Írán, Rusko i obnovitelné zdroje jako vítězové. Co přinese americká blokáda Hormuzského průlivu?

Podmehledat společnou řeč na 60. první mročníku festivalu popularně věreckých filmů AFO. O te 28. do 3. hogritna ožije olomovc stovkami filmů, přednáškami koncerty i virtualní realitou. Pícina AFO CZ. Vítíte o poslechu Citegeistu, kde ještě pan cedláček. Dnes rozabereme blokády v hormůském prulivu a ich dopady na globalní ekonomiku i energetiku. Kde ještě náště děkali v hormůské hrům? A Romu nebo třeba třeba se třeba třeba v hrůmské věreckých filmů. Třeba můzšel, tak je to větíme, že můzšel, že jen je to pojď. Vyšel, že to je to větíme. Trávně žitting fickr estávěčí, že vdish�� nějaky s zamlíde, že shladověhouभěhreln Je oný celui sprů梦řنil na pilyu! Spřebažitala na vždyčku v 주는, nám thů Issof erectement! кі kále Waynehoto to to zače atližite a fantové se v gatci. Or cognitionov a znám álm hrají Starbucks na vás člověk v se hasto potvinisil a válu. 我to je záme Noah General, kde dvou týdení příměří, mezi zpojným místátí, izdrelem a iránem, jakole Izrálské ta žení v Lybanonu pokračovalo. Jednání v islámá bádu skončeláné úspěchém a zpojné státí odpovedili na iránskou blokádu hormůzkého průlevu, kudy předválka uprůděla pěký na světové ropy a skapelně na jeho zemího plínu, sténě jako hnojívá hliník nebo Helium, důležité pro výrubů polovodíčů, svou vlastní námoržní blokádu hormůzu a iránských přístavů. Zatím tak nic ne na svěčuje, že by přiškřejmí světové ekonomiky a strategických komodit v perskem zálivu, které dopadá my mojné na ceny ropy i produkci potravín, nělo brzy skońčit. Dopady dosavadní blokády v jednom skličových dopravních úzu námorzy se přitom kvůli zpožděníjíště a niprlně neproje velik. Co čekat dal a grozvalky a hormůzkého šoků vychází jako vítězové, kdo jako porážení zalediska geopoletiky i energetické bezpečnosti. Nej na to se se zeptal Martína Jruška z masarikový universitiv. Ale drívedovolte, aby chvá seště pozval k přečtení či poslechu aktualního čísla na webu nebo papírové versi, kde najdete my mojné ekskluzivní rozhovory to máš lindtera. Spětí předním světovíjímy intelektuálí, kři vykláda i dramatické událozstí poslední doby. Soujímy Ivan Krastew od Arne Westat, Hearthread Minkler, Rose Gittemiller a András Rekvic. Poddentní poslech i čtení vám se je štěpánce dláček. Pořevaní do pokástu Citegeistí dynku respekt přijel Martíny Jrušek, skatadrým iznární v stahu evropských studí, fakultý sociálních studí, masarikový universití dobrý deníky, že se se naše očas? Debrý deníky zapozvájí. Tak by se specijalizuje te především na geopolityku energetickou bezpečnost. Zablokovaný hormusky průlif už nějakou dobů. To je samozěmě popsaní scénář, různímy strategii, analityky, za vás, kdyby se to měl stručně, že uvest, dát to můjákou nálepku, co to je. Je to nočný můraz, pohledu teda energetické bezpečnosti nějaká čarná labuč, pandořenia skřiníká, nebo v jaké skratce byste to uvedl. Já to vyzmí možná v trošku obrácilym gardlu, že to co to nejní. Nejní to v práve muslů černá labuč, protože je to úské hrglosvětovech, obchodu nebo lodní dopraví, které velice dobrze známe výmě o nějakou několika dalších, což je takové trochu, možná předzvěst dalších problém, možná dobrozná nechcibitu plně přílišní pesimista. Co to každopadně je také to velký problém prosi. To je obchod nejenom z lediska ropy a plínu. To jsme v minulých nechasi všichni slišeli, kolik tam tečefů, zovká ropy, plínu, kolik lengí, ale je to ide problém z hrgliska dalších komodit. Límují ne komodity pro výrobu Hnojiv, ale přeba komodity jako helium, inertní plín, a který se používá přivírobě přesnemechanití přivírobě čipů a tak dalé, pro čto říkám, protože tytověci, to je něco co necítíme úplně bezprostředně jako nějaký problém, rozdílo té ropy, která vyskodší cenově na těch tezích velice rýchlej, velice rýchlo, které dokážeme pocitit inate půmpě, tak zvaně. Tohle jsou věci, které mají caskádový efekt, a je se třeba ještě několik ti dů a měsíců bude prevoř, a ještě třeba v současné doběnné vydíme úplně jak moc se projeví. To jsou věci, které se můžou praví třeba na potraví nové bezpečnosti, můžou se projeví tná cenách ze midiáských produků v citlivých oblastách, třeba v Africe, v věstřední azy, a to můžeme pod tom z po prostu další caskádových efektů na sociální stabilitů. Nebo třeba na koniec, když to do tánu, upaně do konce, do nějaké do sredkojtřeba imigrací. To znamená tohle je skutečně obroska, zálež to, která má, až nechcou požít to úplně, když jsou jedný jsou nedozřeěvné, ale těžko se nám skutečně doho, že až kámů může vlastně ten násodek, ale takové takové problémuíto. Taky se změněl, že hliní kada oší komodity, ona je to pro pestráška, ale čelé ty dopady budou opravdu dlouho dobe, zatím jsme asi vidělí mě jako první vlnů, vlastně ještě některé ty lodě, tam je nějaké spoždění, že vřadu dní, že prořád doplouvali z těmi komoditami. To tak, že za seme chci zní tak úplní pesej místá nebo nebo jen nějaký škaroholít, ona je strášně dlužite jak dlouho. Bude to předvěšení trvat, a taky čeho všeho se bude týka. Teďme se bavíme v poněli 13. Dubna, kdy tedy má, kdy v odpoledních odinách nešého času začít vlastně kontra bloka, da spojených států, jsi takové soubec existuje. Kdy vlastně zpojené státím mají blokovat tedy zloďě, které doplouvají nebo vyplouvají s iránských vřistavů. Zase je otázka, jak moc to zasecham ten obchod, křině které lodě, jak by se msidíval, dnes dopuledné na to, jak vypadá to do pravav hormuzu. Tak ty lodě vzaseť je propouvají, ten provost tam funguje, byť tedy tak propusnost, u těch komodité na zajmajnej více, jako je ropa. Tak ta spadla nejakou 10, nebo něco malo přes 10. Zméně, ako ostatní konta i nerové lodě, tam propouvají byť, ktorá hují nejtrase, protože irán vlastně z jenu tím děnit, tak aby vlastně nadim mě vyčí kontrol, ves vých vodách, aby vybíra, to mi to pravdě podobně a tak dalé. Takže je otázka, jak moc, jak moc ta, a tak do pravatím, to uzlovím budem, budé zaškrce na to. To znamená, to má vrý samozřejmě ten rozsách, po tom, také jak dlouho budé trvat. Oni to tíští do dátelé a tí ti, a řekným metilochistické společnosti, oni samozřejmě uvažují co dal, protože to je její živobití. To znamená už teďte probíhal nějaké přesměrování, teda se nevždycky tojde, nevždycky je přemustit, to to zajmé na kutěch komodité, přímo pocházd, ktěch zemích toho pelského zalivu. Ale to se samozřejmě promítá do ceny těch komodit, to znamená, jak moc ta do pravatí to oblasti budé zaškrce na jak dlouho to budé trvat, a jak moc se to promít nepotom do ceny těch komodité, no v tom regionu a itc. Na vytřem to někdy asi byvat ruchu skreslana i tím, že v medích se objevují ticeni, z těch trhu, které počítají z tím dlouho dobím vyhledem, tifu čer se dostliší oprti teh realné ceně, opravdu za ty dané, bareli potom v perskem zalivu. A zpoňu co jsem viděl tak to byl jako rozdív 10 dolarů, že třeba tý investoří do bóru jsme jsou optymistíčí, ale to se oblasti naplnit a můžete dohnat ta cena, která je mnohem věší. Tak jsem loví o tom, že je to kliníkám, kedy věma stovkám dolarů zabarelo porbně. A no, samodřejmě se pokládase, že to není něco co by měl by nějaký nový normá připokáse v nějakém horizonu, se ta se ta cesta sprůchodní do nějakého normálu, protože zásadě praktický všechny ty zeměch té oblasti, nebo praktický všechny, když to řeknou takhle mají záhym, aby ta cesta normáne fungovala, jak ty zeměk tře exportuje, tak samodřejmě tý do vostci. To, že to co se týdě je také vlastně z nějakého důvodu, výsledek toho, že irán vlastně byl zatlačen do koutá, a vlastně vyjúživá tady tu to ultimátní zbrán, která je velice