#46 Petr Procházka I vyučující na FMV

Pravě se snažím jednáce studenty jako ferově, že těchodí nisů zainímavé sezony na vysoké škole a vestěhování jsou přesně opačné. A si po 50 kilometrech mě vyhoděli, že jsem neměl jí zdenku, byl jsem černý pasażer a v rácily mě spátky. Normání lidí na ulicy tak se zastavali, ptali se kam dů, proč jsem sám, co tam dělám, kde kde neskás pí. Kutní slouva, inkoterms a španilskou. Nejednou zvás se vše poslohu těchto sloufeba výpandaktor Petr Plocházka. Působící nakatecře mezi národního podnikání a by učující mezi národních obchodních operací, který dnes přijel pozvání do podkáztu feme vy odpozlech. Vítáme vás. Pěkně odpólenné přij, vám je poslucháčům. Pandaktor Plocházka má za sebou nén magisterská a doktorská studia na vešu E, ale takéna univerzete karlové, absolvoval několik zárenčních studiních stáží a vé světě zůsal i vesvem povolání. Odprůvo co svý vceslímní kanceláří se dostal až k mezi národní logistice, ve které také ani ní pracuje. Na fakultě mezi národních stahuji se přešel takřká všemy stupní odbakalašského před magisterský a špodektorské. Co vás takhle vydlosti dva tp. vě fakultu mezi národních stahu? Takže oprojtí mém osudům, jrodíče i se strástarší studuvali matfys, tak jsem to chci a toho zlomit, chciel jsem se věnovat spíše sociálním vědám a zároveň se mráce stovál na gymnáziu nejobli měší přemětí bylíci z jazyky. Takže jsem rédal něco tady fobou romyznalních stahu, procento přijatích no obou romyznalní studia, pro procentovali mělom, když se vědlosti, procentovali mělom, když se vědlosti, když se vědlosti, a my z nárních vztahů měla mezi absolventy nejvěší plat. Vlastně pod vôl letech od absolování studia, takže na to jsem se tak díval. A jak od notíte studiům napemové v menulem 10 letí? Už tegdy mě to přijšlo velmi zajímave progresivní přijšlo my, že spíšnéš biflování se tady ve velké mnoštvím před mětů buduje vylepší sovckil studentů, a ravejně je tady velký mnoštvím různých spolku, akcijmy mů rozvrch, a snaží se fakulta aktyvně budovat per pojní s firmami. A dones me slím, nebo dnes je to ještě intenzimnější nešto blotrýv, a to jsem slym vžetén spravní smě pro naši fakultu. A na příklad takým mej zajímavíme změnami a uděhalo smisí fakulta právě z vašěho pohladu prošla, co byste třeba vyzbyhl. Abych sřekol pravdou tak ten rozděl mi tak velký nepríde před sjenom to nemí zastak nohled, od týdo byt slysem trživast to opone baklářský studium, je to dvoná slespátky teda, ale asi myslím, že ještě víc než 3 ve právě se dbá na to propojní v spraksi, sovckil, sekspíšnéš mémorování, já kýchtovří. A aktyvní zapojení studentu v hodinách, učitáko oddíl partici pace studentu, a to bylo už tehdy, a za to se měl měrát, byl tady předmět prostě na vylepřování prezentačních skopnostní na budování tímu, práci v tímu. Vyho každý ten předmět má svojí roly jak z lidiska obsahového, tak z lidiska právě toho vylepřování osobních doveností. A to se týtě vásí výuky, tak vyhočovat se předpokládáme, začaliž během svých doktorstých studíjí na FEMV. A vyhočoval se už v té doběme z národní opchodní operace, nebo ilíné kůrzy. Já jsem začal studovat doktorancký studiom, když jsem vžil vešpánělsku, takže jsem to zvlánů kombinovou firmou, několikrácem letěl vešpánělská dočeska. Díky tomu jsem si tam právě s jednol stáš na universitat de Sevia, universitav Sevie, a tam jsem měl přeštot zvyvčovat několik hodin. Byl jsem tětika v posluných letech i přízváná gymnázem pisek na můjí vlastně domovskou strzní školu, abych tam vstoupil do hodin ze měpisu, takže za to jsem taký moc rád. Nisméně tady na vysěj jsem v dývy