Forbes Byznys #314 - Doktor s 393 tisíci fanoušky. Jak Marek Dvořák vydělá na sítích měsíční plat za 15 sekund?
45m 23s
V rozhovoru lékař a záchranář Marek Dvořák popisuje svou náročnou práci na pozemní i letecké záchranné službě, kde se často setkává s kritickými situacemi, ale zároveň zažívá dny, kdy se téměř nic neděje. Sdílí osobní zkušenost s dopravní nehodou, která mu ukázala důležitost klidné a profesionální komunikace s pacienty v šoku. Kromě záchranky pracuje na urgentním příjmu, podílí se na virtuální klinice, jež umožňuje online konzultace a šetří kapacity pohotovostí, a spravuje úspěšný instagramový účet s 300 000 sledujícími. Kritizuje nízkou efektivitu státního zdravotnictví, zejména administrativní zátěž, a naopak oceňuje efektivitu soukromých klinik a zahraničních modelů. Ohledně Instagramu zdůrazňuje, že pro něj není prioritou, pečlivě vybírá komerční spolupráce (např. odmítá alkohol) a finance z něj považuje za příjemný, ale ne nezbytný bonus. Celkově hodnotí svou práci jako smysluplnou, přičemž záchranářství zůstává jeho hlavním povoláním.
[MUZYKA] Dobrý den postoucháte Forbes Business Podcast a já jsem Kristín Atmejowa. Dnes tu pro tím nesedí. Člověk, který úplně běžně drží v svychrukovlických životy, to je to lejkašná zachrance a tak hvězná Instagramu, Marak Dvorak, Marku, ahoj. Ahoj, děkuje za pozvájí. Marku podme možná na zacátku vysvětlit pročmy dva si tykáme. My se znamená si tři roky, a takhle díme z polu strávěli 36 hodin, jsem to tady to počitala a u tebe veslužbě vrácí králové kvili reportáží. Na zachrance, a upríjíme, ja se jsem lořímě pomotů, že ste uměbyli, ale už se nepomotuju ty vězdy, jaký to bylo brat tebe. Prometo bylo zažitek, který jás, která pamotuju, a vůd se hořčitěčče pamatovanou dělé. My jsme z polu strávěli jeden denná pozemní zachrance vrácí, a potom další službů na leteckej zachrance taký vrácí. Já se tam to záměrně, že nám se děj v dětské to, že když máme někoho, kdo s námí díla reportáž, tak my už ten denn večer nevíme, co se v tý službědělo a většinou těnovyná, že se to pamatují celý život. Ale také se děje to, že se nidzají mohého ten denn skoro neděj. Tak se mradže se usmíváš i přestoží už ty jen a kádoba nebo možná právě proto, že to vtubi nezanech ložádný škaredí z půminky. Půminky to škaredíme mě, že já dní nezanech halo, možná je to proto, že na te leteckej zachrance se celý dělá vůbec ně. Tak někdy bylo. Mí máme 80-50 000 letů ročně a což znamená víc než dvádeně, ale fakt, že přídeně je gronastáš, nebo někdo hodně zvída, výdebo máme kolegizolské služběk tříznám jelý taj, tak se dost často stané, že te právě ten denn, kdy vůbec nevoletíme. O najtovlastně asi dobrá sprava, že se nic nestalo. Jim se pak docela u nevení potí službě. Jako nejčerstvější dů ze služběk, kdy se utřáči 4-5 zletů a prostě takovu uteče. Jim se prostě věcují čeni, na to, že pomáha meredem, který jsou v kredickim stavu, a držíme jim ty se řekla život v rukách, ale často držíme in jaký v rukách. A to nás prostě kobavi, jakole v to zní možná trošku zvrát se ně, ale to službá ti uteče a děláš to poročitám se, že na co se věcují čena, takže spíšte učíká, když se lita. Nej se z toho potom u navení, protože to tělo porádeš tě jediná nějaké vůně adrenaliny, nebo. A nesynem myslím, já jsem schopnej, a ty jsem se pořídil ho děnky, který monitorou moje vytální funkce, a já jsem fakt schopnej jako plnohodnotně v týslužbě usnout, kdy se nic nedě, a o pravdu jako padám hned kada toho hlubokýho spánku, a mám upájklidnou tepov frekvence, takže já se nepřídu nějakéko vybyčovanej tím adrenalinem. A myslím, že kdybych bylo posodních 15, kdež to už už bude být čovaný, adrenaliny nem tak by se to je stěho podepsalov na nějakých mych chorobách, to zatím naštěstí, které zaklepala, ale je to nemá trádi. A zatím naštěstí nikdy neprojevlo. Neto tak my nemajme radi, kdy se nám tady klapé, protože to pak posluchatže růší. Co tě ještě teho děnky ukázali? Takou kozumy různý jako větři, ja jsem jd nějakou dbu, pohodně používal, pak jsem si pořídila takový jako, že ho děnky který jsou spíš pérk, příšli mi jako takový dobrý symbol, pak jsem se si vrátil. Teď mám tady vům hrátu, nevím jadějte, na to zrmaneně kdo prošnosí ho děnky. A jedny mám nevnitřní strěně zápěstí, aby to vypadále, že mám takový jako nára, aby vlastně vypadále, že mům nejblázen se dvěma, ho děnká máme zakrytí pod rukávem. Ale město moc libi, monitoritě to sreční funkci, dechou frekvenci, klerou, tepov frekvenci, spánek, saturací kislikem, teplotů, bekonce tečka posední, sůjně jaký studen, a to, že to byra umědně řitkravní tlak. A tak já jsem takový jako medi krugi, ktoré v tomhle tak jsem si říkáv, že to na sebe chci zaspojáky době věskoušet, kam se to posunul, ale to super. Já jsem sebe tala na to, co tě ukázali, protože jsem chcel na vázat, jesli tě trováň co překvapilo, na těch tůjí tělesných funkcích. Snat, a něná, za tím, a tož kutuším, že budu v dekonditci, protože tomu roku 23, desám to používá, tak jsem, že moje fizická konditce se spostupujícím, jakém