Jak se dostat na psychologii? | Tomáš Nikolai |

Ahoj, tady Karin a Ondra. Teda počkat, ne, neskatuje se vnoho mahty lda, protože si onřej užívá v Belgii. Tak jako tak, vítáme vás udouší epizody počitku. Jak vypadá ideální úcházeč o studium psychologii, náhed pod poklečku přímasího v rizení na fildě v praze dnes tomášem nikolajem, vyroucím katedry psychologię. Výtej v kampusu Hibernická. I oddiky mohlc zapozvání. Kdy se reklé ideální úcházeč o studium psychologię, co si podím představit? No, hodně lji se podím představuje nějakou konkrétní vět, ale vlastně se v dáří, že ideální kandidát na studenta psychologię, ten člově, který je motival můk tomu studvat psychologię. To je to úplně nejdůležitější. Ale jinak psychologię tak široká věda, je se nedázužit na to, že bychom jel iněaki specificí profil, které bychom očekávali, od tereokoli studenta psychologię, konec koncudí se podíváme, je návě učující na našikat, které tak tam nejdete celou řadu velmi rozmaně tých osudů a osobností. A když bychom se představit na nějaký průže, tak jsou nějaké vlastnosti nebo dovednosti, na které se cíli, během to přímasího v rizení. A seby sral říc, že důležitější prnás jsou spíše znalozky psychologické, neš sebychom si trovfali nějak moc posuzovat, než neznalostní aspekty, zajímena tera jsou výséci z osobností. Samozřejmě všichni, jak tak cítíme, že bylo celkem s výhodou, kdyby psychologně lempati, a kdyby rad byl zlydmi a další věci, ale přesto jsoují oblastí psychologię, kde vlastně tyto, vlastností nemusi byt uponěske žejní, poku chce te pracovate kodatový analityk. S psychologický medaty v ustavu, akademě vět, treba nebo kody fěnde. A nie to nemusí byt překášku pokud člověk, kde jsme tu psychologię má rád, pokud ta temata psychologickáho oslovují nějaké čásky. A výhoda psychologię obecně, že je strášně široká, je podobně široká jako medicina, že vlastně dá se naít toly k věcích, který člověká mohou na psychologię, který přitahovat, že se vlastně takéval mi kěžko hledá, nějaký idealníkán dát, v tom zmyslužili, by měl mít nějaký spektrum vlastnostký, který by bloždycky stejný. Teže vlastně na začátku, je to takové, že ani je nastaná uplně neví, kam ten člověk může směrovat, protože ten potencial, tý psychologię tak obrovské, je to potom profil lebe, hejem toho studia. No je to spíš pravedlem, než výmkou, že člověk přichází z nějakou jasnou přestou, co v tý psychologii bude dělat na tom začátku, a postupné studium oboru, tu to představu spíš rozmělniuje, a na koniec se často najde v oboru v čásky oboru, kde třebaho ani nenapadlo, když zvažoval to hlasece na psychologię, že to zrovna část obruk, která o nekoniec přitáhné, a bude ich týdělat daleko více než si neřbyl, kdykoliv napadlo. I mymeme nej proto, že mi máme nějakou lajcku, kde to v vlku, představu, co to ta psychologia je, a pak díš zašnete psychologii studovat tak zyskite, že jako obsrahovali no malu částo o spektra, a že těch tematem nohem více, a pak není dívu, že se člověk zamiluje do něčeho, co třeba před tím ani nevěděl, že je součásti oboru. A jak je měj, který tý uchozačit typický představu, no představ je o tom studi o psychologie, mily si třeba v něče nebo na opak, tam je to co děské jako důbrze ví. Ne dá se to díso všetně třímbaj celkem dobrou představu o psychologické práci, i jak nebo třeba je opravdu lahká něaka, specyfická čas psychologię, kterou mají kového malmi doprzezmápovanou, ale obecně často zaměnuju i psychologickou