#175 30 věcí, které byste měli naučit svoje děti o financích III.díl

[MUZYKA] Krásný děn všem, vítám vás udouší epizody podkáztu za bohací Česko, nes obvěce samčový Česko, a vás drenem se by. Dobrý děn. A myt neská za končíme trilogy. Na temat 30 dvěci, které vysteměle na účit zvoje děti o financích. Vybordně, tak deme na to. Deme na to. Máme teda tery posledních za věrečních 10 kategorí. Musím říct, že osyka těch posledních 20, který nás tam ještě, k tomu napálo byla vízva. Každopádně, a věřím, že i tyhle ty bode bude uprová se užiteční a použitelný. Díš tak to hodíš, tak bůžeme udělat takový to jak se jecké na táčejti seriali. Teď se hrozně chytne ten serial, ale hlavní hodí na zemře, tak to či to co blyopře tím. Takže tak můžeme, že v finančních grámatnost je tí pře narozením nebo jen jsou jakýho výmyslíme. Měslíme, měslíme, když se k dáme těch zběli 10. Teď pověc, jak on je vidějá, jsi můví, že je stupujeme na táčení a jako chceteme říct, že to kvory děti nága. No, to znamen, to je nága. No vře, no tak jen. Tak deme na to. Teď si se ránák, měsla dáme, bo nusovéj 10 nebo jen ce. Přesně tak. První stěch 10 je témacenového srovnání. Jak naučit děti srovnávat ceny a celkově pracovat, treba se slevama? No, to da si myslím, že velmi důližitý, protože myslím se tady před tím a táčením spolu tomba velde, že jako děti hodně reagou na tý slevy. Já si myslím, že úplně všichni hodně reagou na tý slevy. A v čichách jsme tak tošku nechvalně prosulý tím, že naše slevy dost často ubesněj jsou slevy. To znamená na výším se na na 14 dám slevu na 11, kdy to stálo původně, ale práto rozdně jako sleva, a ště velká sleva. Tak myslím si, že ty lety vět si a to do to vlastně jako zase znová kritický myšlení je dobrý tětě na učitě. Ož je vlastně ubec vysetletím, že to všechno, čemu co vydějně musí tomu věřitě. Ož je proste jsou lidě, který mají různý strategé, jak vám ty vět si prodat, protože pro něj důližitý, abyste se to odnich koupili. A tak mymejšlej různý jako Rochambá tady, aby se to odnich kledí koupili, tak třeba i takvý levěci a ukazovatím to idealně na příkladech. To znamená, když si budu uchtí něco pořídit a nedejbo, že to uvidíme treba v týslevě. Tak je na učit, že těsky, tady je to veslevě, a ty musíš udělat to nejmenší, že se vloseš na ten internet. Dezeráš si úplně důstejnou věc, a podíváš se za koliký mají jinde. Nebo to, že tady tpický, nejmejště ciprím, co zpomeno, tady netrámo bilní telefony, tak prostě někde vidíte na nějaký platformě vidíte telefon veslevě 30%, a zestíte, že jinde je bez slevě, to je úplně stejně treba. Tak to je to tady děti na učit, že prostě není všechno tak, jak se to tváří, a že je dobrý si to kontrovat, že existu různý právě srovnavače, a tě to je heureká, podobně kde se prostě můžu podívat, jak se pohyby o vtyceny. A nemusím vletět na první na první věc. A zaáravení, to neznáme na, že to vopravdu slevanení, že tam právě můžu zestit, že opravdu deo takovu slevu, která se mětřá vyplatí, tak si to prostě nom, jakoby ověřovat, a neskočit na tu na to první věc, kterou vydím, a tpický Black Friday a podobní věci, kdy spůsta těch věcí ubec Black Friday není. A způsta za sejo, tak prostě umět si to jako rozlišit, a dohledat si to, takže se učititý samostatnosti v tom, ale ubec je převes, ktou může by nad tím něli uvažovat, že když měk dořekné, že já tě na to rám slevu, tak to než vždycky znamená, že tam ta seva do opravdu je. A to platí v podsetě úplně všio, co bude kupovat? Tohle práve napada, že když to nejsou takvýte urgantní věci, který potřebu, tak my příde super práve podporžete děti, že když už Black Friday nebo nějaký život, tak to není nebo Black Friday dětsky třeba povánoční slevé nebo takvý dle věce. Tak já se třeba pamatů, že takhle jsme to dělali, kdy jsme bele menší, že třeba jsme byly dostatešně velký na to, když jsme viděl, že ižišek nenosí dárky, a fakt ty slevé bylerialní povánoci. A vymřitřá jsme si z mámůh těle koupit takovu tůhy fy se stavu, a v náříká helatek si domlujeme, že to koupíme povánoci, a fakt jsme to koupě lečá vopulkůle v nějc povánoci. Takže právě tam ta druhá strana, toho, že můžeme těm dětem říc helé, tady se pravydelně opakujou slevé, tak je si chcete štáritů nějakou větší věc, tak ukázat ten na opak druhý efekt i slevé to, že si na to, jako můžou počkat. Takže je to prostě vo tom, a za se to ukázvat praksinou, pokud to je něco na co spych, a nebo takým už nájem někdy ukázat, že tože je něco levnější, neznamená, že si to mám koupit. Takže nevím, to na nějakým opchodě najdůvo 200 vkele v nější, ale spustatěch obchodu 3 baru jsem změlou toho rejku, tak tam má nějaký recenz, takým ukázat, že díš ten ešop má 300 recenzí, a některý je její nejich má 40.000 recenzí, takže to se mnohem důvěry hodnější. Já žené, že si to stojí za 200 vky, protože po tomu může byjt nějaký průšvých a vysvětilím ty lety věci, aby chápali, že prostě to není vždycké domčerno byli, ale prostě má to více, jako úlu povledu, je dobrým vysvět let z nějaký vlastní skušenosti, idealně nějakým vlastním příkladu, že díš se něco nepovedlo, tak prostě to dopadlo takle, a te 200 vky se to nestále ve finalně to 3 stalom nohem víc peněz, protože my to přišlo poškození, nebo byro to žene. Super, doši tema je ryzyka a pojštění, jak vůbec vysvět let dětem nějaký základní koncept, co je to pojštění, co všechno by jsme měle mít pojštění, a jak vůbec pojštěné, a jak vůbec pojštění funguje? No, skrovne prviňatají na para, aby jsme to prviňat, či věli chápat my samé. Ale jsme v podkáztu predití vási? No, ale chápu, no, ako rážitý dětem to někdo musí vysvětlová, ta je to škutra byli se podívám na statistyky, že jednom 46% lidí má pojštění sebe samotní a třeba 51% má pojštění svůj mátek. Tak si říkám, že u toho máte kouště OK každý o věz, i třeba třeba nemovy tostě, tak asi mi chná tím došku přemejšel víc. Každopádně, a my příde zvláštní už jenom vůbec to, že si víc ceníme svěho máte kuneš sebe samotnéch, protože asiický u toho odle zpomenu na mojej rodíče, který, když jsem dělou ten první audit před těmá 13-13 rokama, tak vlastně jsem si uvidu myl, že mi jako dětě jsme byli pojštění a oně ne. Já jsem jim k tomu říkali jednu vět, říkám, když se s náma něco stane, by se s náma něco stávli jsme byli děti, postarali byste sevo nás, a tak my mám nekoukala cede za lotásku, říká je sně, by se s váz postarali co ino by jsme měli dělat. říkám