efektim. To znamená ano ty dlouhodobé kontraktiv předpokládaj, že bychom znat ne měli být v tom terytory odřeba z to 15-120 týdlorů zabal dlouhodobě. Na druhou stranu i vzádech několika týdnů, se může můžeme usídlejte tady v tomto terytory a můžeme její ještě výšt proti do dávky, které jsou v tom nežím ukámžitého do dání. To jsem, že byližit ta to situace tak jak těm odběrá tedy vůl docháze třeba zásobí. A to se zase trochu lýši. Sou zemně, které mají rosále zásobí jako třeba ižní korea, japonsko, ale i čína, která byla skopná vybudovat poměně rosáhlou kapacity pro zásobí. Ale pak sou tedy zemně, které mají velkou spodřebu a zárovec mnohemci zranitelné mají takové zásobí. Indí je zavna zemně, kterou by se zaměřeně, kterou by se díval, protože to byli takový vám musový papírek. To byli díkator toho, jak moc ta situace ještpatna. To je zemně, která byla typy. obsluchová na dodávkami z perskáza, ale vůzgýto zemně která má velkou splotřebu, konoc koncujte zemně která násála vlastně komparativně největší objem, nebo nevětší zvíšení tam došlo v věřstavu krusku, a k tomu kamrůzkový váží ropůk, potom co iné může vyvážet do Evropia, a tak dále. Zároveň to zemně která má nějaké zásobí nějaké kryzasebu kritické ropy, kterou může využivat, ale nemaj tak rozsahal jako ty ostatní zemně to znamená, ta sem už vět se rychozatí ten. Ono jakošte to násdačil, ten vysledek po jakich zůrba osumat 30 dnech války je tedy takové křechke, dost iné jasné příměří, které ty zůčasně nestreni každá vní mámožná trochu, jinak ty podmínky, jak se ukazuje, třeba na válce, z hisba láhem byly banonů ze strane izrele. I ránu se tedy dáří blokovat, hormůz, dokonce tam tedy začte vybírat ty poplatky, zapruplaf, a si stoji za to připomenou, že tedy v Joanech a nebo v kryptomělnách nevdolá rechtedy. A americká armáda teď, potom nezdářeném tedy jednání v islama bádu, kde jednal, lej přímo tedy v jedna váči iránu, s americkou delegací vedenou, výce prezidentem JD-VNC. Tak tedy dospěl, k tomu, že za americká armáda začné blokovat přístavé a pobrzežní oblasti iránu a ten samotní průlý. Já jsem se znamená reakci, španilské ministriny obranny, margarity, roblez, která deda zástupyňestátu, který asi nekrytišší vytřitevalce v iránu z evropské unije. Tak zíka blokáda, americká, plánovana, hormů skouplývu, ne dáva žádný smysl. Tak bym je zajmilo z vašel pohledu, ekspertana geopolitiku, dáva vám to smysl ta reakce z pojných států, že my přijdemes proti reakci, proti blokádu. To slovo blokáda asi nejí úplně přesnávnodost, protože to se má spuděžně tika těch lodi, které nějakým způsobem obhodují s iránem respektiv plouvaí do aneboví plouvaí z iránských přístevů to znamená, má to být nějaké obstavení iránských možností, jak vlastně dál obhodovat s ropovším. V sede všimterí s ropovali z dalšími komoditelmi, protože irán vyvažel vlastně svojí svojí ropů tím, že vlastně i ty. Lodi vlastněnníký plouvt, oblastěch které kontroly, takže vlastně zaíščoval nějakým způsobem vlastně ten tutsestu a tále kontra blokáda. A asi to mů tak budeme říké, tak má vlastně výspíše jaká si, že k nimi policijení kontroly, nebo je vychtořekl, která vlastně má kterí kontroly, kde okám pluje. A pak kliže, pak kliže tedy neobhoduje s iránem nevplouva do iránských křistavů nebo zniknevíplouva, tak by měli titolodě být schopni, tedy to oblastí proplouvat s pojntakleto z americké administrativí takové informat, takové info příšlo. To znamená, je to zase nějaká sná zapláčit na ten irán vechvíli, kdy pravdě podobně jako vysode, k jaké si myská kulace te administrativí to pojitického videji. Nedešlo k tomu, k čemu asi donatram, a tedy představují, že by měl hodouít, a to je to složení s iránského horežimů a na opak iran tedy se vítasil z tovů. A no to není ropná zbrání, to je prostě lokování, to je pro ulyvatím pádem pláčí vlastně na celý svět, na celou ekonomiku. A to je asi něco z čím úplně ten administrativé nepočítala. Každopáně ta teda akce teda z pojených států z píšticerý bude šponovat, dal, ale si tomu spravně rozumím. Tak za prvé je toho, myslíte jsou toho z pojené stát i schopný, samiře je to o táska možná spíšná, a vojnickou analitykal, ale z zadelem k tě možnostem, které v regionu mají asi to dokážou. Ten svoj strategicistí, u teda o mezi tpomřežní oblasti iránovšych nerodě, které sistím ryzykem, které se s tím pojitický. Pávdě podobně, obecně a no, ale jak zíká to je z pojitické pro analitykal, nebo analitykal, který je schopný posuzovat, ty to oblasti, ale taký záleži na tom, jak bude uschopný vlastně spolně stát, které tam vůzajíště vlastně, to je to pravo je bolo schopný, vlastně trásovat, a ty jednotlivé ľodě. Což se taký může být komplikované, tak samotná oblasto harnuskeho průlivu, no to vypadá na tema, když to je docela malé, ale vavíme se od 10 k km, se zmenem tu oblastovast, newasně tu pobrzyžním část, která vlastně obě pína, aten v hvěžu, jaka teď nálužnostký bůry, tak to jsou nízké stovky kilometrů. Znamená, zase není to úplně, není to úplně malá oblast. Teď, býší vězme me celkově, a to pobrzyží, samozřejmě to jsou celkové stovky a stovky kilometrů, které je potřebá, jaký vzpůsem kontroled, jsi to je lo, která tedy nějaký vzpůsobem komuniková nebo v plůla do přístevův iránu, zase z poustatěch do pravcu se snaží i v takové situaci, třeba zastřít svoji svoji trasu, svoji komunikaci tak, aby nebylo úplně identifikovat, na to znomá to, taký do toho nějaký vzpůsemem můžec můžec tu povat, ale pokud seba jen v nějakých kapacitách, tak spojné státitho asi schopnej jsou. Nic méně je to samozřejmě obrovský, obrovský nakladné a pokud seba jen o čistě o financích a je to i politický nakladné, protože ten vysedek je ten, že administratyva donáctrám patentněch městrenovu izrajo, rastně zacá konflikt, který se evidentně neví výpodle představte administraty, která na výzdlouho doběří kála z kým donáctrám vyhrálo by, že tedy se nebude zapliť to do zárendších konfliktů, že je budou končíva, že je prezident kandidát míru, a takže takže je kromět jech finančních nakladů, jsou tam zjemně politické nakladí a domáci, nebo voličí vyspojených státách už to donálu Trumpu vidávají pocítit. Pořád je vidět žinou a Trumpi jenízkov, tak je podpoře vlastně tady publikánská stane tý přiznívcí je to pro něčím dátím kěší to obhájovat, když vidíš, že průměrnáce napali v vyspojených státách průměrnáce na benzínu tedy se ustalím na 4 md. za galon, což pro ameríčaní je ten iná akceptovatel na píše. Jé bych si šeště zastavit u jedné věstí, samozřejmě ta válka neprošla ani s hvalením mrtkého congressu, to znamená donatrap o tevřeně, to je ní grepojmenoval, že říkal já tomu říkám válka, a tomu říkám wojenská operace. Což na jednom, že je to věstí, když vám do toho rychávstou, když vám nejí něco, co by neudělali také prezidentí před tímtohole, taková šedá zóna, americké záhnití pojtyké intervenci, když poustavlásně intervenci, kterým midné z říkáme, že to byli války, taková mě neprošla tímto procesem. Vyli tady nějaké snahy congressu, dát pravo moci a nějaký vzprezent o mezi vlastně v tom, kdy on může vylás nějakou intervenci, ktou intervenci může vylásit, kde chvíli dyspojením státům hrozí bezprostřední rizikou. Tak to je to definovane vůstavě zpojených států, samodřeně to je ale o táska interpretace, co to znamená to bezprostřední rizikou. Donald Trump říká, že to spustuje, protože z pro ním státům v několika týdné hrozího rizikou, že Iran použí jednou zbraň a přestože před necelim rokem Donald Trump tvrdeože Iranský Iranská jeden a kapacite byla úplně zníčena běnte černovej akce půlnoční kladivu. Takže je to interpretacení trochu, taková hra. A nepodložit o to žádním z prvoréjskim