20. + 21. Všechno, co potřebujete vědět o ekonomii

[Mužik] Děvrý den, videjte o dalšího dílu, zjejsobé on er. Půžeme u 20. epizédu je co jznáme našu se pomalu, ale ještě blížímak tomu konci. Já jsem si řeklá, že se pokusím, co nejrychlají nejrým, jsem si řekláko by dokonce dupna. Což nejrychlají se opojení, takže jsem se řeklá, že jsem si, že bych, co nejrychlají se chcelat epizody na hrad, a bych se tak mohla věnovat učení na maturétu. Takže jsem se ve velice zvědeva, že se to fakt donáhrau. Bez tíl epizodem je zbíla na hrad už vlastně neměsit o tásek a to už bru takový otázky z těch přijemnějších tehmat, až pojď pro mě přijemnějších s filozofě, etyky, náboženství a s těch lahjevěcím. Což se měsím, že se učí jako by trochu lí, než treba ekonomie, kdyro budeme konkrátně probírat etniska. Opět jsem si rozhodla, že spojím dvě otázky do hromady, 20 a 20 a to úprim, takže vlastně nám prospílo tuž podomenom 9. a pizod. Zmupá nele budečetla. Nevady. řeklá jsem se teda, že sko jsem nahrát obě otázky do jedný epizody, kde jsou to dočala obsáhli otázky. A je to dočádu zvětří, který je potřeba smíjit. Je se pokusím, teda toho zmíjit co nejvíc, a důfám, že tady zmíjím, všechno co bude potřeba k týma, který je pretože to ekonomie fakt dočala růsáhla, a je tam spoustat telemant. Tež nezkabrůběrame 20 a 20 a to úprvní otázku v nějak, tak do hromady. 20 a to a otázka se mnuje základy ekonomie, a 20 a to a první otázka se mnuje tržný ekonomika. Tak, kde mi na to? Jako první bybilo fajnce ríce, kde je rozdělme z ekonomii a ekonomiku. Ekonomie je společncka věda, která skoumánej obecnější souvisnosti v ekonomickém životě společnosti, a skoumá ekonomický život obecné růviny. S etimco ekonomika se jinak jiným slovem dana svadhů spodárství, a to je oblast společenské prakse, která zahrnuje býropu, rozdělování, změnu a spotřebu. Neboly základní ekonomické činosti. Ekonomii nebolytů společenskou výrvo ekonomica, dělíme na mikroekonomii a makroekonomii. Mikroekonomie skoumá ekonomický život jednotlivých ekonomických souběktů přičímž máme vsi ekonomické souběkty, domátnost, nebolyž potřebitel, organizace neplopodníky a stát. Cetímcetem a kroekonomie skoumánejad od ekonomiku země jako celak. Skoumáne příklad se dváci v národním hospodárství, jako je na zaměsnanost. A podle přístopuk ekonomickým problémům rozlišujeme ští různé s něry ekonomické teorije. Té ekonomické teorije rozlišujeme vlastně podle období, primerně v kterém jsem vyskytoval, jako prémbyla Antika, kde byl platon, který odmítal jsou kromé vlastnictví vlánuci 3D. A zetímcou, na příklad a rešto tola jsou kromé vlastnictví ophejoval z tím, že vyděk motivací a odpůjerností člověka a otudíval lechu, čo znamená, jakéko je vpůčováň peněz za úrok. Té leším obdobím byl 3D, vyskytoval se tam feudaližmů, a bylo odmítáno zvyšováň, majetku obchodem a z úroků, takže lehvá byla opět za kázána, nebo u toho a rešto zála nebyla za kázána, a je to mi neoparoval, který už pladu koncet za kázána. Tymáš akvinský prasozoval spravédlivou cénu, čož jsou výrobínná klady plus mírnízis. Děliším ekonomickým směremi mérkantiližmu, který se vyskytoval 15. a 16. století, kdy je byli tomáš Mun a Kolberd, a který klady důraz na zahraníční obchod a velice podprovali vívos, seme v vezene státky se v té dopězí skávli dráhekové, které tvoháctví na hízemě. A v mérkantiližmu, tí Mun z Kolberdem, také prasozovali přísnou státní regulaciho spodárství, aby nam příklad stát o mezoval do vós státku. Další ekonomická teoria se nezívá klasická ekonomie. Przezdevitelem byl Adam Smith, který klady důraz na svopodní trich a na