no, a díš se stávl něco s váma, tak mi jako děti by jsme s váz postarali. Já bylo vidět zase, jako som je to kladek zadebyl něco stávl něco stane, tak se říkám, když se stane něco stane, tak vyselní první nějakým postaráte, když se stane něco s váma, postará sevo vás vašie auto, nebo vět to stej. Jeho primárně by jsme měli koukat na sebe, sekundárně na ten má je tak, a neříkám, že jako si máme brat jednost toho idealně podle mě oboje, pak kliže k tomu nemáme nějaké jako iný důvod. Takže první by jsme mým měli pohopit, principi, kdyby ten dospilají člověk měl bejt pojíště nej jako sám, a to jež tisky to, když nemám dostodečně velký pasivní přijem, a nebo dostodečně velký rezervěl to bych dožil do konce životá, když s vájí měl jen o těch dlouho dobejí chvět se o těch dlouho dobejí dopadek, takže v pravětšinu lidi to znamená pokud nevám rezervě v řádech vyšších jednotek milionů korun, tak bych měl mít životní pojíštěně. Když to nepochopit, tak bych měl taky vyštět se vymět tem proč, jeho, že to nemábejit vo tom, a to by by se mě jsme tě tě měli učit, že to nemábejit, o tom, že pojíštění není, o tom oběch měl dění hočkodní za úraz, a inkasoval každý dva třejmě sýceně a kipení zavat pojíště v nej to není princip pojíštění. Princip pojíštění má bejt, kdy dlouho dobyjí vecky který nás můžu, oho rozitou naši rodinu a to by se do tomu dětě. A protože ještě nemáme tolik penízků, nemáme ještě 48 milionů, nebo kolik, aby jsme v rezervách, aby jsme dokázali doží do konce životaná nějaký podle mě slušní životní úrovní. No tak prostě je k tomu to pojíštění, který, kdy jsem mě něco stane také od tý pojíštění dostálu tý penízků, a bo mě můsoc normalně funkovat, kdybych já třeze zdravotních důvodu nemoh pracovat. A tom je příděko úplně jednoduchý tomu dítětě vysvět a dobych já po ten základní prínci, protože tady je prostě ten někdo komu já platím a dá se to krásně připodobně tknájmu. Já vyskrykáme pojíštění takový nájem, prostě, když nemůžu bydlet vesvím, tak platím nějakou můžu bydlet unějí. To stejně je spojíštěním, když nemám tý peníze sam, no tak platím nějakou můžeme je dá, když se něco stane. Jo a to leto vysvětletněm, dětem a to stejně je u toho majetku, protože ty by nám třeba ja nevěm schořel do meček, no tak nebudeme mít bydlet, když bym dávat tady penízky tý pojíštěný ten do meček by schořel, tak oni nám dáj penízky na novou. Jo, a majto statistický spočítaný tak, by jsem to prostě vyplatilo. No, tak to dá se nepochopí, třeba je třeba, když se nechaj platit z víc za to, že majto spočítaný kolikráce to stane za ten rok, komu a majto spočítaný tak, by jsem to hdycky zaplatilo. Jednoduchý a vysvětletněm, dětem, že prostě tomába jedná ty velký a významní věci nená týpná koviny malý. Jo, a protože si skysmomenů měl jsem zlomenov kliční kost, ale rodi, že mi za to koupili nevím kamion. Jo. A zríham, za co? Nie jsem zlomenov kliční kost, tak a jsem nevím nezahránil svět, nebo neměl jsem dostat medelý za stadečnost nemo něco takovýho. Prostě dítě jako, protože nějakouhá poždu bolo myšlený hesky, ale idě to vlastně úplně zvrácení. Jo, já jsem přesně tak, mě upe běžil hlavou, jak je to zvrácení, protože já právě si pamatů odmala, že jsem se pohybovala prostě v prostředí, ve kterým to prostě byle vopravdu jenom urazovky, a bylo to přesně takyto takolik s dostal a úplně, jak je to vlastně super, že vám ta poještě vná jako vyplní. A já si říkám, pané bože za co, a ještě, že to byle třeba děti. Tak a já to vym, že třeba jsem je na záklacé kluké, který si zlomel rukujenom, proto aby dostávě poještě. Ale k tomu lebo chodem, k tomu lebo to dosi šasto jako by vede. A takto lato nastavili pojštěváci, když to tak prodávali, že tady si ráš takovlo časko ono seť do vrátí, tak to už je samo skresení. pro to by to prodele, tak to prosto začele prodeva tak nezměsměsneme z působem. A tode vlastně z ní až absurdně, že lidi jsou schopní siků, i to můj něco udělat, ale vhodnodak bo užel je zaufalí situace při tahu zaufalí čini a zaufalí lidi. Takže todele právě něco je o táska, co chceme uči ty děti, jako fakt chceme učit naše děti, že si majlám a druku, aby dostali kaméon nebo něco takovil, protože ať chci nebo nechci, tak mu tím vlastně tož kudávám, na já vožit bych ty ten kaméon tak víco má udělat. Dobře, já jsme to tak jako neuhopel, ale spůsto děti, jak stez ty chtějšili v odsapči, to tak prostě uhopit, jako může. A to je podle mě něco jako ujeti, jo, a ono je to velmi podobník tomu, kdy mě říkal jeden doktor, že měli chlapečka, který měl zlomenou nogu a měl největší rados na světě. Stoho, on říká jako, že co je, a on říkalno, protože třeš mám zlomenou tát a přeletí za zahráníčí ISM-0. A to je to stejný prstě v týpoře, že to dítě ví, že jdí se můje co stane tak má pozornost rodiče, když je potřeba přeletě za zahráníčí, jenom tak tak neprřeletí, ale když se stane něco tak výdleho, tak přeletí týnek a stará se vonie a je tam s ním. A to vlastně ty děti prstě tak lemá, jako oni chcí tu pozornost, a chcí ty lety věci, tak jenom být opatrní na to co vlastně předním říkáme, a jakým nastaveme tu hlavu, protože nepřed pokámi říš děti řeknete, že když by bylo involední, tak bylo u peníský stoho, tak jo, že to žaný kamil nemání, spodobnýho, tak prož by to dělalo ani o to nenapadné, ale už může k neté pokáždí se stane nějaká drobno stane s něco udělá, že dostaneš peníský odpojščovny. To už k tomu může vás nohomýc, takže na to by bylo opatrné, ale my mohodem spátky, kdy jí o tásce podobně dobrý, dětem by se ten koncept toho, že za nějaký peníský prostě můžu mít ochránění to co je velmi cení. A poďme si říčit, že co je pro nás velmi cení, no co je pro nás, co je pro nás mělo být, která statistický dodeď řeknu, co je pro nás mělo být, protože nevštím za jak vní maj. Tak pre mým by mělo být nějaký naše zdraví a náká naše schopnost vidělávat tý peníze, poče bez ním toho moc realizovat schopný nebudeme, a druhá vět jsou potom ty věci, který nás stále mnoho usili, mnoho práce a mnoho viděl nejih peněz, aby sme s tomohli pořídit. A poďme si řížit, že udrti vývěčiny čechu nebude větší náklad v životě neši třeba být lení, neoproto mě potom faszcinuješ jednom 51% čechu má pojštěnoho svojí nemové tohost, mě mohodem stěch 51% dvětřeštění maj podpojštěnohoště, takže ani nedostanou stí pojštky do co by měli, protože má je bybě nastavený. Takže to je celko vě jako smutní a my by sme