Po to, že tam ten první mikrobion toho novrozence se velmi blížitomu, co je vagonální mikrobion matky. Pokopitelně, kdy se to stané hřezém, tak tam nejdujde, jak tomu na pulikání té vagonální mikrobio ty, a vypadá to troškujnák. Takhé to je velmi významný. Neznamená to nutně, neznamená to jednu nutně, ale je, že tím páréme to díte v odsouzení, k tomuže bude trpět až do konce život, a protože neprošlo tím porodním kanálem. To samoznit tak není, to tím, jak začíná být kojeno, tak se tím jedno so děje, a takže se to osydlovat. Inom to prostě můžete mi takový špatny začátek a dá se s tím, co dělat. To je první věc. To to my to samoznit je to kojení jako takové, protože to materské mleko obsahuje pravěti žijú minu milik oligosaharáct, tý lidské mečné oligosaharidi, které se zatím nedají plně nagradit uměle, a třistím dotizovát, a to je skvělíc druj potravý proti mi krobý, to je to sou pravěti prebiotika. Také to je kojení samoznitě, a ten druh alternativou je ta uměla formulé. Po to my to samoznit je to, co imé, protože jsme to co imé, jak jihy tlavížo. To jsme starý světlý, jak to funguje. Samoznitě je vliv na tomá všechno, co vlastně ptíme teperorálně. To znamená usty. To znamená všechny lejky, zajmé na pravě antibiotých, ale takví další věc jako seda víz působ životá, ovlivně negativně mikrám na opak ten aktivní hohoho za se podporuje. Stres, a různé další envyrumentální fakt, které se postná tom mikroběl mů podíli také. Vy akem roce, už má dítět mikroběl podobní, které budeme, jaký budeme, potom už jako rozpěli? Žekneme, že od toho přetího roku životá, zrčináme, viděte, že tam jsou už nějaké, ukazatele to, že to vypadá jako ten do spěli mikroběl. Postupě se to posádte ště výví, a chvůku to treba, a Žekním je týdětí ve škole, užo mají jako do spěli. Ale řekním je, děpěkno, že tě jednočí jisto, tak jsou to tý první dva a štří roky životá, je to významně odlišní, a je to vlastně proto, že to strěvo se stáva víc a víc striktně an aerobní. Věš to ty bakterě, který na polika, na začátku nejsou striktně an aerobní. Tak to se tam vlastně, jakoby vyví ta an aerobího za v tom strěvě. Což tedy znamená, že nemají přistupké kislíku, což je jen si, jako zdíru, že ty mikroběk trají se ududně ústnit tak přistupké kislíku mají, který tak jakoj nepehá, tedy se stáva víc. - Žeslý než vlastně. - Když seba víme o tom vývojí, u toho dítěte, jak do podrobná jeslo dovaní ten vývojí, v návaznosti na tý jednotlvé fáze vývojí dítěte, jesli máme proskou máno do jaké měry může třeba mikroběl, ovlivním od to, jakým způsobem se rozví a ten dany noladičlověk nebo úplně to malá dítě. - Jako, že by jsme věděli. - Věděli bychom vývoj mikrobium, vývojí toho člověka. Zastrace tam na něco, co ovlivně strášná spousta faktoru, a ten je o to, jesli tohle se sleduje. Pročená to tam zmínil stveten císařský rěs, kdy je to nějaký start, který, dětme, že to. - Jeste dokářeme tohle do sledová dá. - To se sleduje, samozitou, jsou studěch, který to zajmalo, a to, co jsem zmíněmal je, že to je reberzi bilní ty, že se to jako, co je dokáře, jak tak zbavit, ale za se strášně záleží, kulých těch dalších trigrů, tedy těch spouštěšů negativních, do toho ještě na týce stej příde, a to potom je ze všim spojení. - Testování mikrobiumu jako takové. Mám si nechat, o testovat mikrobium v české republica. - Záleží, co o to očekáváte? - Jsi o to očekáváte, že vám to řekné, samáte udělat ze životem, tak to asi nedělejte spíš, ale pokud se te vědět, co v tu danou hvíli, bylo v tom zorků stolice, tak to podíde samozřejmě