konkurenci. Ten na opak odmítal za své státu do ekonomiky a podproval liberaližmu v ekonomice. Prasozoval tak svonehu nevěditelnou ruku trchů si seme najšekéš dí jednotlivet se snaží do záhnoutři skučímš, dosi záhneme bohaté zemně. Ktož i teorii je neoklasická ekonomie, kdy byl přesdevitelem Alfred Marishal, který také odmítal za své státu do ekonomiky. A ten vymysl teorii v zniku rumnomážné ceny zajemním půjsobením nabítky a poptavky. Nebojte, o nabíce a poptavce s tady nezkabudem pavit až až inom tady odbočím na hvilku. Tady u ty ekonomie se vysky to je docát dost obrázku. Dekonceme se mětom máte in něco kreslet v dom družný mechanizmů až každoupátně, pokud byste chcíle opedně jaký obrázky poslát tak miniváhy, ten apsad. Já mntu pošlu. Dálší ekonomickou teorii je kaines jánství, kdy byl přesdevitelem John Maynand kaines, který tvrdil ženy větší slov ekonomice je nezáměstnanost. Také tvrdil, že stát bym něl do ekonomiky za sehovat, a o mesit tak ekonomické býkyvy a zajeztit co nývíší zaměstnanost. Tý výkyvy můžou být vlasti nejtrí vě, ekspánce neboly fáze růstu, podom se ekonomika o cítání na vrcholu, podom se recesen, neboly depresen, neboly kryze, kdy to za se klese a je tam důnov, a podom se na svědoje ta ekspánce. Je to vlastně taková, byl na nebo krifka spíš. Té nezjánstvý byl také podprován intervencionizmus, což znamená podpravka v kipřímu zesdáetního rozpočdu. Čestát se ištuje veřejné za kásky, zaměsnálí dětí mě platí a lidé typění za utrátí a zvyšují se tak přímy na někým pádem. Sedy mô ekonomickou teorii je monetarizmus, a se kterým příšel milton Friedman, ten rýkál, že stát obět do ekonomiky za sehovat nema, ale může regulovat výši inflacé. Príčená inflacé je mnohopeněz v oběhu a vlastně by sme si nejtrí můl hříc cudu ta inflacé je, když by jsme utoho. Takže definice inflacé. Je to růst celkové cenové hleděny cenn státku a služep v průběhu dělšího obdobi. Týzm troško přeskočila, ale jak inflacé se pozdí je šte v rátyme. Palezme utoho monetarizmu, který děda vřígoře stát má regulovat výši inflacé. A řešením inflacem je podlení za a uvolňování peněsto oběhu jen mírně a plenu, nebo zabé uvolniny měnových kuruzů. A poslední ekonomickou teorii, kterou si tady zmíníme je institucionalní ekonomie, byl přestave teda vedelm komence, kovůz a norov. Institutionální ekonomie z důražu něvíznam vlivu instituci, které určují učit dát pravědlachování na výkonostrožní ekonomiky. Ekonomii hodně nulžit a se zmínit co je to potřeba. Takže potřeba je pocidné dostatku, který se uvědomujeme a snažíme seho odstranit. Potřeba je sou indivituální, kolektyvní, biologické a důševní. Indivituální potřeba se dýká pouzijednotivce, kolektyvní se dýká kolektyvu, kterým může byt různě velky. Biologické potřeba se jiz biologickou stránku učlóvěká, když je vní potřeba i jsou dánu štupním myšlení, či rozumové vyspiloztí, a můžete byt potřeba na přiklad předjíjí se kníhu. Potřeba je jakošme si rýkalov v psychologii se zabýval Abraham Harold Maslow, který vytvoril Pyramidu Potřeb, které organizoval potřebe po lejich na lehavosti pročlověk. Vyžší potřeba si tak může objevit až pouuspokujení potřebníších. Já teda zupakují do Pyramidu, pofyně dole jsou základní tělesné, fizologické potřebe, další jsou potřebe bezpečí a je stu ty. Potom potřeba lasky přijedí a spolu patřečnosti, dalé potřeba uznání úcdy a úplně navrycholůje potřeba seberializace. Uspokujování služep se provádí podí pomocí státku česlužep. Státky jsou přednětik, které služíku uspokujování potřeb. Jelý maj je ještě na volné a vzácné. Te volné se vyskituji volně v přírodě, často je v neomézenem