vývčvali domy z národní opchodní operace. Tak svojí na to na so učeřilské počátky, co vlastné více na vývce mezenádených opchodních operaci bavi? Tak jsou tomu teprvě dva roky, což byl můj 3 ročník doktoronského studia, kdy jsem přešel na prezenční v formu, protože už jsem bydlero tady vžesku. Byl to ten rok, kdy vlastně celý rok proběhl online. Já jsem, asi na tom byl stajně jako nozi ostatní vývčujcí i studentí vily překvapení a všichni vlastně jsme realizovali vývěku online. Byl to první obrovská skušenost, peč lývě jsem se připel na každou hodinu. Nohá s těch temat přeba mě nebolejš tak bliska i na blší, takže jako obsahově to samozřejmě nebole. Nohá, abych boschotníj studentům předat něco z zajímavého a hodnotného. A mezi národní obkot se neustále někám posová a výví. Vní máte, že by se za ty rokín jak vyvíjel i spůsoba šívíky, nebo přespůsobujete se každé jedné skupeně na třičení, která jsem mám deném semestru sejde podle toho jaká panuje ve třidi atmosfére. S nažím se ukazovat studentům přiklali z prakse, opravdu konkrétní, aby vyděli co je může podkát potom, co postudiu nebo i během studia, vlastně můžou řešit na co můžou nářejmě. S nažím se dbár na to, aby pochopili obsah. Tak jak jsem už nakosnul, přídemi, že faktu tam znali, z tahu se prave snažit bát na aktyvní zápojení studentů. Za ty, dva roky, tak už jsem ty rok v víuky, se snažím čím dalatím více zapojit studenty, aby to nebo je tam ta frontalní víuka, kdy třičící nebo před náši cínom něco vykláda, struní tý posloha, kdyby to je to tak do vženy na skáče, když to sami aktyvně musí použivat, přižení jakých problémů. Samoříně se začátku jsem by takový, třeba, můžná nervozní, nebo jsem neměl tolik zkušnosti. Postupem času už mytari jsou učemny na vyse bliské, je z pozice vyjúčujícího. Potom v tom přátelskem prostředí se leperi skutuje a podstatě můžu motivaty i studenty, třeba, aby řekalí něco zajímavího. Mínelím se mestru jsem začal izvárdosti na třeba, když jsem, že studenty to vzali spovděkem, aby je nemuseli poslohatiny mě každou hodinu, a v tom pokračujeme ideal, a doufám, že v tom budeme pokračvat i dobulutná. Nincméně nepříspůsobuj uplně to je ta rvá otázka, co je septala tu vyuku. Przecínom musíme zajistit určití standard, aby vlastně vysokáš kola taký mohla ziskávat, certifikace, takže bohužel pokud je jako, budem je kde příšovou nělá atmosféra tak zase jako musíme mít určiténá raky. Jo zase to nejden tak jednoduše. A práve zaměnulí se mestru, jste se stal druhým nejlep, hodnocením výučujícím. To na to hodnocení, které určití sami studentí říkáte? Tak, pojďtešilo mě to. Nězméně to od tý praci v hodinách, a to důlejnom taková tršištíčka nadort, takže asi by se češtěch neměl zaměřevané a ký hodnocení. Tož, ko jsem jel pochibě, sli to není tím, že je to uměmoce jednoduchý v prvání z ostatní vývý výučujícím. Ale bylo měřečeno, že tím, že právě se snažím jednodce studenty jako ferově, že ty hodinistů zajímavé tak asi v tom by blory vré pokáčovat. Dní působíte na fakultě mezináření v stahu jako odbordní asystentná katedře mezinářeního podníkání. A lo také se zabíváte mezináření logistikov, včeské pobočice belgecké nadnáření stěhovacích firmy, kde máte momentálně na zatpovednost provovst a finance. Díky tomu tak právě smůj, že te studentů mezinářeního podník operaci povědět hodnotné poznatky přímoz praxe. Co vás na to je to práce baví nejvíce? Tak v podstatě tady ta práce důvod proš jsem se přískyhoval, zejšt pánil skádo česká, dostal jsem tady nepracím nebítku, řídit pobočku, malou pobočku, právěte belgecké firmy. A tím, že vlastně tě šasnou nohsto protekme blářečenou, že