informacem, je tož by se. To je to, že to je to, že to je to, že to je to, že to je to válka do spíla do takového bodu. Trump tol ABC News on Wednesday this week that he was considering a joint venture with Iran to collect tolls from ships passing through the Strait of Hormos. Iran in their ten-point plan that he has set as the basis for negotiations, a good basis for negotiations, they are saying that they would maintain control over the Strait of Hormos. They're talking about charging it toll, there's been talking about $2 million per ship toll of the Iranians, which charge I asked the president if he's okay with that. The answer was really surprising. He said, "We're thinking about a joint venture, a joint venture, a joint Iran-US venture to charge a toll at the Strait of Hormos." If you're interested in the context, we'll see the next step and we have a report about the US-US direct matter, which is a report about the US democracy, which is growing on the fact that the US will be able to protect the relations between the US and the US. The US president, who is the president of the US, is now able to protect the relations between the US and the US. I think it's not a big deal, I think. We can't just think about the fact that the US is able to protect the relations between the US and the US. I think it's a big deal, but I think it's a big deal. a tady bychom se mořeně mohli stravit hodinu, a více jenom vyskutováním tady toho to. Ale jaz piš býchřeklo, že to co do náctrám, že kdo byla za se takováně a ká. On prostě říká z poustůvěcí, a nevšech nomá. Prouvěšte, nebo nebo nějakým způsobem to není obseno o nějaký plan. A hodí tohoto prostou, a potom ten prostor, a všichni konec se tím zabivají vyskutůj. Ale můvlastně výhovuje to to je takováta nejednoznáčnosti, vlastně on třikým párem získávání a ký čas. řekné to toho a toho, a to všichni začnou diskutovat, toto mě moc je to neho rázné, nej moc je to průkho zí a tak dalé. Paktot seba něby i skrůsi uvěř v život, nějakou dobu, takové opatřejmí seho, vůvědět, vlouvím obecně, nešmu to třeba soudy za se zastaví. To je za se v nitropojtická otáz, kdy do matrám udělás kůž spoustu kroků, o nějšt v nás celujících tý nechaměsících právníci, diskutovali se se to vůbec může dovolí, aby to na konec třeba poplu recé došlo k soulu, který o to na konec rozhodné a zhodí to, a co to týko odřeba cel, nebo je co to týko odřeba nějaký v nitropojtických otázek. Ale to je právě to, že do matrám pě takové bereni dlom, to prostě skouší, kde můto projde, zakláčí na různých místých a tam, kde povolí tak tam třeba pokračuje. Znamená, ono nádohoděl in něco takové přestože, to vidí rání spoječnou mítá. Przez to, že to nemá asi, na dějí, že by to nějaký vůspělo, ale mohlo to byť za střeba nějaký signal, vám si těch jednání vůčí, vůčí i ránu, kterým vás něřiká podivýte se, mi se chceme nějak dohodnout, stabilizovat ten hophod, což na druhost, ale ukazuje, že do nátrám je trošku, maným komožná zaufarí, protože přecijnám, asi se to nevyvinu, tak jak těl, tak skusi ině, takový takový balonik, kde je oby se třeba mohli rán hídit. A pro pro teda, brasteta jedná ní vás, někdyž spojené staty, teda přistopelé na ten 10 borovi plan i ránu, což se takový jako se znam splaněných přání iránského režimů dlouho dobych, na tom lapůdory jsou se s nímat, na 21 bavejel stýv vytkov, řeret k užner, JD Vence a další v islama Bado. Tak jak to uní klo ten vás, ne ten 10 bod nejmě, když pro jim se měde si tím, když se znam tedy těch požedavku i ránu, když se kutečně maximalistický. A jak výdy, kdyby i rán byl bez vychhodné situaci, když se nesbíval nic jiného neši neš kapitulovat by z jakých kolik podmínek, a tak by asi z nichím takovým neprřišel. Ten se znam připomínal z píšeké si menu, maximálistické menu, z jakého se dá vybíra, protože tam byla prakticky úplně všechnu. To byla vás kiespleněný se na toho iránského režimů, kdyby je komvzalitem, a ten se znam jako celek, protože tam vás kě byla návratko bohacování uránu zrušení všechni sankci. To znamená úplně návrat do Bado-0, to byla totalní návrát. A hormus tom byla totalní naprosta po ražka, vlastně spojených států, to bylo zjemné, že na toho spojené státě nemou přistopit pod jakým koliv prezidentem, ale už jenom to, že iránské čím takovým přichází. Tak ukazuje to se by vydomí se, kterým vstupuje vlastně do těch jednání, a přestože to neberou jako bernou minci, tak třeba komunikace iránských instituci na sítích, která propíha takym trollingém, věřtevky z prenim státům, tak taky něco naznáčuje. Vypí rási to slobe místro, to je zjevně to, že třebu těžně tady se nevyví, tak jak si do nátrám zamíšlo. Kdy se v rátym právě hormuskem prolivu, a co teda ukazuje přiškrcení toho dledůského hrdla v perskem zálevu, tak dvídyte co to vytváříště i dodávoteľských řetěst sích tak v čem přeba i odbordníky překvapil, překvapilitý dopadý, protože ono jedna větřit, a odetizovat vidět co prostě proplouva, ale pak vidět ty opravlůsku těčné dopadý. A což teda na tom provedení, jakým způsobem to zablokovali a nebo na tom so to vyvoláva v globání ekonomice? Já si myslím, že typově to překvapivé není. Věto spíš taková připomínka toho, jak vlastně ten světových obchod. Vysíno takových vlastích, ono těch těch úských hrdel to obhoduje víc. Ten hormus je jedním z nich, ale přeba zle diska do pravěj ropy. Tak je ještě viznamnější zle diska oběmu trá malacka užina, vychových odní a zí. A takových toho, takových toho úských hrdelí je víc. Je to koneckon svý panama, Dardaneli, Bosport, Gibraltar, danske užiny. To jsou všetko oblasti kudý proteka obroskemnoštví komodit. Na za které vlastně nemáme náhrad, to znamená typově to asi nepřekvapí, ale je to každopádně taková trá připomínka. Vlastně všechno to vůkujená nějaké dohodí přesto, že to jsou režimi se, kterými tréba nemáme stejné hodnoty, kterémi se, kterými se, které mi se, kpejně neprátejným, tak vlastně to ekivěli bry umdreží, kde je na jedné strane naše poptávka, tak na druhé strane vlastně tréba snáha mít ta odby tíště. Na to se na to se často zapomíná, že odbira tyle nejsou vlastně jediním tý zraní té ani nesultí, kteši sonaté, kpejně nej zraní té ani všistání, kteši stanie tak tý dodevaté, kte je mít možnost pro dávat. Vrátí miště, kte je situaci na tom blíském východě, protože vlastně irán, který já vnímám jako jednoznéče posílení, ktej toto situaci byť tery vojenský oslabila, ale zdejiska geopolityckého jednoznéky irán posíle, protože se připomenul právě. Jak jednoduchým z působem, jak laci ným z působem dokáže vlastně si vzíte koru kojímí celou se to ekonmiku, tak si vlastně vytvoríl zadu jakich si emisaru zemí, ktele vlastně teď tlačí na vosímk na spojené státy, a snaží se vlastně jen nějaký vzpůsobem přemlovit a donutí, aby z tohu situaci něco dělali, to je pro irán velmi komfortní situace. A spojitély v tom zdejiska toho jedna. Sáudská árabe je spojené árabské emiráty, ktele nepochibně, jež haví linky do vosímk, no a snaží se nějakým z působem do natrampa dotlačík to môabý, aby to situaci úrovna, to znamená, no natrám se chcetváří, že má kontrům a to situaci a je mezi mnýnskými kamení. Kdyby se to trochu rozší, že je to sůtrá daloší hlavní vytězové a porážení právě z perspektivitrati hdopadů, velké na globalní obchod, a potožmou teda energetiku. Zdejiska geopolityk je týs Iran. Nezna cedizka ekonomiky, nezna cedizka vojenské s hely, to zjevně na nít vrdy dopadají a do týtí udelí, ale zdejiska geopolityký, a vlastně tím pádem týs a si istability režimů. Tak Iran vlastně je vyházit posílen, protože ukázá, že má vlastně ten prstnatom tlačítku na tě pojícce, a když se něco stane takto z