množství nebo neomézenem, relativně neomézenem, jako je voda svět vustu. A te vzácnej jsou vyropenek, které se vyskituji v omezenem množství jsou doprostě věcím. U vzácných státku se práve aplikují tyš, které okrují čiností, vyroba rozčilování, sněna a spotřeba. Potom jsou vlastnější věřejné státky, které jsou učené pro věřejnost a ta zeně nepřímo platí zdaní, které odvádi, to jsou například policíny o světlení. A službé činost, které uspokují naši potřebu i svým próběhem příkladem jsou třeba kadeří něc tví kosmetika. Lítké potřeba je vžou neomézenem, ale zdro je pruspokujínděch potřebo mezenej jsou a stoho vychází zácnost. Omež na isu a zniho. Příme, podně všechny ty ekonomické subjekty. Domácností podnik istát. Domácností jsou omezeny svými přímy, podniky jsou omezeny. Taky peněřím, ale zyskem, a stády omezen množstvím vyrobních faktů, které má des v pozice. Jaké jsou ty vyrobní faktory? Ty vyrobní faktory jsou práce, kapital a přírodní stroje. Práce je vynoložení psychické a fyzické energi i člověka. Kapital toj jsou státky určene k vyrobě a přírodní stroje to je ta půda, voda, ozduší čine roznesuroviny. Vyskituje se tady tak zvaná hranice produkčních možností, ktřázná zorníme, jaké maksimální množství stát kůčích kombinací, může být v ekonomice vyrobeno. Jak z nízákladní ekonomická otázka? Co? Jak? A pro koho vyrabět. Rozlišujeme čtyři ekonomické systémy nebo le típy ekonomik, zvykový příkazový trižný a smíšený. Rozlišujeme vlastně pod letoho, jak je rešená ta ekonomická otázka. Nebo le co, jak a pro koho vyrabět. Ten zvykový ekonomický systém reši ekonomickou otázku pomocí zvyku a tradyc rodových společnství a vlastnictví jedamspolečné. Príkazové ekonomickém systému je základní otázka reši napomocí nějakého odčitého centralního planu, který určí stát a vlastnictví je společné vlastně státu. To se obyvolo v české republice do roku 1989. Tržním tvoj ekonomiky se základní otázka reši tržním mechanizmem, kdy je vlastnictví soukromé a je povolenou soukromé podnigání. A v tom smíšeném ekonomickém systému je základní ekonomická otázka reši napomocí tržního mechanizmu. Tak je těmi dopelnícíme zásahy státu ten reši na příklad minimalním stučí důchodovou politiku a vlastnictví je soukromé a právě ten smíšený ekonomický systém je ten, který máme v české republice. Tak to by jsme zase uměl takovou první čast, které otázky od souzákladí ekonomí a tět, které až děpřitím nejseverevne me na tud tržní ekonomy, pizřeřekneme něco o obchodních korporací, protože domůže vyt také součástéle otázky. Opojdní korporací se dělí na obchodní společnosti a obchodní drůjstva. Opojdní společnosti vznikaj jako právnicke osoby a definuje zákon o obchodních korporacích. Drůjstvé společnosti osobnké, které bylo založeno za učelem vzájemné podpory svých členů a přípanět za učelem podnikání. Opojdní společnosti dělíme na věřinou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost, dručením o mezením a akciovou společnost. Tytu bydě velice ekskluzívín částoho lepotkáštů protože, teď vám tady přednesu, s můj profesionální tabulku, kterou jsem vytvášela loni, když jsme brále vlastně ekonomé přímopodlé toho zákonu o obchodních korporacích. Vřiná obchodní společnost musímít minimálně dva základatela. Opa tý základatela je ručí společně a nerestilně přezákládaň vřiná obchodní společnosti není potřeba v žádného v klodu a nežádného základního kapitálu. A szozárím organem jsou všichni společnici. Pržičem společnská šmlóva může určíde některé společníky i případně pouze jednoho. Neviskytují se tady žádné další organy, než je ten statu tární, a zisk se