projekty takový, že tam budu sám za měsnanec, a budu to tam celé organizovat, protože firmy se moc nedáří. Tak jsem opravdu stáv příjštost jako přičichnod úplně kevšem oblastem řízení firmy. Jak ste samářeklá oč provozu, což na mná organizování korinace těch jednotlivých logistických projektů, nebo těch našich stěhování. Po finance, takže zlečí na to od poskytutí rozpočtů cenové nabítky, potvřezení te cenové nabítky fakturáci, a potom případně příjmání těch financí očklientů, řešení všech možných problémů, je to pravdu takový přehled jako 300 stupniu, o tom co se v té firm nemůžedit. A pročně to baví, protože se tam stálu všem novým věcem, takže opravdu jake velkým nož tví. Tak mám božnost si všichno. a vyskoušet, přesuží občas je to stresová, alež tost tak opravdu, zlepšovat, ve všech možných záleží tostech. A je těžke skoubět práce svílkov na FOMOvo, kde mi mojej nejde to je zaveréčné práce studentu? Hlavní výhro pro mě, že sezony na vysoké škole a vestěhování jsou přesně opačné. Nosi klienti se věčelstě hují, když je ich děti mají prázniny. Takže pro nás červen až září znamená 4,50% droční obrátu. Což je část, kdy vlastně na vysě se toho spíše nedět dolik. Zatímco na podzím a najáře, kdy prbějá vyu ká a právě studenti i řeší svoje zaveréčné práce. Tak přecinom ten provost není tak in ten zmí u nás véfirmě. Tak jako tak, samozřejmě výhodaj v tom, že běčinat jech úkolů se dá flexibilně řeší, tě jak tady na vysě se maste řekla není ten vovíů, je to o vedení studentských pracích, je to o studiu šténí a psaňí odbrných článku a vyskumu. A tyto aktivití se dají děl, o pravdu, klih kolev. Takže pro mě tohle znamená plohé večery, práce vyčino, připrava je tržem na tyhodiny, a potom ve vyuce a na konzutacích toho času konec konkursu se zas tak moc nestraví. Stajně tak v mém zaměsnání v logistické firmě. Tak, a no, musím v gřesitě na telefonu, když přídeně a kine dálý problém, ale když je všede přes organizováno skorinováno. Tak, potom to běž jak pod rádkách, a vůliž tě je pro vás mít lidi, na které jsem už tě spolegnout. Aby vůste to trošku nakouso, tak jaká teh matá například řesíte v odverném vískumu? Tak, aktuálně se vynujičit, že mtej matů, s tůrnitě jsem, že okoloččeva i na mojej vypsa na teh matá pro baklážské diplomové práce. Zaprave vískom vycházející z mojí, dezertační práce, trošku pozmějí, je korpojíc se stejně byli těry počink. Neboly učite aktyvity jsou kromých podníku pro vylepržní udržitelnosti a nějakého pozitivního dopadu na životní prostředí a spločnost. Teh mat, oslovilně praceme s jedním studentem sturecka na právě vytváření, těchto reportu o udržitelnosti pro malé podníky. Duhé tema, které řešímé z kolegněmy v našem odborném tímu, nakaté třeme z nární opodníkání i je pozit se zemi strřední vychodní Evropy a podníku, které zde sýli v globání hodnotových řetěstích konkrétně tých řešímé trřeba automobilový promisol. Trředím tematem, které zase spíše zme odbornosti, tak je efektivitá, nakladů a ryzika meznární logistice. Te veľmi populárym tema my si studenty, protože je to takové uchopytelny a prostě studenty rádi řeší, jak se zboží přesouváz místa na místo, a týšte námožně letecký vlakem nákladní automobilů do pravou. No a črtej tematě jsme začali v pracovac z ČEV-UTS-FACULTO do pravní a jedná se o ustafletecké do pravý, kdy jeden docent mázáem na interdyszi plinárním vyskumu řeší tam věc jako chytrá letiště za měst na názletecké do pravě po covidu nebo pravě efektivitá nákladů v letecké do pravě. Takže oni se věnují spíšte osobní letecké do pravě a já za se spíšete nákladní. Vrátme se spet kveší práci. Co je