drchů zhoršila, ale inak do calo dobrý. Týmáš čerstvě svojí vlastní skušenost se za hrankou, ale z druhe strany. To jsem by ty hodinky pravě pokoušili za vlát pomod, mimo je na jete hodinky, a je telefon, je moje auto, všichni jasnou do pravní nehodu, takovu poměrně ošklivě vypadá itcíla naště stí, že se nikomu vlastně paraktický nic nestalo. Je to to štěná z ní až tyhle porát vypadám, jak když jsem prošel skartováčkov, z druhku podřeny. No z tolo se to, že jsem dělali říckou, hýbu v takově hodní vynašit, si za tajce na mokrý selnět, jsem to rošičku přel přes čáru, ten cel na proti takt taky přel přes čáru, podkájeme se vprostřed. Naštěstí to vyšel takže v pradů jsme z těch aut, a na koniec vystu pely a to záhrangat tam bylo v podstatejeno maku preventivně naštěstí autosovoberujeno vodpistr. Takže za mě jako skvěla skušenost, když to vezmu takhle, protože opraboval to můžu můli takže se nikomunis nestalo takže faktovní mám jako super skušenost, že jim je v krásní době. Děstí stane nehoda autoti samo převvila pomod do tý době než sešchopnání, jakov vůbec zpamotovac, tak se tebou nebo už na tebemlu výoperatorci, si jí ręky rykáci bude vkuduš, jechno to dobro vředu podné a takhle. Já jsem v tom autě nebyl, ale ono mě přes tomlu vele jsem vystoupostov, takže jsem se poděl a tohodrů jeho říče. Ale dísem se tam vrátil tak pravě ten člověk stetí snoválenky mluvou takym kliudnícím hlasem, že vidíme všich polohu výmek, desté přijede pomod. A takový fakt nido aše kodou jeho, že takhle hezké souvás nikdo stará, že nejsem tak v tnim světě, jak se často prezentuje. A tak, když tam předouty hlasiči za hranka policajti tak fakt, jak vydíš, jak ti tam jako hjedou pomosti. Já jsem byl byl upejher dýv tuch, když tam hlasiči v téhle má, a to za hranka prostě, když tam jako zjevěry. A začet dělá to co já by jež nedělám, ale vidím to stí druhý strany, tak jsem se říkal, tak to fakt funguje, tak je vuprdu krásný, že někdo tě takhle jako přijede pomost. A vlastně tu závažnosti nehodesem se uvědomil až dend pod tom, já jsem šlo druhé dno má je do práce už. A jdě jsme vlastně k úplně stejný nehodě, stejný princí, stejný mechanizmů spodobný rychloz ti jednom ten člověk Bohužel měl horsí, autoně jsem něl ja, a honto ne přijdel. Já jsem stříkal, tyho takto za sné byla taková srambási a fakt jako můžná mi něco říkážujíš nehotrchů zpomolit. Já jsem vyděla fotky, vyparou to opravdu hrůzostrašně což teda potvřzvě, ta smutná skušenost z toho dne potom a měl si strach? Čoče, a si ani ne, měl jsem strach pak třiva za vlad domu, že předpunocí vláte domu, to už něco jako, když už vřichni spěj, že na to vzala, až kám prasně neboj se mluvím z té bou, jenom bych potřeba by sprůmě přijela. Co se stalo? No, jas takov jako drobnější nehodu, ale auto je nepojizní, a há doblí takájdu, a pak můjí čo kápršel, ale vyděš v jatou, tak se tam jako rozpakala, můzakují jako vzlíbu býnu. Ale jako strach vlastně se měl hlavně odhočověká v tom druhým autě, protože to jsem sříkal tyo takto byl, prošvěch, zajíměl já jsem tom autu příšel, a tam tečověk nezsidí on asi do neřídíče. Vyži, že upej jako klásický jsem zabnul ty svý doktorský skůšenast, káříkal jsem přinotek toho někde vystrřilo, to budu hlada v polej někde. A onho teď dom přesadilo. On nejspěšně byl připoultané, a přesadilo to na seradlo z pohéstce, takže vlastně všichno doblí nakonec. - Je to cena skůšenast? Vyděto ste druhé strany? - Učíte, to jako tím, že se nic nestalo zazopakou to na posled, a tak je to jako nesmírně draho cena a skůšenost. Učíte, že jsem vždyč kuli 20. lehé, to neměl jsem nikdy jako dopravní nehodu. Takže nemysím si a mám nulovéj stav v budu, takže faktsy nemysím, že bych jako vždyl nějak špatně nebo ryzykové, nebo něco by váděl. Ale i přesto prostě stalo se stalo, a věto nějaký jako zdvěžený prest, že poráce dá ta prevence a ta bezpečnost někam posvůva, a je zditřá o potrně ještě. - Odnesl si z toho něco do té další práce, že by si zreko, tak můžu na toho budu dělat rošku jinak? - Dopráce a syné, tam jsem se potvrdil, že opravdu je strachšně důložití se chcem lidem chodesky, že jsou jakové špatný situacej, že opravdu se pamatdu i a to a vidím, že zamnou hudí depatření poděkovat, takově tam to vyprávě, že by si pamatují slovo od slova, co jsme měm řekli přesně každou v téřinu si pamatou z toho. A o to důležití si se říkám, že je, že můžu mít sebeho šíden, můžu bejdla do vej naštva najhádat se někde s někým prostě, nevím, že mě co bolet, ale ty lidí, ktké kterém přijedu neopředitem, tak to neštějí pozná, tam musí tam vidět toho profiká, kterým fakt de pomoc a je fokusvanej jenom na ten jejich příbej v tohvíle. Takže to je to lehli skušenost pro mě, a druhá jesem bol strávšně rád, že jsem byl připoultanej, že jsem se fakt jako plně věnová ří, že jsem ne držil vrůce mobil, a tak jako jen, že jsem nebo opěl, já jsem vždy, nebo opěl, já jsem vždy, nebo opěl, tak to se jako ně netika, ale byl jsem rád, že jsem neújál nic jako extráš patně, tak nebych v té situatřil mobil vrůc, a na dady bože byl.