pokudnýní uvedeno jinak rozdílujeme z společníky rovným dílem. V komenditní společnosti musí byť taky nejmejně dva základatela. O komenditní společnosti musí a sponě děleni společník neboly komenditista ručit o mezeně do výše svého nesplaceného v klodu. A další jeden společník neboly komplementář musí ručit neomenzeně. O komenditní společnosti taky musí byť základní v klad, přičem v škladou povinost mají pouze komenditiste protože tě komplementáři už ručit se ním svý majetkem. Základní kapital tady taky býdne musí statu tárním organem jsou všichni komplementáře, ale opět společnost kášmlóva může určit je některá či jednoho. Další organikrů městé do tárního tuky nejšou a rozdílování sišku u kmanditních společnosti. Poloviná sišku se rozdílu je revním dílem musí komplementáře a druhá poloviná musí komenditiste podle výše ich spolecených v kladů. U společnosti s ručením o mezenímy poče zakladatelu jeden. S společníci ručí společně a nerozdilně a to do výše, v jaké nezplnili svou vkladou povinost ručení za niká potom tím spolecením všich zapsení v kladů. V klad teda být musí a to mene mál ně jedna koruná, jesli, že smlouvá ne určíjenak. Základní kapital musí být také mene mál něto jedna koruná. Statutárním organem je jeden čivíci jednatelů a musíš o teda být další organe, nejvyším je valná roma da a musíš být celoužen i kontrolní organ nebole jaká si dozořčí radak, ktrá do hliží na činost podniku. Podílo ve sploješnosti z ručením umadzením se určuje podle poměrů vkladu s pločníka, reten to podíl připarejícik výše základního kapitalu. O akciová sploješnosti může být jeden za kladatel, akciováš za závezky neručí, ale sploješnost ručí svým majetkem. Ko akciováš polečnosti musí akciovná, že mi základní vklad, přičím spláci mysný kurs i mi upsených akcií nejpozdějí do jednohoroku od svníku z polečnosti. Do basplatk je podom určina vystanováh neborozhodné valná roma da. Musí tady pít základní kapital, který je rozvřežen na určití počet akcií, menevální výše toho základního kapitalu, chciu 2 milionych korun. Setotárným organem je předzdavenstvou, čele si stadutárním vředitelem a opět je tady dálší organ, který mi valná roma da a dozorčí rada, správní rada je tady na rozvíl od té sploješnosti zručením umezením už vřizována po vyně. A zesk se tady určuje podle typu akcije, v rámdřejnoho typu akcijí se podílo rozvíluje róvnom něrně. Tevšichnoce zamktylaríc k opchodním korporacím, dálisí rekneme u gazatolę víkonosti ekonomiky. Se u čtiri. Míra inflace, míra nezemněstnnosti, tempo rusť do HDP a saldo neboly platební bilance. Tam míra inflace znamená, jak se zníní výde je domácnosti na náku spotryvního kšestatku a služep opradi určitámu předchozímu obdový, tempo rusť do HDP říká, jak rychlé prosté HDP, neboly hrubí domáci produkt. HDP určuje ekonomickou sílu zemním, určuje kolik statku a služep se vyrobylo na úzěmi našel státu za jeden rok je to větřinov pěnězích. A to všimé podniky, které vestádějí jsou a důžou to domáci nebo cezí podniky a HDP vlastně větřuje sílu zemně. HDP se vyčinou uvádí na jednoho obyvatel, a to tem poru što HDP je procentní změna HDP, prudní a kemu menulému období. HDP zestíme s čítáním odčitých videů a to je souvíde domácnosti na náku spotku a služep. Soukromé hrubé domáci investice neboly videé podniků, videé vláde a nezyskobých organizací plus čistý vývos, což je rozdil mezi, vývojřem do vozem. Obyvé se s to tak zvaný hospodárský cyklus, což je opakování vásí růstu a poklesu HDP. Co znamená, že se tam obyvuje reces je, po tom expanse, po tom za serice, po tom za se expanse, vynitším podobném usmémlu filé na začátku