udělat můžete. - Tady je spločné prohášení české mikrobiumu vé, spločnosti, spločnosti pro legarskou mikrobiologi, a spločnosti pro bibliotika a prebiotika, ve kterém se mi můjné píše. V reakcí nenabitkých komerichních mikrobiomových testů upozoruníme, že z jednorázového vzorků stolice na zevyvozovat závěry ozdraví a nidoporučovat suplementy či personalizovanou výživu. Mikrobiom je proměnlivý a dosudné existují standardizované metody a nidoztate klinických dukazů pro jeho individualní interpretaci. Terapeutycské poradenství podle mikrobiolove mikrobiomového profilu se důrazně nedoporučuje. - Ale testu se na bízí z pousta. - Testu se na bízí z pousta, protože samodřímě, co se stalo je to, že se stali dostupnější ty metody, jak mikrobiom analizovat. A to itra v rukou těch komerčních subjektů, nežikám nutně, že to musíli ačpatně, ono to není zás neska už tak složitý to umět udla dobře, protože to je vodost jednou luší. Problem je, ale stou interpretaci. Mimo jiný teda, ono těch problému je víc. Jak se mi tady zminěvali ten mikrobiom má jako dynamiků, je varia bylní v čase? Tak je problém v tom, že ten wzorych, stoli se se analiz se spravitla jednou. Idy by jsme analizovat za týden znova, jas to se nedá obiad průměr. Je to prostě varia bylní, a mě nemůžem někomu říc, hát takový leje tvůj mikrobiom a tět se prostě po letoho zaříč. Teh, první věc. Je tam teda ta dynamika. Další věci je, že se na základě těch mikrobiom můjich analiz. Doporučují různa, potravní, doplinky a dietní přístupy, a zase to prostě se nedá na základě jednou v zorku. říc prostě, co ten člověk má, dělat zesním životem, to to se vlastně jako tady zminěval. To je za nás do celé jako nedobře, že se to neto jako děje. Je se tím lidem nebízi budíš, ale poddejně by jsme im neměli říkat, že z toho něco můžou takle mým, díš to vlastně jako není pravda. A tří člověk nechá, když z svůjí mikrobiom otestovat, ale a jsem jen vědět co za tý peníze dostane za službů. Stén jako, že te do tý jiný laboratorze, otestovat si krev, tak tam se to dá interpretovat celkem dobře. Tady ta interpretace je velmi oši dná z toho jednoho vzorku stolice, a to je to, poč se vlastně tajety odborný společnosti, ktou měli museli už vlastně bědřit. Čím se liší, tak zvoná SPZTka bakterí a metagonetické se kvenová. To, to SPZTKOV bakterí se myslí její profil, genu pro 16S ribozomální RNA, což je gen, který je u každé bakterí, protože ten podobní ribozomální, potrát gen pro produkci malé ribozomální podjednotky, mají je eukaryotické organizmě jako je člověk, ale je to 16S ale 18S, posímá to trošku jinak z jednodušeně řečeno. Také te takový dobli ukazatel, že když někde detekujeme ten ten gen, že tam je bakterie. Vyjímé, že ten gen je má úseky, který jsou v dicky stejný a má úseky, který se u každý bakterí nějakým svůsobem odlišují. A to, po tom, když my pomodit PCR, znamnožíme ten úsek, kde je ta variabilní oblast, protože z obou strán jsou ti úseky, který jsou už udělal do mislán. To je primrý, z jedný stráný, z drugiej stráný, na amplifiku je se to, a pak mám já ký úsek, který je pravětou SPZTKOV. Ale aby jsme mohli to přečíst, tak potřejmé prájto se kvenování, takže na to 16S PCR, na vazuje potom to se kvenování, tři přečtení, těch písme nejkto o genetické okodu, to se potom pár od nás nějakou databází a tenám řekné, ale to dle je fecali bakterium. Ale tady to profilová anima uskalí v tom, že nám spravit dlájnou mřekné, že to je fecali bakterium. Ale už nám nezjekné, jaký fecali bakterium. To prostě umí velmi spoleli vějítir na