pro vás největší výzva a co vám neopak dělány větší radost? Nejzají má větší na to mě že jsem už ostaleně co učit. A tím, jak tady působím a vysoké školé ekonomické tak vně tam příde, že se dá najít obrovském nož tví synergických efektů skloubejní právěte a kademické profesní drahý. V posledních letech konkretně, co mi dělá radost nebo co mě tak motivuje, je to je se relativevně darří. Nejnom, jakoby naší pobočce ale i naší firmě ale ono i celý ten oborty třoste. Můžná řeknit ekonomika přeřád tak do vý. Loni jsme měli růstho šitysád procent le to zdobrě zroba o 50 procent. Což se vou přináší samorřině práve i výzvy toho, že už to trřeba nemůžu organizovacám. Takže jsme přijali dva kolegi a pro mě výzvajé nejnom nějaký osobní rozvoj a zlepřováň v cev tom co dělám ale abych to co dělám dokázal přernikom udalšímu. Dlegovat ti u kolej dá at přeždost někom udalšímu by taky rozsl, aby se naučil novým věcem. A to my potom dělám radost, když vidím ten postům, že za několik měsícu se člově, který přeřvaní nevý ologistice vůbec ní zdokáže naučit z poustu věci a potom ti problémy řešit. Co nejpozorohodníší hojste, kdy přejmé zíná rodním stěvání zařezoval? Co nejpozánníší hojste stehoval? No, tady tudla o tásku jsem dostal a si měsí spádatky, když jsme měli takový mítink, a tady se vlastně ukáždé pobočky přesně na tůle o tásku. A vyžřejmě pevdu tak to bylo jako dosložitý, nebyl jsem skopný úplně najít něco neuvikleho. S pištamblo velkým nožtví nějakých prozních problémů, když jsme když se konečili stěhovalní vydví ráno. Tak já jsem ště v rychle v 9.000, je prostě kupit čelovky, a mi kolekovej moly pracovat. Ale to nejsi úplně věci se který má se chcetem chlubit, tady vám to jako šíst můžu, ale u nás ve firně bych to asi nezminival. Spousta větší, co se někde stratěla rozbyla. No, ne stává se tomo z často, ale občasit o prostěstane. Když odstěhojete za rok 3-4.000 jako zásil, tak se tam prostě občasně co stratí nebo rozbě. Nejste začal pracovat miziná rydnilo gystice. Dobýval se se v průvod co vztvím v jedné cestovní kanceláří. Prodzirovné pracovat co v té cestovní kanceláří, bylo to vás je vysně nezáměsnání. No nevím, jste na tého příšle seme, nebo jak to víte. Ale je to tak, protože už odmala tak ní rodíče v lyk cestování. Hodně jsme cestovili po Evropie autém. Potom jsme začelé zdit i trochu dal, a v roce 26.000 taksmelina poznavací za ezt doruska. Mě tam zaujala pracete průvod kně, kodik měla vlastně na čteno, a za druhý, jak dokázala perfectně všechno organizovat. Tak jsem si, že kautomým pelo ten krát 15 let, že bylo zajímaví dělat tady tu prací. No co se nestalo do 3 lete, mi to splnílo. Takže v roce 2900 měl na svůj první za ezt vlakem do pekingu. Měl jsem na sterosti 11 klientů, ve věku 30 až 80 let. Takže, že to spočitáte, tak jedné klient se bylo 4 kád výt sletné šmě. A má to nějaký zážit, tak nekterý zvaší chces nezapomenete? Těch zážitku je spousta. Jel jsem na zájst právě do toho pekingu, takže opravdu tam stetí 10 v vlaku. Samořejně jsme podstímně několik zastávek, aby jsme se z toho nezbláznili, z toho, že se díté v pořádném v vlaku v kupé a diváte se z okná, nebo se ba výte smistnimi. Byli jsme i v Mongolsku, tam jsem vedu, da je stv. 2 krad, jednom po Mongolsku, kdy vlastně 4 razní trzeba ste bez prychy, v Uzbekistánu tam trzeba tehli ještě nebyla volně směnitelná měna, nic měně na černým trhu, to bylo možný vyměnit jako vyním směním kursu neš v pance, a teď tam děte a vým dáte třeba 2.000 dolarů, ale oni vám za to dají opravdu i gelitku jako bankovek. Bankovky oni z tam počite jednu podruhí, takže potom než se zaplatět jako