práci spíšne, bojí zůžují na psychotrapéutyckou práci. To z kim se setkáva mecelkem často, které stavajé, že je vzjelaň psychologię, bym jelo směřovat, to můžu se zvásta nepsychotrapéuty, což není věloučeno, ale není to učilem studi a psychologię, karéra psychotrapo otycka, je otevřenám nohá dalším profesímlém psychologů a také potřeba je trochu jiné vlastnost, kineš psychologię jako by běžně mámy. A na opak volmi často byvaj překvapení, jaká temata psychologię opravdu jsou podstatna a důležita. Často si to vyromí až džstov té profesy, že je potřebuji to je trochu na můj případ. Je se v se níkdy nedové přestavit to kolik, které bá sa a na tom je ze statistik, z psychometrie budu potřebovat jako budoucí psycholog v klinyské práci znalskí, a kdybych je neměl tak bych, vlastně nemoktu práci, co jela a nělat, ale jde byste se mě předzeptal jako studenta, kdybych je vám vyskěře kropa absolování našich předmětů, že to učí je s ovecích triušník děne použit. A myslím si, že na mým pakáře bylo, hodně nády překvapení zmáščí statistiky, to tam bylo, že hodně nády tam, kdybych je v tom, že do napsychology protože neumímatikou, takže sejítem po to na pakáře, tak musí toho naučit. Przez ně, a nebo je to, že biologické základy, to je to, co trzeba lidi si myslí. A to často vidím v evaluacijí tělenských předmětů, kdy samodřejmě třejmě ty mají větší ryzyko, že někdo už ze studentů zašné říkat, k čemu my to je, díky a vřece, chci byjt přicholok a to určitě, nejní potřeba. Což trá, už těž vám nikdo v prváku, studia říkat, co asi bude potřebovat jako v profesy přicholové přichologa, tak to znamená, že asi moc nepremejšli, jako v jaký fazí karierie, a co asi může vědět. Ale tyto předmět, když jsou náročné zároveň, si poště musí na něčlověk naučit, tak a že se na ně učí něco, co se neučil na ty přímačky, a co se myslalo, že třeba už ze strědníš kolisy, počko nebude můze tráník v je pamatovat. Takhle tak výbzí, kto může jsou jako by víc krytizovány ze stráník studentů zároveň, když mluvíte s lidmi, v jakékoliv čásky psychologie tak nakonec dicky v nějaké čásky potřebuvali, to znalos které v jednost kýmít. A asi všemnám by bylo společné, že jsme to jako studenty neměli šancizistky. A jině, a ke složení, na které se cíli vlastně v těch studenty, na příklad část, terapau útický zanevo terapau útíčtí, zaměřená část jako analitíčtí, nebo je to o tom grosednestím, vlastně s těmi nejlepším motivacémi a dovednostmi. Rozumě se nedáříc, že by se v tomto nějaké kovy vážovalo z píš, když votom tak přemíšli, tak je možné, že se toho spektruk mění podle toho, jak vlastně výpadají ty testy, příjmac jořízen, na co jsou zaměřené, a co vlastně jako, kde je ten důraz. A to asi do platí, že je o mezi katedramy, že ty se poděváte na příjmací rizení různých kateder přichlogie, tak tam náleznete jisti rozgíly v tom pojeti, jak jsou šechny mají společné, to že je na nějtežke se dostáte, a že jsou vlastně otevřené, mělou mít té malé části ucházečů, ale to si to vypadá u každého trošku jinak, a tak se možná dáříc, že třeba pak bude přitahuatý nítip studentů, ale společné, že je měl katedram, bude, že to bude jistě studentů, který se do brzy umí učit, a který soujskě nadaní. Často se říká, že lidí do studentovat přichlogie, aby pomáhali lidem. Staci věnom ta tomotivace, a jaké motivace, třeba bývaj problématíštější? No já přemšíme si toho bez říká, a takže si to říkáme jako my, psychologi, že často se to říká, o