máčkné. Daším takovým vytězem na Rusko, nebo obecně exporteří, eksporterří ropy, kteří nejsozá vysná te oblasti, kteří sozchopí na skočít, kteří tě tě kála zapalně to tudí lůvast, některá vzníklá, jak zdejiska surovím, tak zdejika třeba její produktu, protože toho hormuskou užíno prohází zrba 10-15% ropných produktů, to je také potřebašitří. Taky dalším vytězem, když se znamen z ránku těch dalších producentů, tak to jsou třeba i zpojeme státý vlastně. Tidomáci producenci, kteří typický mají, kteří tě zlomovou cenů, za kterou sejím vyplati produkovat výše, než v bliskových ojít producenci, a to třeba od 10 dolarů, ale tím, že vlastně je tnak, to je teda na tom, nebo tady toho být výce prostoru, do kterého můžu na skočit, tak i tím, že vlastně tady se na jeví soko, tak ojním vlastně vydělávaj. To znamená, i američný producentí vlastně jsou tětka spokojení. Učitě jsou spokojení nebo zisky z toho generují další ropné spločnosti, ráfinérie mimo. Ten presky záled mimo tu oblastrá je tě bokola nebojení, akým spůzem umezena. To znamená, i který jsou skopný být skopným částičně třeba přesměrovat svojí export-kolem teho rmůské užiny, což třeštět jsou třeštět pojné rapské emeratí částičně soudská rabie. Byť tam ten efekt je přebitícím, že přecijnom tých kapacity, jak přemnosti tady tu oblast ten se nevírov na jej. To mů toku, ten je normalně prochází přes tu užinu. A můžná částičně je třeba je alternatím i obnovitelné zdroje, protože vlastně ta závislost na těch posilních zdrojích nám připomina, že vlastně není úplně záštám v Europie, že Evropa je syrovínové hudá. Tak nám to vlastně připomina, že není dobré být importně závislé na statykických syrovínách a není dobré být závislé na importování statykických syrovín ze zemí, které jsou nestabilní nebo třeba nám neprzátranské. A sekundárně to vlastně posilujete, ale trandy výkterí myterí jsou obnovitelné zdroje. Výkterě to trochu složitější. Tery bych jsi bylo trochu opatrnější neš neš nekterí analitici, které říkají, že je to díky obnovitelným zdrojům, že to na nás tak moc nedopadá jako to bylo dříjap. Měno veskracili, že to vyzmů také obnovitelné zdroje nějakým, spůjsoj mí se potřebuji vřeba v elektroné, které je třeba párovat s posiljeními zdroji. A zeměla z plínem, takže to nejí úplně takže také jednoznáčnou. No a ty porážení, ty jsou hlavně v azy, ne? A v kratku, a stréní do měm hádísku, to jsou ti odbělat. který jsou zavyslí na toku skrstnoharmusky pruliv tý nepřipravení importeři, nobo tý komparativně měně připravení, jako je ta indí, kterou sím zmínová. Zemně, které jsou zavyslená produktych, ste oblasti, které musí projí tým hormůzem, a které jsou zavyslená cenách komodit, které jsou na vázalně na produkcí třeba hnojiv. A tady to jsou africké zelně ktrza sudán. Ale třeba je Afghanistan. A zediská toho geopolitického nebo minimáne politického, tak momentálně jako pořejmé vydím americkou administratu, nejdě to zísí nak. To se zmínovatů indí jako takový lat musový papírek, když tě ště koukáte na ty různé ukazatele a datá. Můžeme chtěl a odlednout o toho nejskloněvánějšího, to je teda třeho soro po úzebním plínem. Tak jsou soro ště takové czeba vím lůvné ukazatele, které sledovat a sady dat, které czeba a naletycik teč sledů i so vysosti s tím děním vormůském průlegů. Vým lůvním ukazatelem je divace in na to vránem česy, jak tam ty lody proplouvaj, akudivloplouvaj. A protože jednast takových zásadních změné, které iránci vynu těl vlastně, které oblasti je, že ty plávední koridolí se změnili. Já on vlastně irannutí ty lodě plout, tějt vlastně v iránckých vodách. A oncidám vlastně vytvorěly tam je tam vlastně ostroflarak, který vlastně je severně od těch normálních, od těch běžných plávedních koridolu, který ty těch funguje vlastně jako takové výběrčí budka. Akudivloplouvaj, kudivloplouvaj, iránnutí ty lodě plout, a věch věkdy směřují do vlastně toho pereského zálivu. A to je ale zároveň se bude se nebezpeči protižité logístickým nohem optižnější operace věch větem musíte vlastně manevrovat s několiké setmetrů dlouhim, také remnipou konci, konci, kontenra vou lodi. Tak je to samozřejmě na ročné. Na co bych se tak ještě díval je to, jak ti do právci reagují na to situaci. Protože samozřejmě musí se stím já gvěrov nad, ale dajit seba alternatimní trhy, a přesměrovalají cesty těch, těch chlodí, tankerů, kontenra vychlodí na jiné oblasti, což ale může vytvorit plak ze se v jiných těch uslových budech. Může to vytvorit se za se zahuštění provozu v jiných těch uských děků, kde se ba palmand. Na opáš nemkoncí hrapského polo ostrova přesně tak, kde za se jemen a jemenští utíjů ve mohodu to taký promu. To byla koniec konců taký jeden z těch nebo je to pořád díme z těch uských hrdel, kdy vlastně směrem k sujezu, vloudzilo pro děl také dost ropy v zatě normálních koností, myslím zrbá 10 milionů balelů deně. Vlastně vlivem tady toho nebezpečíto pokleslo zrbána polovinu, ale tí do práci musí hledat, musí hledat vlastně jiné trasy. To znamená učitě se vyplatí se dovat to, jak ty lodě plůjí jinu dí, a jaka ryzyka to sebo můžené, staryzika, jednak logistická, a tím, že tam prostě hustí do pravám může tam by dvětší ryzyko nějaké přitížení, nějaké havarie. Ale seba i finanční, protože se pro dlouží vlastně tý do devatráské rytěsce. My jsme strašný svých kým, a to, že tý do devatráské rytět se neberspektive to naše myšlení je zastaveno, tak, že tý do devatráské rytět se sou vlastně průchozí, nebo plínou bezproblejmu. Naše vlastně týřetěsce jsou do devatráské rytět se nebrání nějakým potenciáním ryzykom tím, že by na skladnívalikomoditě je pro se spolehají na to, že ten rytězec poplíné bezproblejmu. protože na skladnívali znamená na kady navíc. A to znamená vechvíry, kdy se nějaká taková disrupce nějaké jako přeružení vyskytně. Tak i tohle jsou opatření, která tý do devatráské seba zvežoví a to se samozřejmé promítné do konsovéce, kdy to znamená všechno to, čem se tady bavíme na koniec jako taková sněho váku, lepovstupně, která se napaluje, tak doputuje vlastně já štná by obhodu na tu cenovku. Tako z toho růle, o moře to jako přiměší lenka do Avropské Uně, po přiměší vlej v potom přesu s, že tam asi pro gí ty komredy dvíc. To je to to, to je důležitá samozřejmě skadka pro do pravů zemnás azie. Pritěm, že to je tak jedno z viznamných úzkých hrgá, aby kdy pomyvměli, že to bylo běto štyří roky z pátky, myslím, jaro 2021-2022. Kdy vlastně v tom sveskem pro plavu se zapříčila zaloť Evergiven. A global trade correspondent, Dashini David, has more. For six days, it's gript and confounded the world, but the bottleneck ceiling one of the busiest shipping lanes has been uncorked. The Evergiven owned by company Evergreen is finally on the move, thanks to a fleet of tugboats, diggers and exceptionally high-tech. A celý se vlastně šokovanie se díval na to, jak vlastně takový úský, taková úská cesta, vlastně zabezpečuje do pravů takové obrovského množství zbůžěst, když nie stačí jakál nepozornost poliv, poliv větryny, po něco a je problém na světě. To zablokován, které teda cestí je spíš, jako zhadiskatélogistiky, spíš nepříjemnost, v tom, že to prodloužití do dálatéla skelu húty a zvíšit to tu celu. Není to něco, co by nešlo přemosky dale každý pádně, finančně to zase se promít na tc. Takže těme, že teda americká administrativá včes donalem, kvolítěm domátím plaků, na které už teda nářel, přistopí na nějakou, třeba inový hodu dohodu z Iranem a obnový se to prokdydní potévalce, která ale dopadla samozřebně inařadu těch států a rapských zálevu, jaka teda dálší. Tak jak rychlá vlastně by se to obnovil, že pysetit se nevrátil, že kněme do té normální hladiny, bovíme se ob