by se tomu čo je koniec ostalo, tak byš to nikdy neodpustil. Že spíš toho, ale jako zasé osobní skušenost. Ty si předchvíli, když si tu skušenost popisoval, říkal, že to byl takový sdvížený prezdy, že by zmiouzpumaly, tak si nejenom násil něci si to myslou. Učíte, tak jsi toho nakláram poměrně dost, a děti rostou, když jsem děti říkal před těmi 3 miletej. Ale zasého, od týdy by se mět jsou dělně, a nějakých prací jsem nechal, jsem se ty prosy bez těžení, a mě my to celá fajn, ale ště v footami prosto rníkde ubírat. No a pojďte můžnáte, pro naše posluchače zhrnout, co jsou prote betetit, těžení prac. Nějde. Byte rybůli me dvěhodiny. Ne, všich byš nikogo neurazil. Z tých svých zaměst na materů. No tak porřád si myslím, že jako, já se v footcí tím nejvíce jako doktorno záhrance. Paksem doktorno urgentů, no pak my spadlině a ký další veci do klíná, o který se trošku starám. Co je nějaký klínik po práze, v okrňáká virtua niklinika a tak dále. A pak my trošku spadnu do klíná ten instagram. Tak to jsou jaký hlavní, když to takhle výmenu, taký hlavní prac. Tvůj den má, kolik ho jin. No neznesi se snažím si to menedžo, tak a by to šlo a kostí, a to proč že, a teďřá jako velká inspiracest, je nejaký, kde se hodně hren o efektivitu. A teďřá si a nechci nikohon na dává, a nebo nějak hánit jako veřejní zdravotníc tví. Ale tam je trova velký prostor, prosto efektivnění z myslím. Ale tím, že tam je dost prostředku učasto a blesně je podsacitěm vedoucím trošičku jednoklých co stoji, jak se to dělá. Tak to nemusí dělat až tak efektivně jako to musí dělat soukromáklý nik. A tam je trova vidět, že opravdu. nebo když to řeknují, jak můjka má rád dělá primaře v němečku, kde se snaží to dělat efektivně. A tý administrativě co on dělá, tak má opravdu jako zlomovím nož tvítoho, co děláme mi. A když se děmno urgentu, tak opravdu z čistým svěromým, že knůže 390% času se věnů zdravodnický dokumentac. A 10% to je ale úplně šilé. To je vám ale, že k nekáždej doktor. Tak to prostě se mím včechách normalně, že doktor hlavně zapisuje to, na tom pacientový vidí a všechno musí byť neprůstrzelně papírové udělani. A ten můjka možcou dělat o primaře v němečku, tak to je do díktofonu, nějaký ty větře, přepíším mu to sekretáška, protože jako tam postupilogikou doktorzka a práce před se strášně draha a na to, by někdo psa v dopočíte, če před se nepotřeboje jako šestlet medicíny dalších petledu a testocé, pokěšně jako upraksy. Takže to fakt můžit dělat někdo věnoj. A to třeba vidím na těch jsou krůmých klínikách, že tam se snažit odělat válno efektivně a to, co tam odbaví jeden doktor zaden, tak by v některých státních zdravnických zářízeních dělou šis doktoru tejden. Co ta virtualní klínika? Virtualní klínika Supert, to jsem si mě je velká jako hudba budoucnosti, v některých parametrech tohodnictví. Ty ce nám podářilo zaistit kromně toho, že pro nějaký komedční pojščovní děláme service, tak děláme service pro celí extravelán znojem znojma. A tam, vlastně, lidi můžu přít na pohotovoz tě jakože virtualně a dokážeme im odbavitých zdravotní problémy v podsaťě, že nemusí přít na to pohotovoz tfysický. Typecké, nevím mám palení, přímočení, nevám to oho rečku, prostě běžná nekompliková na infekcím očvých cest, nebo nějaký bolestí v krku vírozí před pyschronický medikat se kožní problémy, třeba, tam sečí posadfotka, skrátka vět si, který máme ztenu májno to pohotovoz, třeba, ale tak veledou odbavit online a nemusí, tím začížit ten system, ovovlásně to vyřešit efektivně nemu objedná, a je kářej objedná, nejaký termin, vystaví nějakých dokumentů to všechno dovělat online na tildi tam vůbec nemusí, a do csa sám to darí. Takže ten pacient je v realnem čas v kontaktu z doktorem, popišemu své problémy, může třeba zapojit in nějaký videochovou. Žesně tak. Můžeme ukázat ty data za svých hytrýhodinek. Przezně tak, tak to je. On se tam sám říme si nějaký identifikvat, následuje hovorst nějakým kodná torem, nebo si můžeme četovat, nebo videotal, telefonu a té jedno. Co se už zdravotník, ten nějakým susem předžvíká ty data, a na serveru je to tomu doktorový, to je přesně o té efektivě, tak to je se mlovil. A už co ho zniklání nějaký dojem, tým doktor se sám říme, že na cokoliv duptát došetřed nechatře postat nějaký doši záznám i podívat se dolekova, záznám o tak dal, by uží to dokumenta, ciktrel o tom patřentové máme, no opak poskidnén já ke řešení, nebo nějaké doporučení, nebo napíšet ten recept, nebo ce je potřeba. Takhle dokážeme užšetřit 30% na všech v pohotovosti. Což jakože, že je si ti zanost tam příle 100 lign. Bo 70, ten doktor na tý pohotovosti ho dějpoznal. Tak lýnika je pak virtuální, i protoho doktor, děláš to zhomu? Nie, nie. Tak já, kodná to, že patřen si ti úsebe doma, a můž byj taký úsebe doma. Ok. Ten Instagram to už neskane nikoníček. Régularní biznis, nebo pročlověka, který by nebyl doktorem na zachrance a na origentu by to z celájstě regulerní biznis byl, kvalitna máš tedy sledujících. 