Go back

34 - S Petrem Pacherem o ideálním dni úspěšného obchodníka a např. o schopnosti sloužit klientům za adekvátní cenu.

71m 2s

34 - S Petrem Pacherem o ideálním dni úspěšného obchodníka a např. o schopnosti sloužit klientům za adekvátní cenu.

Rozhovor s Petrem Pacherem, podnikatelem a psychologem, se zaměřuje na jeho profesní cestu a filozofii. Pacher původně studoval medicínu, ale přešel k psychologii a právu, aby se mohl věnovat forenzní psychologii a podnikání. Založil Institut aplikované psychologie a organizace a postupně vybudoval holding firem, kde předává vedení spolupracovníkům. Zdůrazňuje, že podnikatelské myšlení není omezeno na právní formu zaměstnání – i zaměstnanec se může chovat podnikatelsky. Klíčovou vlastností pro úspěch je podle něj zvídavost, která vede k lepšímu pochopení klientů a trhu. Obchod vnímá jako životní styl, nikoli pouze jako práci, ale varuje před extrémním zaměřením pouze na práci na úkor rodiny a dalších rolí. Doporučuje věnovat se sebepoznání již od dětství, ideálně s podporou školy a rodiny, a rozvíjet silné stránky. Pacherův přístup kombinuje odbornost s praktickými zkušenostmi a klade důraz na synergii mezi pracovním a osobním životem.