psychologi, ale o no se daleko výzříká, že psychologové tam do brzožě, je chcí rozumět sami sobě. Než je chcí pomáhal sami sobě. Ne, zíkí pomáhal takovostatním lidem. Ale obují je trošku, a nekdy ho tciká vlastně forma. Já sně, když tyšlověch na pomáhací profesi, tak je daleko časky ší, že bude chcí, třeba pomáhal lidem. Než je, že by tam šel třeba kuli tom, že chcí analizva data, nebo, že prostě lidi nechcevník dvídě to hočitě. A je to hočitě z výhodu pro profesi psychologa. Naž indení to motivace, která byla jakoly špatná, jakoly skonců, a nít to porozumět sami sobě, nemusí byjí to plně špatná motivace pro jakýkoliv studium, včetně studium psychologie, a jiz ké to bude niekterých připadech, pravdivá věc na druhů stranu. Daleko je lepším motivace je prostě mitu psychologi rá, a učit se sláskou a s radosky, to co ta psychologie je přináš jako věda, jako profese jako věda, jako praktická aplikace, ale jako ten teoretický záklat. Takže to jsem si mě důležitější, protože pomáhal lidem, můžete je v iných profesích a můžete na taky profese se dostat a brvozovat je, a u teb psychologie je důležitější, to abych se z tom člověk informová, aby se v tom našel. Je to sa do brýhy svýhodu, že třeba nás, nebo myslím si to, práci to myslím, že to svýhodu, že nám na katedru je potřeba z projítím oborovím testém psychologie, Dnesu je potřeba mějaké znalovský. na úrovní stradškolského studia psychologie, také rozšířeného stradškolského studia psychologie, bych on mohli říct. A myslím si, že to je dobrá věc, že tam člojí glasně vyský, slydo to vůbec bavíte, ty základy té psychologie. Kdybych on to neměli, tak možná bych on také přitahovali nada ne lidi, ale moneby sami nevěděli úplně přesně dočoho doho, možná by pak bylo větší procento studentu, který byst to studia odcházeli, protože byte pre až tam zyskili so to vlastně ta psychologie. Takhle, když se to už musel učit předtím, nemu se jade. Dělaj to učej se. Tak často pak vědi, nesli teda tohte jí jelatné, bo nehnou. A kdybych teď kombal nejaký cén ucházéš, a špertala bych se dobma, má to několé chvázi, to příjeme si řízení, tak na so se mám dát, jako fakt pozor, mám se přícil rozně moc knížek, a midhesky se znamené teda, které nebo spíš si fakakora, abych měla vysokískore, u tých písemních testů, nebo co má zvlastně nevíc zajímá. Kličová je ta písem náčás, těcky, protože vlastně do ustníčásky bremé, takhle takového vzorečku, který neumym reprodukuat celá přesně, ale je to vace lidváná sobek, to šeho předpokláreno poštup přijatí, což číselně se dáčíc, že třeba můde mě brá do druhého kola dvěskě, necelií dvěskě lidí, a z nich můde mě přímat něco mezi 70-80 lidmy, to znamená skoro každý ho druhýho, už tý ustníčásky, což je daleko lepší, než to celkové číslo, můcházečů a ten teda výsledek. Takže ta písem náčást je, je po prostu nesměrně důležitá, už pro to, že cipak dostanete do čásky, která pokud umístíte v tom počtů toho dvá celý dvá násopku, nebo kolek to přesně tak, takže už vlastně strášně zvíšit, je to šancit, že bude tě přijatí. Tak to je očík je důležité, důležité, vycházet se tranámi doporučené literatůrý protu oboruu částo o testu, pak tam máme ten test studijních předpokladou, který je tak jako otej obecné logi, a čkoliv se tvrky, že se to nátrénovat nedá, tak je skisé dá na trénovat, a ta spuný spůsob, co ty testy skoumají, dá se podívat na minule roky testů na můniny rok testů, takže může člověk, a zvíšit své šancé, i kímže se