nějaké větší obnost, trzeba právě protus kupinu ze zájezdu, tak v třeba 10 minu počitáte bankovky. No a 2.000 problemy byl 100 gilitku, takže já se měl krosnu, a polovinatí krosný prostě byli tpěníze. Iště přeba 1 na matkvéj zaštět z zájezdu, to bylo po prvím je blota 18 let, a byla tam s námejda částiční invalidní paní, která vlastně chciela ukončitá je so pědní držívé. Takže v datongu město asi několik 100 km před peckingém, ona se od nás oddělila, a já jsem se uvolil žijí do pravím na vlakviná drží, zájezdu jsem řekl ať počkají před hotelem, nebo ať stám doubítovat, že já stám zastavím poště za půl godiny. No, pomahal jsem paní do vlaku, a děž jsem i tam vindal kufr, ono už bila ve vní, trzeck nejnou se zavřej dveře a voděl jsme. A si po 50 km je vyhoděli, že jsem neměl i zdenku, byl jsem černý pasażer a vrátili mě spátky, takže tady ta celá a na báze trvála si dveho diny. Já jsem čínské neměl úbec nějice, ale byl my jasný, co mych tě je říct, že jsem nezaplatil, že měte vrátí do místa původu, což jsem močně jsem chcel. Něcme někdo tam prostě jsou hodně orientovaní na pravidla zákoni, takže prostatě nemohli už mě o té vřitě dvěředíš ten vlak rozvěžděl. Klienti se v hotelu ubytovat nemohli, protože tam byl nějaký ovropuking. Takže čekali nám neaběch to tam, jak zorganizoval, ten krát se animoci ještě nepůžit telefony. Takže nechal jedno čovyka čekat před hotelem a 10 lidíšlo tam drestaurat se, samozřejmě taký nikdo neuměl činský. A že tam by podobou zájímavě nějaký kurřetí, specielití tam něli tak si na obydnávali a dostali tam kurřetí pašátí. Když tě změl vyrazosti do netradyčních míst, jako Uzbekistan a Mongolsko. Prozivnáte to destina ce. Vylo to o mylem. Já jsem se od asi 13 let na Gimplu učilš panilštino a chytel jsem se orientovat na latensko-ameriku. Vždyckim je zajímalo cestování prozvový zemi, proč v těch zemi, chceme je někde máme mi, co spůsobilo je ekonomickou situaci a samozřejmě to exotika. Já jsem se vybral za region latensko-ameriku. Proce 2008 byla v pekingu olympiára. Já jsem zmíněl, jsem se stát jako procem cestovým kanceláře. Tak jsem vymyslal cestu vlakém do pekingu Transibřskou Magistralou. V ulan udě za Michaelem, z té Transibřské Magistrali uhne té práve směrem na Mongolsko a do pekingu. Tím se zlo zvláštnílo a by to nebojnom po růzku. Tu cestu my jsme potem realizavali, já jsem vymyslal, že pojďame s vrdyči. Skončili jsme na koniec jenom v Mongolsku, protože už nebojl čas a ono jadstám a spátky, když nechcete jenom se děvě vlaků stejně nám to vystacilo na 35 dní. Potom co jsme realizavali tu cestu, tak já jsem mít nabídnul právěte naši oblibena, já cestovým kanceláří. Oni stoch netchytili, že té perfektně zorganizovaný zájest, i ty neráš hoteli rozpočet dalí to do katalogu, no a jak jsem zmínil další rok už se to jelo 11 lidmi. No a od té doby se to se mnoutáhlo, protože smelý transibrskou magistralu, rok potom potřejmou provoce na Mongolsko, takže kali no tak, když se zdiž přestén ulan Batark, kde stej tři dny, tak si dáštej celý Mongolsko za 14 dní. Dva roku je pozdějí uz Bekistán, tak za si řekali, tak tak tady nemáme nikoy Ruským Lovicího. Uprímiáte dal jako Ruský neumějak skvělé, ale přecienom Ruskýná je podvná čištíně, měl jsem taky párle, Ruskýnů, takže jsem tam na jednobl specielista na bývali sovětský svás. A dačal jsem je zdiť tedy v těch zemi, a vůbec to nelitu. Ono podává se ště nějaký zářitek z těch to míst, z tol, že tam něco zajímavé. Mimo to co už jsme zminili, když jsem právl do Rusbekistánu, a jsem tam životě nebyl. A cestovkami řekla, no tak samozřejmě, si se Ruskýná kasi umíž, si