Transcription

10868 Words, 61268 Characters

Czech
Prosím 5C, vyskoušíte mikrofon. Skouším mikrofon, jesli do funguje. A pohod to nefunguje tak to nastavme znovu. Všetli tak. Krastý dobrý den dáme a pádové. Je mi velkým pojďešením, že vás můpřivítat udalší hodílo podkáztu, probohači život. Nes tady mám hosta, který je velký a hlubu ký nenem svým hlasem, ale taký svými skušenost měmi šlenkami. Je to člověk, na který ho jsem názdel vysem, jezdil po procházkách z kúčárkem s svým synem, tak se pídil po zajímavých podkáztach a zajímavých informacích. A jsou doho kolosti, nedo uží příšel můj nišní host, který je v první řadě za ujál svou hlubkůk svého zasů. To se řekal sakra to budále zajímavých hlub. A pakně za ujál taký tím soříkal, ale jak toříkal, protože pro mě bylo na prosto neuvěřitelný, jak to námě půjsobylo odborně, ale taký vlastně praktický, což mě trošku přikvapilo, protože často slíchá vám zpoustu teoretiku, kde je cítí, že ta prak se tam není a nebo zás praktyk, který, ale to nedukážů srozumytelně popsa ta předávat. A tím člověkém je pan Petr Pacher. Pět se dobro, iděl vítá vás stady u svého čarvenou mikrofonu. Dobří, že nám odžeků za pozvání. Já jsem odstná, že ste všel. Mě ten podkázná na tátím hned skraj týdné břzo ránov ponděli. Takže to bude takové start pro nás obádo toho, do toho nevěřím to může vůré, že bude pozitivní, že to nás nakopneme dobře. No, kdo je Petr Pacher, a týmám pár vět si, je když tak neprostím do plnitem. Je jasný, že toto je takvý hlavní nebořádním, jako hlavní tekste šefe, esenčil kolíč. A autor projektu, jako je ribá smrdí od hlavy a psychologie pro každého a spůstí dalších. Je tam ještě něco, co vybyste sám chcel vizdvínovd, v neštní době, čím se věnujete. No já jsem si může hlavní lini, meho profesního životá, toho chodl bych si třízi už možná osumlet. Je podporovat k pôjdní katalském umyšlení a chování lidi, kteří jsou nejenom koléme mě, ale i klienty. Ale tím, že se tál co zmínit, tak já jsme si může kvalovní větské zmínce, že všichni, kteří jsou můj blízkosti, a už to dnes kaběch, že k postlední nebo dnes a postlední dva roky poměnovávom pomělní bezprecedentně. A to je, že kdukolivdu se dostávo do spolu praca také a říkami a potřebu, ksobí nikogo, bydo nejenom místí podní katalský, to už je takové a kasi prerek vyzitá. Ale kdo je ochotén, za to zít odpouvidnost v takovém rossahu, aby zacal společně s námi, tě tým místvím nezam jsem nověnom ale s námi jako znaším firmami, aby zacal rozvět své podní katalské aktivity. Abych se vrátil te otázce tak vlastně organizacé, které jsou v tom holdingu zapojené, bez zbytku vznikli s toho, že si je postupně převzali lidé, se který místme přetelety začali spolu pracovat, s některými dokonce ina dohodu, některými ná spolu šmouvy, o spolu pracní, kterými náhlavní pracovní poměr a z nich se rekrutovali postupně lidé, který který který organizacé nezkanenom vedou, ale i spolu vlastní. A to je ten zamět, slymam zmínit, tak bych zmínil institu to plikovane psychologi a organizacé, která vznikra první ze všech, kterou jsem založilo v roce 2008, potom kolorní organizacen a řadé další kadaží, jako jeméga Petská, kterou dneska už vlastně v vedu tak nějak jednom snadbych reclovici onářský z nějakého pohledu helicoptery, ale už tam operativně fungují kolegové, který začínal jako spolu pracovníce, a neskado jsou společnící v organizacích. Já jsem někdy do koncept v vás všem životu pisanal linky, nůvním, bo někdy vyděl, že stáp jsou tam policín nějakad mě. Já tam pořád tět tam do dělávo posledí doktorát. Do dělávat. Aha, ich to se k tom dostá. No, tak já jsem začal v roce 2011, začal s důvá legazkov akutů brně postřední škola, a postutně jsem přišel na to, že pomáhajcí profesají mím orientování. Ale ne ta hlubokáta medicínska, ale ta psychologická. Takže jsem se začal vyná psychologi, a dostal jsem se k tomu, co mě už dětsky bavilo. Ale začal jsem, že to je realně uvidomovat, nebo zvědomovat někdy kolom roku 2005-06, a začal jsem přiškole i začínal pracovat. A začal jsem pracovat podnikatal z kým zůsobem. A vydickým jatáhlo, a v té době jsem to odvíc poznaval, fungovat podnikatal z kým nezavně slanecky. A já jsem videl, že jako, káž bych si zavně slanecky sáhlo, bo podnikatal z kýsáhlo až pod tak obrovské době, že jsem zdovtej, kdy je nukaza přestavit, že jsem se připravoval na profesji kombustního chirrlka to znamená to je popaleniny a rekonstruční chirrlkě. A vyděl jsem, že abych se dostalak té obvěkla komerční vřeba popaleniny se komerční neđelali komerči za děláhez těka, a zdětšení prsou a výček a tak dal. Takže bych si k tomu dostala štěpopo 10-15 cilat, a nezkadik olegové se, kterými se mstudoval a prad dělal na praksí, tak mají ti svoje, a vidrželí tam jo. Nic men já jsem svěkal, že změním jí obor, tak po příšová psychologie a zpolu spodníkáním, na jednou to pro mě byla úplně neznamené territorium. Já jsem rozvěl tomu, co dělám, vyděl jsem, že si v tom dokážu zaistit obřivu, ale nechci jsem fukovat jako osoba samostatně viděle činčina, ale chci jsem začít to zvět organizacen. Takže jsem si řekl no tak co teď, no tak jsem bystudoval práva. Ale neporoto abych jako, že se viděl, že budeme do vokaci, oto snaší to bylo na výcemželství v pozěším věku, a vůk jsem za sebu v něco měl, takže bylo s nad nejlepí. Já jsem si řekl no tak co teď, no tak jsem bystudoval práva. Ale neporoto abych jako, že se viděl, že budeme do vokaci, oto snaší to bylo na výcemželství v pozěším věku, a vůk jsem za sebu v něco měl, takže bylo s nad nezízkat vlastně průchod to užkolou. Už jsem nebylo ten devat ten astil, a tej mnadej do spělej, kterž je tam byli všichni a najnou mě bylo odesedvíc, nebo mýntana, by se v tím, jak on jeden, olec jí ten. Takže to šlo snadno, v relativně, a já jsem jak jsem z dekázka fakulty byl, by trenovanie se učit obrovská quanta, a ještě jsem už byl do tření praksi, tak nejdou mi ty věcí na vali smyslo. A tím, že jsem, jako znal psychologi, tak jsem videl, že když chci úspěšně projíčkolů, takovu tu tradíčí a kremickou, tak jsem vlastně dělá všichni typichování, které jsou příznacné, protože jsem sdělá v první lavyci. Pořád jsem se ptál, pohodně jsem skočo za dota za má, na víc já jsem už té době vypadla oddyšně nenom věkej malej týbze zesřenívo tostatních, tak si mě pamatovali. Jak byli volobilo akryměský osenátů, šub jsem se zdočal uháze, a tak. A tak jsem to vlastně jako prošel, no a mě chytla spojí dost prava a psychologie. Przemě to pravo skudečně chytlo už stout, tu tu už se vydoldě nebů dět, ani farvokací, ani v pravní čině, já jsem to chytěl vědět, rozumět v tomu. Tak jsem si řekl, a té vlastně te důvod, i jediná školak, tená provozuje forenzní psychologii, to zmená studium obětí, studium pachatelů, studium profilováním, jistá činů, a de opravdu do realné hlopky, už není teorytizováním, ale spojením prává, tresní hořízení, penintenciální procesů, jako procesů, kdy je ten člověk už odsovzen, je v nějakém býkonu, tresstů, nětí svobody. Tak jsem si říkal, podmětů skůsi, na te ten, doktorá, který dělám, to znamená, já te dělám forenzní psychologii, brze to je na tolik sej specificí obor, že je podřád spojd vizdí zciplí, a to dělá je na policeně akadomě. A pak to děje vlundi, děteda, ale tam to dělá je opravdu, protože se te forenzní psychologii, chcí vynomat, já už to ten skaby, že kodělám ze zajmů, a na druhé stráně část našeho budníkání se věnuje tomu, jak byt prospěšnými, se učasnemu, zdělávacímu si s nemu, a doplněvat mezerik, které v něm jsou, a já vlastně tím, že chcí vždylávacím vřistém pořádzen, tak si tak toho, jak kodělám, já s no, jak to tam pořád funguje. Je se to výví, a brze spůstali díma, ten si říkat ten se učasnem vřistém vlastně v nefunguje, je to prostě katastrofa, ale jediný kam se dostali bylo konent zřední školi, a o té doby už 10 lat, ale vůbec nevě, jak to na funguje. Je se se ten zdělávacím z nevýví, a on se skutešně výví, to není tak, že by to bylo určitě je spůstal jako slabích míst, ale tehma to jako se učasnem vřistém je úplně špatně, a úplně vlastně tili dníčí, tak to je bry bost. Tože ekstrem. Já se se s forenzní při šolo dní svetká, tak možná v nějakých amerických detektivních seriálnych, takže to je teďka pro vně jakojí velký objef, nad bych se rozváma na to té má níkli potkále káfe, protože mi toho dně zajímá. No ale spátky to umpudní káni. Istetali zmínil taký slovní spojní chovace pudní katalský. Může se chovat pudní katalský zaměstanet. V čem to vidíte, jak byste tedy také, kde je finovál vlastně. Sůže se taková díli je na hližet na člověka jako na osobnost, která se nějak hován, prožíván, k myslín, kvní má. A potom na člověka, který je veli, a stůr líjeni jak spujen. A mimo iné, že se pro to rozhodu, pro roly partnera od se kamaráda přítele zaměstance klienta. Poště pro nějaké prožen luli a většinu roly se rozhodu. Ale vždycky to spojení stůroly mimojné je činěno nějakou právní instancji. Stůpuje tam no nějakých právních vstavů. A sovrole, které jsou spojené zaměsná neckým poměrem, vesmyslů definování zakoníku práce, či jsou tam je tam postavně zaměsnovat, ale zaměsná nec. A podle mě. a možná to výchlou pě inak podle zadi orborníku, s nimi jsem v sovladov. Je to takže je potřeba odlišit spůsopnišlení, od toho, jak právně je člověk stůroly spojem. Takže pokud je to zaměsná nec, podle zakoníku práce, podle mě klidně můžeme tskvila podnikatová z kamišlení a jednom tete tam na dočasnou dobu, aby si ziskala praksi na užno sa co neumí, nebo se tak toho chúst celil a začel si výdvěřit, protože podnikat na volném trehu, je významně intedzi vnější tlak na osobnost a na zopověnost než být podstrzechou někoho, kdy má na strzešená psa re, zaměsnovat a rok utřeba. Vy jak z temlou o tom, jak se sechoval přistudích, vysokéš koleg, vaš se no zajímalo tak mě se vlavě vybevlá, kvaloslo zvidavost. A zajímám ně jak vývnímáte kličovou roli jako zvidavosti v životě člověka. Zvidavost bude řitá, proto by člove být vůkspěšnej. Tak ono té kompetence. A je tu dokonce odras učite konkrétní emoc. Jejíš manifesto hvání se projevuje jako zvidavost. Takže, ja myslím, že. Já osobně to vnímáme jako jeden z atributů, který sa urodí ješt se zajímaj o spolu práci, které se rekrutují do zajímců o spolu práci, tak to hlesledujú. Potřeba to, po tom bude