u těch ekonomických teorí. Hrubí národní produkt nebolyha MP, po tom znamená kolik, statku a služep, vydobyl dany národ zárok doma i v zahranici. No a ještěch, která k tomu s hruby platovní plance, co znamená rozdil mezi přímy z zahranici a videi do zahranici. Pokudí se upřímy vychíneš videi, máme přeby tak, tak to nazýváme soldo aktivní, pokudí se upřímy menčíneš videi tak, na stáváš chodek a je tam soldo pasivní a pokudí se přímy růvné videi um také tam soldo nulové. Vyrovnání pasivního soldo, to jak dož se u ty přímy menčíneš videi se dá vyrovnát pomocí zahranicičních úvěru přílivém zahranicičního kapitálu či čerpáním z divizových rezerv. Divizové rezerví jsou zlatou plusce zíměny. Sáldo opchudní bilance, potom zemena čistý vívos. Pokud je sáldo nulové, tak se dovos růvná vívosu, pokud je aktivní také dovos menčíneš videi, takže opřímy neřívost, a pokud je pasivní sáldo opchudní bilance také dovos větší neš vívos. Teďte podíme zrakoneční podívat na tu tržní ekonomi. Trich je místo, kde se se tkává nabítka z poptávką a tvorí se cena. Rozlíšujeme více druhu, trichu, trich víropních faktorů. Trych peněs a trych z boží a služep. Na tom trychů výrobních faktoru tam se zetkává práce půda kapital. Zetkává se tam na výrobních faktoru a poptávka po nich. Na trychů peně se zetkává na výtka a poptávka po penězí a na trychů z boží a služep se objevuje na výtka a poptávka po práce a po službách. Pole velikosti ještě dělíme trych jiná místní, národní a mezi národní. Tryžní mechanizm se zájemní pohyb na výtky a poptávky jehož výsledké mi pohybce. Je to vlastně princip přikterém se pomoci změnyciny vzájemně vyrovnává na výtka a poptávka. Prichy je potom vrovnováře pokud se na výtka, vrovna poptávce. A ta cena přikteré tady ta rón váha nastává se nazývá rovnovář na cena. Na výtka je ochota a schopnost prudávajících prudat za orčitou cenu orčitémnost výsboží a poptávka je ochota a schopnost kupujících kopit za orčitou cenu orčitémnost výsboží. Tý vrovny popet popet vatit váde obrázky, který jsou úplně nejmíc důlžitý s celý ekonomě a to je křivka na výtky a křivka poptávky. Ta křivka poptávky má klesaící charakter. Je to tak výgra, kde je cena zuprezena vzdávysloz tina množství spoží a upoptávky je to tak, že čím ménší je cena, kými větším množství doho prudávaneho zboží a neopak čím větším větším množství doho poptávaneho zboží. No a unabítky má tak křivka z toupajících charakter. Tam je to tak, že čím je cena výsí, tak kými větším množství nabízeného zboží. Pokud je nabítka ménší než poptávka, tak se zvíší cena, a zniží se poptávka, zvíší se nabítka, a pokud je nabítka výsí než poptávka, tak se zniží cena, zvíší se poptávka, a zniží se nabítka. To je princip toho držnýho mechanizmů. Čím je ovlivně na nabítka a poptávka. Nabítka je ovlivně na naklady výroby, na bolice nevstupu, na tývních výrobku, které může výrobť se vyrábět, a také je s něnami výrobních podmínek, jako je modern technika a technologie. Poptávka je poté ovlivně na velikosti přímu, ceno v denáho zboží, ceno v substitudu a komplementu, a změno v zajmu, mohními trendy a podobně. Co je to ten substitut a komplement? Substitutí jsou státky, které se ve spotřebi je náhrazuj. Je to na příklad potřeba do edu práce a to si dá už pokojiť jakýsou auta, tak vlakem. A pokud bě na příklad s douplací na Benzinu, nebo návte tak vyzrastla poptávka po pravě výzěvlakem. A komplementy jsou státky, které se ve spotřebí v zajemně dopelnují a dohromady tvorí jeden spotřebovávaný celek. Príkladují my opětem Benzin, který je komplementem osobního automoplů, proto jeho zdražení špůsobý popkles