organizačně jako schoplí, nic méně by asi blohloupí, abystam jako je zjel pomístech, kde si životě nebyl, a v videu tam klinty, tak mě tam vyslali do předů. Já jsem tam cestoval, a podselou tu do vůc, co jsem tam byl. Tak asi tak 10 min. jsem byl sám, že netek jsem příjozd, le těště, nebávím se to tom, že tam jsme nějaký taxi káři a na háně čícám v těnce prudat. Normání lidí na ulicy, tak se zastavali, ptali se kam dů, proč jsem sám, co tam dělám, kde neská spím, tak tam hotelej musíte mít povině, nevím jak to jednes, ale ten krat to bylo, že každý jeden večer můste být v oficialně autorizovaném hotelu vládov, aby samozřejmě vláda z toho inkasovala, mohla vás mít pod kontrolu. Nicméně, na obědy na veče, že jsem frůcníkým chodíl, když se se nůj někdo rozešel, za 10 min. už měl se nikdo odchytnul, ta pohostně na zplán neskutečná, několik rád mě tam posvoli ksobě domů. Vyhoda blyla právě to, že oni tím jak byli v sovickém svadu, tak tam opravdu všichni umírusky, takže a jsem se mohla vytrusky úplně z každým slidmaná tržiští na ulicy, kde koliv. A když se tam pak vyrázo stestují tímy, tak jak se všichto státech adaptovali. Problem bylo trze o tomo gorsko, kdy jsem zmíjil před dět čtrát z ní a vlastně nemáte šancí si dá sprechu. Takže o tom je na to připravit už do předud, už dětšit oběnavaj ten záest, aby si nemysleli, že to bude cestapu 4-žvězdíčkvých hotelech, opravdu přestuže tam aj zaštino všechno vlastně to bloisplnou pensí. Nincu mene to znamená, že tam na koleně řidičší váří na plínomým váříčší obět pro 10-15 lidi. Potom přijde ty večer, spí se výrte, tam teda poskytuji postele, takže to není, že by se mohla spát někde vespacáku na zemi. Ale je to dozdřesné. Pakseku dřecate 300 km, 7-8 hodin, po nespevněné cestě, tak se naženě pak je člověk dost věřízení. Klientě cestovím kanceláře byli pověčnou starších ročníků, nemlady lidí 100 do zčastu zorganizují sami. Takže to pro ně nebylo 3 upě jednoduchí. Stejně tak v tom vlaku, tak je, niž cestuje teď, čá 2-3 noci, innom vkupé, kde vlastně máte dvě plandy, my jsme zdíli to 2-3 do. Tak je to trochustí s nění, a zase pro klienta, který si šetřil celý život penízavy, pak mohle stranciberskou magistrálo, tak zase nemůže ukoně čekat luk sus. A jsou nějaké předsudky v učitěm to zemí, které by starát zbořil. Na příklad, jeslý jsou obave z bezpošnosti v těch to zemích opravněné. Tak já jsem za život proces toho, ale věstně s sát zemí. A samorřeně řdický jsem měl naučinou takoutu primární opatrnost jako. něl jsem takoutu skritou Lydvinku, kde jsem jel pas připeně jako hotovo, z tým krat jsem nezděl z kartou platební. První rok, když mě bylo 18-1920 let, a dostal jsem 10 000 dolerů prostě v hotovozci na 3-4 dny pro 10 lidí. To jsem jako neměl klidní spani. Ale jinak jsem se snažil během všech těch cest, všechno vyskoušet, povavit se s lidmá pokud toblo možný. A všude jsem narazil na skutečně pohostiný lidí. jsem tam párká cemě stalo, že jsem se snažlníkdo obrát, ale to asi všude ostatně tadyř práze tak si káři jsou vyhláš. Nemyslím si, že někdy nebyto blytní. Nezáleží na tom, jak jsou, kde lidí bohati nebo chudí nic méně vždycky vás pohostí. Nevětší pohostní, nebo jsem si měl ten uzbeky stán, a potom v Indy, když jsme přelidote nejzapadliši osady v podhlří hemaláje. Chcel jsme tam vidaná 3-dení trék, tak už tam padalat má, a hledel jsme obitová nvresnice a nějaká rodina nás tam prostě vzalak se biedomu. My jsme byli večřech. Dali nám svojí ložnicy, oni šli spáňekám do kuchy něco, už bylo nějaký kam religěnom. A my jsme tam spolej vých ložnicy mezi nějakými protreti prostě z ich svadbě, okazvám