odpovýdat tomu, jaké to programové chování, o nich můžu čekat. Jo, bo měděli ček zvidaví tak apriory, nejdří vklade řadu otázek a potom sydělá názor. Soudyde, který jsou na té mocní stupnicy o trošku ní, se nejdří vkladu názorí, a pak vlastně pokud se vůbec zeptají, už předem ví, že bych těli si, že nejakou odpovitě nechci u cavrosporu, takže osobně podle mě angažovaná zvidavost, a vědomáte ty vesmyslu, že si oprav uvědemu na co se ptám a chci znat odpovět, lehrm, aby chodé zelo rozhovor a potomu můžu můžu výdo sobě. Tak to jsme si vždy rozdruložitá. V wonikadovské světě nezbitně, protože tam první co dělámi, že zištiu kdo je mým klientem, a to nezistím bezvidavosti. A já se uhlásím, rátešte dajsto leté má svám, a postopně byl rozvět, a išlo bych tět ktej psychologii, která je spojná zopchudní činov, protože to jsou objeté matá, který výmře věnovéte a mě velmi zajímají, protože já se můž mnogled budníkám v oblasti finančního, po radenství, kterou se snažíme posovat z měremku přidu, a to bez zna stádiho zdělávání nejde, a taký to nejde bez zajmů oklienta, ale taký to nejde bez zajmů o toho spolu pracovníka, abyho práve mohl maximálně rozvět, a poskytnou kbů to prostředí, ve který můn se prostřed můžet. Zajímám je, pětře, je kvý nezkavlásně vnímáte obchot jako takový. Já jsem níli četlu vás, že ní věste přlážit obchot jakoho prostý slov, pro nikogo tez půso, obřivy, jak to vnímáte vy? No, já jsem dělám, že klo bych v roly obchodníka jsem někdy půl až příštotě někdy celý den v týdnu, protože pro mě obchod, jako dysciplí na aktivitá, je součástnou životní hostilu. Takže já osobně to vnímám jako oblast, ve které si zatím nedokážu představit, že bych předstal fungovat. Dží ve jsem fungovat, ale mnohem víc, řadu organizací, které nezka existuje, tak jsem zakládal sam, a zakládal jsem je, ne se za mě nembit tam ta osoba samostatně existujeci, nebo vidělečinčná, ale se za mě nem rozsířit, nebo zaistit tým zapřičít organizacínskou, a začít dělbů práce, takoutu typickou formou lídra šipu. Ale stejně jsem na začátku byl sam, a dělal jsem všechno, a to první, co jsem potřeboval tak mít prostředky a odkljentu, kteří chceli to, co já a násleně potom firma imá dodávat. Takže já si nedokážu nezka, a teď nejdem organizací orientuální získého koroporaci, ale ani žádů na dacy, si nedokážu představit bez toho, že by tam byl někdo, kdo zapřičiniu je kontakt z tímy vnější prostředím odkud získáva prostředky na existence. A ty se nemovím jako tu subvenční cestu, to je se nemovím odotaciich, bo vym jsou tom, že jsem řadulé, to si štyří doky funguvalové spravní radi dědigí vozíčkářů v breně, a i tam byť se to nemenovalo role obchodníka alfandrajzera, jako někoho kdo získáva prostředky, do tět tam je a majestné cíle, a opravdu jako níkdyž to je nezísk, a je to pomodstěm, kteří to potřebuji, a sami si to nezapřiční, tak sténě je zapotřebyť od aktivitě aby organizace byla vidět, vnímana, se ústana, osočia, a z úší klientu, aby tam prodyly prostředky, protože ten spůsobo v živy. Vystatám zmínil životní stil, pokud má být člověk vštěsnéj, v tom co dělá má to být jeho životní stil, ta práce, ten obor ceba. Tehdo z diskutebělní, ja jsem tětká, my jsme začoly tě, si přeštavná sýdný, pěčovat o vedení české firmy, která jsme neferilo, a je to taková obdoba trela, kluky tětím na zdravím. A já jsem, můdyž s nímil jako je rozhodovací se tkání, o tom, jak se do toho pustíme, takovní zíkali, hele firma je pro nás eksterně dlužita, práce, pro nás důležita, ale není to naše top prihoryta. A ží pro rodinží, pro sebe, a tohle je spůsob, jak se realizují nebo rozhodlí se, a všichničitě hodnotové přícivmé vlmy se rob na nevlmy podobné, tak se rozhodlí, že tak lebudo vům govat, takže, pro něto byl překvapení, i s toho lidí skaželze, když to nej životní stil, když to neprosakuje to osobnost, nebo ty osobnosti védoucí a rozhodlící v organizací, když to neprosakuje zcelá, jsem přesvětšin o tom, že až skoučí naše péče o ně, tak se to měrně upraví, a oni bult tam za sebe nominují někoho, kdo tam mnohem drávějí a hladověj budé, a ksi realizovatem životní stil nebo se zmíní oni. Ale tohle pro mě možiko a penížet to tak ilze, ale oni jsou v organizací, která s nimi spůlů pomáha v synergii, pokud seba v mnohlo sobě zamostatně vidělečně činé, tak to životní stil musí by před tam hlujený není, neko by to delegoval. Tam si to musí odřít všechny těrl seám. Já zprcá to tam já jsem podkal mnoholí díkolom, že nějak tomatické říkali, že je ta jejich práce, je životní stilém, ale pak to bylo něvě tak extrémní, že vlastně zapomínali na ty další životní role, to znamenám skoňčilo to, že měli jenom tu práci, a poklose nic inýho, a mám takoji truchu sám za sebe podřit, že pak nevěsi to je celý život vidržit věnom na té závěslosti na té práci bez těch dalších roli. Aby mět, jak vracili energii, vracili radovst, a vlastník debychu toho v těch ních roli moho je odpůčívat, že od té práce. Byte já jsem za to, dobůčo se věnouté práci podkal, pomědně, že kdybych idostlí tím, jsme odkonzultovali snad skoro 12 firme, možna je víc, že 12 firme nevím přesně, a v té množí ne, těch lidí byla, a ne upeně malá poleta, těch těžit to dělali tak, jak to opopisuje te, a bylo ji oběno v té době, bylo ji pořádří, takže 5,60, 360 let, a pořád je to pro ně natolých intensivní aktivitá být v profesy, v práci, že oni tím je odpůčívají, a oni si to práci bero všude, takže oni je do ustímem lidí, stop managementu, te, jak oni chci menová vřete, významych promisléných mát a dětří firmy, vatná se ty dí do hormelí zaměznáva, není to upeně malo, jebo přes 60 let, ale ekstremně vytání, a když si chci odpocionou tak vezme svůj topmanagement a je do uvělezd, do kdyme na kili madžáro. A nebo je vezme tam, nebo prostě dělá si to přijemné, všude pracuje když chce, to konce i v práci když je, ne musí pracovat, může tam vlastně přijedod počívat a projice autem za ty dvádený ty svoje závody, a kochat se a vidět možná parvěci, nebo spíšneš korigovat, a kontrolovat, tak tam je, a divacé, válde tam inspirací. A vlastně to není úplně práce, vysmyslu, že by se udzel. Jo, je to vám mi tvořivá činnost, která ale vyprenujeme produktivní čás. On z poštů věcí protofirmu udělá v strategicovych charakterů předlížo to nevyčerpá na opak můto tu energi do dá, da můto chkění pokračovat dá, aby to co viděla na padloho jako. Tvohřivý podnět pro změnu, tak doši dva roky zaváděl a okus posunul jednostří fírem. Takže a to ženemá rodinu je vlastně o tom, že je oto výc práci, to ženemá ským domatrávý v čás a občasvenujenům dvemadětem, které má v peči by v Lama-ģilka. Tak můvlastně vyhovuje, a když chce, tak s to by v Lama-ģilku má výmstách, tak ve zmeji a děti a zájdu učeba na idolitalia na týden. A pobude tam s nimi po povidáci a povědujeme se i jim. Takže jambych to pěkoné odsuzovala neděla takovou přísnu separáci, musí domy dživotní z tělnesmi. Já smyříme příběch každého na tůlik bohati, že si v tom najdětu svojí cestu a to co rozhoduje o tom, jesli do funguje, jsou v tom motem světě výslatky, a v tom zpyrituálním, a v tom osobnostním světě emocé. A díš má výslatky a cítím se fajn. No tak je to v roby, pohodně něco co mě v danech výslatky, mnohem víc nešto kuli finého, a cík do chce říká co chce, a tuž mou dře, nebo pseudu vědecké kních říkají, že bym měl vyslat pozitivně nebo ne, o v tom na to nastavení může zládok lec který průšvých. Pro tože vyporč příšel a uměho zvládnou. Takže, jak jsem odystery by přestal mít potřebu hodnoti na tož pak soujit lidě jak funguji, a jesli jsou spokojní a má to výslatky, no tak to potom je dobré. Ok. Já těká za svým tímem nějakou důbů už pracujeme na teho sebe poznávání, je práci se mi na soby, protože za ty rok jsem vsi uvidomil, že pokud tady dřívné pracovat sami na soby je tak těžkou můžeme rozvět lidí kolem nás. Co byste vypad se, protože vybřeste to iněkde taký psal, protože tě má, že pomáhateli dělí ten právě, ale kdují jsou oni a co byste lidem doporučit pokud právě stím začínají, z nějakými jako se vypoznáváním prací na sobě, aby se bym hojit potom rozvět. No, otázka je kodikými. Jesli jsou vzóně, kověkové zóně a sociální zóně, když si to můžou dovolít v přirozenosti, vzezutřeba na konci základní školi nebo nás trřední, a tam je to vlastně jsou části tecesté, má to tam i přirozeně. Díta škola kromě toho, že učí se učit a tak dal, tak bym je na napovědět v tom, co jsou tých talenty, protože o postatě oni, dětem, který ta škola, a mná dím do spívajcím vyplnuje tu nejpodstatnější část prudutivního času, jsou s tím jednich výcné šrodíče, že oni jsou s tímjí konstatnější s sedu mhodím děně, zatím se rodíče po odpoľnách a večerech. A přívělmi zdravé kooperat s jrodili a školi, a takovém tom vědomém a maksimání objektivní poledoučitelů, by mělo by zřejmé, co jsou silné stránky, toho dotičného, a jak je posilovat, ale jak na nich pracovat, a pokud to je také to v době, kdy je to legitímní na prosto. Je pravda, že někomu to úteče. Jeho rodí na to nestíhne, není tak kompetetní škola, vze tam níníc seba učitel, a docházit tam leda z kčemu, a tak prostě, jako zím úteče to uvědomit, pomoc tomu dotičnému organizmu, tomu dítě tine budu mladem, urospělámu vědět z čím dělámájí důžilota, a vo co se má opřít. Ale spravidla těch šanci, jak to potom doplnit je poměrně od nějaké, protože když už se rozhodný na wysokou školu, tak ta od té zaklady na strřední je znacně odličná, před tak nějak přiklopitu odpobědnost spátky na dobroditčního, a řekne, hele na zaklady na strřední se to měl voto smy do dvou každéj dern, a nebyla možnou, tam musel si se omlouvat být tam doplnivat na wysoké, máš týdén podděli a špatek na přednáškých hoď nemusíš na svýka, no nějak to uděláme, ale musí se učip, že jednou před teho rozhodný moment na koci se mnastrůdití neudí, když zistíme z kouškou, je si to teda dálné, bo ne a tam bude postnáj uprosní. Já zivomató lekázkovakultu, ty z koušký, t tam bylo poměrně do studentu, že táslováku v té doby oni začli přice stovávat výt spoleni a tý učitéle byli vopravdu jako vostří. To byli z koušký sivomatů z koušku vytahu. Smějeli tři a profesor si, že k jednou studentu bych teda i fakt jakoho dnes pěchal, a říkal je slová, kě si umuže vzítě můjde vlák. A vomužika tak se do toho paréko logopustíme a zaptal se vytahu