300.000. To ještě glotřesně. No zromane, skázam se na to dílo. Ja také. Ja si dokonce pomatují, že když mese viděli před těmi trzemy, ale ty. Si pomatují, když měl sledujících, ale nepomato se přesně, kdy to bylo. A to je a nemům kliksem? Bylo to, asi 100.90.000, když jsme dělali tu reportáš, když když ten časopi zvyšel tak už to bylo přes 200. To bylo, či když to můčasopisou. Na rozhodním. Když už bylo to číslá stáncí, tak pak na jednu bylo 300. Przeznějem, přesnějem. No je tako na to jako skáč, ten naruž se kontynualní. Což mě těší, a vlastně trošíčko dofám, že to je znamka to, že to lidi baví, že to dělám dobro, čestože už jsem z toho trošku únavenej. Co ty na tom únavuje? To kdy to fu time job, jako, když se vlastně nemůžeš zídovolano, veště navíc, to a porad se jako varmi podobný do tazy. A navíc jako kontynuálně na růstající, tak jak když káždy dem příde 70.000 m, a ty je máš jako odbou. To je moc nejdeno. Abo nějakou dobu to des tíhat, ale pak už to tolik dnejde. No já jsem tělařit, že tohle je má malé, ale nezahraněl k tomu ty životy tak. No a to je pravě nechci, a jako, když bych tě teď měl říct, jako čeho bych nechal rací, tak neváham ani pův teřiny. Prosti rozhodně bych se nechal svojí doktoršku práci, a instače, když bych se musel by bude tím, tak jak se musel by bude tím, tak jako rozhodně to bude tak. Tak tomu je přistupu, ténia, kávec, teda nejak začšla má jaký pick, a nej spíš se se nějak skončí. Tak to bude, a vlastně jako, já jsem rád, že to někomu pomohlou, já jsem rád, že mě to trošku pomohlou, ale rozhodně na to, jak on nějak zaásedně nelepím. Aba výtě to ještě? Jo, to je si jo. Tak jako, tedy jsou fajn, je to spůjštup příle, že to stí dači tě nějaké interakci, dači to nový možnosti, znamosti, zasidí to přesně něco nový oděžovota, a to říte někdo nabíš, že jsme fak jako pomohlné, bože jsme úplně rálny jako zachráně oživodné, bo někoho, nebo že matka věděl, a co má děl, a že byjí nekou jako opravdu nevěděl, tak to je upej super. Podme jsme žnap podívat na to býzny jsou stránku, na Instagramu, protože pro tobe to býzny si, a ty tam regulerně vidělá váž peníze na spolu práci. Ještě na něčem? Mám ten přepacení opřahat, a tam o cledíneň, z aký vopravu skální. Takže ty spolu práci, jak to koncipoje, že k se vybíraš z kým děláž díl? Musímy to se nějak tož kudu toho opsahu, nebo to musí nějaké charitotivní potek, které jako funguje, a než se by toho bylo moc. A ty už se vybíram, že se dívám na typor bým, kět se ten zadavat alma, a dělám to je nom byřme to příderé, a nepríbí, demit úplně bol bý. Nejsem z tím, až tak v komfortu, aby tam bylo jednok jedný příklasycký příspé, jako rezus reklama. To mi příde, že teho opíje, že to je, to je, jako nemoho funguvat. Souvět si, který bych jako níkdy neudělal, na který bych reklama níkdy nedělat nebudu. Na co třeba? Na alkohol. Udčíte ne, a se bych nejprobám z tabákojímový rok, konec už na taní už nejde. No a na něco, s čím, jako obslulně nesovním, nebo nesohla se nebo se myslím, že to je bolo. A pak ty týmám opravdu tak, že, a se se je tohjem, tím, že nejsem influencer, jako takovaj, že opravdu, ja to nepotřeboje, to pro mě jsem zreně přijemnej přivíděle, ale jako když to nebude, jak to nebude. A je mě to úplně jedno, a ten zadavat al bohu žel, to často jako vidí, a že já jako im nedavá moc prostor na nějaký vědnávání, prostě chcěš nechcěš, a řadu z nich rovnou odmítnu. I když my napíšu, chcíle by jsme tohle toho, jesme taková značka, já se ani nepotřeba,
Kdybym me za to dalé rolu napíšu, nezlopte se prostě nejdečka už je plno. A to teď dělám, v 90-ty dividě v pracentách případů, že napíšu prometálu, už je tam toho moce už tyčka nechci dělá daš tírekám na něco na co kule vlastně. Takže v tomu máme kovolky štěstí. A pak za se je to o tom, že vám do cádbrou je na vatsípozyci, že si můžužíc cenu, kterou trásem líbínu. A jaka sklíbi? To záleží. Tak mám nějaké lohdo bez plůpráce, tím si můži jsem vás na inbečenli vosti, a kolik za to je hole to dost. Ale tak. Ja jsem to někde říkálo dostal jsem pak strášnou býdu, za to, že doktor na záhrant se se zaměsíc vidila, a to elektrům influencer za 15-tyřinový storíčko a což byl hřil je pravda. Jo jsou firmy, který opravdu jsou ochotný zárielsko a sadů storíč zapatit 4500 kronů a nemáj z tím problém. Což še kovájn? Což je fajn, własně. Jo, proto vejo, to je super. No. Co si za to kupujš? Tuž tůž kupodřádný ho dynky. No. Takož na podměříc jaký jsou. Což co mům za ho dynky? Já jsem si věl a rozsou jsou apéčka. Te dobrý, to je dobrá značka, to nebo rozvět, kdo víc jsou apéčka takvý a malo kdo to jako. Prostě pozná to ta sprána cílovka. Co proto ve tyhle statusový větři, tyhle status simboli dvůližitý? Tohle byli jeden, nebo vlastně první jsem si kupil rolechský klasický a to jsem si kupal z tím, že se to kupu jako simbotoho úspěchu nějakýho ale hlavně a to jsem říkalý v tom obchodě, že to vlastně nekupu, so by ale že bru 3.2.3.2.2. ta pakéram synovy. To je to si musíš porítit patekvili. Ne, tohle zaheslo. Jo, tak já musíš těch, kdeže ho stávno doho neurazuj. Ale to my přišlo tak jako hodně simbolický, že fakty jsem jako kupuval prostě tomu macěový a prostě v týfázy, kdy jsem dospěl do toho, že jako otec svý mu synový, až z coho bude mít rozum dám prostě tytles tyho děnky. Což my příde jako fajn do tečka. No ale jinak statu jsou jí věc nej, a jsem si myslím, že jako opravdu žiu úplně stejně jako bych žílo, kdyby je nebyl ten instagram a zase jako s obrovským lespektem jsem rádžené musím řeště nějaký věci, jako že když jí bolo v kifopchodě je nebo nevím takvý jako nesmyslí, co někty díli tě bůhu žel, že sít musí, ale jinak jako nejezdímé nějaké, nebo prostě nevyužívám to nějaké. My jsme si, že to nám děnej vydět, že bych nějakéko se to polovpěně, zhřešelně netopím, som zřejmě to, jako zesbyblo pošitili do glařícst, ale žiu prostě porad stejně. Staraš se o ten instagram což jako jsme rekli je slušně rozjet jej býzné s ánou mašnáku agenturu? Já jsem