podíva, jak ty testy vlastně vypadají. Ale i důležitou čásky, jako juta písemné skouší, u té usmysnou samodřeně, u ty písemné skoušky, je vlastně připravyce, na samotní ten dento výkonu. Vlastně pí dobré, jako dobrobrafizické kondici, vědět, že, bodete to potřevat pracovat v nějakém časovém horyzontu, pod nějakým tlakém na čas. Z poustu těch to vlastně mimo znalostních věci, je potřeba si osetři tniekdy zlažstvů studentu, který vůstudíci, který vlastně tak výdle situací nikdy nebyly. Tak to, že to je pro nienový, že tam ten časový tlak, a že musí tak nějakým způsobem s ním pracovat tak, tak to může snižit, je kšance napřjeti nebo vbce, koval do sánu dobrý výsledek, a čkoly třeba je jiznalostky můžu byj dobrý. Akorátu nepoznáme, protože neměli, neměli si on cysa v tom deproje. Takže nepocnět týtali tu de facto mimo znalostní část samotné, od senotné, teda testové skoušky. Sledujete nějaké chyby, které by se třeba opakovali u těch vůcházyčů, to se možná týkás půjštohod, druhého kolaneštou, prvního útou, prvního tam, to si zmíniovali nějaké nevyspáň, vlastně jako neseznámení stím procesem samotným a pak nějaké třeba nena učelní se dostatečné. Také ste se útřeba u toho druhého kolanejake, nějaké chyby se, kterými vyste se se tkávali častí. No, u toho druhého kolátami jsou část pohovor o motivací a pak hlavně třeba to takto neportfolium, to znamená aktivitik, které člověk má za sibou, ale se znam literatury na základě, které třeba je ta čast skoušky postovaná na rozhodu prešté literatovní a kýchko bero význalostych, které v tomto ziškujeme, plus ještě je ten třeba, tože mluvíme o té essay, která jsou částky, te písemné skoušky, ale v té se nebuduje, a vlastní přichází na hraduašté ústní částky. Co se myslím, že se opakuje částký za tudobu, co jsem měl možnost na katedře působit, což se taky, že to ujím počtvrtí, takže nevěme se to boloždický, ale dá seřížit ty 4 roky, co mám skoušenovský, tak se stáva, že některý vcházeči vlastně neprichází, všilíš v velkým nožtvím te literatury, kdy čas, jako se nám občastaneže, i člověk, který dosahl v wysokých hozkorov, v té písemné částky, tak tohošku pocéní, toho lestu částa, přine se tam třeba dvěknišky, napzani rukou, a pak je překvapen, že vlastně ten pohovor, tedy nedopará dobro, protože je to věko ve velke, disproporci, o proti všem těm ostatní. To je důlešitý si ríc, že tím, jak je to těch prvních neceli dvěské lidí, tak mezi nímí jsou dalek kovice zastupeň, který jsou fakt dobrý, oni jsou vlastně všichni dobrý, všich dvěské by jsme nejrači vzale, a učitě by svádli vystudovat u nás, li by jsme měli tu možno synou a svojstu myslím. Ale tím pár dym ty nahroky, aby jsme takhle dobré chlidí, vybrali těch, jakoby nejlepších osum 10, můžou rozhodnout, učité detailej, a děž člověk nicotaklé, vyloženě pocéní, a v dicky tám, jaká skopěnali, teda prošké uděláně, kou dle věc, že neprinase synom, zdli tady, třeba vůbec nebo prinase, tak jsem řekal dvětí, dvětí kníšké tam napíšu, a stově jedná ní z psycholově, nebo žádný aktivěti, tam nemá, a nerokáže, no ních mluvit. Jo, tady tý vlastně věci, který si řekám, řek člověk, který motiván pro stověm psychologie, že těměř jako zvláštní, že se to stané, že daleko více to řeší jako lidé, který mají, a neběn 20 tní ře, řeší, jesli to je dos nebo malo, ale počát to, co je problémě, že to nějakégo všiliš vybučuje z řady. Tak tam jsem si, že je to jako zbyt ečnáky, která by se dal na právý, pak jsou tam jako