poptávky i po automopilach. Týte pojďme v rájtí na hvilku kte inflaci, jak jsem slíbil na zlečátku, když je na býtka měnší než poptávka, tak to má se na slede krust cen. To jsme zirke v před hvilku. A inflaci, které znamená rust cenové hladěny cen státku a služep v průvěhu dalšího období. Něřiný inflaci, znamená index, potřebitolský chcen nazívas je to jednak mýra inflaci. A tam mýra inflaci znamená, jak se změní výdej domácnosti, nenáku potřebního koše státku a služep opradi ořčitámu výchozímu období, z potřebitolský koštoj sůstatky a služby, které kupuje průměrna domácnost. Drugi inflaci jsou mýrna, páděva čihyper inflaci. Tam mýrna je jednodřiferná ročný mýra inflaci. Znamená to, že ekonomika se výví zdravě. Tapáděva tam už je dvou ciferná ročný mýra inflaci. V tomto případě už začíná klesed výkonost ekonomiky a výví se nezdravě. A hipern inflaci už je troj ciferná, je to výší ročný mýra inflaci. A to znamená, že už se ta ekonomika vlní rozkláda. Pokud je byla, že nám mýra inflaci, pak se ten to je v nazývá deflaci. Jaké jsou důsledky inflaci? Z nehodnočení v gladu a úvěru pokléš kupní sýly peněž. To postrůhe především obivatel se stáli my přímy, jako jsou třeba důchodce. Dojším důsledkem inflaci ekonomická neste byleta čistí žení investičního rozhodování. Jaké je reakce na inflaci? Domátnosti vyvít lak na zvěšování mest čidůhodu a nakupují hmodní majete, jakoj jsou cene přednity a nemovitosti. Banky jsou ší urokové se zbří zvkladu úvěru a podníky zdražují své býrobky a služby. To byla inflaci, takže přesuneme k hospodárské politice a kejím nástrujů. Hospodárská politika i se ustava konkreytních pravidel a opatření jí myš stát usměrnuje bývoj ekonomiky. Může byt macroeconomycka a in mikroeconomycka. Tam mikroeconomycka usuluje vyřešení problému v některém přektóru ekonomiky pouze. A tu macroeconomycku ekonomiku dělíme na fiskání, monetární, důchodovou a záreniční obchodní. Fiskání půjchývá, kdozehování jejich cílu, jako je trbane wysoká nezemnistnanost, či ekonomický růst, přímové a výklodové stránky státního rozpočtu, hlavním nástrujeme tedy státní rozpočet a jeho příme a výdeje. Monetární politiku uskudeční centralní banka a tu nástrují, které regulují množství peněz v ekonomice. Z jakledním cílem je stebely se ce cenevé hladěny. Důchodová macroeconomycka hospraska, politika, má za cíles, stabilizovat cecenevé hladěny, o vlivniváním bývo je mest, zysku a cen, a tu různím jsme měrně ceme čivládní kontrolou mest. A ta záreniční obchodní politika usuluje o regulace záreničního obchodu, že být bude protekcionistická a níbo liberální. Ta protekcionistická hrání domácii, třeř předzáreniční konkurenci a podporuje spíže vlastní bývoz. A ta liberální vytváří předpoklady promesí národní obchod odstraníváním překáž do vozu a vývozu. Toho patří takové či ako do vozním celou kvoty, cože maksímální množství dováženého spoží pojíštím a podobně. V rátym se ještěk, v rátym se ještěk tém nienovej nebolek, tém monetární politice, která má tyto nástroje, které použivá kte stabilizatře cenové hladěny, a ty nástroji jsou změny pěvíšy poviných minimálních rezerv, operace na volném trehu a změny úrokových sazeb. Státní rozpočet. Státní rozpočet je centralizovaný fund pěněšních prostřitku, které služí kekriti státních videů. Petříme si tak zvané veréjné rozpočity. Se stavu jeho vláda, konkrétně ministerstvo financí a s hvalu jeho poslonec kásnímovna. Pokud běho poslec kásnímovna neschvála, tak můžem napřed rozpočitové provizorium, které nebozují napřímy a výde je z rozpočtů z předchozí horku. Jak zamříkal, že státní rozpočit je zůjástí veréjných