jednou agenturu měl, a vlastně to nikomu moc nevyhovalo, protože oni měle pocidře, že to je tak specificí to tější, že to není taký to klasický influencerství, že opravdu trá ity dotazit, co tam chodějí, tak jsou tak specificí, že oni to nezládali meneťuvat. Nebo typu, že da vkina mě nareklamu, a takže vlastně z toho oběstrany měle do cámr, že jsme se dohodli, že se to asi dalá račí budu dělacám, a že to byl vlastně byl najlepší pro všechni. Przez to, že mě to jatopoje, že to také za cenou skušenost, a oni tohle prostě nastavení trošíčku inák, a to se nalí nejde zlobit, jakože když budu hovězdania, aký realitišou, tak samozřím je budu mít to publikou mýní, a budde z toho stí trošku lípška tůlkovat než toho vec to což čechách nemá, až tak nebo nemělo, až tak obdobejablotov chvóvlastov poštěvo právou úplně inák. To jako zdravotnický indůlencestý. Teďka už se toho víc, a už se na to asiledině akým spusom zvěknovat, a to zvěknovat, že to začneho také jako standardizovanie. Posunul se stejně jak za ty to jsou tuším 4-re okéco máš na Instagramu opravdu, ten úspěch, dopad, ty velký čísla těch foli, tak posunul se znikám ty na té svojí cestě. Ja tom zes fakt nepríkláram takový viznom, jako pořád to jsou strášně mali čísla, jako v celo světou něřítku, nebo tak, jako vidím to třeba na těch vězde, nebo na ulycí, nebo když těkám přídem, že třeba mě někdo pozná, ale mihko já se fakt neprídu jako celé bryt, ale to vůbec ne. Je to prostě skušenost, tak nějak se v tom pohybojš tak testy nějakou dždáž doktorá, džážo už 10 let tak takově, už tě věko miní věcí překvapí a nějak s tím, jako dokáže zaházet. Je dobrý, že pořád to organitní medicijena na bízí nějaký temata, ale třeba už se posunul i v těch tematách, protože mě příde, že už se mohodně věcí jako řeklo, co se třeba první pomocy, te pořád jako porobna. Ale zastel, lidíme je docela kratku, pomějí na tom insta gramu, takže i kdybych tam teď kradal, stajnově, co jsem tam do předrokem, tak to zase některý lidí, lidí za újmé a soujtom některí noví lidí, ale vně se to vnímá, něch lidí a to co vlastně chci její strášně rychle mění, proto te rozně vlastně češky jako studovat, si myslím, protože ty něco vysturuje, šilé ještěno študu studuje, tak už té vlastně všechnojí na kamatu, po nění pravy, dlada ninstagram, to mění ty dost se vět. Ty dost se hý, co funguje, co nefunguje, tak se vfakní, brutálně rychle, a ja ani samly jsem schopný predikovat, je si to tem, který teď každohně tka zverejním, tak je se třeba, zainy mat nebo ne, a fakt se tochová opéne vysprytatelně, že občozdám něco co přijdu pábu mbastický, a vlastně třeba, tak nezainy má, a hýnditám tam jako uponou kravinu, teď jsem dával, a si nevím tři tědné spátky jsem dával, jedno vidou, jak vy strili Airbag, voudě. A to má kde než kůla si 9.8 milionů zlednutí, si proště to jako tohle taková blubl, takže chvá se to trošku, jak on je vyspětatelně. Můžná, na rozdílo tebe ve většiná, čeho nevěděla vystrili tebe s auta? Já sně, no já sně na tohápo, no já jsem to pak tedy, po tom, co jsem to dále, jakože tu nejsej můlací, ale na tom modelů tak se mě to stalo, osobě. To jsem bohu žel nejatečil, neboho spíš bohu dík. Tej, na tom instagramu, děláš právě i o světů v první pomoci, kdy vzněříc jednu vět, zcobím měl každíče, kvědět, o první pomoci, teď má štarii šanci našemu publiku. První pomoci nejde oblížit, pokud se ten někomo oblížit, tak mů nepozkětně te první pomoci vychili, kdy to potřebuje. Co si všichni myslím, byl byl by o první pomoci? No to, a se bude víc, ale nevšichni, že jsem zředit tak už tředali, který už jako tuší. Myslím, že sež to je složitý, no to složitý, na níto, co chceme mi poledek tak fakt, jako fakt na ní složitý nebo třeš, to mů nít se jako vlastně ekstraza asedního, a samozřejmě ty možnosti, jak poskidnod první v onc hlíhruků jsou strášně o mezmi. A jak, když bych tečka měl poskidnod první pomoci hlíhrukou? Tak bym je to asi jako trošku frustroulo, protože jsem jsme řezi, čka nejtím, že vám za sebu za zadit ten byba v nej vrtuvník, a mno tam kolegu, kterýme je kruce, mno nevšechnila, kih třebu je chcí vtruvní, jakový meco z tím, čo je chcíme udělat. A je to jako jednoduší než opravdu zastojet udopravní nehoda, a mítám fakty hlíhruce, to je jako velmi těžky, a proto to itřa, když někoho učím první pomoztek to o mezu nejaký jako štěři základní do vědnosti, aby se to značového skopný osvěd, za pamotovat, aby opravdu na bihodu i můžete jako vám pořadní pořadní jednoduchí, co po něm chceme. A vopravdu, když něko můžete pomoztak, zavajte záhranku a nechte si poradit. Te tak jako základní, když bych někoho naučit první pomoze, zadev třin, takže kno toho lec to asi. Myhcelsku, máme docela velkou výhodu, v tom, že máme i aplikací záhranka, která je vlastně ště takový level výšneš to, co se stanek, když šenom zvedneš ten telefon a zavláš z 95. To na stať hodně bavi přes a porikací záhranka nebo přes tu její funkciono lytu na naši operatoře poslila i přímodu vrtůníku dostlužebního mobilu video z místati událozci. Což še jako, někdy to jsou teda o probléku, když se výzáběry, ale nam to fakt jakoho dně pomůže, protože vidíme, co se tam děj, jak tomu čo jako je posvětoma na prínip môc. Teď jsme lecielé resoctitovat dítě předevčírem, a jednom z toho videa opravdu vidíš, že skutešně to dítě má zástovu oběhu, jak ho resoctituji, jaké velký je se opravdu budé se dět, třeba ta velikosti, kneš ich pomůceka, ta dobase v tom, tak jak on neskutešně posunila. A když se jasem začínal na záhrance, kdy jsme někoho resoctitovolí, kdoměl ten spravný ritmus, když to řeknou takhle ten pozitivní nebo ten přijzně vyritmus. A odvážel je smohdo nemocnice, tak jsme říkalý ti rodině, že šanc se, že se im vráci domů a budé v pořádku, tak je zrůbaš šestáš 8%. Neskájem, říkáme, že tě je 50, což je oponně jako super, a je to přesně díky těm nezměnám, že můjte je firstres pondery, že máme dokonale vydřičnej tým, že máme tu techniku, která nám v tom nepomáha už těch jako velmi častných vásích. dáme je toку jiné důabejí čím, je mně pot Johnson huké vímlubů, jo Clearly цoeto bude i zベvou vaď távdé creepy do príveku no,