nesíci, nebo možná. Záleší to záleší, o jakých konkrédně komoditách se bavím, pokud se bude mě bavit seba o eksportu z Kataru. Tak tamto můžou být měsíce možná idelší časový úsaj, protože tam došlo k poškození, sreba těch kapacitná eksport lngí. To se těch těch ostatních komoditách pokud nerešlo k neakém poškození infrastruktury, kvalesně se to odví od toho, jak rychlá si ký do práci vyhodnotí, že tatsy staje bezpečná. Jak rychlá si pojště v něj vyhodnotí, že tatsy stavezpečná, protože vech věli kdy v se tek argo, které stojí milionia, milioní dolarů. Tak samodřejmě to nejde bez pojštění. A vech věli, kdy tam je nějaké ryziko, ať už se to třeba podmorska a miná, ať už se to prostě nějaká komplikovaná navigace, ať už se to prostě nějaký konflik. Tak se může stáčit, že vás měl nepojistit tím pádem, a vysetam nevidáte. To znamená vech věli, kdy tam není nejaké poškození. Tak to budé otázka, nezhodnoceň toho ryziko těmy i těmi do právci, a schopnosti těch do prácu přesměrovat, to kargostěch jiných alternativních do pravních uzlu. To, co teďka sledujeme, tak je vás kaskadova vlnání a vlivu, kdy to co ide přesměrovat, tak tí do právci vás kě přesměrovat, a vainé, přístaví, na jiné, haby a tak dalé. A tam samozině taký může obit nějaký zluzím zasnouvním. To znamená, vlastně ta změna může byt funkci, jednak vlastně ta infrastruktury, je s dýpoškozená, nebo nejpoškozená, jednak výhodnoceň toho ryzika, tím i do právci, a tím i pojštěvnami, servisnými, spojšnostmi, a jednak vlastně schopnosti přesměrovat s těch alternativních cest spátky tam tak zvaně do normalu. Som kukáž se byl v minolostě na Fulbright stipenýu vespojených státek, chdyte skomán hlavně teraz o vysloztě zahranční politiky práve stěmy energetickými otázkami. Takže se na takoukáte z pohledu nějaké idlohodobější strategie, a nenudně jenom teda vlady téhle americké armonistrativy. Tak jak to teda zapada do nějaké idlohodobější hry, kdy donal Trump jako otevřeně podporé od začátku větší důraz na fosilní palivá, využití toho velkého potenciálů z drojů, které spojené státí, mají idí kit v rastně rozvoje v technologích úplinujíh 10 letí, kdy tom teda zvané brzydlycové revoluci, tom pokročelom frakování při učitéce ně dává smisl na jednou těžit, těžit i tedy suroviny, které dříve bylo se myslady, že už se nevyplatí těžit. takže vidíme, jaka je snáhat dosta tvl. a věrbské odberatel, jaka odberatel ze mní hoplinu na vázat na sebe týdolší, kojí jako roly tam může hrát, a ty tě nechci, říkat, že to je celé koby věrkálku hlouvaníš. Nešto je, ale jak vnímáte pravě ten ono kontext, kdy samozřejmě da se říde, mě kterých oděleních nezustelkáme na kamení, když se vystřídá administrative a donelateram. Ale přesérom určite strategie dlouhodobyjší tam na tom stajt departementu jsou, tak máte k tomu nějaký komentar. Co je stabilní strategie, nebo stabilní bot americké zahleční politiky už miný mal nehodbaraka obami, co jež je možná takový malo vidění, malo vidě nepojítko. Je ten pohlet na to globalní soupeře nikde čina je ten najdouhéš dější vizivatra. Už barak obamačika je potřeba strategitky se zaměřit na čino na jových hodní azy. To je ten naš hlavní bot, který se musíme zaměřit. Stompok. Pokračují vás nedomná Trump v prvním období Joe Biden a tech i domná Trump vytruhem období. Na rodybezpeštonsky ni strategie už vlastně za Joe Biden a hikala, že člina je to nestategický vizivat, rá spojených států, nikolý rusko. Rusko označovala a ta strategie za regionální mocnost a vlastně nějaký regionální problém. Takže přestože máme někdy pocit, že domná Trump se baraka obami respectivě Joe Biden a liší jako den a nohod. Tak minimáne v nějakých celkových obrý sech té zárenční politiky se zhodnou na tom, kdo je ten hlavní vizivat. To idá vás miso, protože čina má kapacity na to, aby nějakým způsobem mě nila, nebo obvlivně velatén systém ruskoje nema. Rusko má vojenské kapacitě, je to mocnost, je to bezpečnostní faktor, ale svediska systémového vlivu nema takové kapacity, jako máy spolienestát, jako máčit, je to na prostologické, takže tale, kontinuita tam je. Slišel jsem různé nazori, sliším je často, že všichno co donatram, dělá je taková strategická nepředvidar tenozje všichnoje to taková, hrály, že s takým je vlastně velice promišlený plan, takově tyš tyš ty mě dementzionální šachy, a že vlastně když se na to podělme z odstupem tak na konesto donatlu Trumpový zase vyšlo, protože venezujela znamená, že odloupnulňa, ako je spojence čin, že irán znamená, že odloupnulňa, ako je spojence čin, a tak dalé. No ale kdy se podíváme na to trochu kritický, tak možná to jsou věci, které zadejská toho zaměření na vyvažovánčiný potěší, protože to čině spůsobí nějaké problémy. Na druhů starou by se le podíváme na ten rání staf věci, tak čina je jedním z benefiterů lebné růzké ropy, kterou růzkom musí dostat někam pričerůzko má problém z sediské infrastruktury, protože i v důsledku vlastnitěch ukrańckých utoků tak vlastně nemá kapacitů na to, aby je ropů spracová vlo a růzkomumentálně má na tanke rech na možích asi 150 milionů parilu ropy, která je nespracové na. A takže růzkoj potřeba je tu ropů nekám dostala čina je je beneficientem, je dle na přikat ide indí, které úsem zmínujúval. A ještě spôjnę státy ubovnělite s angcéřov, potřeba na výce, na výce podíjáme na táčíso a nové nezuela, vyvážila ropů dečiny, ale to byli skutečně jednotky procent, které v tom v tom činském portfoliu, takže nej něco coby bylo významné, jak se podíjáme na tu kolaterání škodu, která vzniká a kcemy a čuž treba na spôjnestvých spôných států z Evropou, nebo třeba na postavených spôných států nejich na jejich sovpoura a tak dalé. A taksi nemyslím, že by tyto drobné uspěchý ve vstavu třičině byli něco coby ospravilyniovali takové to, že kněme necitlivé šlapnutí vlastně do toho světového systém. Je tam teda takový, která nějaký vzpůsobentu činu se snažít a čitálen, ale nevidím, že by to měl nějaký takový jednoticí rámec, ale nevím si jsem trochu neutěklo stého tánský teďka. Tam vní mám nějakou snahu využívat tu strategickou, silu, spôjných států, že mají vlastních zdrojů dost, oni jsou rozkoli se ani taký se mořem je to ucenou na světevých trezíků. Ještě, jste k tomu můžu doprenit, tak ono to vlastně dáva, nebo výhovuje to, jak ekonomický takhle situace tak částičně i v nitropolickický do náldu Trumpový, tože ekonomický to vyuhovuje proto, protože spôjné státí vlivem, vytlační růská z Evropi v dodávkách tak vlastně stoho benefitovali zeměna v eksportu k skapány na zeměl plnit takovastně ty americké dodávky vyrastili z nějakých 20 miliard kubíku, ročně před brůzkou invazí na jakých plus 70 plus, jsou časné do bysilu 10 přes 70 miliard kubíku, čím se dostával, dostával i spolen státí na úrovení vlastně největšehu do dávatela prínu do Evropiato-Norsko, ten nějaký tím má něké nic se přes 18 miliard kubíku ročně. Znamná stoho to pohledu to dáva, dáva jakou si ekonomickou logiku. V nitropolitických, to zaměření na fosilní palíva dáva také logiku, protože Donald Trump se ze díské elektorátu opíráhodně. O ty lidí pracujíci v průmyslů, lidí pracujíci v Vropne a plnovem průmyslů regionik, desitěží tak to jsou regionik, které často třeba mají ten nenci volit z píše republikány. Donald Trump ostatně se na ty regiony, zaměřoval na ty průmyslů oblasti on slibová, tady že americkou amerikou reindustryali zvětšet z nami i politický v nitropolitický to dáva, to dáva asli. Na druhou stranu to co teďka sledujeme. Také jakkolí to může znamenat, že spojeme stát jako do dávatela je fosilních palívím mohli vyrůst a mohli bystové benefidovat. Tak ale nejsov izolovaní od tohosvětového trhu s ropůl, tu znamená