je, jako řet člověk, ne dodří nějakou běžnou normu, tako jako je to jako přílešná tvocí vost, bych někdy tak jako řekl, že týk nějí cituje, dňakém zvlášním formátem, nepodívá se na to, jak doporučujeme, jak má vypadat ze námny tratury. Než je by, jak bym nebo lah možná tvorívoz v tomto, ale musí byt v nějakém, z standardním rámci, kterými dokážeme nějak pochopit, a když tam třeba člověkovádi, že přečetl knívů, ale jenom kapituli 360-osům, nebo, že tam dáva, takhle, chodně nestandardní věci. Takže, aby kto skanolala je fajny, že tam příděte tak přícen nějaký ten formát, kteže taktivě se máj vypadat, umět o nich můvět, a nepočtenět jednotyví část, je mítám nějaký růzum, počet, protože tam právě pro nebodou, ilo je co byl mít víc? Očitě, ale blyt, je to logický, že když se někdo, a nebám čtyří roky poškolé, tak pravě pro něměl, možnost na schome, a dějde daleko v věci pnožství aktivit, které tam představí, třeba to je víc přečetlov, tak psychology, ale nemo si to nutně znamená, že budeme větší šancy se dostatné člověk, který přichází, a nevím z gimnáziách, třeba je mimo práhu, kde těch příložtosky samozřejmě tolik nebylo, ale on přesto se rozumětalně vysvětli svojí motivace protostrůvat psychology. Takže není to také neduchý, že čím výskim líp, nebo čím dalé v tom oboru jsem těm větší budu mi čance, to je skěné, že spíš oto jako, jak člověj rokažestov motivací, a z tím, znalostmi, který má, v té tu ústní částky pracovat, jak dokáže přesvětšit vlastně tu porotu, bo porotu to s nítě je zupełnie komisy. Komisy, ale přícil. Komisy o tom, že je to, že můmělá dá přednos před těma ostatním. To je taky, že někdy se mě, i už třeba studentě, který se dostal je tak septaj, jak my vlastně poznáme to, který se to zaslouží, tak jak my to ne poznáme, my to je, no, měkde musíme tu čáru udělát, a musíme k tomí dňa ký argument. Tak, kdyby to bylo na nás, tak přítom pořád počtutěch, uházečů, tak bychom, tak bychom je skě, môchli říc, že třeba prvních šterístalí dí, jsou učitě všichně na dany, a všichně by mohli byt svém spůsobem, kdyby v něčem měli mít možnost udovat, takorát, že to neokážeme za kým začítit. Mě to ještě přecenom nedá. I je nějaký doporučený počet kým který by takový idealní uházeč měl mít, i když přílížitem vlastně komplek s něk tomu profilu, toho člověka tak je nějaký počet. To se v děkci vůch a začiptají a my se v děkci v ráníme nějakým způsobem kodifikovat ten počiat, protože bychom pak v přišli o tu spektrum možnostký, které člověk může přinásta všetím by odnosili ten doporučený počet. Takže nechcem, a nídy neřekneme kolekto má vítnížek, ale nejvíc se osvěčuje, vypsať kních na jednu ač těžku, da tám kních, zekterí se šloj připravová. Teh se učite, nezbitnou podminkou, da tám kník, které ho inspirovali, da tám človají orkazina články, které se člověk přečel k tomu tematu, je to jako je zvíhru, udyž se znamě strukturování a třeba oddělí od sebe právě ty učebnícové zdroje, je primární zdroje, beletry je případ některá, no zavila z psychologickimi tematí a třeba ty články, někdo dála čivají podkast, a další vět si co, co četně našich studencikých časopisu, to jako je stě svý hodou. Studencikých podkast, to je stvíhodkast, to očitě, a no. Takže takto rozdělit si myslím, že dává smyslo, a asi společné by to mělobit, že jsou to opravdu hníhě články, které si člověk přečetl, protože dost možné, že se na to někdo skomy se se ptá, že se zůlží to jako by podklad proten rozvôr, takže pak