rozpočtů, tak ty veréjné rozpočtě se dělí na ten státní rozpočet na územní rozpočtě a na mimo rozpočtové fundy a veréjné zdravotní pojštění. Ty územní rozpočtě podom rozdíleme šťina rozpočtě opci a rozpočtě kraju. Z čeho má stát prímy a z čeho býde je. Prímy má stdanie, zet slá, spojistného na sociální pojštění, zesoudních česprávních poplatku a také prímy organizatních služek státu. Býde je se opudom na státní spravu, na armádu, školství a kulturu, zdravotníc tví transfery, investiční býde je a dota ce do ekonomiky. Státní rozpočet opěd můžeme rozdělit na více druhu, může být půť vyrovnani, to je když se uprímy vyrovnanez videj. Przebitkový rozpočet, když se uprímy výši než videje a schodkoví nebo lidé fecitní rozpočet, když se uprímy než videje. Pogodě s chodek tak si dá uradit těme to štírmy z působy. Zaprvé vydáním státních dlouho pysů a státních pokladníčních poukázek, za druhé uvěrem se zahranitší, za tretí svyšování, dany a za štverte mysí nových peněz. Mennatorní videj jsou vide, které stát povinen za ještivat dlákoná a vláda nemůže ich výši nějak ovlivnit. To je sátní sociální podporach nebo urok je zestátních odlouhu, nebo nemocenské dálvky, či pencéní připojištění a podobně. Ještě je tak hodně rychle a hodně ve stručnosti se zaměříme na marketing. Marketing je soubarčnosti i chcílem je zvěstit, jakéj soulické potřeby a jak lezete do potřeby uspokujit. Nezáklad je tohoj si úplak vytvářený pírobky a služby, které mají pro zákazníká to dohodnotu. Základní model marketingových čiností souč 4b. Product, price, place, a promotion, produkt znamená, že se pojnik se obýra. Produkte měho funkce me vlastnost me kvalitou designem, price inymi slovice na se znamenáš se draza ještuje nebo spíš stanovuje cenabý rop. všichpadně jeho slévy, podobně vlají z neboly místo, vřeší, jak se bude produkty dystrypovat, kde se bude prodávat, a jak se přepraví k zákazníkove, a promoušen ceptá na to, jak se bude vyrobky propagovat, jaký druhé klame. Menečment je podom soubor činosti, doručení metod askušenosti, který zaještuje planování, rozhodování, organizování, přikazování a kontrolu. Jeho ukolem je podoččenězním osetních čiností do záhnu tchlavního cíle podníku, čím, že tvorbá sežku. Tedy regneme něco o penězích. Peníze jsou zvlášní druh ekonomického státku, které je všeho bez niepríjí máne za placení spoží, služeb, vzdy, nebo ok uplacení dluhu. Funkce peněz jsou první. Funkce prostředku s měnim, což na mná schopnost měít peníze za státky, další funkcije funkce z učtovací jednotky, což je schopnost měřit hodnotů. A další funkcije je schopnost hodnotů. Což znamená, že peníze mají schopnost uchovávat hodnoty v čas se pokud se samozřejmě hodnoty prílyš nemějí to výsmí jenou inflaci. Vlastnosti peněz jsou dělitelné, sténorode drvánnevé, mají velkou hodnotů a je chcou přinositelné. Druga peněz nebo forma je hodowozdní a peshotovostní, teho tovostní jsou bankovky. Mence to se nazývá obježivom. A ta peshotovostní tohjí so peníze na bankomních učtách a to se nazývá depozyta. Tak, bankomní jsou stavá. To je zohrán bank působících na území daného státu. Tržně ekonoměky mají večnou dvou stupního bankomní jsou stavu, kde je centralní banka a potom komerční banky. Funkě centralní banky jsou prowadět měnovou politiku, dohlížet reglovat finanční trich. Je to banka státu a tak zvaná banka bank, prostě to tady výhší centralní banka. Dolší funkcí ms. hodowozdních peněz se bezpeční platebního stiku a prowadění spravé devezových prezerf. Funkě obchodních bank jsou přímání v kladu poskytování uvěru, působící měnárna finanční poradens dví vedení učtů a