přestože jsou velci pro docentí, tak i se do tika i tý změny cen a i uních to na koniec dopada takže prostě teběn dí jistou i přeštěli do rí za galom. Což když to přepošteme na naše penízy tak nebychom posát libovali, ale pro americana cokolifě na tři dolary, tak to už je to už je skutečně skutečně nesnesitrlné. A v té americze se to proje výz i rychle protože vlastně, když se v té konce ve ceně vlastně těch palív, nebo v té konce ve ceně těch palív je ta komponenta ceny te suroviny výši, když to pro náme třeba z Evropu, zabaji z námi. To znamená ten výký v když na stanet, tak se na těch bendzínových pumpách projeví poměrně rychle, a poměrně rychle ten spodřebitel pocití, tedy efekty, te zahleňční politiky. A v téhra v kontra v stu asi je jasná ta činská strategie, kdy vidíme ten enormní, ten enormní investice do rozvoj obnovitelných zdrojů a do elektrificace, kdy samozřejmě to je spojné, když to je z náku zelenu politikou, ho hráni tklima, ale spoledují jako zdrojů ropy a zemního plenu, kterých se číně ne dostáva, tak to jako jasná sná o to poslili t energetickou bezpečnost pravě. Vy v stau ktym supeřím jako suspojené statiny. Kdy se podíváme nad vydala teda skěře těsce v technologích obnovitelných zdrojů, tak tam vidíme obrovskou a skuděž obrovskou roli čín. A tady bych to jenom maličko trošku rozebral, protože čína jedná ksice těch kritických surovín ho dně věrábi, ale to je něco co zařitěla matka příroda, to mi neumíme ho vlímit. Ale kdy vidíme jedno značně, ty plodyte dlouhodo byč inské snáhy, jak se vlastně jednak obrnit a jednak izízkad vlastně kontrou nad něčím co do budouc na budé strategický důležité. Tak to jsou ty další čásky tohododovatřa těsce, to je to spracování těch surovín, to je třeba výroba polo tovaru. A potomitě hodových produkty, to je něco, kde se projevuje, ta dlouhodoba, a bícnež dvěde kády, travající, čínzka, ssovstavná snáma. Kolec konci kdy v té těžbě, čína vlastně má přes 20 let dlouhodo travající politiků, kdy se snášila zízkat udíli v těžbě i vzahreničí, čine je velmi přítom na Africe, ale i výžně Americe. Ale ty další oblastě, bíž vzmují nějaká konkrétnější čísla, tedy se podíváme na oblasti, které jsou takové nejsedovaní čísů. Sou baterie, to jsou solarní paneli a to jsou ty technologie pro zízkávání elektrnízvě, to znamená řeknímé týrbíny, když nemednoulužé. Tak co se tíče z drojů, tak tam se čína pohybuje, mezi trovat 30,50%, a či se tika cobal, tůlítia, mědí, hliniku, a tak dalé. Ale kdy se podíváme na spracování, tak tam už vlastně všude je čína na 50%, a kdy se podíváme, třeba na výrobu těch komponen nekosočalopatky, kovou ve ingo ty, a tak dalé. Tak tam už je taký na 50%, ale třeba inak 80% případě solarních panelů. A kdy se podíváme na ty hotové produkty, to znamená baterie, týrbíny, a vlastně solarní panelů, tak tam už čína vývětčíně připaruje na 70% vlastně podílu na sětolem tro. To je ten vyselecte, to je to znamená za tím, co my jsme se tady báhádáli a hádáme o tom jesty energetická transíce, proběné, neproběné, jesité, de pre můžpatně. Tak čína vlastně o párník, o párník, nebo odvá párník i předbihala všechny, zejíská investit stary do té oblasti, a kdy se podíváme na to, jak pravdě podobně do roku 2040, vzroste naše zpotseba surově nějaké kopat lithium, nikl nebo nebo koviv zázných zemín. Tak tam se třeba u kopal tu bavíme od 10. násodném zvěšení, a ulytia u výcech 30. násodném zvěšení. Do roku 2040, a to znamená tady nám zníka další zavysos na importech, a další problém tak, jak usmět zavysi na ropě, tak za bude to trvat dlouho, vlastně už je to tejt problém, bude mě zavysos za druho. Tak je ještě ten problém, v tom, že zatím, co vřipadě té ropy, ten dodovatovas křetězec, byť muže byt dlouhý, zejdiska kilometráře, když to řeknuje nůrůže. Tak nemusím, až tak složití odděžbí grafináci zrafinerie, kpumpie, a máme hodnádaží. Ale v připadě, v připadě, že kime technologí obnovitelných zdrojů, tak ten řekn je znejnom, že je dlouhý logistický, ale ještě složitý, protože prochází pravě, ktou těžu. zpracování, potom vzpracování na nějaké polotovady potom vlastně na ty technologie až potom vlastně se nám dostáva do opkodu a tak dalé. Zároveň je tam potřeba celá děláších produkty, zmíněvají jsme to tý inertní pliny, vřípadě vyrobějte je chcipů. Takže ten ten řetě se c. nejenom, že se stáváme za vyscí na další autoritázky zami načině. Ale ještě ten řetě se cidlouji a ještě je ke všemu, aby toho nebylo uplně málo strašně složitý. Takže ten výhled v tomto ugladou pokud z tím nezáčné mě něco dělat není optimistické. Na víc teď, aby chto možíš si dovolo přidat, že z pohledů nějakého sředně doběho hodizontů, to jsou jako by ty dvě závislství, protože potřebojeme stále ten ze mní plane v próbyhu té transice a přechod na ty sát nezdroje. A se jako nezbavíme te jedné a posluleme druhou. A pro tože sebojeme, jak poslilní palíva, byť tedy ten narůst, seba elektromobilů je ten nastupě je ten zjevný a mimo iné iné nastup produkciu činských elektromobilů. Zároveň nemajme tý kapacity. Evropa nema ani ty produkční kapacity, oteví rání dolů, trvá strašně dlouho. Níkdo je nechce, je to ním by efekt, to znamená to je další problém. Smej prostě pomalí v tomto. Jednak jsme to poceníli a jedná jsme pomalí v tomto hání. Sůhlo se byste teraz tím rámování. Sůjčasná americká administrativálič odládneme o to, co dělal Joe Biden se tím. Tak sází vlastně na energetiku spíštoho 20. stoleti, za tím sotá činská strategie z oládem a ty klesaící celny technologí, jak už se to zmínil. Vlastně spíš sází na tůvětě znou technologí v tom le 100 latí nebo je to příliž jednou růšuící polet. Šína z celaz je v ně, když to vizmrovskom odkonce. Tak šína z celaz je v něj si vyhodně tila, že není schopná tomu západů konkural těch technologí, 20. stoleti. A že je nedožené, doby než, kdyby to bylo nějakým osobem ještě rále, ale vám to znamená jednou znaltě vzadila na nové technologie. Koleckou je to které komunikáční technologí, které včiní udělí obrovský skokupředů. V připaditěch zpojených států je to částičně, je to jako aspí situatě, čím záležit, že to zbych řekl. Když v těch zpojených státěch Donald Trump jednak se snaží o nějakým způsobem odpovidat těm svím voli čům, který jsou v těch průmyslových státějen, on nuluvil o vlastně reindustriací zpojení států. Ale nevidím tam nějaké silné tažení, vrožením proti, třeba a tím novým technologí, protože koniec koncují tyto technologie vyroba elektrům obylu, i to vlastně dodáva zaměstnanost. A vlastně, kdy se podíváme na ty natů legislatů pod jojem Biden, nem ten infešnery Dachun Act, tak z toho komparatyměny výc benefitovali voličí v republikánských oblastách, kdy ty ty se stavili tyto várni, kde se vyrábili technologie. A to znamen tako je situatřní, on vlastně sehodně chciel opříto, o těřek limitili, který chcieli takoutu tradíční ameriku, trochu irétolyický na to odpovidá, ale neznamená to, že by výloženě šel proti těm technologím, protože to dodáva vlastně te ekonomice nějaký bůst a dodáva to zaměstnanost. Štěkte, v robbské uný, odsud skoro jednozlásně zaznývalo, to to není naše válka, což dodáte tam pád ospopudilo, viděl jizmy ty reakci vůči na to, to že mě nějak dal sledovat, jak to celé z končí na samitů a měl jen samitů, a ale je mteť zaznýval, nez teda od francuskeho prezidenta Manula Makroná, že spoločně zváko Britání budou přiští dnech organizovat nějakou konferenci, na které byte dí chci chcieli dohodnou, na nějaké mnohonár rostní missy, která by zaručila teda bezpečný průliv, nebo bezpečnou cestu hormuským průlevem, tak spoharujte geopolityky. Je to Evropskávalka, nejnte Evropskávalka, do jaké situace Evropskou úný