tam svojí kniu, co bylo ich jako nejhodnotnější předměd, byla prostě kníha, kde měli fotky ze svadbí. Ne druhý dějen pak jsme šná ten trék, a tam jsme taky se se dost jako je měnší osady, a paní co tam postím nějakou lignéna uhatryč, tak nás nedazase pozvala k sobě načaj. Tak jsme tam se děli, posidili jsme na kvíli, je rozlídlej, pak jsme šli zavecnici si postaví stán. A jak je na obak kulturní šoky, vám utkvělé vfám nějtě? Tak jeden hodně kulturní, to jsou vysysním předsudky, když jsme v té indí, tak že odséříká, že tam jakočo je kdo stane prostě za živací potíženo a stalo se to, no samošenia si třetí den, a trvalo to asi tři měsíce, takže to bylo takový šok kultů. Tě nějaké místo v každě zemy, které máte nejradí a na které byste zelát vrátil. Fuzbeky stánu Samarkant, já bych ho nazval jako jeden ze 7 díů svět, a je to už jasným něsto plným kulturních památek. Mongolsko celé, te krajna úplně neskutečná, úplně odlíšná oto na což jsme zvíklí. Tady v česku máme své kopečky vesníčky, potoki, lesi, mongolsko máte několik 100 km, nelej tisíc prostě nekoněšných holych stepi. To mě byl kým nožstvý lokalit, který za to stují na vštivit. Křeckobích vestřední a mřice celkově konkrétně v gvatémale, třeba je zoro a titlán, krásní je zoro, mesí sobkami a těch místvě pravnou nespočet. Proceztoval z to takhle celý svět, tak říkáte a zážitku máte určitě nespočet. A navíc ste stopem projel přes padezá zemi. Jaké máte zážitké z těch to cest stopem, a z které zemně stu mělně větší respek. My jsme to pak začali brát jako vizvu, aby v těch zemi chřeba. Kde jsme úplně nejelit si leně stopovat, tak abychom si očkrtli a spoň pár stopu. Takže pravět sřeba z 3. ameriká tam jsem si očkrtnul kažel zemi. Prříčemš ale skutečně jako proces tovat, to jsme proces tovalinom panamů. S těch ostatních zemi to bylo řícký jeden vlastopy. My jsme začali stopovat v roce 2021 zveskodsku. Byli jsme 3 kamerádi z písku. Na kones je to takovskřiklo, že to jako spůsob, jak poznat novou zemi. Niekám se dostat za hodně malo peněz. Až to došlo k tomu, že v roce 2014 mily na Nordcap ve 14 lidéch. To je 7.000 km tam a spátky. Rok potom jsme se videli do černé hory. A týci přestavte, je třeba 7.2. A prvím tam jsou 3.00 zadvadný a ty poslední tam jsou za 4. A tak si myslím, že byl úspějek, že jsme se šli v takhle kratkém časovým rozmezi. Pak ještě jedná taková zajímová cesta na Balkán. Vytití, že jsme si 2.000. To bylo kýši něv a Sarévo. Do Sarévaná konesme nedujely. Pak jsme to vzali z černý hory už přeschorová skodomu. Za 2.000 m. proly patná zemi. Celí nás to stalo 3.500 kronu. Co vás vennou, i po těch to zážit, si chcích studiva to doktorát? Tak potom bylo jako mezi dobí, kdy jsem obsolval vysukou školu, dostal jsem se do pracovního procesu a času na cestování už nezbívalo tolik. Potom vlastně semi narodili dvědětí. Byl jsem vešpanělsku přes 2.00. A chcíl jsem se dal zdělávat prostě. Ostatně, i tady, co jsem skončil doktorát, tak samorřeně probíhá další vyskům a věnují se těm té matům, co jsme amříkal. A chcíl bych se dal prostě zdělávat celý život. Si něj studentí, které stavouče velsi, stěpovším levasí obloběš panělská a španělštěny. Ješt panělště na vás druhý jazyk, jak loho sej učite? Je to můj, 3 jazyk. Já jsem na gymnáziu něl povinné 2 jazyký anglištinou němčinou, tam jsme neměj na výběr. Obo 2 jazyký jsme tam něli 8 let. Nincméně já jsem, jak jsem říkal, jsem se chcíl věnovat letnické americe. Takže jsem začal studou od volítelně. Paniálštěnou, když jsem šel na fakultu myzlarných stahu, tak jsem si dal přímačky. Zděláštěný, zistí osem, že to bude můžná jednou růší se