si tola to měli uvědomovat, chápad a my nemajně, že už to máme tak to mýnastavený správně, že už to nemáme, tak na těm po přemější, že by sme možná mít nělé. A to sténí, že bym nic je mělo ta statistyka z toho kolek stěch 46% lidí, který má život můpoštěního má nastavený správně, protože. Takže se tak, že jděli si to ve můj jako svojí statistyku, tak to neměl ani rady. Takže se tak. A když teda už jsme v těch finančních produktů, tak u někze dostaneme jak celko vět radě, když se vysvět let, o jakých finančních produktách bych s ním a mělám lůvet. No tak já se měsím, že ideálně vovšech, protože by ty tě tím nělyhápad, co a kdy můžou využít, tím opet na ráz i mě trošku na to, že pokud jsme tak finanční negramotní, jak jsme jako národ. Tak to bude těžky, ale je to votom hrát cestyb. My se těli byl a těli byl z jedněmým klientem, které je poměrně dost uvědomnělej. A vlastně on sam rikál hla, ale jako já se takto artycky věl, co by vněle dělat ale praktycký vůbec, a tak mám pocidřený se můpěně nejvíc finanční negramotnej, jak by odkladá si peníze všechny tedy věci o, ale vlastně rikál pak nevím co s tím, proto si měl to vlastně jako všechno naběžně můč tú. A takže měří káno, a je mám 18 latí osiná, aby byl rád, aby ho to někdo na naučil taky, a protože vím, že já asi úplně nebudu za tím ten dobrý vzorek přes toho vlaste prvé učím. Tak je se byla možnost, že byste s ním podkál nebo v někdo zvašeho tímu a vysvětelnutý věci pžát o zaní za tím budu platit, ale byl bych hrát, aby on už hápal ty principy prošto má dělat, co můto přině se, aby s tím potom nedělal obtáko. Takže já mů něco a kořeknů, svem salským rozumem a uglám pohledu, aby byl bych rád, by můto někdo iště době svetlili, aby pofesionálně. To je stejně hustí, jako na tím, jako konečně někdo takhle, jako uvažuje, protože už k nám chodí, že jo tak byste se relativně, že už ví výrazně výrazně víc nešledí, který ne. Ale jeho napadné, že na tím přeměšit, takže ho napadné toho siná poslát k nám. No, mě příde hustí, že to vnímáme jako hustí, jeho, že vlastně vytomně lobejte. A já to cháp, no přesně tak, že člověk vydí v prakci, že to tady tím o sekoné řešej, a přitom to do mě příde, že by mělo byt úplně automatický, že přece, aby to moje děti úměli. Tak bude tím předám aspoň den záklat, ale pokud sám věm, že den záklat není jako až tak dobré, za tím, protože jsme se viděli třikrát z tím člověkem. Tak něco můčně předat už můžel, ale v oncám vřikal, ale to řekáte vytakte úplně jako jiná ligá. A todlé podle mě vo tomhada ty cesty, pokud prostě vym sám, že nejsem na takvý úrovní, abych to tím dětem přeho, takem předám to co umím, možná některý pokud budou dostatečně sebe kritičky, tak by ráčine měli předávat vůbec něc a měli berovnou a ty děti poslát za někým do tomu rozumí. - A přícně má? - No, přícně má. Já neprzezně tak. Já o té vo tom, že podle mě by ty děti měli zná dobře, nebudujem vysvětovat všechny, nevědem 10.000 možností kamráti peníze, ale obecně by měli vědět k čomu se ty věci využívaj, jak čom by mohli by jdobrý, abydyž do tý fáze v tom životě dojdou, tak aby je mohli využit, nebo když zašnou o nějaký fázi uvažovat, tak aby je mohli využit do předovat tak dá. - Já o to, že mě nemal nějakoty ty základní věci typu běžní učity, spořící učty, i ty stavebka, já se všichni víte, že nejsem úplně největší fandal stavebního spoření, tak maj o podstatnění v tom finančním planu v některých případech, malo případech ale v některých ho. Také ty děti by měli hápad počináho pak se potkajstím, že jim všichni budou říkáť, že to stavebko maj, tak aby si potnos byděšně nezřizovali věci, který pro něvůbec nebudou vhodní, takým můkáza ty dla ty věci přesnětej všichni typy pojíštím, to znamená ať životní nemově tohste domásnosti odpovědnosti, prosté vysvět tohle tým vlastně. Ideálně by to mělo vypadat tak, že by to mělo vej praktycské pokudujali ty rodíče, takým říct, co máme my a proč, a připadně se změnit, co ne máme a proč. Pokud vo tom něco víme, pokud ne, tak po tom, co se odkázat na někoj iního, a rozobraz tě má vlastně, co mám to přinájší, jako přináno to máme. A zase znova se vrátím, k tomu nemyset si, že děti, to nepochopějí, nebož tomu nerozumějíme se odhoz často chytřičnějši myslíme, a vnímavější, takže bych se s nímav tomno prostou tevřeně bavel, co vlastně máme, a proč to máme, a kde to máme, a jak to máme, a pak kližet ty věci tramoce neví užívám, tak bych je propojel s někým do dokáže vysvěte ta ukázat. A nebo bych se nebali a vzic sebo utro na nějakou tusskůsku s tím poracem aj co u toho, už jsem zažil x takových sůzek, kde sebo uroditšel zali svoje 15-16-17-18 týděti. A dos často musím říte tam byla obává, jako se je to budé zajímat nebo tak, a mám poce, že ty těděti to skorožnický bavelo eště vízenš ty rodíče. Takže a je vidět, že prostě témá peněz, samřejmů se je to umět podat tak, aby to prototyděti bylo zajímaví, aby to nebyl jenom čísla, a fakt a který je moc sekone bavej, ale už to byle to šků formou tak, aby to ty děti mohlo bavec tak, a tak vešto tomu, že pení zesou pravně v velmi zajímaví témá v drti věčně všipadu. Tým stame krásně nehrá na další otázku, jak zapojit děti do rodiního finančního planování? Myslím si, že je hlavně přirozeně a prostě, když to dělám, když já řeším sám ty pení za tak, k tomu přízvat ty děti. Prostě ukáza tým ty věci, když já nevnak se nám příká, budu si dělat nějakou měsíční statistiků, nebo si budu psaát věci, budu si psaát výdá je přímy a takový levěci, tak je prostě přízvat a ukáza tým to. Takže, že to nejře, že tady vyskitlo a my dajte, jako jsme za darmo, ale ukáza tým, že to něco platíme. Vysvětli tym třeba, když se tytě těp tady, a když je můžem, že byjit situace, že nemojto stušenáše, nejřeba na hipote, když nebo tak je naše, tak procání platíme, když se naše. No ale, že tam prostě nějaký energie, že ten dům se musí udržovat v nějakým pořádku a v nějakým stavu, no a vysvět není prostě tady věci, protože on je prostě pochopěj. A nebudou čumět, po tom v pěter 20. proč mají platy, když nějaký poplátky je prostě mě to příde jako, jako úplně ujeti, že vysmůj jeden můj kamará, když se stěl kolik ství drogerie v svých 420. říkáte vás na nechal trojíku v druhéry, a říkáme počmy to říkáš, on říkáte vlastně věrte takhle dráhy, a co se jsme jsou jako, že domás se to najnouzije vělo nebo jako, a to mě to příde, že ty lidí po tom mým snížujeme vlastně