je škoda, když se tam obe výjí nějaký titul, kdy už si stvůcházeč pak nepomatuje co obsahuje, nebo řekné, že tam vlastně četl jenom teda tu kapitolu 3 a 4, nebo řekné proci je zase něco nestandartního. Než je by se nemohlo stá, že tam člověk má někde nějaký článik, a už si pě přesně nezpomené, jako co tam bylo, to se stane zlaživst situacitou velký ostresu, ale kdyby to bylo uvíc zdrojů tak je tož koda, tak to může zné hodnotit, kdyby to bylo vypadážit člék přesystrášně velký množ tvíc zdrojů a zrna jsou pak komy se zeptá na 2-3 veci, u který vsy nejiste, a de facto ten se znam neuděl dobře, když se tam třeba hodně veci. Takže fajne každé k níše umět něco říct. Ideálně, a nekove dvědět počem byla v rozských nitřečtenů. No i nepomatuje to tak přecnom něko vyté. Co? Trochu. Co? Co? Co hočí vás inspirovat? Cím si zasloužila to byt na tom se znamů? Souvně, jaké típí co dělat nebunnej dělat v kontekstu těch prakci, které by človik nělmi. Láské to trochu sovy si jistím přesmaří kali na teďka u těch knížek, že je u těch prakci co tam dává. Takže dobřeč co tam dává uchaze. Takže dobřečuje to a oni chmlujete tak, jak hočím vás inspiroválik tomu, že je vřebené sly to potfolia. Jak vlastně probíhali? Tak toho chusně má pracovat, že k něme uměřeně to znamená, jako napřad tam třeba, kdy probíhali, aby to třeba nezbuzovalo pocit, že ta prakci je vlastně třeba napsána tak, že si myslíme, že člověnů z ní vyplývá, že to byla dlouho doba, prakci trvájcí několik let a pak na konet jsme zyskili v rozhovoru, že tam uchazeč byl dvěho děny se podívat na tom pracově. Coš nejí nispátného, to tam klidně je date, ale date to tam, jak to bylo. Aby to nevypadalo něco iního a my to nemuseli pak znovu se dozvídat a detektyvně pátrat. Teď byte štěchá zyskatné se toho uchazeče? Przezně, no a voly to nemusí byť za měr, můžit to byť prostě jako neduslednost, nebo člověj se tak jako pochluby, což je k noma za se, bo tak někdy má trošku problém, že vlastně to praksen trováne byla tak dlouha, ale to bylo. Ale to vůbec nevají, protože to může dávat smysl, samodřeního jel mi dobrý smysl, je takhle, někdyž člověk jako se podíva, trová jako pozorovatelná na pártakle pracově. Teši je ště, že je kterou od té možnosti mít praksi vširší větší, kisčověk už je poškole tak kisče ten člověk stržoškola, a vlastně moc nevíkám i děřávě. Trzeť já, ků, tak podlečil se vlastně může rozhodnou, nisřeba ani nemá takové možnosti té praksen, nekáme kují pracovat pře přesidom, kisčáme 16, tak na vlastně kávo se je pustě. Ale může třeba psať nejakou práci, z tematem psychologiem může ze zůčastně třebajná kých studenských soutěží, z tematy psychologie může to pak vřiníc do svého portfoli a že takhle splu prasou může se zůčastně nějakého vyskumu, který je běžně probí a na psychologických pracujškých může nilat nějakou prosocia, a nic inost, která může být zvěrů, že poznáře bariš měří jako do profese psychologa, tak to je vás neekvývalitny třebajkem věcem, který jsou dělávě. Véš kolevěš kolevě prostředí a takhle. Zárojím samozřejmě, když pude někdo na nějakém prestižní škole, což často vidáme, kdy prostě jeho volní čast pak není, ktorý to, že ta škole takná ročná, jelat o tolik, že prostě sili může říc, takže k tom budu chodit se někám vézkou řek, děký prostět nítou v přesilách těch studentů. Tak ale o to výs může uplatně to, co všechno v týškole děláv. A je to stejně pro nás, jak vyvalentní, pokud to znezájeme motů psychologi, jaka koli