na složení spermatu. A chcel ho vlastně opravdu jako zesměším před ostatníma, tak je nom bloky, li jsme do trojky, vedvojice blokkla, že klu můžete vystoupit. Můžetejit na vlák. A tím bylo vyřešit na tás kouškáho, takže to bylo histologi jako, či tam jako bylo tady od táska legitimní, ale bylo to opravdu ostří. Takže myslím, že ta vysoká úrovenčkoho ství, nebo ta úrvvickou škoho ství, dost těm lidem jako ujasní, že i když měli pocit, když by to vlastměn, když to vlastm mohli. A mnohdy si to má nezistili, co to vlastně znamená, mohle atraktivně laká ten obor, ale zmovej těli zistili, že až v tom před tím, čišto té vročníku se dostanou ktem, a tu které laka, a první tři oddatřouti základy, má těku, a smůž, a fizyku, a tak dal. Tak je to propere, a vody nejednou už před tí rok studívisou kouškou, ale už před tí. A tam už to začíná byt jako vážné v tom, že se opravdu naít potřebuji jinak straví zbytek život a hledáním, a to není úplně produktivní. Hlavně nebudo ustoho ani úplně spokojení, a nebudo mít ani úplně výslatky. Takže a na vrchu přítnato co nejdřív. A přítnato co nejdřív hele metot na to je řada. Učitě, když by jsme se měli bavit o metodách, do správním smělení. Tak jedna vět se skombinovat tě tisouvoritěch metod a toho spůsobu poznání tak, aby v té množí někde se do protíná, aby tam naši na byl od so největších já se na tým formatře molo spolehnout. Takže určitě jedna série by mělabyt nějaké osobnostní dotazníky. Jedna série by mělabyt nějaké testové metory, které sledůj schobnosti a výkonost. Jedna část by mělabyt pohovorie zledmi, který doplní výslatky z těch dotazníku a testu, tak aby to u interakci v realnem čase mohli potom tý výslatky tak objektivizovat, že my série o zněřeknou si csejí stáchy bovost tam budé, ale povděně vysokavorovým pravdipornosti překalitě nošných metod si zálučuje, že nejnam vřeknou jak na tom sejm, co sou silné stránky, ale můžou se divat inapropárování roli. A říkajím, vyskrátom jako osobnostně takto, poučete směnovat na leteckou pilota, automechhanika pravníka zuba, že u nělackej okováře tě vlastně jedno, tak tý profili těch profesji jsou znamé, tě rolo také, a můžeme říct, týto rovnou zapověsme, sřeba zledí zkašho prostí. Nemáte dobrý zrák, nemáte pohybové předpokladí, nepracujete na tom odmala, tak to prostě těch zapověsme, protože by to byla starata času a nebo, by to bylo tak neprřeběřeně obkýžné, že jenom některí promila bytřeba zůstali na té draze, stáce tím pilotem toho karaketoplánu i přestože nemájí uvělně všetný disposice. A pak ho té vžuví stu velkou palatou rechnou a tady je možno zvím běná, to je velká pravdiproziován do půjde. Na proci na to ptám já občas půksobím na školách a důž sředíme v vlavní vysokých a právěli se ptám těch studentů, a vlastně jaký svojich talent, jaký svojich silní stránky, čemu musíš tedy vynovat, se byštětý rozvět. Taký v tom věku kolem 21, 23, 20, tak občasně zanejání, že prostě neví. Protože se to můžu dovolit. To jsou česná socioekonomická situace ve společnosti i vrodinách a úrovéně řektyme toho koncumniu komfortušněm vžžíme, nám dáva faléšnou ideu o tom, že jsme vlastně v bezpečí a že si nemusíme dovolit, to co generace přednámy bult museli nohem dříve nebo vse k tomu ani nedostali. Povaletčná generace můjbobyčka samoděho 12, 13, 13, 15, 30, a to bylo období, kdy poslední v přičěřitýný před koncem války, zrobná směřovala ta váletčná ryně přímopře z její dům, a v ona týden strávil a vesklapě zatímco na dvorku domů, kde nezkáží oddec poní, byl kulumet, který děmecké kulumetrají střílal. Týden, jelostišel a ksík, kde jelostřelský ukranátu, který dopadl na budou asišnometrů zdala, na údet přidním uměrali lidí v trozká brzení, kde nemoľo vyslobo dít v želiby v rezliven, tak tam byla ta váletčná ryně. Takže, tako generace obyznežeši latematiku, že by si mohli dovolit přemíšat o tom, co by byl jejich vysníná situace, který by spělím. A tím, jak sta ta obdubí pokračovalo, tak se to začalo vyvět a neskášme situaci velkou komfortu, kdy podstatě můžeme, cokoliv, de facto nemusí meníc, rodíče a předchozí generace pornáz vidobyli poměrně velkou úrvin komfortu, která nám toho le umožnuje, a oni v jaké si vásce apéči o nás, nám vlastně dávají ten nejšircií čas, abychom si užili to děstí je dospívání, protože oni no reměli. No a my skončíme, když tady toho ceci, za rok nám komučí, když tý sociálních výhod, protože se do 620 můžeme se ustavně připravát na budouci profesi, pak už jsme ekonomické aktivní sprynci povazazá. A na jedno mi nevíme co, tože nemáme nic jisturo na době ještě šlo, ale mi nevíme co můrím dělat. To tak jo, no tak jo, no. Neprideme, že tady nešní dobá, tím právě, že lidí mají všechno, je to takový jako snáši, než bylo vychovává méně ambiciozních lidí, než drída. A to je to nemysen zle, a to nechce jako jak hodnotit. Ale tam můj se skušinosti taková rysat, tak jako potom pídím, tak nepridě, že neská. A ty lidí prostě nemájí takový, tak vůhutě, a ten drive do toho něco vybudovat, jako měli a tvrdě pracovat, jak odměli csa přetím. Ženeská, tím ladíli jí se spíš orientuům na to, aby skončili brzov práci, aby měli časná ty kamerádi, aby se mohli někam odsestovat. Jeho, že je takový, tože přídyčlo věká řekná já, tady vědělám, co kolefá bych už spěl, protože jsem cevat, to nikdy neměl, protože jsem živou. v poměrech tedy prostě byly takový makový, jak se na to divat? Takhle, pocíte to, to co říkáte, ve zhodě jsem no úterý, protože v oni to všichni měli. Já to jsou situat se, kdy ojíme 17, ojíme mají, kde bydlet a nemají zdílní pokoj se sourozenci, neží v malém bytě, kde se podkáva a babička děda, se stra, která už tam je zmanželem a mají předporodem, a ještě rodíče, a ty cjakou domlouváme rozvrhej, kdy kdy pude na zachodnéní to by se kolegerace. Já jsem jsem vidustal v domě, rodíču nevbytěl v domě, kdy počet pokojů, byl na tolik jako malý, že jsem měl průchozí pokoj, a měl jsem místnost, kde jsem měl pracovní stůl, vyhodná za hradu, tam jsem spál, ale zami pokojem spali rodíče, takže přesní choděli, a v mým pokojí jsem měl jás křině, a vydle mělás křině máma. Takže jsme zavlast něm domlouvali, kdy se kdo jako voblikně v Stané a tak dal, a já jsem nezažil obrubí, kdybych měl, nikdy jsem měl jsem měl svý vlastní pokoj, já jsem odrežit od dnečoješním od 20, no na kestké fakultě, a to jsem odrežit do býtů kamará, který jsem si odný pro nájel, po pojob a býtčce, a tam jsem poprvé zažil, co to znamená, jaká si svovoda, ale na zárovejstvím zpovědnost, že jsem si úsled vydělat na to, bych to zaplatí, ale. a neskasi, a to si nemíslím, že jsem úpě vzálen, ve kovi od tese účosné krednáce. Nějště říc, a takým, který byter vace také to je nopatnázt rozdíl, ale. Já jsme slybím, že. I ta súčastá krednáce mástou uštušnů, a na víc je v nich živeno velké množtví ideji, nikysociálním sítím a prezentací ostatních, možná jimním věkově podobných jako souk menovcu, kteří vysíla jí různé show, dělali na tyktoku nebo letz, ktej prostě nějaké svoje v obsáhy, a prezentují o tom koryk vidělávají peněst, takže jasmysví v těch mo nadích, kdych to budí bude frustracy, a takově jako velkou neduviru, tože o tak někdy to asi umí, ale já to nemám, alebo druhá věc velkou urveni snů, a takových ho sebeklamových, protože oni si se sní, jak by to bolosky velé, vytváří sně a kujko, ale tam na ty věreli tu ve své hlavě, a představ, ale už to, co tam chybi, je neohotajit přes bolest, přes nekomfort, a přes nepohodu, a ohota si okamžíte uspokujení ode pří dvým měnů za bolest, která jsou stavným ex-soustavnou expozicí, vystavováním se tomu nekomfortu, deně týdně mě sičně ročně za 50-15-20, příme se nějaké videobitky, o které se budu moztu opří, a budou koncem bude úprospěšné, i když tam s nívě nebudu vytvorím řadu, kterou předám, nebo programa bude říc v inosu, a na tohle nelze, na to se da jedině vlastní aktivitou a píjili přes tu bolest, a přes nekomfort projít. A ty bláčí, kde na nebo starší generace na to byli zvyklá, nic i nebo než bolest nebylo. A ty bláčí generace vlastně všechno výmněňují hlavně nekomfort, hlavně nebolezt. Když vidím tý napisí, gud, vibes, všude na těch kánce vážík, tak dál, tak si těch se těch kámě chtychlo lidi, jakoch těji realizovat svojesný, když jediné odsodé, je o vyhledávání přijevných emocíklit, hlavně žádnej problém, a kdekoliv se problém oběví, tak útečou. A ty kají tomu se stování, se tkání spráter, galvezkoditšnosti, no butikají před odpověnosti, které vět většině s po nás bolestí. Já měno dobrojíkám rádá, a on má na strovstě těkat celou repudůkují projekt, jak je oblastí drocá jedno, ale on říkáže. Vlastně stěmy lidmi, z kterým má řeší, to dokunčování těch projektu na te důle stréně jsou mladí lidí, a kterým právický tam přídům, jeský oblečený, ale on zistil, že vlastně tydle lidí, neumířešit kryzový situace. říkonceně který lidí, jako te projek, kdy má zítras o tevří třeba obrovská moderný prodejna, a je tam problém, a ten člověk, ten předím problém prosty úteče. On to nevířeší, on nechá to, že to nějak dopadne. Oni dáno slobli napivou, on je brá je ziká, že skolikatí lidma, protože tořeší podsovat, české republice. Skolikatí takový má mladí lidma se setká, že který káte neumířešit ty problém, jiko ne dokáže v segní postavit, a prostě třeba ten člověk, když se odtak, že prostě nejel nic. Jo, ale druhý nezep. Jo, je to zajímavino. Jo, to tak, no. No do vze, podme ještě, kte je obchodníčině. A no, a vzec se co byste doporučil, nebo jak nítov nímáte, jaký člověk podle vás bym neoděla doporot. Neskázná, je to je spou staruzních fíle, firme, mu tyle vlů, a tak dám, mladí lidí se náboru do ruzních platforem, kdy mají dělat tu obchodníčinu. Nohdy neupení můk spěšně, protože to prostě dělat nemaí, ale ten systém je tam tří, protože když udělář, a sponět co takhá stu, a sponět se budu mít. No, takže to není upetocávých viděleko, že by tak mělo být, a zajímám je člověk od vás jako člověk, který mu prošli spoustí lidí pod rukama podučíma. Jak vy to vnímáte? Kdo by mělo tradělat oho obchodníka? Já jsem přesvěčen o tom, že do role obchodníka by měl vstupovat člověk, který opravdu, ale skutečně žádním způsobem z kreslení nebo sebeklámo na skutečně má rat lidí. A je připraven, jim být prospěšný, a slovřitím, nevesmyšlu o troka, ale opravdujím slovřit a pochopíjil, a