tu použitelnost do toho života, protože, že jako. říkáte se představím, že jsem partnerk a to dla měřek nemoj partner, tak se reknutiváte si představit je tako za ký planety nebo, a že na jednu obrste nevěme si chci uvezit být z nikim takovým nevě je prostě se takovým koupujou a kolik stvej. Takže se myslím, že jako za světí toho do toho, dláčím drívky mlíp, a no mám ukazovat tu situaci jako takovou, prostě jaká je, a vysvětlová tým právě, že proč říšíme tohle, a vždyť je se občastuje, a prosto prostě nekoupíme. Tak nekoupíme si to, protože ještě ceme trákoupit dla ty další věci, a ty jsou pro názlu ještě, že takže to le zatím prostě nekoupíme, nebo na to prostě nemáme penískit, je takovou bec. Nevá vysvětlová tým to, že byme můzat počka do příště o měsíce, a klidně je mysvet, že další warianta by byla si nám dopučit. Vopučká vůžeme se bavl, takže to vytoditě mělo hápat, ale to mě prostě neděláme, a neděláme to z toho lás toho ledu vodu. A to, že to některý ní lidi děláj, dake je dobrý, je stím se známy, protože, že to tě nebudou znáhat, a na jednou přídeně kdo a řekná půčíš. A vo nebude hápat, protože na to nemá půčovat, to nevémí dysové sosti, tak se na to půčí před se, že to dělá tajte na den kluka, funguje to a má všechny ty věci, který mům bych těl. Tak to dělat bude, a myslím si, že proto by jsme se vovšech tělá těch věci, kstí má dělat má měli no má na prosto otevřeně bavit, když děrekl má v televizy, půčtě si u nás bude to mýde, a zplácet nám bude táš po tom, tak to klidně zastavit, a prostě povojit se stím má dět mávotom. Jasec ký rozčílu, když občas se jedno zastolat večo nějde návště věběřejte reklamé, tak se říkám tým vlato. Toto jsou nervy, tohle. No, jak tu pak ten nemá vypadat? Přesně, já už to jedanou. No, ale to je dobrý, ty děti to si, že je taky. Žosti televize, takže je dobrý, a možná jako nevní mají vědomně, ale podvědomně se tam někde ukláda. No, tak je dobrý, jim to jako vysvět letnou, že je to nenum reclama, že to neznamená, že to je dobrý. Takže, když to schrnou, tak ideální situace teda je, že normálně předět má tak levin dám karty na stůl, že knuhale tady je třaně a kávý platá, tole kstují bydlení, tak lena sprůmní růstojí třeba idlo, to lena stují energie. Ještě platíme, konevém poušál, pojíští ní investitá všichny ty dla věci. A pak třeba tady máme nějaký zbytek, zékterím můžeme nějakým spůsojm jako pracovat, a přesně, když se mě něco většího, tak ten zbytek odklaráme na to, aby jsme se to potom za pár měsí, co třeba mohli koupit. Za mě na prosto. A možná tady proti, který si říkajím tybo, to ještě nemůžu káza cvím dětem, tak si pre měl jděte několským to věřešíte, aby stám na měle ty obavy, a pak to věšte ukáza cvím dětem. A protože nevím můžeme vlastá v historii, co kolej, fanejste na to třápišní nebo tak, tak není řeším, to těm dětem neukazovat, je řešení si to vsobě věřešit. A kdy dějem prhávě na opak, když si to věřešit, to je to vám pracovat, a to je to zlepšovat, idealny třes někým, tak potom dětem můžete ukáza, to byla mladě zkáné rozvážnost, tady jsem se půčil na takovu labná kověnu. Teď prostě hod to z plátcem, a ne susi za to svojí odpovědnost, a ukáza to těm dětem, že také nejzme bezchibný. Prždy jsme si si je problém, že spůsta rodíčů chcé byj bezchibný, hočí tějtě, tož poda mě není dobrý, do životá, není dobrý můká, zač jsme také nom lidě a taky děláme chyby, takže na opak, když tam něco takový, je takem to klidně jako ukáza, a jak je rozdělame zidím, jakím to ukáhy, tez isténa to píšní, že se se půčil na to volenou. A nebo je si to byla prosté nerozvážnost, kterou teď prostě jako plátí te daň, ale ukáž dojím to, aby prehávě to pro ně bylo ten příklad, kdy se stou mají ponaučit a nedělat týstejní veci. Takže mě na prosto otevřeně a čím drží v tím lip, kdy je prosté jsou schopný tochápat, což se myslím, že nekokolane třeba o svního roku už učitě jsou schopný tochápat, když si sím dáme dostatečnou jako péčím do vysvětled. Tak nejpozdějš tam, když prosté, če je chojí do školy se myslím jde super. A hlavně byste sedí veli, jak moc tomu, že pomoct v tom, aby tě ty pak nechtěli nesmysli. Jo, že nejno, oni jsou rozumný. To nemě jako, že ho jsou to naše malitá látka, ale počáná těko, tam je ten faktor toho, že pak třeba přído a čeknou. Já bych chtěl tohle to, ale to se nemůžeme dovolit vejt. Jo, a jako na jednou stranu to bolí třeba u srdíčka, a můžet bolat u srdíčka, že to tomu čový, když je tím musím říci, že to tak je. na druho stranu trápromně byla oto větší motivat se tráma a knoucí k tomu ještě jednu práci nebo udělat něco návíc. Abych pak za to, že bylo tak lozumné a zhodpovědné tak mu třeba tu je spoříděl pokud můjní fakt, jakoby stojí. Takže tomu, že přispět i k tomu, že pak děti nebudou vymější ptákoveny, nebudou třeba tolik dělat céně, samozřejmě nebojít mě najivní, že by to jako úplně votfil drvalo všechno, ale jsou děti od třech to odfotores půsto větší, takže mě nemálně jako je v tomé dobrý hrát, o to, že nemá kartámanou. A tak, ono, jako takový třeba céně, a také dlávět si se myslím, že se premární ještě ději utřeba u těch, jako víra z němenčích děti, který to třeba nedukážil, jako pochopit. A potom pokud, jako byme v 15 dětě stropilo cénu, za to, že můjit se rekovím také to špatně úplně někdy jinde. A tak to to tady vydělali jedno vydělali na Instagram, na mě vyskotřilo, ak tam odhaduju takový 12-13 děti, kde je kvů tam dělost cénu, tak jsem syrykal, wow, jako hosty. Já máko, že jsoula jsem sváma, že pří správní výchově by se to odlepoz tím, čo jsou mělo omezovat, nic méně pod mě si rizě, nechdycky všichno tak, jak by mělo být. Tak nebudu tarem, chrovat, zadím, jak lukom úzidím api, takže je si to možná řeklím zapředla. Ale každopádně. Až tady bán já, oh. Niekde si se lahla. Tak si ale právě myslím, že potom už tímá vydětma, kdy jsou na záklacit, tak to do zámě má by je takový pravidal na base, jakočá klucy jsou úplně normálně zvyklý. A i si trá se neoverlavně u toho naše okulaty jostou změdycky se děle, a já si jednou záměsíc, umeme o té vžunu odbou, kvinnám si tam všichnitě věci, a za se si děláme jako plan na ten další měsíc. A mi to normálně vidí, že z tam píšu tuškou, počitám na kalkulacu škrytám a tak, a pro si úplně o té vženě s mě o tomu, a můvla jsem s mě. Votom ještě, děláme prostě, děláme jenom jel měle můvla vytrám se mě třát, co děláme, tak se mě to řekla úplně tak jako