které se dobehnout telefonu nebo do budkě nebo někáme mzavl a hranku to tam nejak podle má pijela a vlastník do tomu čo jako naposky tvabrní pomosla, že ta umertnost včech nejzávážně šík stavech byla jako extrém. Paks je to postunou do těch můbilních telefonu, pak se to postunou, že ten operátor opravdu z tím čo jekem zustane až do přijezdu zahranky a tydž mám a její to, že se přináší to vydou. Teďže te operátoři opravdu jsou na místě, těma svím a očímá už si má 25-20 vteřin, po tom co se stane to nejkrytitštější a vlastně netká začiné i pomáha to poskytovat tu první pomod tak, jak kdyby tam byli, jenom ten člověk trejval, také je ich podložená ruka takže tím si iměnit naše postupy a co tím lidem říkáme a by dělali a hodně to dělali, což se super a jako organitní meditřina v naše republice je fak jako naš píčkuj úrovní to jako kdyby sprěle do Rumunska Bulharska, nebo niká mnedej bude dal tak tam jako si šme byli byli mě vrocilivat na se to 80. Tady ten šyft, tá lepší šancetěch lidí přežít jako takovou událozd, je daná tím, že jsou lidí o hodnější poskytovat první pomod, a má tam tu podporoto operátora a nebo je to víc tím lepším technologickém wybávením a těmám hožnost má, tady změptal, co si pamatujú stej našich 36.1. polečných a jedna zvěci, která mě zaujala byl lukás, přístroj na kontynuální rezucitaci. Kdyby toho řekáme ředěset přežítí, což se poměrně jako složitávě, a tam je to prostě ředěs, který se musi nesmí předrhnou, a musí funguat každý ten článek od toho, co ten člábo je do tohneš se obrát bylo dostanodní a kýozdravdnícký ozářízení. Kteč se postunuje do bát i výsku, já všechno tak vlastně skreždej, z těch řetísků se nějakým způsem lepší. Kteč už fakt není jedno, když předíž mrtvět si do nemocníce, je se je přídeš na řadů za nevím dvě minuty a nebo hodinu, to jako sakra rozdíl, a fakt neurologové na příčere publikou jako souci, že je to dobré. Obradu souci, že je zaklik v téřin, jsou schopný odhled tu spránou diagnostu a zaklik v téřinu od tý doby, co ty přídeš do nemocníce, příznáky mrtvět se, máš podnájten lák, aby se se se kovéla i čil. A podle toho dno tě je se jsou dobrány, boho ří nemoctníce. A takové chvět si je spůsta, který se takové dno tě je co zase, to jako dobré, že vlastně jsme takhle jsou tě živí, a snažíme se ten obort, které se všichni nebo. Hodně z nás má hodně rádo, tak někám posunovat, by to bolo fakt jako efektivny. Čem jsou těžité vyná za chranca? Tak vdu je zdových časek, to měk je spračona vizva, v tom, jak rychle je rozpoznana, a to zástava oběhu, v tom, jak rychle ten čvěk od kolapsu dostanet defibráční výboj, v vespustivět si v tom, jak rychle dostaneme čověka do trauma centra, tak on se máme jaké vloučovací kryteria, a třeba když moujíš o tomu kasově tak. My se toho čověka snažíme za učitých okonosti dostat na mimoťelní oběch, což za sem obviznot nězvíši šanci na záhranu, a myl ne tom tvrdě nastavenej čas, že ten čhlovech musí být v nemocněc si dohodiny od kolapsu. Což se, což vypadá snadno, ale jedom to, že někdo musí na bratu vizvoz pracovat o poslátom ty záhranky, vyčel o to není přímov v nějakým krajskim městě, ale je to někde mimo to znamená v vrti unik tom léci 12 minút, jako ruu pracuješ na místě, de se 12 patán s minut léci z pátky, čili jako vena tahu dina úteč jako velmy rychle, tak třeba jí v tomu na součižíme. A jak se vedeš? Dobře, se myslím. Snesím se to udělá, co nejdychlaj, ale zároveň spravní. Já poslední a tydny, mám takový štěstí, že z různými biznesmeny se často dostaneme na té machyby. A víme se o tom, jak česko potážmo evropá, a neumím odpracovat s chybov. A teď, jako, když pomíneme ten kontekst té mediciny, vrátím, tak vlastně je dobrý dělat chyby. Tože se ima člověk učí, můžou fakt někám posunou, je dobrý se nefixovat na to. Ježiž mary a tydněc neudělám hovně, aby to nepokazil, ale dá tomu tu šancit mů processu, často v tom kontekstu toho biznesu a třeba starta, puvřika i že v tomhle má amerika hrozný nás kok, tam se prostě neboj dělat chyby tam tomhormány, vláčí ty projekty. A teď, když se vrátím k té mediciny, tak tam většinou jako, odsne chceš udělat chyby tak ten. No a to je super, to je to je vlastně, to je co se, že klo tak úplně se definová to český nastavení, že když jsou jáký průšvých, tak to hlavně trová za míst podkobaré, aby to někdy v někdy v nezistil, a vlastně neprzyznať žítláme chyby, a že jsme vlastně robotí. Když učím zraodnickou komunikaci, tak tam ukazuje studi, které už je parlet stará, a tam normalně otevřeně píšu o tom, že v Ameritce, v spěněch státek amerických zemře, 250, jednak těsíc lidí ročně na chybů zrautníka. Ale jako věložně, to že přílež donemocnice s něčím a ten zrautník, když to řeknů hodně jako eksploditně, takže zaběje svůjichybou. Na tohle im umře 250,1.000 lidí ročně. V čechách my nevímek, když to je