předozaní přijal odpověno za to, že on se budeme tak, jak za příční komfort těm, kterým bude slovřit. A takově ty větí proč, chcete tu naprát se tělat, ja mám rat kontakt slidmi, to není nic nazíka inzi, to můžete v proréně, a nebo přesvě opravdu mýtrát lidí. Když bych vy eksponoval ten leten atribut, ještě víc, a zesíl to tak už jsme v pomahájcí profesji sociální pracovních zdravotní sestra. A to nechci aš tak moc eksponovat, a to chci nechat v té úrovní mám rat lidí, chci opravdu jim být prospěšný, ale ruku vrůce s tím tam je takovat a svorkaten po loho slovej klíč musím mítrát sebe, musím mítrát sebe, a musím znát svoj hodnotu, protože a přicházím za člověkém, kterého získáme konkrjenta, chci znát johom potřevy, ale já je uspokujem za peníze. Przedí bych to přech sponoval tak ten sociální pracovních ten tam jejenom kulí lidem, ten si karade i zesvého, a je to vyloženě jeho životní příbych, chodře se bal trozodl a tak dalné zálečný na penězích obchodníkovi vždycky musí záležet na kymtra úhelniku, tak jak majena kupčí trouhník, takovou tím atrouhní klient, já a peníze. Já jsem mohz rá, že to říkáte, protože často práve do pýdo toho finančního poradenstích udí lidi, který vám řeknou držá sejch ze tam, které so přímo mí lidi, protože já ten system toho vybíru mám pošku dvrčí, je dlouho dobější, ale občasto tam těch lidí pročitlajtů práci, prož to obrů přišli, a oni řeknou první dobrou, řeklí pomáhat lidem. A pagáse vidím tých výsledký, že ty výsledky nejsovní jak zvláští, jak výsoky ním o tak, kdy měli být vbod spružívení se, a dopadá to tak, že oni htí pomáhat lidem, ale práve nemyslí moc na sebe, a vlastně hlavně nechtích idu těch jako obchodních takových těch situací, kde je konfrontatce do toho do toho schopnosti vozovkách proda, to dobré myšlenos. A pak oni teda tak loho chci pomáhat lidem, aš im po máhat nemůžou, kde le oblastí, protože na to vlastně proče z nesiné viděl, kde měli všetě. Takže jsem velmi rád, že to říkáte, ještě tak výduporučeně je vlast, kde mě zajímalo, a jich by měl vypadat děny obchodníka, nebo co hlavního vlastně náplní práce obchodníka proto, aby prospirovalo. Abo vme se čistěnom o tom koho živí, tože prodáva, nema ambicí mít dím. No tak to ste zabrujstil vštrohů, da můžeme to skombinova, takže začním je člověkém, než jsem za sebe, a potom člověk, který má ambicí vybudovat i dím. Dobře. Tak, jesty, že bych jsme se měli podívat mimo očímaná člověkak, kterýho kterého živí obchod. Tak, prvníco, tak mám to zít od rána prostě, že katerěny ho. Takže ráno v Stanu, a jsem se se bov. Tože kterýho první osobi jednodního čísláho, že je si, že dělám obchod, a jeho dělám, tak jak jsem už před ti uvedl část týn, tak já ráno tým dělám obchod v Stanu, a spostal nevíle zudokult, si neuvědu můjže, v momentěli jako sklouzávají moenový spostal do bota, nebo do papučí, tak tý papuče už jsou ochodí z karoma. Já poře, nev Stanu do té byli kutné budu spojen z tím, která rolemně čeká a že se na nítěším. A pak všechno to, co se děje ten den, tak odpovidáte roly. Roly sloužit, zabeníze, a já vlastně ten den potřebu mít nastavený, takže tam chci zažít, žadou aktivit, které jsou jak přijemné, potom žadou aktivitresou nezbitné a potom žadou aktivitresou, kve vyhodno cvíci. Takže mám ten den připravu byt jsem si uděl ve čer předtív, nebo si udělám ráno, a abych věděl komu budu volat, potřeže si jako jsem obkonik, tak jsem budře ús se zatkavat schlianty. Vomujte, je dým mám na volani víc než tadyčního štíhskuzy, kásohle ní zíkám to na pojem, protože řadat štíhzek mě může odpadnout různý výli vém dokonce. Teď jsem byl mocny, tak jsem byli a ten doluší schuské nečošne ní úplně často a stáco to může. To zanám má víc nečo tadyčního štíhskuzy, abych věděl a že se zvládnu mít takový počat, který první dložití, abych těnou vyložně statystický věděl, že na nich úzatřů, že je tam den ikdy še náročních címit pocit, že jsem budil poč tývíku, že to byře udělane práce. Takže mám se tkání sklienty, navvolávám si tnové a stěmi klienty se setkávám a sem tam prvně. Můžete li se s tkávám tak všechno můj příběch. Všechno moje temat, všechny terablé, které mám a řeším vyných roli, tak nechávám dost daleko, odmíste, kde se setkávám sklientem, oběch tomu byl byte nopronějí. A v tukly si dovolím tím, že jsem zanechal všechny tě temat a príčín, tak si můžu dovolit, slyšet úplně všechno co říká, a řaduje si vnímat jako prospěšné, protože ono mi vlastně říká, co potřebuje. Ale přeja za aromět bůsobim nenma, jako obchyní kale, jako konzultant, tak na některé věci tam to okrytno zdovolením zastavujú, takže se všichám rozřejmého, co říkáte, že bysto takhle chcel, nebo že vidíte, že to byl to stá. Já vám ze skušenosti, že knu par příběhu a vyměřekněte, jak vás to ovlivnilo. Taková ta konzultant skáce, tak dí obchyní vnímá potřeby úspoko je za peníze, konzultant zvědomuje to okrytna v tom, že ne všechno to co si vyměslal, nebo bych těl, já realizovatal nebo hned. A tím, na echím si spojením dvou konkrétní chrodi se dostalme do podstaty věci, kdy koneostru v nějaký navrich, no a podom si pláčná. Stá zminil inoho sku vědře vlastně to obchyní či nejosodká vanie zlidmá oshůská, na to ní chci je zlidí zapomínají drušku. Já se uroly obchyníku, alestra travi ten čas vkan celáři des toho anižby, jednali stěmalidma, a pak se vlastní dí vžetom moc na fungule. Doh, kaput. A pak jsem, že to taky o tom, aby ten člověj gladat tu příčinu, jako v čemá problém si domůvický chůsku, v čemá problém jako zvednou ten telefon, já ho vlastně coho limituje, protože já jsem zařil spíš držívé, no, v té brandi, že lidem stali víten obor, vzdělávání všechno je super, ale pak příde té ma domůvání chůzeka tam problán. Vytatře tak, já se myslím, že v momenti, kdy už je kop vstupu, do nějaké organizace nebo do spolu pracé, s někým do trubáfo financích je. Tak ten doho příjmá toho dotičného nováčka, by měl byt na toli kompetetní, aby tohole odhále už přitom poznávání. Já jsem zadíli dětiť kára posledních pohovorách, pře obsazujem nějaké banážeske pozitře u nás v některých organizací tak se mužikále. Nezloptem se, že to říkám, ale my se to si nedoulujíme. Žaží vás tam bezmu i přesto všechno Angažma a Zajem, který máte, tak za 14. uvkoučíme. A vybude teda štvané, nebo smutnej, nebo můžnábo, nebo je to zažívat, do co postaní dwá rok, když měníte profes se. Takže pro vás to nebo lignisnovýho, ale já oho zimtím tady, že oni by poluží otázku. Já letak, když jsme už věděli, že to nebo je dobrý, tak byl jsem vkustili a myslím se zdivý to, že nějaký vstájí a teď vorovo tcházi. Na bohé domy daleko větší dopat na ty lidi uvněsněštáněj v něj v něj. On co mohle poučí, bo nebo je teda spírále pořád směřovanie kamdolu, ale já to postané dopustím, že jedna z mych hrli, kterou mám je stráště výdomní kultury, a já opracitám nepostí do tě organizac. Experimenty na to mám přílíž čas i organizac, ale dí, který tam už teď jsou je přílíž drahé. Já jsem dokonce kvůli vám, nebo na záklý inspirace od vás změnilo sýstem, proces výbejrového, že nevybírá ní lidí a od te doby řeknou přímězdou, vět můj světém nohem radosvníší. Zadav za těch čí. Jáho, že jsem zahodit do spůvstu takovych těch kamenů z toho batohu, no hlavlásně to svobodníší. Já zvasním moje filozofy, taková, že opravdu chci vybírat lidi, který maj tukvali, to nebo maj opravdu potenciál, pracová se mnou v tom tímu. A k vy stodali změně jako strážce firmní kultury, já to takovám nastavný, otele byť jsem to odvás lišel, a já to se jako strážce týmovej kultury. A v tohle prostě říkám těm lidí na těch poradách, že jaký sou rizika prá do toho tímu lidí jen tak nějaký. Jáho, který si říkdy protože, tří do toho financí uporadnosti uporadnosti opravdušel, děle kdygdo. A jak to jen si katerý vás mrdí odlávy, a většel na ty oteššé fehoj těch lidi nad něma, pokud oni dopustí, že ta firma nebo ten tým se zapleveli, potom lid má který tam byť nemají, nebo na to nemají, tak je to prostě potom horožení u vydstoha za sami budová. Takže za to bly, a než bych čekal, že se k tomu dostane ve vám, tako děkuji, protože, protože vystom je v tom lohně inspirová, ale něž by si to doveděl. No hele, ja mam dojem, že v těch můl tile vlasy s nemech je to taková přirozanosti, že řadom můl tile vlůze, kterými se satsatkali a vzdělávali jsme je. Idyž my fungujeme, že vzdělávam ativlastníky, ale ve velké zaděh funguji, takže říkají, že můl tile veli je bero stoutradičního popisu, záluženého můl tile vlův vespu jiných státek, že pošte na sávají quantitů a procesem tilaí kvalitů. V dípě, že ten proces nemají, ale bone na to, aby vytukovali to skutečně odsel, a promihávají někde v nějaké uvodní fazi z polupráce, tý stávají cistěmi novými a ta vysoká vluktuace vlastně zabí všechny. Jak ty, co je ten vyběr, dělají, že mají čas očasu pocit, je zmaru. Když to drama vůbec mysláko, na byl at lidi, ty vovgoridá se uživim tisíc krátib jako obchodník, a pak se dostávají do zorných, když to má vrif, i na ty, který už tom tímu se říkaj si ty, tak vonce věnujete mnovéjm náboruje, a už od zacádku vým, aby spravil at lidi v tímu mají takové ostréší pohled. Když jsou úspěšní, neš ten kdom příjímá, a tý, když od počátku se vyděl, že to nemude fungovat vlastně přijal, nám nečas nema, a když to je taky ten mezi stupen, že to není čistokrémní obchodník, ale je to jaký si začínají cili, který se živí z části i obchodem, tak pak říká, no já se tím budu věnovat v mým tímu nováčku až budu mi vyděláno. A te problém, te problém na druhou, před tohle vlastně učíti nový a ten tím je vlastně konstantně skládan aktivitou to šefa, ale do jestaně se mu rozpará, protože nemá čas, ze věnovat a sprofesionalizovat, který už tam přivědl, ale už zapomněl na to, že on je přivětl na tom slibu, že je to naučí. Pro to dom sišli. Žedím jen na pohlu, že kdybyl tím po slouhy, a krombně financíš, že nejáli ty a dělám v kytináství. No tak, kdybyl může k napovorů, stím násem vždycky chytěl, a potím je do toho, jen s tě a jsem tři děl byj prostě, s toho jeden z kítkama. Takže tam se často jako za mnočí z poustavsku tečnosti, který pak mají vlivy na vstach, a dokonce na neopraviterný vstach, který lidi se pohrazili důcá vezlin. A tí co odhýdou často mají ten denci, tak ktorou chují, jak si přesunout o výnos na toho zíst, ja jsem odejšel, že po