normálně jako uklajínou věc. A i fakt, že asi si snímavoděch peněřích, vbáme mě jako předrozeně hodně. A i voní se na to jako doptávaj, a to jsou fak jako malý, že už teď se jako chytaj, že třeba vyděně jako hračku, až vždycky se mě vtajeme, a kolekto stuj, tak já třeba řeknou dino jsou roztisícovku, a oni a to je hodně. A už je to taký to, že je to jako fak zajímá, a pak já si řískrým tyvaj, jaký má odpujen, a to je to hodně, tak to je relatyvní, žeho, ale baví mě je prosy o tomu. No tak se se takhle matomáte odpovědět, to relatyvní, a to je přesný to potom to srovnávání, že vymře jsem můli býještě něco za 3.000. Tak můžete, kdyby si můžete můžete můžete můžete vymět 3 dino saurý za jednu tu letu věc, je to hodně nebo není. Já vám sa vrkné jeseté hodně nebo není, a nebo řeknete je dobří tak, ktorá 3,3 dino saurý než to leto, tak v tom všipa je to třeba pro tebe to leknení. A pak je dobří vysedit, ale jak dlouho, třeba vydělávám na jedno hodně na saurá. Nebo, že prostě třeba to znamená, že když kopíme to hodně na saurá, tak já musím být, a nevím budu vydělávat 300 vky na hodinu, tak já musím být 3,5 hodiny, od 3,7 hodiny v práci. Je to hodně nebo není, že když to nekoupíme, tak 3,3 hodiny můžu byjt z té bune musím pracovat, nevím příklad. A ce vyberé, co je pro něhodně, ráčí byž do práce mámu. Ale tady cky. A tady cky. A tady cky. A pak se vrácíme, k tomu, když přijde te doma, a no vody, když tady s te doma pracuje te na homofysu, ale ní řekou proš pracuješ. Tak nezapomení, že to je ten dino saurus když si chylatřeba. A dase s tím, jako už nějakým spůsobem pracovat, že prostě je přivádět do toho vědomí, co ty vět si prostě obnášejnou. A pak už se nikdy nebudou ptáte, jako proč chodí do práce. Když už budou chápat, že tomu se vět se vydlávají penísky na dino saurus když třeba. Jak na učit děti čestně a etický prí rozhodování při finančních rozhodnutích? No tak první stakhovat sami, ukazovatím to, první stu mě napadáso tady typický vět sa to ani ne musí znít primárně jako finanční rozhodnutí, ale nevím odřuněku mu auto. A tuž vénku nebo v garážě nebo tak, to dítě je tam se mnou vydí, že se to stalo tak, jak se zachovám. Vodedu a dělám, že něc. Nebo mu nechám nevím listeček za stěračem, že teda tady na mě telefoní čislo, bo už jsem ten kerím se podářilo od dřídvaše auto. A to je tam přístup, kterými mi v tětěch budeme být to etický nebo to neetických hování, že prostě budeme dělat vlastně dáme těm nájaveně tětětem nájévo, co je víc. Etika nebo peníze. Jo a prostě by svět tým to na nás, bohu vžel bude stát penízký, že tady něk byl nepozverný a vodřel to, nebo že byl by je vížděl, nebo nevím co. Na druhou stranu, proč jsem tam dole ten listek, že spůsta, a jsem to ukážové s arvání, spůsta tady by vodil a dělala by řeníc. Máme udělat a nebo můžeme udělat to, že tam dáme ten listek, protože třeba si představíme, že by to bylo naše autonik, by nám ho vodřel. A my by jsme ne naší vynou musel je zaplátit třeba nevím 10.000 za přela kování to auta. Co by se udělal? A proč. Aby chvodil, protože tu byl stáhodně penízků. Ja říkám no a dici, představře te tvé auto, aby tě to stáhodně penízků, a ještě si ani nesneproved. Tak já bym uratčit od ten listek tam, ja říkám já taky. To bylo to nějaký moje, ako rozhodnutí, že jsem rychle vířil, nebo jsem udělal něco, nebo jsem čuměl někám, kam jsem neměl, a je to prostě moje z odpowiednost. Ja to auto, že jděme to moje z odpowiednost, a musím převzít z odpowiednost za své rozhodnutí za svoječiny, a to stojí penízké nebo ne. A porno neby jsme zkiděm, že tady měl jděl ukazovat penízké jsou dlužití, ale nej jsou dlužitějšně který veci, nej jsou dlužitějšnějšnějšť dravý a tak dal, a a třeba itto, že se v tomatom připoje zachováme tak, jak by jsme zpravně měli. Já jsem mějš se k tomu vybával připad, když jsem ještě pracovala v vědní fabryce, kde se vyráběli válečky, a na malování jako zdí. A já si pamatou, že jsem ten grát z kolegyní, kterou jsem pracovala na tom jednom pás, taký říkám hely, jako, že budu malovat, a že se poprát se štěm jsem dojít koupit válečky. A Vonáříká, jeho prostitě tak to se tady dojdí za tím naším jedním šefejm, a on ti učitě nějaký dá, že jsou tam třán nějaký ty vadníkusy, takže je vyžazujou, ale vlastním jako vůbec nic není jenu nemůžují do prodé. No a bavl jsme se o tom právě nějak jako o ty pauze, a ta druhá kolegyně měříkala, jako proci dady prostě nějaký, jako nevezmu, jako ači to někomu neříkám, a proci acích vezmu kolekci. Eště jsme myslímbe na odpolední osměně, takže by to vlastně jako někdo ani neviděl, a tak, no pro mě představa, že tam někde přezvrátníci prostě pro naším válečky je úplně jako mimo. Ale jak na tím prostě někdo uvažu jako pržbě si s nějakou povádně, co co se tady můží vzíc za darmo, ale to jako není za darmo, to se taký prostě jako vyrobylo a to. Tak já jsem se doště o toho vedou cího, já jsem si úplně jako vych si mohla třát z nějakou jako zvědníší cenu, to jako vatko upitná, bo že si k tam kliní jako koupem, že jme to jedno. A vody jo, že my to pak jako dones, a druhý den my dones prostě i ke a ta škupelnou válečku všech možných jako druhů velikostí a tak. A já jsem si přesně upéříká jo jako karma jest darma, a prostě to úplnějnej poce než když bych je tam ukradla. Jo, že to stajný bylo prostě v bánce takový to jako, že vší důvůzán soby prostě propisek papíru a kolikrá itoalet jáku. Jakože to jsou tak absurdní věci, a pak je to přesně takový to, že doma vám říkou, že krat se nemá, ale potom přesně do nesemameká tady bločky a tužky a tak spráce a vody kutomáš spráce. Ale to taky přejednou někdy někdy negrů zaplatilo, takže to myl příde, že přesně taková ta praktická ukázka to etický ochování, že prostě nevezmusi to. A pro kolik lidi. mi to všel ve absurdní, pro když je normální si spráci něco odnist. No a to do to je podla mě právě, to co ty děti vním mají mnohem víc než to co řekáme, je to co viděj. To je za se dobří si máť rozebíra, to je taky to typický, co zaž je to hodně vzahráníčí, že nevím jdete vokolo polet, tam se pro davé brambore, takový ten automat. Aže prostě vysysmačně dlačitko brambore, mám vypadnou a níž byste ještě zaplátili. Kratám nikon nenapadné nezaplátit. Ať si mádět mají to od dobří rozebíra, že už takový davec jsou třeba i včechách, akorát já takový to je svezme ten oviny a hodí to nevím dvacku nebo něco děkovýho. No a spostal dí to