urovění rodu. A jak mi výmé, je to strášně jako. To jak by jsme reklé jako homo sapěnce, to je to je na poddrůhovo urovém. Jé každý člověk stejné není. A ty bakterě jsou iní, vys probiótika a ty různí probiótický kmeni. Kmeni ještě poddrůhovo udomen. To prostě je tady kmen danýl stát, tak byli kmen jako bůry a spousta další. Máme společně to, že jsme vysocí, ale v něčem budeme iní. Vymnoho mřichli je běhá tené še a to je ten poddrů, který ale pokud nebůru znát, tak by někdo mohlo omilem vzaděte na mě v běšetském závodě, místo na vás. A u těch bakterí vzadí na něco, co bym potenciálně mohlo škodit, místo to máme pomogl. A nebo prostě. a no, je to prostě neprřesní, nejto tak přesná informace stouprofilování. Je to super, je to něco, je to chtěvá dobrý v zorci, kde je vysoká kontaminace Lidscov DNA. Tam je to super, podž jak jsem zmíněval mi cíli ménom na to, co mají ty bakterie. Tak je stouto dokážeme hesky odfiltrvat. Ale to meta genomické seknování je mnohem přesnější a umíjít na úroveň druhu. Teď i dokonce na poddrůhovob úroveň tekmenu a dokonce nám umíjííc. Jaký si funkční profil tý bakterie, co by vlastně mohla umět produkovat. Poďme, míli vlastně na stříháme ty úseký to genomů, a pak je postupně polepujem. To je zpyncipialně to meta genomické seknování. Tak je neznamenom espézetku, ale znamen, čehojit a bakterie schopná. a umíme jim nohem lepě pojíme novát. Na to ale potřeboje teh samozřejmě mě mě všim pracovat a na to potřeboje te vzorky. Tohle je baliček, kterýmže dostat ten, kdo budé vzorky odebírat. Se znamí ten hás prosím, jak celý proces vzorkovov, okamžíké. Bylerát, kdy jí deme odevzat vzork, kto znamená vzorkovice, odebírá se doma, proto abychto môli analizovat. A té pravě to proč, to dáme to takově sáčku, aby jdíš to pak nejdoz toho domáciho přenáší k nám, aby jdíš re v tramvají, aby se lidi nedíbylí, co si to tam vze. Teď to trám možná proflákném, tak možná vlemi se změnit, já týt píc tých sáčku. Nicméně celý se to děje proto, aby jsme jak si zachovali, co nejvěší kvalitutí, tak zvaní pre-analytických fáze. To znamená, toho, co je před toh samotnou analizou, to je se vatím je tak rým zkejmenománím, kdy odběr a transport do zorku. Ten na prosto klíče vásou čas i klnytské mikrobiologi a i právý mikrobi mojový skomů. A mi potřebujem, aby jdíš se odbidáte na zorek stolice, aby se to udělal spravně a hlavně v čase zamrazilo, aby to nepředosti jiné bakterie, které tam nemají co dělat. My teda proto, iště se dovaním počím jednu větstom. To je návod. My proto, že to, aby to bylo, to bylo toho trochu blbůzdorní, tak tam dám je do cájkou jasný návod, co ten každý pacient připadně rodíč, děte stím má dělat. Po to, že můno to, a tějzí kám blbůzdorní, ale jako děvěto, jako příštota, tak jiné vám co stím mám dělat. Takže je to tam skválně a vysově to stím. Jako první co udělá, mě je že to hlavě zmu, a otevřil, protože jsem ziravíc se je v té největší čas. To udělá, a větším, a lidí, a to neníš pátně, protože mě tam, když je město má předmrazit. A to je tohochle. Víboně, to je ten chladíci kontainer, kterým já k chladíci kapalina, môsakle můsi naleža toho položit domrazáku předmrazit, aby po tom, když se to má, poůžit, tak bylo už ten chlad tam. Takže, když nejakou, když do nina vět, můžete sáčit, můžete sáčit můžete vôžku, kterou kterou když takle. Odem, že je to, tak můna je ve vnit se dá, dá, na aprekinko. A by můho zachytávat z urejši. Takas to je prosty, na aprekinko, zachytné se prostě stolice, a to se byl mi elegantně, odevře skmavka, která je vybuná