neprostě to trolyní fůční. Zábože mě než je knou už, to kdyde se lahá volatata, budovéjte i ich straně. Ale voci tak tenše v tak ktorou může sámno. No, to se právě, kdy se zažil, že ten system vyberu a zapracování nebylu pní idealní, pak ten člově, ktenše vzeko on na to neměl. On bylo ten špatné, a vlastně vůbec si nedávali, nevyhodno vlastné, nevyhodno covali, to kdy oni sami dělejte hiby, že vlastně tam vyspouštíl, díkšem vydne maj, a jak tady se to říká, o němly. Padaž, že asi, že čo, a podobně v tomu u televlů je tím, jak ten system je konstantní a spravedlivý v tom obchodu, tak je a už se klubych za důkde si tekléct na prosto neprostala a cesta, jak se dostat na špíčko. Když přím odpovenost za všechtý atributy, kterým utroloci naší, že mi někdo budé zíkat, jako mám karieru, že mi někdo budé zíkat, jakém mám doat produkce, abyš plohala v těch bodech, v těch úrovních a tak dal. Tak tam je jednulch a úroveň začnul vždycký jako obchodnik, a musím se stát tak úspěšným obchodnikem, že obhajím prvenství v prodej za několik posobí důcích období v takové úrovní, že už někdy nikdo i za dalšich 10 let mě nebude moc t opitrovnikem v tom, jak se obchod děla úspěšně nebode v úspěšně, vřesno zažil toly krat. Žímy to vystatěš na našich 15 let, ty příběhy a čím stabilnější bězdy stoje, tím dělší doba, pokudímy vystatě, ty moje příběhy je. Ady što hledo budu mít a fakt to udělám a dosáhnu tak je tak obrovská právě porotnost, že si tím jak budem můj vyhlas silit přítáhnu zájemce, který jenom kůry tomu, že uvidí jak je z dímoutě co dělám za výslatky, jak vypadám, jaký živ standart, jak se chovám, pokud to nebude úplně nekorektní, ale bude to fair spůsopěnání, to sen ne umelčí, to prostě je vidět a oni přído a řeknou a je spůlstalití. a je spůl stalidí a že k někdy jen zadebo budu chodit a budu jste bude udělat jenově nechse dívat jak to děláš a bychsobo naučil. Jelíš tohle to udělat tak tohle tak tady 10 kilatě, a mychríku cedak, že tady 100 kilat. Czasím o matu oblymi sředu věku, kdy se mi ruchtěl výlučit, no tak poště v 17-retech odešlo z domu, šelek nějakým umystrový byl jeho to variš, a 5 snedům letmu tam kukalo vodrupodruce, a no žil tam s nímá stůrodinou toho mystrav pracoval, ale taky tam mákál, a jedel tam s nímá posedmi 10-8 milatěch a nevím jak vlodu drvalo, tak se vrátil a už lehla co věděl a založil si vlastní dělnu. A šel mu hukat vodrupce. A nejdělám si iluže žádném spůsob edukat se někdy v 17-reteběl. propracovaný, ale prostě vyzníkali, že vesla a vzníkali tím na smusovém. A takhle to funguje podlemě i teď. Jedno mtej lidí mají pořád si myslím taků tendensím mít tohned. Nepočkat, odložit tu to chtění. A vyměnit to tak za to odpovědnost, že teď býbilo fajn, i je tam mít tohled, koupici tam to, ale nemám na to ani čas ani peníze, ale můžu na to mít i čas i peníze, ale musí to potřebo vyměnit za to, že teď odpovědně se příhnouté práce a budu makat. Sůlasím. Dík. Petře cojště k obchudníkům, který sonaži mělské list, kdy se stane nídy ta situace, že ten člověk a důž tím trane mělsku šenost, nebo bylo drí za městané catejt na jednou přicházit a svoboda, a která, jak už já jsem nikolikrát zažil, můžel vlastně škodit pokud, ten člověk tam nemá určitou mýro odpovědnosti v tom svím chování. Co vy stero podíčo tím levitem, protože istojiště nás neská poslucháně grou do pracuje na žinostenské list, a nedukážem odskorigovat právět úroventé svobodí, ale taky toho potenciálu, ale taky techniakých právěděl režimu tak, aby to prostě fungovalo. No, já jsem přesvětčen o tom, že, když se někdo rozhodné opravdu s jednat ten žížnostenský odbôr, toho příštůšného úžaním, nebo obce zrožížnou poslomostí a zříděci tak žížnostenský list nebo to opravnění. V té volné živnosti, že tedy se obnebovím o té vázanejní koncesovaná, ale v té volné živnosti tak je potřebuje opravdu vědět, jak je na tom se svím myšlením. Jesli je osobnostně, disponován takže opravdu potřebuje, to už jí nebo dogoce práhne po istotě. A inklinujeme přirozeně, ktomu mít stabilní pedíze, právědlně měsíčně v definovane výši a už róvnou vědětné jenom, kdy mu mají které přít, ale kolik z toho rancé už hned druhé jeden musí rozdad, pogod po tom, na tom práhne, a ktor ne děla. A cí nezdyžde jenot zeské opravnění, protože v České repomlíce ani na slovensku nejřistou instance, která by odlíšila, jestili si to tepou opravnění jesiste kompetení i uvnitř. Nemí prostě, no kdy byste še na koncesovanou živnost čekáte na ní, na vázane můste podložit z jelani. V německu trá v Rakůzku, když chcete, byt osové če, tak je to v pohodě. To má stecha i pokud speníte parametri zákoni o typu, ale byste chto trách firbou. Tak v Rakůzku to není legracé. V Rakůzku se založité se ročko, nic méně jako gezel-sávd, ale musíte mít place neho jednátele. Státu tému svých placeví. Tam je to velmi, velmi vážená osomnost, protože je jedná s inčit ducemi sautoly tam jelokání, mi nebo přeneseními, a vydekolik je minimální odměna jednátele. 10 000 euro měsíčně, a to není malo. A to nenáte, a neumíte viděl, a to tak si fungují, jako osové čá, to nebo měli silny filter, jako to nebo legracé rámci. Ale vše skrblycích z takového není založité firmo o tědné koruny. A jak do zajistí, že nebo nebo ne tifů řeval do firmo nezlik videou in solenční spravce, nebo konkursní podstata. Takže věste, jak myslíte, opravdu jako úpří mě bez sebe klamu, a bez si žádný hlok, skrstlení, jak s idem ček položí otázku, jak je na to v stavu kčasu, odpovynosti, jak penězu. A po kud nespelnit i záklaní parametri toho, že umí a je ochoten svůčaz vyměnit za obrovskou míru intensivní práce. A počkat si na to, dokud si nevidela a první peníze, a nená učí se opakovaně videla a vataru rozůstající se nož tví peněz. Pokud nemá dostatečnou rezervu, a musel by si půjčit za podmíne, které jsou likvýdační, prostě ať to nejdela. Jednak o to zrujnují a další 10 let to bude za hravným pracovním poměrem, který ho nebude bavit. Sanová ty nom protože musí se vykoupit a je czeva předlužení. A to neděla. A ať ráčší, pokud se fakt chce běno a budní gání, tak jak projdeni jako transformaci, osobnosti, kteráho připraví na to, po tom příde, že vyste mluvil oso, povědnosti osobovodě, ale tí kterže si pořízujiž do tatská opravdniny, tak úbec neví, co ty pojmě znamenai, a idou do situace a to se neme nesoborá, to jsme svého volé. Ojizíkajte kása, svovodnéhý tím nemůžeš, ale zašto nás mů za 3.000 dole, serví nebo za pół roku a co? A jsme váje. Je to tak v své volé, nejímový termin. Co byste doporučil, pate se videme jako seme, a který maj vibudovaný tím obchudníku a manážeru, který práve fungujné žinostenský list, věko by v tom přístupu védení, protože před seme to trošku iná disciplina, že vedete tím za mě snancu, máte, jaký na to vás pohled a případně jaký týp, jak tím lidem přestupovat, a v čím je ten hlavní rozdíru po lovás. Ale ja osobně, i když máme vé firmát zeduza mě snancu, tak stejně na pohovoru říkám, že chci, i když je za mě snám, chci, aby věděli, že tady jsou pro klienta, že je platiklient neja ani stát, a že tady služí klientovy. A jediž stupují do zomeznáckou po měru tak jedna z našich klíčových odnot, kterou musí první den projít. Vám je seryo z něko pohovorovaní, je obchodní přístup, zodpovědnost a orientacen a vysledek, a pogud to nemaj, ani ani ani ani ani na stupí, takže je se se to a ten a doporučení. Tak podle mě každý vedou cív múlti, ale vůbec jako v testu, které toho stupou markety gusí těpů. Musí mít ten den rozpar celovaný podle mě podobně jako obchodník. Občastám potřebuj mít sůjí vlastní obchod, aby nestraťil kontakt z klienty, možnáněch tereklienty má a táhna si zdobyjí obchodník, a oni možekli, že nech týníkoj iného jsou nedelagovatraní, takže takový výaj pizákatící pověnovat sejím, každý den musím udělat aspoň a sponě den uskudečniny a uspěšní pohovor na nábor do tímu, protože to je moje permanentní aktivitá samly velili drá tímu. Každý den musím mít kontakt se všemy nebo zvědšinou lidí v tímu, abych udržel nejenom to, že jsou v práci funguji ale nejenom taková ta kontroly ní manážer ská situace, jak to de, jaký maj vyslatky ský budoví cedkání, koho měli, kodik maj budou vyprovisováno a tak dal, ale zajímanie italič kastánka, jak se cítí. A se si opravdu dovolili v stát až potom, co byli na buzení na to, na třivu tní stoto obchodníka a klišná hodou je v to předném zakolí sa tak jsem tam já, aby je podpořil kuli, tomu vlastně šli kéměro tímu. A byliším by panej ich vlastní motiv, tak já je pomůžu sejím, znovu připravo, k tomu, co si na záčátku roku nebo na konci minuli ho na vizionbord nastavili. A ten tím vlastně tím, na spůsobám kultivuju, rozvím, rozšizuju, a to je taková ta lidska motivační a angažovaná úroveň, že budím ten motiv v vných samotných, aby ten ohení fakt, bože hnul, když náro za paminou při ložit, takým z tím pomůžu, podře jednou to jednou už tam nebudu. V tom jsme jsou, že oni budou mít svůj, tím mám musí sa naučit, jím je ich tímu, který si přitáhli, přikláda polinka pod ten ohení uvnit samotných, aby ten motiv hožel. A podobně tam dádrová věc, a to, že jsou orborně kompetentní, že znají produkc, znají klienta, znají firm, kterou zastupují, a umy spojit klientor i potřebi z produktovou odnotou, a výinka jsou za to ty peníze. A o to pečou každý dán. A to je to vlastně zvláštní rutina, kterou bystom mohli nazvat, ale i dí se dáří také člověk veľmi ščasný. Usi nástím s tím pojmem, tak mám všechny položky očkrytnutí a všude se mi dařilo, a když náro usi nástím, že nemá vše, tak si jako rává druhý dělen, aby tam dopadnilo to co dneska zapoměl. I jedno je si vydate můtila vlopným, v financeích hanbo dělat veslevárně, máte tam patá slidí, jediná co tak rozdíli, jak kompetentní tí lidí, jako úlouvení poznání mají, mají naklubíby za slévačím, který má zákaní vzjalání, ale je pro firmu a společnosti nedložité, jako vysokoškolá, který homate v financeích, a je to economá řeší, staratakický pohlet klientový, fira mní, rodiný finance, ale pořád tí lidí, loku tnej jsou kompetentními, dvlasní tím a to se poznaval městadno. Ten kdo jim dělá to apartiák, lidr, manážer, kolegu podněcovače jeho motivu, a to je vlastně děláme do kutám jsem tak to děláme. To jsou lidi, který dojdou dofázik, kdy mají takoutu v vozovkách svojí hlavu, už tak jako nemají