neuděla a to dobří si mádět mají rozebíra, co se. Vyděl si, že si ty noviny můžíš zít a nemusí za ně zaplátit. Co bystou udělá zaplátil by si a nebo ne? No a vlastně se votom z tím, když nembavím, protože jsou lidi ktej to nezaplátit. A rozebrat s nímá jako co to vlastně znamená, že to znamená, že to vlastně jako ukradli, protože někdo ty nákladě na tom měl. A tváří se, že nevřecijtej stodá normálně vzít. Oky tam vyloženějný napsaním, že stod zít se dědermu a nemusíš nám za to platit. Tak pak ok, a pak to bylo jejich sobodní rozhodnití, ale pokud to tam taklenení a vyspovstě případek to tak není. Také dobří to stej má dětma probíla, protože ukazovatím, jak ty věci vnímáme, my. Nosmoře byl bědí što máme pokřevený min, tak to pak máme pokřevený naši děti, no. Hodnoty nebo respektive, jak na učit děti, aby se vážili hodnoty peněz a coko je viděláných peněz. No musí se umět vydělat, no. Práce, práce, práce. A u těch menčích? To stejný. Jako dít tomu, že by práce uměrna jejich velikosti, s chopnostem a tak dá, protože zatím to ubezný žádná práce, on to ubez nechápé, ale maksích třeba mělu je vindávání na dobí zmyčky. Prostěcky stojí, je tam voto vopřenej, a jednou rukonám to bytahu a podává nám to. Jo, tak prostě to dole nemysím, že by měl bět jako ta práce, ale i tak ve malý dítě už zvládné nějaký věci, tak a nevechvět to začné schápa, tak a vzmete hodzíka, jak můj se dom. Tak si myslím, že už některý má věc má v klidům, že pomáha, tak ona prosto vědomě a víco, tak prostě vymysím něco, co za secky se vrácím k tomu mělo by to bejt něco, co nevní mám jako standard. Takže přeba pro mě nežesím uklídi svůj pokojiček a z toho na sná než peníze, ale uděláš něco, co nyní v tvím popisu práce za to, že byt lýž doma, podstajte, jeho to znamená nevím na tětskříkám, uměž mě autot, přeba. Jo, a befinálé úpení jedného uměje, že prostě bude flekatý a tak dá, ale prostě dělá něco na víc, a dělá to s ním, že se trá dohodno mež za to prostě budou nějaký peníský. A tu jsme se velé bavili spolu jednou, je dobili nastavit nějaký standard i tý práce, tý kvality, za kdy za to dostaní za placně, aby to nebo nebo jenom jako, že to vož plouchné a dělále, že taky chce vědě nějaký standard i práce, ještě za to mám zaplatit. A podnamně tohle je přesně to učení se toho, že prostě za právě odmala můžou, my jsme stají bavili v otom podníkání, že některděti tam můná sprudávaj, hračky když nepovůžuje tak dá, tak tohle je přesně učení jako hodno ty penies. Potřeba, že oni vědí, že tam nějakou dobu můsej sedet, musí oslovět několik lidí nabídnou tým ty věci, a třeba za to ubec nic nedostanou, a pak si oto víc váže, když jo to stejně jako z čímkoliv, co ty děláj, ale může taky učit, že když bude řeľat něco navíc, tak můžeš mít životně něco navíc. Já to jsou podle mě věci, který je co jsou obrovský doložit, je ubec bych je nepocenioval, a vlastně občas díš sliším takový to jako dokuť studuješ, tak za tohle bude mplatit všechno, tak něpřište strášná škoda proti děti. Takže něko chábu, že u některé škole faktě šký pracovat, děž někdo studuje na lajkáře, tak jako klovou dalo před něma co se žinou musí na učitě môna právníka, a přes to jsou děti, který i přidom zvádaj pracovat. A prostě dí ve final, ale jako za mě je to vlastně celkem jedno, je si chodí nabrigádu 5 krát, je idě nebo jednou týmě. Ale chodí učit se zná tu odnotu těch peněsto, že můž si dát nějakou práce za to, za mě prostě škola to dělá pro sebe, to nená pro mě. Takže jako dojstý měry ano podporvat samozinět to, že má kde bědlet, to že má co jíst určitě o, ale pak je o táska do jakými mám kupovat nejměm všechny bote, oblečeně je teď dál, že prostě za si a to trávní mám, takže koupím nějakýt něco co vní mám jako standard, a chcešli něco na víc, tak prostě si kodí nabrigádu, ta tělá studuje škou školu synku, ale kou to zajímá. To se něco škou, že se bral ty, že ich cež dělat, věděl si do předů, že to nebude nároční, protože to by jde na nradíště měl, pro bradře dí, že je zde studuvat, káře nebo právníka, tak to bude náročně štění na učení než zde studuvat nevět cejního. Když zhoděl, že tady neurazit nějaký vysokřik? Tak, tak prostě běstím to díde mělo počítat, tak bude to hold některých věcach náročně ště. Já my zase můžem udělat nějakou dohodu, tak hold bude štělat tydlety věci, třeba, bož pomáhat mě v týpráci, protože bude měl vědět, že něco jiněho bude ště, že kteřek nehaledal jsem vrigadovů. A ne našel jsem nic co by časově šlo sklobyc můjí školou. Já obře to někdy může byjt nároční. No tak třeba bude vědět, že u mě ve firmě taková práce existuje, tak bož pracová večer, nebo v noci cám nepotom. To tak prostě viděláš peníze, a budeš mít nechceš, nebudeš mít, ale prostě to neznamená, že já pak budu a kopem tedy další bote, který nebo nevdeně nepotřebuješ, no mě chceš. A tohle podle mě jako doložití ty tě ty vest k tomu, tak jak to bude v tom životě, protože životě im tak iní do ty věci nebo je dávat inom, tak jenom protože jako se što ty. Jeho dobro, že možná některý dáme, když jsou hodně heský, tak jsou pánové, který jsou okotný platět zpoustupeně, ze za to, že jsou třeba heský, tak to tak tadycky být. Může v tom životě, ale nemě jsem si by to tady, co bylo doblí učit. Jeho, že jako bylo lepši, by jsou sebe uměl a postaracama. Takže todla poddamně něco, co proti, že tím můžeme udělat. To zase vlastně příkladem, zase žením ukážu, že důžit něco víc, tak já musím být mákrov, nebo udělat něco hytřejš, lýp a efektivnějš, a zároveňím ukazovat, že oni můžou už v udlíměku. Dobře nemůžeš tam len někde na brygádě, pročetě je osum. Ale děvěli byste se, jak se to dá, i tak, prostě, že jsou rozný jsou se disnámí kamerádi, který máj firmy a pomůžeím to. Tady što dí těchce, a je to je osobná volba tak takovnom trová nevěděm něc špatního pokutám nevím nekutání, kde v dole jsem zřejmě. Ale pokud já něco, co toho trá bude bavit, co bude naplňovat, tak nikdy tomu, že byjt. No a nikdy tomu, že byjt právěš na stajou o tom bavu, nikdy tomu, že byjt i něko nefinoňční, ale trá se nějsů se ta náchatě, ale medal na starostí potůček. Jo, že říkám si, že prostě pro kopat udáte skytodle to, pak vám pracovat fytály, tak my vozodou z níveci si táhali za to. Takže vědět skimi přivejse, a vzní propisky a pro vědět se a to bolo fytášně jak to bolo ekskluzivní, že odchý době. Prostě mě bolo na nevěm kolek 6, takže je tské předvodě zden, když jsem byl