v další aktivitá, protože se v dický zvažuje, to odkaj ten člověk je, co mohlo získat tam da o to, aby o neřekl, nobo jako vysvětlil, coho motivuje protů psychologi, nedá se v dnotit pak je slý lepší vyhrátů limpě a dům se spoleššenských vět a nebo chodit pomáhat. Takže by ten student měl u mět argumentovat proč ty aktivity, co se je zvolil a tu už pěhem toho studěná, a těžké školiny, bo mimo ty jaký aktivitě proč ho to jako vedlocta a psychologi. Przezvětá. Przezvětá, tak vlastně jak to se rozumitelně odůvodně to, co ho motivalek, to je proto vlastně děláv, uděláv, co má za sebo v tomhle, v tom kontaktu, co za sebo se hořejmě výdnů. [MUZYKA] Sou nějaké vlastnosti, nebo nějaké schopnosti, které by měl u mět budoucí psycholog, když pohledneme na to, jak se společnost trošičku mění něké sou trendy, jeně co co by práve mělo převládat u děch budoucí psychologu oprovnět, který už té profesi aktivně působí 10-kilat. Tak to trošku o té výra otázky, co je vlastně základem studia psychologie, co by je kověl mělo být nějak společné pro žeknej studenty psychologie, což je věc trá, ktrá se toho přecenom výví. Můžeme asi schodnou na tom, že základní do vědnostké psychologické bývají psychody a gnostika, bývají samodřem nějaká intervenční část a terapéutycka částé psychologie, co se ližité samotné profesé a pak znalosky de facto základní psychologických disciplín a těch nejbližích, které potřebuje te pro platník, kěch to profesních vlastně věcí. Takže to učitě je věc trá se postupam času výví. Do konce dve světě je to často takže na těch universitách, kde se psychologie ve učuje, tak tam přikázit takový apel, aby se proměnivala i pak ta prakse. Nevím, do jakéá míry to je zvykem u nás, u nás došlo zajmena teda, kliž to bero úsebe jako klinycké obsychologa, tak dlouhú dobů, byla přecinom taková dvojkolínost, toho pozgraduálním systému zgávání, v klinycké psychologii a tomu co se učilo v pergraduálním studiu, ale že k nímete inspirace tam příliš tak častejne byli, jak by mohli být, ale myslím si, že to les to se třeba mým. Mlastně to pozgraduálním studium daleko více se začíná zajímat o to, jak je člověk připravan na to pozgraduálním studium v pergraduálu, pravě proto, že nešní doba žádá daleko více, daleko více znaloský než třeba nebo širší spektrum, třeba bylo potřeba držívé. Jeho, třeba dneska obstáát klinycké psychologii bez důklarné znaloský vlastně neoronatom je a další věcí nejde, protože to učásto, co psycholog musí u mě, tak by se vůbec dorozumnil, v tom kontekstu vyrepracuje, v tom kontestu to zdravotníství, a ztím je tak se proměňuje zdravotníství, tak se musí proměl a psychologie. Zároveň teda znalotníství se proměují tím druhým spůsobém, že sú čásky výchové léka žu daleko více je v poslili nidovy a pelná komunikáční schopnosti a do vednostky, což je zase to, co by mohli přiníc psychologové a co by uměli umět určitě psychologové, rebo se to oni hát sponiočekáva, že to budou umět je ve své práci a zrže zároveň musí v pomocy kultivovat zrovotníče a konkrétně o bás znalotníství nebo dalších oblastních, kde psycholog kusobíč musí to byčkolství. Mám poci, že se rozšířuje to spektrum, co se v psychologích může čeká. Zároveň se psychologové častějí specializují a si více také ništom obelo držíve, kdy je to teda něco, co nás možná čeká, který vzpěří, že je možné, že je v tom pregraduálniho studiu, už budeme možně ráka možnosti zvolit před seme mož věci specielizace. A nie tak hlavně