motivacitáhnout za ten jeden konet sprovasu, a vydřití, že v tom prostředí vlastně můpíš, aby přispívali ktej tímůve kulturze, tak vlastně vám to to tošku komplikují. Ale jako neškodní, nic něco, protože tu práci udlání skvělou, mají v tímů financineskám, vlastně spustalí dí budu je ten klěnský kmen, že mají už jeho spusty klientů, jsou to profici, ale vydřitíte, že už jeho, to nej uplně o náte poradě, jakože už svám prostě nechájit ten sténí konet sprovasu. Hala multilavl je vždycky živen lidmi, kteří chtějí a rozvějí tím. Tak jako v vestředověku se říkal říše jsou živené válkov, protože rozšířují terytorium, tak terytorium rozšířuje manážer lidr vůdce. Takže už se znamená tých, který se rozhodlí dine útřestov, i to útřestov té profesionalizat se nemitli dělmi tklienty, i tí jsou dlužití, ale je za potřeby udělat systémová opatření, aby potom tých leti eksperti, který jsou potřební, aby mělitů. tu privilegovanost v tom, že pomáhají ostatním ze složitěším případí, protože jsou perfektní, ale na tímovej porady příličné chodí, protože jejich ten ten cem častojí je go, a pocidře vlastně jsou jedině ční by mohlo spůsobí to rozložení do o tímu. To je malou učitě neberé jejich privilegovanost a vážnost rá při sluši z tejich odborností, ale to je stejné, a si pomátu tady viznam na firmak, která v breně dělá mikroskopy tak v momentě, když chcel je rozšířit portforium a vytložit novou jako zadů, tak spetsyvický obore, že prostě nemohli přikná užat práce, tam je třešlo 20 lidí. Vrbumli cem byli 2-1 před 2,2 kdm v akademi vět a obarva byli takový odborníci, že nído neverlídi, ani jeden z těch důmoneverlídi byli špíčko velborníci, ale mohsel je odseparovat do iné budové a chodil zaními na prostom mimo stru, ktorou jenom a těch těch vše díkat mene na brze teda znamal firma, ale bude vykoněžení na můvlastní k firmy, s nimi byli ochutní sepavit. Ale dík zaníme nechudí, nikdo do koldáct dopadlo, oni to dodali, konet, rozločili se a dělej občasni akad nejaké servisní práce, ale do kontaktů zimě neprídu, protože to už musí ten trách cepy nemí kultury vědět s ozkohový užít, v dobrém slova smislu, aby to nenabouralo to funguvání a strukturu. Dobrý se, rožom jen díky. Blížíme se, že to je poslední ní části, nešnýho povidání a vychtají slova strávom nogodí, nále úplně vám to neumožnýho. Teď nešný možnosti, co bet se vy a peníze, co prváza znamenách životě? Teď se ptáte, v tůlech vyve. Já bych to přírovná, nerbych, já to přírovnám, k tomuže pro mě představují poholn. Vom je, kdy je slov, tak musí tect, jako pali votřeba v autě, a musí byt spotřebovány i dvestičím z pusobem. Já mou dojem, že už jsem si vžívoť jako teď jsem byl, bo výkendu mluvé zmámou a tam něříká přesbili žibáno, co chcež, tak jsem si přále takový dárek, brzá se blastněch paradoch se chci vrátit na medicinu. Já chystám předání fěrem postupně, bude na následovních umokologům a buduju v lahane, jsem kouplopozenek a buduju tam v teďka připravů se na budování sanatoria, aby tam spojel psychologi a celistou peči, kou zdravování přistupkli nem, který jsou eksponování profesnět, riné tím mocní, ale vesmyslují, který nebít nemoční, tak je tak prevence, aby byly fit. A tak jsme se bavit, tak jak se si přátra dárek jakočin skopelícím, no to můse pracím. A odáříká tý vlastně v protevé stášitěšky výmýl na nárky. Já ty už všechno máš, já tříkáme hlene myslím, že všechno mám. A zgystěl jsem, co všechno už nepotřebuji. A možná jsem životě si vysnilo různý auta, triskáte. A pamatů si nadebili jsem faktstní lotom jako obrovské firmy budu mít a kli dí, a nevím co. A toho le všechno v čase neže jsem zapudil nebo vytěstním, ale přestalo do míd užítek. A já jsem nezkaz když si v situací, a vy jste vidělech jsem příšel oblečený, neřeším v čem jez dím, jak ho dím obrikany. Nehraju si naleda zco, a nemoutu potřebu si ani hradná. Nehraju si, a se chci z ní přijemňa porlně. A jediný cil, který ještě mám je upravici vahu směrem dolu. Vždy tím, jak jsem eksponovaný už 10 let, a fakt jako živ, že kli bych nahrně žilatky v těch profesích, tak opravdu jsem sebedal na druhé až 3. nebo endemístho. A sobě se nevěro, a te jediná co mám, čili pro mě peníze představují něco co nezpotřebovávám příliš, ale nechávám plinout. Vydělávají naše firmy, a já celou důl přemíšli na tom, jak to investovat spátky do lidí, nebo slidma teďka chystám rozpravu, jak to vrátit spátky, idou firmy a do systemu, aby jsme funguje tratec, jsme založili nadacy, a dali jsme tam velké peníze, a velké nohau, které pude lidem na celám světěně dí fakt lištěně, který včeštěně, potom fakt lištěně a věštpadněnoštěně, mladím lidem a mladím vůspivují cipu penězdárma. Takže, já vnímám, že ty peníze pro mě představují něco jako prostředek na to, jak vrátit spátky tomu prostředí, a to z nějaké klišě skutečně na investovat všechno tak, aby to zaistilo jak mě, nás bytech životá. A je učitě nemyslila to bydřeho generace po mě, a nebo potřebujit přebitky, že a osobně mám syná a říkám, já mu chci dát lásku, na prosto, jako bez meznou, a obtů vše obý majíci, na druhe stráně je si si chcé za příčíte acitoviděla, a má na to prostředky a chci budá lásku a schopnos přežít v tom světě, který hočeká, ale tu reali tu si musí přivodíčám, čudě nemám potřebu zajstí na řík generace po mě. Na opak vrátím tuli ten. To je takasím můj povolat na peníř, zesnacil pověděl. Super, myslím, že je stout pověděl. Veľmi hyský a dovám přijudat se vám tohle dál, dál dál dál, to v rozký smysl, když jsem v se na to, co všichno vlastně rádu, kde realizovat a výmýšlet. Tak je, dov. Pětce, jsme vzávěry tu hodněšního velmi inspirativního povidání, kdyby některí a budou, když naších poslohačů stout povidání na čině, jako je jedná. Jak se s nám a spojit, jaký službím užou vás a hlavně všich projektů vyvživat? Kame byste je, kdeď káko, navytl? Zálež na to, co bych těli, ale pokud vstují osobnostní rozvojí, kte se môsta teda tema, proti, kteří se ještě hledaí, nebo mají pocí, že se strákyli, nebo žený jsou tak já celý ství a mají potřebů se rádo romady. Tak proti na S&C kulič máme tematické vzělávání a podom se věnujeme, že jsme profesní vysoká škola, tak se věnujeme profesím, které jsme neskazmi níly, lidé, maná žíre vlastník, maná strřední firmy nevelké a nej korporátu. Ne vzěláváme za městanatskými slící, na to nema mám programi. Ale vzělávame, kteří opravdu htejí podníka, tam mám profesní vzělávání, proti, kteří htejí progávat vědnávat vlastli divest firmy, že idí podníkat a prosperovat. No a pokud jsou už v té roly, které jsme teda uvedlá, chcí je do třeba předat svým lidem, tak máme ideolší firmu jako elarny organizajšen, kde se věnujeme pravě v těch mikrochlarny zích, nev tak komplexím oběnem studiu jako nej. Smečil klučí pravé pro přestavitela fěrem, ale za cenově přízní věších pulmi nekala stejně intenzív díví zdělávanie a peči jejich lidem za městancům. A institutopriková napřichologi jako menestarší širmak, kterou vydemí šapíškowa a vlastní vospolůllastní. Tak než se odeberenad vům a treskou, tak tam je mošné zaistit službý, jak údnět porznát kohokoli v předním nežo za měsnátem. A přes psychologickou kompetitšní děvnostiku, na které by mohodem pracujeme v prostatě by řegu už patná slet a uští prošlo tak obrovské noštů, když je mám podřížení, kterže je prochází podrůhanevo podřetí v České Republica. Tak tomu se měno jen dost intenzívně, že stůrval dvě psychologiskě škole v tom fakt dobrá. Tak institutoprikovné psychologi dodáva službý, jak poznat kohokoli v úvnit kompetentčně nebo jak se na učit. Videlame i to, že z pluso pech fungujeme založený na to, že nejno brydávame službý, ale hlavně učíme, aby nás už nepotřebovane. Díklijentí. Ale mohle tě jednu, že što nás do přídyl na věbina, z když dělame a osobně, bezplatně. No, tam se možeme vidět, možeme příc dotazí a odřeba sa sedkáme krekoli, teďka o vánoří budu chodit, trzeba jí po městě plusu tě na betlen, tak se uvidíme tam. Faradá. Tak jeho, je tady moja úplně poslední otázka, kterou pokládám všem, takže musím požit i vám. Idyž ty částičnějí prolomě, odpouvěděl, ale nebylo by to fer vám i nepoľžit, co pro petrám paché raznáme na žít bohati život. No, pro mětik apřelomové období, protože se učím neboť mám novou rodinu. Já jsem se rozvedl za vyvolomadžilku, se kterou máme skvěli vstách, ale do hůrů jsem byl sam, a zvěkal jsem si na to být sam. A zvěkal jsem si na to být sam. A zvěkal jsem si na to být už jenom sam pro sebe. Takže zvěkal jsem si na to být už jenom sam. A vlastně je z velké části to mě novliv na to, že se ta předchozí rodiná rozpadla. Nebo se rozpadla. Zapříčenil jsem z polu vynou. Zdejně jako jako jako si nerozdímnou a z polu vynou už tudi válom odželku. Zdejně jako udělali, že jsme se rozešli. Myslím tím mimentáně hodnoutově. A tak být jsme desprátele. Tak ale prostě to v životě něco stojí. Ta ten úspěch a úspěch prínoucí zloži z budělá tná výsledovku nebo nakéš flow a na jedu máte úspěch na tváři, že jžikáte si haly a zítra nebo si dopráce. Ale půdu tam protože chci, takže úspěch promějám, byde božit bohatý život pro něznáme na mít nejenost napeně nepotřeby. Takové to to, co potřebu mám, ale mít možnost si doprávat in něco na víc, sobě nebo ostatním udělat radost těm, kterže i potřebuji a nemají tu možnost. Takové to jsme všetě oběchtyvně něcojím zdravotně chybě nějaká, nějaká disbalance a abit zrodinou a to to připravovat na předání doží generáci. Podřeba, že jsem žikone, kci závným. Zděkujem, že je to vět káme, ale všetě je to vět káme. A chci, a chci, a chci, to vydoby. Ale chci, k tom byla bepořím, a to tam musím byt. Takže, to tak vidím, jako to je pro mě bohati život, děkuju za pozvání. Takže, děku umod, za to je ste příšel. Za tojí energie, za tojí velmi zajímavě inspirativní, slová, a vám přijúlet. To všechno, co chce, co vám život je splení, a ještě přináši, tě světů tolik zajímavých informací jako do teď. Každým páně to už je teda vážení, postlucháčí pro v nešech všechno. To je kontaktovat, pánapetra pachravite, ale kdybyste chcěli nebo měl jako kultí připomínku, teho má další opotkástu, nebo se tkání se mnou tak bude instagram, probohatí život, nebo probohatí život zavináč i maladyčka cZ. No a já se na vás budu tě si to se dalších dílech, takže mě je to se krásně a pětředěku jisto přišel. Já to chydyku.