dostalo? Situací, kdy ty svět ceny komodit, ovlivlují ten svět jako celek, ten ohod jako celek, a tak se nedáří, že by se něco nás vůbec netykalo. Je to Hápu, prohášení, nemtuno ševalka, vysmysl, takže Evropský spojící nebri, konsultování, spone stráty, do to vlastně šli jedno straně, a zároveň, ty ty to je ten konfik neví, podle přestavl na Trumpa, tak chce trochu přemestu, že to zna někojí nejr, to je to z toho čouhá celazivně. Takže se nedívím teryteme Evropským zemím, že toho nechci být jakoli v tažení. Zároveň, která oni říkali, zabespečíme přijdemáš potévalce, že tam pošlo mňáky jednotky, ty zem některé jako francévalká brita, nekteré portu mají. Samozěmě je jedna věc, kdo má vůbec tý kapacitě, aby nějakým spůsem, to byl skopen zaještěvat, což jsou pravdy pro dně ty zem některé, které stemenová. Druga věc je, že je tam celaz vidět, celá jesně vidět ty Evropskéz mě jak jsou opatrné, protože pravy chci její se vyhnout tomu, aby museli převído zeně co co vlastně z pojene státí začali. A z pojene státí se stochu chci její vlastně nějakým spůsem vybliknu. Ono je to, jak jsem říká za diskátech do dávek těch abných suravín ropy plínů, tak to skutečně není něco, coby ameriku ohoživalo přímo. Ten efekt na ameriku je spíšten cenový celkový. To znamená, ta opatrnota ze strany Evropy je na prostopochopitelna, protože se bojí, že budu za tažili do konfektu, který nezáčali a který nejsou schopný úplně ovlímít. A kde nemají páky na ty zem některé so v té vlasti, jak by je mohli donutit k nějaké mu jedna ispojene státí přesto, že tedy začali něco co zjemně, za tím nejsou schopný úspěžním uzavří tak před sejnom. Májí minimalně ty vojenské kapacity, aby na irán vytvářej plakat to Evropské země nemají. Proto Evropské zeměříkejí až vechvíli, kdyby je dostarženo nějaké dohodi, tak nebychom tam možná stoupili, jakože k neme nějaký vrátní, nebo nějaký hlídač, který bytery dohrížel. V nějaké merežim moratou je se spíšsím bolický, se je všetnou pořádku. Všetnou, jak je to je to větší se dál. Zruba osumcící jen z Květ, sody, rabia a jení jení. A zřejmě je 40 % 40 % zrátu, a zřejmě je nákláš člověli, který zříší transport, který zříší 20 % zříší se všetnou, takže je to výmáš člověli. dva osum celá 5% skápalněného plinu, 7% tedy oropi a 4% leteckého palivat, pravě se převáží hormuským průlevem do Evropi. Takže jsi podíváte na ten impuls pohledu právě energetické a sulovanové bezpečnosti. Tak co to je za impuls pro pre veropskou uní. Já kto diversifikovat nebo teda dát prostě hlavně většinou kareli do tohá by se to sprůchodilo. No problém je ten, že Evropska uně je nemuže jako jednotka přiliš jednat. Protože Evropska uně je má je nam takové právomocí, jak je jí byli svěřední členskými zeměmi. Zledíská té energetický politiké je patříme zítak z vné zdíloné právomocí. Protože každáčen z káze mě má jiné energetický mixtu znamená. Každáč ten z káze mě má jiné potřeby. Zledíská zedískas z stroju. A tím pádem se nejdá úplatně jedno byšeně nějaký jednotlivý přístup. A z téně tak z Evropska uně je má jednou umezené právomocí zledíská vzareňční politice. To je a vnímáme jako takové pokrytestí, když někdo kritizuje Evropskou unijdzan akce schopnost. A tak především výměl, tak kritikas měřevat právě a týčtenké stati, které se rozvory, že Evropska uně je bude neakce schopna. Ale celá jedno značně, za mě, to čtem je jednou zledíská nějakých impuzů, to nějakým mesičnám na to si teda. Tak ten a mě jedno značně říká, že Evropska unij je býsem minimálně v této oblasti, měla federalizovat. Evropska unij jedym měla mít právomocí jedná tě jako celek. Pro to, že je to pořád 400 milionovítrach, je to 400 milionovítrach, který je bohatí, akám všichníký dovářit. A to lesto je velká vákáva, to lesto je velkáva, kterou Evropska unij může vložit do toho jedaní. To je ten, někdysto, značují jako ten brůselský efekt, některý analitice to můví smývají. Ale to prostě funguje, vech výrig děvíste, takhle takto důležitý, těrkám nechdo chce do dávat. Tak na konestívaše podniki příme, aby prámi na tom trhu byl mohlo funguvat. To znač Evropska unije by si to to měla uvědomí. A zároveň, když vidíme, jak se oslábuje ta transatlantická vásba, která se oslábuje tedy zatímé torycký, uvidíme, jak bude výpal, coba příští rozpočto výrob pro americkou armádu. si se nějakým zvení toto změním, že do nátrám hrozil přeskupením, minimálně přeskupením a jednu amerických jednodek Evropě. Svebá se španionská z Nieměcská směrem do Polská, z nížením stavu. Zmádyž vidíme, jak se mění ta hledinámika, a když vidíme, jak se vlastně ten světoví, že přeskupuje zase na silné hráče, zpojené státí, čína, částějkní růsku, do buduost na možná indije. Tak předstáva, že by na takovém polym mohli fungovat ty státí Evropě umět samostatně, předstáva, že by česká republiká si v jednola nějaké lepší kontrakti, jako samostatní stát spíšené še, jako součást Evropě umět, tak je na prosto iluzorní. Znamená Evropska uměje, pokud chce tady v tom prostředitou, geopojitické jsou preření přežít a fungovat a prosperovat. Tak musí jednat jako jednolity hráč, to je jednozná, jedná značná správat, která růtadistých událos tý dostáváme. To nejenom, to situacitat to kryzého růmuzu, to je vlastně i obecně nepokojnabíský mihoj izrazkopájstvínský konfikt, a káská do víte efekti, toho, jako je čeba migraci a tak dále. To všechno nám říká jednoznáčně Evropska uměje, se musí sem knout a musí jednat jako jednodity akte. A také já se je to teda impulse sohledu na tedy velzi fikaci v energetyce, ale koubě posilat nubespečnostom. To nej roku vruce. Tehli, kdy máte pokud být jednotivia, za mět tedy velifikaci mějí si dohadovat sami, tak bude umět nevinutrně slapší, než by se do toho vloží Evropska, uní já se k nepodivějte se naše roční spotřeba, je přes třiste mlyart kubíku plínu, dovažíme většinu tady toho oběmu, a to znamená, my jsme velice důližitý odběratel. Gdo chce ten nabídněte? Jo to je samotřeně, to bude samotřeně vzmělo jinak. Než tedy příšlači skaripu plikáře kla podivějte se, my se potřebováme se do měliat kubíku roční, kdo chce ten nabídněte. Takže, ale to zase dostáme se k tomu, že někdo musí Evropské uní svěřit tedy ty právomocy. My jsme viděli i během té kryzé v letech 2223, že bylo velice těžké v Vrámci Evropské uně se dohodnout na nějakém z polečném postupu. In vechy výriglí, kdy ráne hrozilo, že vzmě 2022 nebude dostat tak zemního plínu. Tak vlastně byli ty u níní země maksímájí skopní se dohodnout na nějakém velice štědrem stropů na celu zemního plínu. A vlastně se ani nebyli skopný dohodnout na z polečném postupu přináku, jenom v připadě velice nískopoložené ladky nějakých kryzových zasou, a to bylo se tak vůlně nastavené podmínky, že ani v té v těch kryzových měsící. Hvlastně nebyli spuštěny, znamená vlastně nedošlo k nějak žádemu společnému postupu. A to je to je pro mě jako velice vrice warovní signal, že ani v takovu situaci se Evropská uně nejniskopná dohodnout. Ca vedem, nie přijděví zkyvůvžitečná se koukat inení a ké minule obrubné kryzé na reakce na nějaké poučení které z nich plinou. Često se v tom le připadě zmínují tyropné šokéze 70-ich, lec, což se můžem ně, tedy nebyli ani 4 miliardí lidí na světě, neskají přes osumiliar technologických smen na tom byly. Jenak, ale plinou z toho nějaká nějaké trá recepty po na účení z toho dění, které potom nás na devolok, kdy v důstatku těch vysoch chýtce nropy, to tlačilo ina různé výrobce na technologie, byly dí jes dělemenčími auti a tak, ale nebo jesli vatest, nebo nákou měně připominou naukřizí, kterou se zapominá. Žahře ta růzka křizaj je v to vle, jako lepší učitelka. Tak, aby hnebyl úplný pěsemista, to můle viznistě předhozí