naučit tu španělštěnou nešním činou, protože když něco máte rádit, tak to je jednou růší. Takže tady jsem studoval 3 roky. Bakláště studívom, vlastně jsem zakočil nebo kékonci bakláště o studia. jsem si dal skoušku na urovníce jedna, což byl promě takový vrchol, co se tíče znalosti španělštěny. Nincméně dokud jsem se pak skutečně neodstěhoval, už panělská. Dvaroky jsem tam pracoval se španěli, tak jsem mě neuměl aktivně použivat bez nějakého větřího přemíšlení. Máte nějaký skvělý typ, který vám nevíce pomoho v učení sejaziku konkrétně španělštěny. Učitě, tak je to právě, když nemá ty no možnost než svedem novitím jazykem, když fokoli nejsolu dí, který se svámi dorozumí anglicky. Což jsem mě stalo, já jsem pracoval ve španělsku, taký v oboru logistiky stěchování, v malé firmě bylo tam asi 10 ligní. A jeden z nich uměl jako tak 10 slov anglicky, a zbyt tak jenom španělský. No a ty těmi lidmi se musíte dorozumět, já jsem měl do konci za rávár práci, takže podstatě jsem byl vidá na pospas. Dížte v takových to situacích, nebo když cestujete, a musíte si prostě zabezpečit, jo idlo noc leh, tak potom se dorozumíte vždycky, a tam vyu kade určitě rychlej. Jaký kultorní šok vás konkrétně veš panělsku překvapil? Já bych to nenazol šokém, ale proště taková odlišnost, že opravdu jsou velmi společnští, já jsem žil v maláze, najhu v Andalusi, což je mimo chodem nejchučí region. Tam tě lidi jsou opravdu velmi komunikativní, přijali mě tam opravdu mezi v sebe, cítil jsem se tam jako bějch jsou část. Ač oni podstatě rádě diskutují, stěžují si hodně mluví, všechno, pětkát prostě proberou než prostě něco udělají, ale je to vlastně efektivní. Důhá vět z taková zajímava tak je tam velká cítlivos podstatě pro rovnopravnost, jo pohlaví, ménšin, je tam opravdu velká ústa jako klickému životu citit. Jak se změnival tak veš panielsku, jste bylo také na studějní stáři? Čem siš panielská universitá odbyšé podle vás výrazně lešila? Nie to všichlo dojste míry podobní stil vyu ký. Možná bych řekl eště jako pasivnější zestrání těch studentů připadal jsem si tam trošku jako na sřední škole. Konetskonsu paněle jsou z námitím, že zůstávají postudích, nebo během studích postudích, trá urodíčuješ tě dlouho konetskonsu nezáměsnenost mladých, je tam vůbec nejvěší fevropě, pamatují během krizitoblost nad 30%, tět jsem si vyhledal udáj. Nezáměsnenost vandalusí do 5-20 tělete 36%. Takže tím, že lidi se úplně nehrnou, do prak se nejsou tak plůrazní, takové jsem tam získal dojem samorřeně nelzitou generalizovat. Naopak, když jsem byl na razmov Britány, vše fieldu, tak tam je ten stil vyu ký úplnějní. Tam je opravdu důraz na samostudium, vyu ký jako takové velmi málo, myslím dotace je dvojná sobná, zruba co se tíče přednášek a cvíčení. Takže za to, co tady máme 6 kreditů tam byste dostajte 3-2. Skreditů i nismeně se učekává, že si načitěte za semestrčeva 50 publikací. Takže opravdu tam čewech musí číst a studovat ve volném čace. I něco, co byste chcíte na závěrnaším poslucháčím vskázat? Já bych všem ať už ty tady zvakultíme z ráňů stahu, nebo kdokoliv posluchá, takový poselství bude otevření, bavte se slými joklo sebe poznávajte a dozvídejte se nový věci ať si rozšíšme opozory. Děkuji vám odskradze dnešní rozhovor a za to si se udělal na nás čas. Já děku za pozvání, byla te promět čes se stát celu části od poslechu a budu se těšit na věděnou zlasníkli. I sposlucháčice pro dnešě kloučíme. Děkuje mě že nás od poslucháváte a těšíme se zase zanit loho nás lišenou. Pokud chcete ina dalé zvostat v obraze, náleznete nás na socialních sítí jako Facebook, Instagram, LinkedIn, a Twitter.