Podcast Summary

Key Points:

  1. Petr Pacher je podnikatel a psycholog, který se zaměřuje na podnikatelské myšlení a chování.
  2. Založil Institut aplikované psychologie a organizace v roce 2008 a postupně budoval holding firem.
  3. Původně studoval medicínu (chirurgii), ale přešel k psychologii a právu, nakonec se specializoval na forenzní psychologii.
  4. Zdůrazňuje důležitost zvídavosti jako klíčové vlastnosti pro úspěch v podnikání i osobním rozvoji.
  5. Obchod vnímá jako nedílnou součást životního stylu, nejen jako profesní činnost.
  6. Varuje před extrémním pojetím práce jako životního stylu, které může vést k zanedbání ostatních životních rolí.
  7. Doporučuje pracovat na sebepoznání a rozvoji silných stránek již od dětství, ideálně ve spolupráci školy a rodiny.

Summary:

Rozhovor s Petrem Pacherem, podnikatelem a psychologem, se zaměřuje na jeho profesní cestu a filozofii. Pacher původně studoval medicínu, ale přešel k psychologii a právu, aby se mohl věnovat forenzní psychologii a podnikání. Založil Institut aplikované psychologie a organizace a postupně vybudoval holding firem, kde předává vedení spolupracovníkům.

Zdůrazňuje, že podnikatelské myšlení není omezeno na právní formu zaměstnání – i zaměstnanec se může chovat podnikatelsky. Klíčovou vlastností pro úspěch je podle něj zvídavost, která vede k lepšímu pochopení klientů a trhu. Obchod vnímá jako životní styl, nikoli pouze jako práci, ale varuje před extrémním zaměřením pouze na práci na úkor rodiny a dalších rolí.

Doporučuje věnovat se sebepoznání již od dětství, ideálně s podporou školy a rodiny, a rozvíjet silné stránky. Pacherův přístup kombinuje odbornost s praktickými zkušenostmi a klade důraz na synergii mezi pracovním a osobním životem.

FAQs

Petr Pacher je autor projektů jako Ribá smrdí od hlavy a Psychologie pro každého. Věnuje se podpoře podnikatelského myšlení a chování u lidí a organizací.

Založil Institut aplikované psychologie v roce 2008 a další organizace, které postupně převzali lidé, s nimiž spolupracoval.

Původně se připravoval na kariéru plastického chirurga, ale zjistil, že by se ke komerční praxi dostal až po 10-15 letech. Rozhodl se proto změnit obor na psychologii a podnikání.

Forenzní psychologie se zabývá studiem obětí, pachatelů a profilováním trestných činů. Petr Pacher ji studuje, protože propojuje právo a psychologii do reálné hloubky.

Ano, zaměstnanec může mít podnikatelské myšlení i v pracovním poměru, například aby získal praxi nebo se připravil na samostatné podnikání.

Zvídavost je klíčová kompetence, která vede k úspěchu. Zvídavý člověk nejprve klade otázky a teprve poté si tvoří názor.

Chat with AI

Loading...

Pro features

Go deeper with this episode

Unlock creator-grade tools that turn any transcript into show notes and subtitle files.