zkěk důvodu, že tě specielizace potřebuje, čím další výc spravit, kde na dovennostký a znovnostký typický třeba forendzní psychologie, nebo ižkolní psychologie i klinycka a psychologie, konet koncují psychologie práce. Je tam jako i boptnout, neustále a je čím další měší, to udržet všechno v jednom balíčku. A budou růsnostký si myslím, že s s s kým psychologie budeme muset nějak poradit v vesvětě s s s kým některých zamich poraděly takže už třeba v navazovicím bagysterském studiu se specielizují. Jesituje naše cesta to nevujem, ale rozhodně to může by cesta to umožňovat, třeba profilaci i v rámci s šiřšího studia psychologie v rámci, která pregraduálního zgávání ze měn to magysterskýho, protože inak se myslím, že ten obém bude tak strášně šerokej, že bychom mohli skončit, že budou je umět šechno ani nic. Třití ukazačně moho řekat to, že pokud sa to psychologi dostanou a budou psychologové, že může aftaroběk to dokončitobé tak kompleksný, že byt to bru eksterně profilovaní na jedno oblastné a budou tohom se z nágrozně moc. A nebo to může byt nějaká kombinace, že budou moci se specialyzou a ale třeba zároveň byli umožněnou, když bysti člověk pozgje i třeba, rekl. že pude to nějaké inesfery, takže si vlastně doplní nějakých zjelání, jak qualifikuje se za se něčím, k tomu aby dělal nějakou inou část. Což s třeba dneska může byt už tom pozgraduálním v studiu, že to nemusí byt notně jako znová do pregraduálů znová se naučit na přídechace přímoň, jaký nispet se z nami obor ale může to byt v tom pozgraduální v studě jako by jsou část. Konet skoncu bychom něli mít indenéš v klinycské psychologie nějaké pozgraduální zglávaň, kodifikováno, te velkaškoda s třeba věžkolní psychologie i se tnam to to dosudné podáčilo, že by tam byl nějaká forma předatestáční specialyzace nebo testační specialyzace, teda sténě takhle je v iných oblastejním. Je možný, že to pude opravdu vítz do toho pozgraduálů ale bo se to muset kodifikovat na to je to oblastky jako lidi nejen, v tom zdravotní stvěle inde. Protože jednak, a si přestavit, když konečit je jako psycholog z magiestarským stutním a date de te ratek do tý prakse. Tak vlastně na všech stutník se dáříc začínáte znova. To teda. Takže láska pro ten obor abyť připraven na všechno bopnání. A na tože vás čeká vlastně celu životní přelžitostou se vzgělávat některých oboryk bode tými toštěský, že bode tými ksobě někoho kdo vás za učí, některých oboryk bode tými teda nutně, někoho, jako je v tom zdravotník sítě, že tam musíte mi kdo vás za učí, někde bode tými dobrý tým, kde vás za učí, ale také se je můžete dostat, dostat dysit, dostat dysitovac, kdy tam bude teda úplně samé. Všechoval, všechoval, všechoval, všechoval, a všechoval, a všechoval, že ty věci, které vůbec neumíte, už davno umíte předstou pregraduálu, aby se bude teda můset znovanoučí. A ten pregraduál nekon není stavěný, a si níkde nebude úplně stavný, na to, by vám poskytnul, tak lubokou znalost některé ekspertní čásky, vaští budoucí profesy. To před tak pady tohno to obyhtu neská za končila, môstě kojeme, že jesám o tom je co řekový út, a vás nebrzy je nás lište na uznová. Díkujeme. Já můzí koj za pozováhní. Díké šejste posloukalý počitek. Dnes jsme si z tomášem, nikolajem povideli o tom, jak vypadá ideální ucházeč o studium psychologie. Pokud ob psychologi uvažujete, možná vám táhle epizora pomůže lepe pohopit co vás čeká. Strujujte počitek, a tvám neutečou další epizory ob psychologi.