v vozovkách vesváte, když jsem si si se lo spátky do prahy taká tam ještě naklonou klečil v potůčku, a prostě kopal jsem tam čehocky přišel, a ty jsem vidělš ten buduček nějaké zaraztla, je tak já tam prostě úplně mokrý do auta, potom máš pina vej, a spokujený, protože mě to prostě bavl odstal jsem z odpowiednou prací na starosti hídat podůček ujehochatí, a byl on to tam neleský, takže to bylo super. Tak je to na učilo prostě, že jsem za to dostával nějakou odnienu, za to je jsem tam bolo správce potůčku, takže ty formě můžou bejt různí, a myslím se je to locouty věci, který děti prostě učej, že je v pořádku si už pně truce, a má knouc innom prostě, když stve sváte čci dřeba. To jsem vlastně ještě nikmý komuněř, takže jsem za indekřeme ještě. To jsem zrykáže, když se se potůčkář. Na paramitra ještě tema, jak skře příběhy, uspěšních lidí, podnikatelů, investoru vlastně inspirovat svoje děti? No, tak jako tráza se změl, uluplou je to jednoduchý podžímě teda ty příběhy bavěj. I je neská spůsta filmu, takže se rázdět má koukat na filmy, dá se čískníšky, dá se posvát audio, kníhy, dá se cochujem musí jenom vyprávět o těch lidek. Učitě, může minimálně z jedním člověkém budu htít maksíka na tísíc procent se znamy, tady to máš bát já, protože za pervé to čech a za druhý na největší podnikatel český histori. Tak čáty mě šlenky budou absolutně nad časově jsem v tom přesvětčenej i v době, kdy bude řídu můj si nabud je do spělejá tak. Tak ty principy, který prostě teda ty lidí vytváře, a vlastně ukáza tím, co díky tomu dosáhli, třeba. Může byjt zajímavá cesta, jak se v tom hitydě tím můžu inspirovat a dát vlastně ty nevěsi vzory, ale možná z části pozitivní vzory prosti do toho života, že to nemábejte nom vota tínkoja mámencela. Takže můžu nájdit někoho, kdo je prostě jako sedí, kde jsem to líbí, můžete je vzít do zliní na dobatě ové veli prostě a podobní věci, a ukáza tím, co teda dějakůby zvládly třávě budovat a jakým přístupem, jakým principem. Samozřejmě by to se nemělo bejtos boštěvání, takže jdobrím vysvět tedy, že některý věci v těch filmách jsou prostě upravěnit tak aby na povedě koukali v televizy. Máš je bát tě a nebo buch, ale bylo to nemá ničho jak bylo to despota jako blázen, který ale píli nás sobě se dokázal i pracovat prostě finspirativního lídrá, a z toho podkým nikdo nechciel pracovat se na jednou stálu člověk pod těnim všichni rádi pracovali. Takým ukáza to dlážete ta pránce nás sobě. Takže myslím si, že v zením k tomu kamten zvěc spéha, co všechno se střilmovává, natáčí a píču jsou tomu kníšky také odšitě jako super cesta pro to ukáza těm, že ta desposta lidi, který děláj veci, který sutřá v souladu s tím, jak my to vidíme, a ukáza tím, ukáza tím dvlady pozitivní vzorím pro němůžu byt v životě velmi dložitý. A to bym třeba, který se mná fotbal, tak vydším umádí klucy, který se fotbali z tím v mýdo bě, nevím jak tějte, ale měl dvlé pení plagáty. Popokojí, takže aměl domási 60 plagátů, a ty lidi prmě byl inspirací, a dísem si něvlastně nikdy nebavlo číst, vlastně jsem to fakt, jako neměl rád, povináčetba, prmě znamenala, že jsem to vopsal u mějich starších sester v věch čtenářskim děniků, a nebo jsem tohodou někdy na internetu. Většen o parkníšek jsem tady jako předčet, tady předskýbá, a pověstit, to mějšte celkem bavlo třeba, ale její nakvůbec, jak obabičku jsem se přiznám jsem nikdy nečet. Předěl jsem jak rád s filmovolní dí nečet ani dí ani či sprudě, podobně nebudu nebo nemám můk tomu nějakou, jako, že mě to k tomu táhlo, možná z maksikém díby to leko chceli pořád, ještě, aby to říte. A nebo chodě. Nebo na důchod si reknů. Co věch životě neuděl, předčí stváč taksí, předčí stváč. A protože mě to prosení nikdy nedavalo, jsme se k pořbýchtočet, co mi to dá. A vždy to díme tu mná káčeská historie, hapů, ale mě já jsem spíš jako praktik, takže a tady jsem si pokomov přečist, bo život to pizdej vidá beghemá a spustají. který zřičně ještěš, měrě jak může srdná bobyčku, zjiho to běsem nejvěda běkhema. Také nůby světleným proč, protože jsem chcěl by je profesionalní fotbole stát, a to bylo v týruběně lepší fotbole stana světě. To znamená, že já jsem si chcěl přečístěch se státně lepším fotbole státě, a bych to hodno moh praktykovat, tak to jsem se hodnul během hvolky. No a to je podle mě to něco pomocím, že tě tem hledat v tom, co je baví. Nevím, hočička se rozhodné dělat aerobik, tak účitě byla nějaká velmi šikovna, a dáma, která dělala aerobik, a bila v tom dobrám nějaký správní Honoty, a účitě byla napsanákníška, nebo na to čenej fel nebo něco tak jo, v čem by se to hočička mohla nic pirovat, třeba třeba třeba třeba třeba třeba třeba třeba třeba třeba třeba třeba třeba třeba třeba tře Takhme to příde prostě jako inspiraty, že tomu řebavu je tam můžu v tom mi dřivotní vášeně, můžu byj potom nejlepší lovci, stop dino sa úru prstěna na světně, neviem, čím to vědří, jadná. Jo to mě rický faszcinovalo, že hodně mě říc opřádně žádní jsou, ale už mě říc, a že bude pala v ontolog. No? Jsvěcky musím jsou vstříno, tak bude kdo správně. Žeká to lítný švě. Takhle můžeme přátelé ukazové murose, a říkám můj, kdo také můžu dopadnou. Kdež jsme tě. Manipulátorko. Kdež jsme u těch příběhu, tak jsem říjte pod někaterále, tam nemá jenom tu slavu uspěch, a tak, když máme pořád potřebu, jsem říkou kát. A já vidím, se běte tendenci, že když se u někoho jako inspirujú, tak jsem dřív jako trošku zavírala oči předím, že oni vám to řeklou jako řehel, ale je to po mletech, ale tak jako držiny, a tak ajá, ale je tam to světlou na konci tunelu, a pak, když na jednou přidoutyváš je temný chvěl, tak si říkáte, to dla mění grone řek. No, to nejím pravdam, to v tomlů vyspou stáledí. Tak jak v rámci i těch inspiratifních příběhu nebo celkově, jak děti učit se schyb? Jako v rámci, čeklouči příkladem za se oteřenou komunikací, ty jsme v těch financí, tak to je to, co jsem přesně říká, že jsem uděl nějakou hipu a těci za ní nesoprostě násetky. Tak to je za se nescholávat, to po tom to pravdě podmězopakou také nebo je větší pravdě příším to ukážů, tak nebo je větší pravdě příším to ukážů, tak nebo nebo je větší pravdě příším to ukážů, tak nebo je větší pravdě příším to ukážů. Řeklouči, že už bych to nikdy takhle neuděl a prehoč, tak aby se třejmě z toho po naučili, tak se myslím, že můžeme měnčí pravdě promozitov budoucnu udělaj. Řeklouči má, že to nebyla náhodat, nebyl