proto, že to by ní groneřek, ale oni to neříkají proto, abyře kde poděvět, jak mám věřplatní zraudníc svý. Oni to říkají proto, abyřeklý my jsme lidí, my prostě je děláme chyby, a je potřeba z tím přesně jak říkáš pracovat, a nemůžeme zavirať odřebřitím, že někdo udělá chybů. My to můstím na stavit tak, aby jsme až se takhy bastane i odhlelelec nejdřív, aby to nebo fatální proto, co je kde vět. A tohle české čoje za tím pořádné nyskopný akceptuat přestože se to jako velmi snažním, a pracovat z tím. A je podle mě jako nutnost, co to vět to přiznat. Každý udělá chybů, ale je potřebaí v čas odhaly, a mít mechanizmě na to, jaký odhalyt, aby nebo fatální. Takže to jsem, že jsou části modelní medicíne a důfám, že jsem berozo dostane a zaž je a za jsem se snažním je to dělat, a to je třeba takže děláme. Po každím závážním vzletu, tak zvoní deberi fing, kde každý čanti po sátky může říjt se, jak se tam cítěl, co mů přišlo do brze, přišlo, že se přiště musí udělat lip, a vlastně tím se vyvarovat těch chyb do bůrůc na. Takže tak, z tím se taky pracuje. A, e to opravdu takové save space, že se je dovolíte to rika na plno? V tom našem tímu ano. Čeští to, jak jděž už to je někdo třeba, kdyme naště zna, nebo dostanáme nepracuje tak často. A nebo už na to máme o myzenímnoj ství času. Typicky, když jsme jako leteska, přebíramy pacienta odpozmní posádky. Aš nažíme se mdát spětnou vás bud, s bym mohli přiště udělat lip. Tak je to jako velmi cítliví, a opravdu nekáždí to je schopný akceptovat. Tím, že třeba tato teďska je velmi eksponová na tím závážním větsem. Tak my to jako vidíme hnedka, tůchý bůk, kterou třeba oni udělali. Byť je to odrobnost. Ale oni je velmi ošemetný, je na to upozornit a odletět, protože to často můžipu se byt takže předitli machří z vrtůníku, který dám měko ukázali rame na a prosti, že když jsme udělali špadný a zase udletěli. Ale v noto není moci ního prostoru na to, a teď fakt se štěžky situaci, je se to tím lidem říct. Což my předěře, že bym měli vědě, aby to příště udělali spravně, úplně jako optimalně a nebo je se jako pomečře, a říct se můžet všechno super, ale oni se pak jako něce naučej. Tak to jako. a z nechcež působě, tak jako povíšeně, takže to je takový jako češkino. Ale dode to se můžel dobro. A z téně tak zase se neumíme chvalit. Je a zas jako mega rad by pichnul něco, co tedy udělali dobro, a můle jsem třeba o tý resu citac, je to hodit, že je tady někdy předevčírem, a tam byli bry měha si činám místě. Což pro něj jako ekstremně stresující, je to resu citovat, a ještě resu citovat, a oni tam prostě byle jako furostres ponderřej. A ujály všechno skvěle, prostě úplně. no prostě všechno, byli tam včas, byli skvěli dobro, že ujály zdravodnickou část, dalé tomu dítíde fibráční výbudit, když tu potřebovalo. A nebylo tam o střebu na místě, samozřejmě, takže já jsem měn tak jako zběžně poděkovat, pak jsem je napřalak jako obsáhališi imel, kdy jsem mekofak poděkoval. A dotička mechodí od nich jako reakce, že jako díš tu četli tak brytčeli, ale je byli vděčný a tak, že prostě jako sejím to nikdy jen stalo, že by míle tak poděkoval. A to tak, jako je dobrý, jsem jsem tohle, co jako, když se něco fakt povede, tak to nějak jako myzdvěhnout. Tebe se často lidi ptají na to, jak je jeden nebo víc připadu, na který by z nichde nezapomnělo, posunoulo se to nějak za ty poslední tři rokky pro tebe. Čuče, je se jsem ti předtřejmé letě říkal o týho lcice za volný tůc estejno v respektu je rodin, na které je lanie kam znavilat, na bo někam a spadlaneně nebo převrađla, jsem na něco stterna přižoval tenom ta hloka, tak to je fur takový, co mě než těříc budí ze snále, furtuje ten nejhorší, co jsem se zažil.
Ale přišli zamnou na jednou přednášku, takový dve holky, a říkremio, my jsme to teda slišali, že stady někde říkal, a ukázal mi fotku, takový holky, která resluci tve figurinu, a říkremitévo na můna se učíberu ní pomod, a vlastně je docádu bře, a to balky je komodze skid, že to hlka vlastně žíducá dobrají životečka. -Mh, je to těžky protébenenoseci ty příběhěhy domů. -Znou zlužby? -A nene, a nene. Vždycky se snažím tam být, tak aby chterm byl maksimalně to u svý profesionální části, a pak z toho příběl se vystoupit, a o ty době to prostě není můj příběch, není to můj znamy příbuznej, o tědá obabička, a dítě, ale prostě byl to případ, který se skončil, a to, že se ní daši už na těch lidek, to už není moje vždy, by se zbázněl. -Tirika, že se snaží si té emocé nenosidu domů, ale byhem té služby. Co je taková nejtěšší emocéta nějaká frustrace, nebo pocidře, že třeba tady zrovna nemůžeš něco udělat nebo. -Nasí se bude řdvět, ale jako svůvislo si způskytovalním týpěče, to vlastně není takho hrozný, ale ze semo obrovskou výhodu, toho, že se dostáme k tím nejzajímavěším případů vlastně v těch krajích, který obsluhujeme. Kdyby třezi se děl záchraná strý, třezi popraze s RZP posátkou, tak to by vlastně to byť je popesovat úplně na uprácí, a tedy jsou strášně frustrovani z toho, že jezdí vlastně k blboztem, jak on je říkaj. No to není úpeněz neužití záchranky, se myslím, to je prostě vylužití toho systému, ale bohu želně jsou toho součástí, a to jsou lidí, který jsou sténě tak jakoje a věcí výčení, no to aby poskytovali pomoc tím lidem, který jsou rozbytí v autě, je hnohu mají zástovu oběhu, ale je a rozbytí ho čověká v autě nebo zástovu oběhu, vidím možnáně koleg ráz zavslužbů, a průměrny záchraná strášně ZP posátce, takový ho čověká vidí trá jednou za 3 a 6 