informovaní o stavu a transekci hna učtů. Céjštění platebního stiku svých klientů, klienty, ostatních instituci. Vydejávání platebních karet, provezyvání bankomadů a platebních terminálů a v jako posvední mají funkce úšhovné cenoztí. Ta centralní banka, která provádi tu měnou politiků a vykonává bankový dohled nad obchodními bankami. Udělujem, třeba bankomní lecence, vydáva také peníře do oběhu a stanové ten devezový kors. Jaký je príncib funkovájní děh banka. Banka produkuje s vůj sysk z rozdílu úroků, které zplácii pance lužník, nebo lýšedatel o úvěr. Počerpání věru na jedné stréně a úroku, které banka by pláci, krientovy to je vkladatel, který do banky své peníře vkláda na druhe stréně. Vy znamním syském banky jsou také poplatky, za které banka svým klientům poskytuje jednotlivé služpy. Pravní forma ponika ani bank je akciová společnost. A jako úplně poslední se podíváme na cené papíry. Cené papíry je dokument z pojení z určitým nárukem vlastníka. Na peněšní hodnotu nebo nama je tak či zpoží za předem stanovaných podmínek. Drůhy cené papíry se uspožové cené papíry, cené papíry peněšního tréhu a tože s měnkačiček a cené papíry kapitalového tréhu, což jste út lóho pési a akci. Majitel ce neho papíry se nazývá komentant a videvatel neboly výstavce emitant. Majitel má pravo na videání glůžné částky, na majetek a na dysponování se zpožím. Cené papíry může být putě vestiny nebo zjakního vani a může být vetrěch v formách pod letoho, jaký vlastně vypsen nebo spíšek donaní má pravo. Může být pýt za na majetele na majeno činářát. Drůhy cené papíry. A cené papíry toho peněšního tréhu, jak už měrykali, jste měnka čistátní pokleniční poukázka a cené papíry kapitalového tréhu se dělí ještě na majetkové cené papíry a úvěrove. Te majetkové jsou akcije a podílové listy a ty úvěrovej jsou dluho pési a hipoteční castavní listy. Pání papíry se skláde a spláště a skuponovego archu a talonu. Pláští jsou uvedený základní informací o cenem papíru, jako je hunářev, nomenální hodnota. Informací o forměceného papíru to je to jako hěllastí napřán na majetele na rád meno. Kdo je videvetelem ceného papíru číslu akcije, případně podpysitčlenu představenstvám, vyži základního kapitalu. A kolik kusů, o jakého dnoť je bylo vidáno, a podobně. Ten kuponový arch a talon tam se nechází kupone, které se odstrříhávají a služík bezvenutí výnosuštěného papíru. Pokojcete kupone by čerpávají, tak můžu ten talon, kde jsou ty kupone, pohužit na bezvenutínového kuponovego archu. Borze je pak místo, kde se obchruje se zbožím a ceníme papíry podle předem senovených pravedel a svěklostí. Drugi porus i jsou porozacených papíru, defezové a spožové porusy. České republice máme také porusy, a to 5CP. Preze akcije vás pojšnost a RMS-ystem, tože Česká porusia, z ceníme papíry. No a jsme na konci, na konci musím, že jsem cesvádla, důcela rychlejc, než jsem čekala. Ceme třeba je tam spouštou fěci a temat, které se dějěště rozvěst výc pozrobná, kde je pravy třeba ten marketing, devolásně hosporařský proces a konkurence. Nekaláš hovdě, že různé štece platé bním plance. Jedan toho prostě fakt spoušte, ale myslím, že je, kdyby se chciel, tak tam všechny tehlo veču, umatřete nařeknete. A vřecko jsme se takový záklat, jako od všech teh temat, které se tam otímat, které mohli oběvit. Pémně v to důfám. Teďže dím, neváme se si budu celou ekonomii a je nevíde, jako jste ho mám rádost preze, že tyž vás je budem probírat pak enon to filozofy, etiků logiků oporitoprstě pohodíčka. Teďže se o zliším me v příští epizodé. Nie je to se hyský, nie je te krásní, zbytek tne, a zetím ahoj. [MUZYKA]