odpůvědí, tak na konestoždický nějak zvládneme. Umíme se přispušit, protože, káme zájkoucet. I ta přesně tak, je to na konacitově, křizé ekonomická, než křizé do dávek. Srovnamen, křizé v 70. Tak ten ropníšak 73, to byla energetická křizé, křizé realně nebyl, nebyl ta surovina. Když se podíváme na to, čemu měsíkáme energetická křizé po růzkej invazí, tak to byla ekonomická křizé počité suroviny byly, jako rád byly dráhe. A takové poučení, s toho je, že my jsme s chopní těch křizových otázkách za pnoud a přispuš obice. Měli jsme, že německo, které dlouho planovalo, že budeme jít elénží terminali na importská, páninozenů jít pínu, tak dlouho se planovali, a porácní nehybalo na jednou bějem 10.000 německo bylo s chopno zapojiť 2, s nad to konce 3 elénží terminali. Dístě s toho bude také planov podobné po naučeně, jako stěch křizíkěch 70. kde se vlastně třeba zpane statis, bavili ropy v výrobě elektrické energie, byl hupeně vytlačená. Došlo květší efektivitě, tamenší auta těrá zde zmínělá, co je za přáslo americkým autonoblovým brůmysem na drou ustanom. Uřčíte to bude po vzbuzení pro obnovitelné zdroje, protože jakoj se mřikal, a požác me závěsí na fosilních paliwech, požác me závěsí na dovozu fosilních paliwech ze zemi, které jsou nestabilní nebo neprávatráské, a to v připadětích obnovitelných zdrojů je eliminováno. I přivědomí toho, že můžeme dovářit za z jiných autoritázkých zemi zčini, ale je to jiný týb závislský. V připaděté ropě plínů je to závislost kontinuální, požá táropatenu musí těc, věš to v připadětěch zdrojů, které potřebujem pro výrobů baterii, fotovol, tajky, turbina, tak dale, tak je to jednorázová závislost. To znamená, já si myslím, že to bude nějaké posbuzení za seprovat. Diversifikaci, ale právě trozvojí tých obnovitelných zdrojů přestože, jak jsem říkal, zetoríc výhradou, tak i díky robustnější výrobě z obnovitelných zdrojů, tak třeba i nějaké přelůšení dada věk plínů na Europu můžeme dměnčí vliv neši než mělo minuosti. Zavěrem, nějně so co, ve veřeně nebate postrádate, tak myslím tu debatů o váce výránu, a té sovy sejcí kredzi s hormu zkým průlevem. Něco se se szečeba opomí. Já, když se položím seba do té české debaty, tak vně příde, že moc často se necháme u nášet takovím tím děním pravozem, a nej jsme schopní si odstobíte podívacená ten šěří kontext. To znamená, budeme se tady dní možná měsíce, když se nebo vidí, o tom, způsobem zastropovat se nupalif, jesli zastropovat a takhle. Jesli by vlastně nebylo lepší se vrátit, se msli šeje, to mě o kamori, jesli by nebylo lepší se vrátit, kde vozuropi z Ruska, což úplně ignoruje, jak geopolitickou ekonomickou realitu, toho kolik stoy Ruska, a takhle tohle se ráčili byl poušitari, když to zjemný nesmyso. A vlastně nám tak, jak nám, unikrata čína, že jsme se na jedno jedného neprobudili, je na proston kličový neopominutejny aktére, v technologých a v technosověná, které budeme podřebovat. Protože energetická transíc se se stanem. Fosilní palívasou konečná, to znamená jednogadné dojde, neobudl tak drá, že je prostě přestane me používat. To není otázka, jesli se nám energetická transících by nebo ne. To je nám otázka, teh rychlostky toho přesunit, to znamená to se stané. A my jsme prostě zaspalí, protože jsme se tady zabívali neakim dyním provozovím, a nejsme skopní strategický omýšte, to znamená, jesli mi je coch hříbi v té veřej nedebatě. Také to skutešně jak je strategické planováň. Toho, co bychom mě lidiac z dlouho do pehoch lediska, jak se na to připravit. A nejjérom se nechat prostě u nášet tím, jaka je zrna situace neskad 13. do dna, jaka byš to nášte vataká. Uponě na závěr, že si mi připoměno to rusko, tak to je také betrostát, který vynětšem mordčitě zaspal, které toho doprzechodu, která čistí zdrý energie, ale v téte stohoradě mezi vítě zení, kakoho stohových hází dobře spojné státy, které zárovej teda se snaží dňák do sáhnu dmíru na ukrajně. Tak musíli udělat kroky, které na opak přísipou miliardy a miliardy dolaru. Do toho dle konfliktu. Myslíte, že to úplně uteklo ve všinku, to může skrátka to by eskalovalo, no v perskem zále vůrdu témíry, že to už musíli pustit zrukov, nebo, že. nejak se v bude smívat, to dole to punutí mezi v Mosku a Vosinknem, kdy se dojeme, jak donal Trump prostě vůčit v leti mrypokinový, jako le občas řekné, žeho štve, tak vlastně pořádho bery takového korovného, hráče za tím, co volodyme razolenskeho, okopáva, trochu, a teď vidíme, že vlastně ve výsledku to pomáhá rúsku. Také si k tomu už tímá tě nějaký závréšní komentář. To ten nedostotek strategicické opánování a vidíme připelně Trumpový administrativý tam spoustatakového, takové snagy vlastně adhok, využit situace, což se může za sekratku době, vypláce, dlouho době prostě unika. No nebdímáte to je v pozovkách, jako zlovůle, že by to prostě. Takle, já si předeším, myslím, že donal Trumpový ukraj na úplně jedno. Je mů na ukrajně vůbec nezáleží ani v najmenším, ani na zelenském, ani na ukrajně nánikom. Ono, že které z toho budou pro Amerikovu. Ono, ono chce předeším ukrajno věřešit, protože to slybě, protože kímuže zamávat, podobně jako čemberline, mávat, kím papírem, mírem pro naší dobů. Nevěřeš je vůbec nic. Tak, ono chce přídomu a svým vojčům vzáč dobie, kdy jeho, kdy vlastně jeho podporají pod hlubokou, pod 30% do vôrobě. Tak, vlastně chcím za mám, a vlastně ho toho, toho štvé. Toho, že to pomáha růzku, tak, to je nějaká aktuální věc, strědně dobá věc. znamená pomůže tu rusku překlenou od nějaké krytické období na syrujcích měsícu let, když kutějkní žbě jinak ta ekonomi ka nabírála vodů. A do toho pardonoště pro kontekstu rusku oště spravorajské pomáha Iranu, jak se ukazuje v řadě sprav, takže to je ukoně. To je neprzid pravpivé, ale pokud se pokud se bajná o te ekonomice, o tom dlouhodobém, vyhledu a rusku jako Petrostá, tu je ktsd. minuval. Tak to je pořád pradat, to znamená z toho dlouhode bevlediska rusku, kdy učitě chcielo a chce, aby jsme u těch fosilních palívconej ideele zůstali. Rusko je si byl skoploně, co udělat tak vlastně byl skoplon minulik, ale tak budovat nějaký finanční poštálaž, ale zlediska struktury se ta ekonomika nemějí. Ta ekonomika je stále vyrazně zavysa na exportu, suraví niskou přidenou hodnotou. To znamená pořád platitari toto, ale samodřejmě. Tásou časná situace, jak jsem říká to zvyšen těch cen, těch palívorsku pomáha tak, sténě tak, jak mům pomáhalo v roce 2022, kdy po té invazivasnětace na věli klake 120 dolerům zabáryl. A rusko idíky těn tomu akumulovaném kapitalu z předhozích let, piloschopno odprůžit dopadit jech sankci a šněkám hluboku do roku 2024. To znamená ani tak ekonomika nítis potřebitr a to doma necítili. A rusko ekonomika byla skoplana papiře vykazovat irust. To znamená samodřejmě, ale ty vysoké ceny ropy rusko pomáhali, ale je to zase nějaké překennovací obdový, že necme pak viděli 24 gazprom se propada do červených čísel rusky rozpočetná problémia. To znamená to můžit to je nějaká spíjstření do býeffek, ale tím nepocníme to, že to je důježdé, protože ty časové osi jsou rozdíjone pro vůzkopro ukraínu. Pro vůzkopřeknuti v řeklímě kolikámě sítzu jednohod voulet, je jedná běc, ale pro ukraínu to může byt otázka byt i a nebít. Do dělává prborník na geopoletiku i energetickou bezpečnost z fakulti socialních studíji maserekové v vrzdy Martíny Rúšek. Já vám oskrádě kův za vás čas, že ste rochodní tothema diskutovat vše rokych sověslostech. Čí za pozvání. Díky, díky, že by netepo zornost respectu naším článku mych audioverzími podkáztů, jako je právě caitkájstem, znikaliby bez vaší podporitak, s jej přetlácej tátí těji kréspekt. Na slišenom se těžší iště pát se dláček. [MUZYKA]