mě síců, a mezi tím vozí opravdu jako zvyšiný teploty, a to tedy jí jako strášně frustrů, a ty jsou pak jako, pak ichápů, že z toho dle jako věchovího říčnu, že to je pak jako těžky. Ale jinak jako emoc se, nejso, nestříkají tam emoc se tak, jak to z nájštěch amerických serialů, že to věčnou to jakoval meklidná organizové nápráce. Stáva si tím, když je o všetřuješ člověka a vůbec nevíš, ne tušiš, co mů je? Taky káž do všetřbů. V tom dle jako máme dobrý na záchran se to, že já vlastně nepotřebuje, co mů to spůsobylo. Léčím je tak zvaně sim tomatický, co znamená je mům jasnou strukturu, jak to o člověká během minu ty 2, vyšetřím od hlavik patě, a vlastně řeším ty věci, který ho nevíc ohožil na životě postupně podle těch, který ho nevíc ohožil, poty coho hožil min, až skoro vůbec, a nějakým spůsem seho v dětsky zastablizou a dám do týška tůlky tak, abyme přežil těch 20 minut nežho dostanou došpytálu. A proto mám rady tu z tož bune organizním prímů, protože to na to přesně navazuje. Mě tam převezou čojecha a řeknou blybe se mudejchá, ješto řeknou česky. A tomu řebajit prostět 100-50 tužnéch věcí, který mají příznak to takové, že se tě prostě blybe rejchá. A na záhrant se to řeším takže můrám kislík, trojně ho zjednoduším a to mystačí proto záhranku. Mnemo snicí a lo už musím přída to pracu můrbě rejchá se má malo krvěné, jak nebo má opravdu někde přenost, nebo můrbě učití se vypřící, nebo nefunguje srce, nebo prostě děch dalších stověcí. A tomu se tím už si išek o zabejvat. Takže ano často se mysta než nevím, co tomu čo jako je, ale vlastně by to nevedí a ani je mu to nevedí, že to vtuchy nevím. Nemo snicí už tého ří a tomu, že s mám takových možností, jak to zistě, že to větším vzestíme. Na záhrancé vám vlastně oby má nejvíc záleží na tom, aby to přežil do ta nemocnice. Oby má jako že mě i tomu pacentu. No to asiho. Przemišli šťast toho nad smrtí? Třím jsem stáší, přemišli na družným a choroboma, a vůrcu mě co někde blokuje a keždý ráno jsem vstáva trochu už a bolavě je spostela říkám přejak to dám řík do přežít na těch 40 let výš. Zatím po rá dobrý. Tak nějaké kod ty základní funkce futfungu. říká, Marek, dvôřá klek, každý urgantní mediciny a taky trochu influencer. Děkuu za toho znacení. Já děky márku za to, že si přijel za nám jejdu karliná do studia a děkujeme ih naším poslucháčům tohledil aktuální Forbes, Business Podcast, te já jsem Kristina Tmejova a těším se svámí za sečí ště na slišenou. Ní deseské a přijel od nás níkdy profesně nebo tržegujete na schranou. Amen.
Podcast Summary
Key Points:
Rozhovor s lékařem-záchranářem Markem Dvořákem o jeho práci na pozemní i letecké záchranné službě.
Diskuse o osobní zkušenosti s dopravní nehodou a jejím vlivu na profesní přístup k pacientům.
Představení dalších profesních aktivit
Reflexe efektivity ve zdravotnictví a rozdílů mezi soukromým a státním sektorem.
Etické a praktické aspekty komerční spolupráce na Instagramu a osobní přístup k výběru reklam.
Summary:
V rozhovoru lékař a záchranář Marek Dvořák popisuje svou náročnou práci na pozemní i letecké záchranné službě, kde se často setkává s kritickými situacemi, ale zároveň zažívá dny, kdy se téměř nic neděje. Sdílí osobní zkušenost s dopravní nehodou, která mu ukázala důležitost klidné a profesionální komunikace s pacienty v šoku. Kromě záchranky pracuje na urgentním příjmu, podílí se na virtuální klinice, jež umožňuje online konzultace a šetří kapacity pohotovostí, a spravuje úspěšný instagramový účet s 300 000 sledujícími.
Kritizuje nízkou efektivitu státního zdravotnictví, zejména administrativní zátěž, a naopak oceňuje efektivitu soukromých klinik a zahraničních modelů. Ohledně Instagramu zdůrazňuje, že pro něj není prioritou, pečlivě vybírá komerční spolupráce (např. odmítá alkohol) a finance z něj považuje za příjemný, ale ne nezbytný bonus.
Celkově hodnotí svou práci jako smysluplnou, přičemž záchranářství zůstává jeho hlavním povoláním.
FAQs
Marek Dvořák pracuje především jako lékař na záchrance a urgentním příjmu. Dále se věnuje klinické práci, virtuální klinice a svému Instagramovému účtu, který má přes 300 000 sledujících.
Marek měl dopravní nehodu, při které se naštěstí nikomu nic vážného nestalo. Zkušenost mu potvrdila důležitost klidného a profesionálního přístupu k lidem v krizových situacích a posílila jeho důraz na prevenci a bezpečnost.
Virtuální klinika umožňuje pacientům konzultovat zdravotní problémy online, například přes videochat, bez nutnosti fyzické návštěvy pohotovosti. Lékař může na dálku posoudit příznaky, předepsat léky nebo doporučit další postup, čímž se ulehčí systému urgentní péče.
Marek spolupracuje pouze s značkami, které odpovídají jeho obsahu a hodnotám, a vyhýbá se například reklamě na alkohol nebo tabák. Nesnaží se být typickým influencerem a spolupráce pro něj není existenční nutností, takže si může vybírat a stanovovat si vlastní podmínky.
Instagram mu přináší příjemné příjmy, nové možnosti a zpětnou vazbu od lidí, kterým pomohl. Na druhou stranu ho únavně neustálý růst sledujících a nutnost pravidelně tvořit obsah, což považuje za časově náročné.
Podle Marka má soukromé zdravotnictví větší prostor pro efektivitu, protože musí hospodařit s prostředky úsporněji. Ve veřejném sektoru často převažuje administrativa, což omezuje čas věnovaný přímo pacientům.
Chat with AI
Loading...
Pro features
Go deeper with this episode
Unlock creator-grade tools that turn any transcript into show notes and subtitle files.