ložíčko, nabere se to dvě skmavky, doporučeme, dá se to do tý skmavky, zašroubuje se popíše se pozor, fixem, který je v dí součásti balení, aby toče výt naposetních hrného, které se vzrát, a myliš nevímé, čije to vzorek, zegdý je vzorek, tak jako pak s těnám to kníčemu. Nebude řekat k čemu tak bych. Takov, nevvězete to se bůno. No, no, chcel jsem, když je to mům mohlo být kně čemu, ale mi to pravět něco psemé. To, co potřebuje půpšete, no. Tak, dáme to do toho boxů dáme do polistyrenové obalu, a vzem, a můžeme to to jdou mít nějakou káčí dobů, když nějt se ba třim nesíce, v tom běžné mrazáku domá, tady má těch minus 18, 20 tupniu, heským zík, když nějt mraženou brokolici, nebo hrážkem. To je poc se je streně podělním, tam je prostě tady ten polistyrenový box, tam je ten container, a díš pak na to příde. Typický v našich studích to bude nějaká ambulantní kontrola, že je potřeba to přivest k nám, tak se bez metem sáček, který je tam. Který já jsem odnesu, tak vlastně připravil na přeskraveně. Já věst to střído to sáčku, a ten trick je v tom, že těk je to přinějaký tým razníčkový teplotě, a ta chladíci kápli nám umožní to, to v klidu transportovat podobu až několika hodin, mi doporučeme teraz rohodiny, ale když nějt dvou tří hodin, to může cestovat, a bude to nějaký postup, ta tepov tam bude klesa dvlmi po malu, a i za 24 jí hodin to bude pořád mít a spojní lidnickovou teplotů. A vidí, kdy tomu máte vzorek si, kterým žete realně pracovat, který není poškození prváš výskům, může tě sím nakládo v laborače, jak potřeba. Tože mi potřebujem DNA, mi potřebujem DNA, mi potřebujem tu živokutu, ten mikrobium analizuje DNA, těch bakterí, a mi potřebujem, můj tam to zamrezlo v tom složení, v témto bolo v tom a nejrobním prostředí, tohoto ustíjo strva, jauž o týském je stolice, nás mi to nepotřebujem výkultivovat potom. Mě chcem, aby těl nukových semení. A těch to znam ráznímé, tak muní ty bakterě, třeba umřouvňekterí, ale zbíde tam tehje ich nuková kesená. A tu můžeme potom vzekvenovat. A zjistit, ktře ta, co tam vlastně jako vstudanou filižilo. Coš je super? Gdyby chcěl, o debíratm, že se přihlásit, máme několik pro býhajcích projektů, takže kliďme se učitě můžou do nějakých přihlásit. Co, z čím mme problem jsou dartsy stoli z do nějakých projektů I vo tocará t構 "Transplantac Zoe2", and tam tam by se na STEM graduated。 Co jeht by na труby na besl gusta? kdo je hnu takhle pamoce? Učitimo, nebo pojímil, haha heirat!. Čkouž je ale závoř.! Já k de Domin now k mic? Čkou goof is, chtěj viš andu! enno? Čkouj se ste dnes Joshu další. Hejt Park civilizace Independence Ak kurde pomitě techniku práciwat a NPK Různými z působé zapojrě vydetskáho vysku. Esky večar! Ještě ne! Čkouj se naře! Možná to z niené uvěřitelně, ale i jedna z nejhorších jaderných hvári v historii mohla dopadnout mnohem, mnohem hůž. Przenímenčím se pohobali lidé, který měli jejili kvirací na starost. Prí ekspozyč 4 boku Černoblské elektrárny se přitom neodřásla jenom její konstrukce. Odcáslo se sověcký svas a smím cedí východní blok, který podvládo o Mosk vyzělní. Sověcký svas jaderný obr na hliněných nohách zajří a terodu. To stávčerno bylu těžkou ránu, ktra přispěla k jeho konečné můkonce. Od černoblské kapastrofila to zupyne 4. let proto všestidilné televězní opotkastové minisery České televěze představíme její příčiny průbě, náslatky, cenzoru i šeptandu, ktra kapastrofů provádzela i aktuani situaci v zóně. Černobl stín atomového věku startuje 13 hodůb na návebu a vysíván če 24 i na všech podkastových tovformá.