to talent, to bylo vydření, a já se si třejmě je zpoměl na to jak v týchních cep tam psaal, že z prvních tisíce prostě dal dva goly. Řeklouči, že to je dobrý si uvidomit, a urvět si uvidomit, že pravdě si to dítě trát takhle v nímá a má rádo toho dva hráče, tak může se můt nejře vzápase nedal goly, ale nebo něco tak jo, tak ktříc pám a těj se na věgemá z prvních tisíce kopů dva goly. A potom, na konci, na opak, to bylo skoro na opak se dvou kopů tisíc goly. Takže, takže dobrý prostě těm dětem ukazovat přesně i tohle to, a to se myslím, že pravě. Tak mi mohodem, ono je dobrý, že vlastně dí se píše kníška nebo dělá film, tak mám výděcky tu zápletku, že jo. Takže, mě můžou je pustit tohle to, že tam bylet, že to je to ten goly děj, že jsem je to nedáři, že jsem vhá, a na konce se mě stane hvězdá. Takže to je doleždě proto toto v těch filmách i v těch kníškách dost často je a je dobrý to těm dětem připomínat. Tak si uvedom, že tě cež stejně dolá, jako bylo ten na ten člověk v týle týle týle týfázi. Mátej stovnou filmu, jo a nejdou jim to do dátu, kudáš, protože za se budou vydě to se to na koncit, mělo, že je taktou může dopadnou dobře, nebo jim můžu říc, a pomáto ještou filmu, někon třeba neměl ubec co jist, tě ještě pořád máš co jist. Znamená ještě pořád, jisto nemusí byjt tako tak špatné, a zároveň mu tím, že kámo, že to přídeště hořší, bude na to připrevené, a zároveň, že to teď pohopíš, a zesněstím něco dělat tak to ani nikdy příte nemusí, a vlastně nemusí byjt tak skrúšane, že toho, že to tak je, protože i lidi, u kterě, které ktorou padlo tak jako utuat výo oblíbence, tak byli tráště hořší situaci. Jo a to si myslím, že je dlužitě, je dlužitě by si ty uměl je poučit schyp, a samozřejmě to, že mím ukážem ty naši neznamená, že oni je nezopakujou, poče zná, to znamená se jako každý, že nám občas někdy nejto bylo vlubili výřeň co poradí, a my potřebujem si to rozbítem svý vlastní kokos, abyli jsme to pochopeli úplně, tak to stejní bude u těch děti, ale myslím si, že z poustu z nich tráne musí udělat, protože to třeba bude ten odstrašvící příklad. On bysto prostěnom zapomátujou retnusi, a to dojme minká říkala, že není dobrý, a zpomní nám si, jak z toho byla špatná, jak z toho byla jsme, že jsme potom nemohli tohle, takže tohle já dělat nebudu třeba. Takže i vlastně to vlastní něco za co se v občas stydíme, a třeba to tím, že nemě chceme říct, může byjt na opak to nejíce nijší, co je mě řeknáme, protože to třeba potom nebudu opakovat. Napádám je tady, k tomu, že není na zvycí, která seme poměrně děje hlavně u klientek, který jsou ženy a jejich ta to ve třeba skrahovaly v podniekání. Nebo je tím po jako neuspešným podniekáním do vedle do nějaký, jako nepríjemný životní situace typický třeba, že můsohli pro dadům přestěhovat se nebo měli nějaký období, jakože přesně byly zvyklí se říct, a na jedno můsohla přítě jako velká uspora. A vlastně v ten moment asi, že li tak jak normálně většinájí spolužáku, ale spadle stoho. Takže právě mají takový to, že níkdy nechchtějí podnikat, ale to co tam je vždycky společný v tom přiběhu je, že to nikdo snímá nekomunikoval, a oni už jenom poznále to o mezení. Jože poznále už jenom ten pát, a tam pak přesně zaměv z niká to traumat, kdy si řeknou no tak to, ale já prostě podnikat nebudu, protože vidím, jak to může dopadno. Místo toho, aby vyděli přesnět a práce, kde já byla předím, to co způsobilo jako ten propad, a že to není takže to je o podnikání, ale o tom konkrétním čově a ty konkrétní. Jego situace tak jenom, že tady přesnětán nekomunika ce toho, a potom postavení toho dítěte přímo už předhotovou většt tak, že to prostě je. Teď jsem tady 5 let krachovala, ale to by to říkám tady v týlety nejhorší situacej i je vlastně to nejhorší, co můžem uděláte, že ideálně prostě i ty svoje aktuální hiby, těm dětem jako komunikovat, aby je jako věděli, že s tím je co dělám. Ale aby to nebylo takový ten náras, jakože týt jsme se tu měli jak neobláčku a na jednou už to taky konení. No, to mě napadlo hned několik větší. První třeba byl dosť často v tomatom případě býva, že když se dáří tak si žiu na wysoký noze, a nechovaj se tak, jakože tak nemůsi byť na vždycky, to je na věc. Důhávět si, že potom teda přitom propadu na jednou teda všechno věblejou, že to je takhle, to je důhávět. No a tře týnej častější věc, která to jako velmi znášně oblivnuje, že to svedu na to podnikáň. že nepřesná je to je mohje chyba a mohje špatný rozsudny tím, nebo můjš platnej přístů palé, ale tváří se jako, že to zlí podníkání za tom může a zlído davatele, a zlí odbědatele, a zlí všichní vokolo, jenom to není mohje chyba. Potom vědětech může vokovat, že něco tak věro rozhodění je chcějí zažít. Na opá, kto třeba může taky vypadat tak, jak mě je teda jedná stážistka u nás, chcí podníkatání když nejakomí tátá. Náto minimálně ukazuje na to, že byť ono to vidí a nebo on to komunikuje, že prostě to není chyba podníkání, ale je byla to chyba jeho nějakýho rozhodnutí. My jsme zjetnou to připadit to není úplně, že on by to tak komunikoula, ono to vidí, že prostě to jako sobodná volba její hodáti, a tam je to spíš tom, že jako je mi seho dně daří. Akorát prostě ona by nechtěla to, co všechno se k tom váře, neko takovu dání by za to platě nechtěla třeba. No to, že protože káto hledo, ale minimálně jako je dobrý touč je komunikovat. Máme tady poslední bot, a podla mě to zakońčíme fakt hesky, a já bych odvás tělenia ký típé, jak navé zděti na cestů k vybudování finanční nezávislosti? No tak tady rozhodně platí, čím třív tím lip, protože nezávislosti je čas dát tomu čas, dělat kontinulně ty věci proto. Když se tedy tím, že ubec něco takový ho existuje, že vlastně jsem může stát, že taky tak, jak teď pracujeme pro penízký věci na zrodičů, tak ne musíme časem, půc se tím bude mě správně chovat, a že potom můžeme mít prostě mnohem víc časů a mnohem víc soboda a zároveň, zase jim vysvětet, že to nemábejt něco kuleču můžeme se, že ním jeli zblázně, že to prostě jako musíme mít. že i cesta je cílo, to zamana, že to užívat, jak pocestě tak na tom konci, ale že něco takový ho existuje, protože někoho to trá ubec nemusí zajímat, můžeme tu vej upeněl hostení a pro někoho tomu, že by je tfajn, a pokud to dítě prostě zašné vzodešně brském věku, tak tomu už je přijít poměrně brzy. Jako ještě to vezmu, nevěm tak to finančně závěsto zdečbluhtí na urovní 30.000 výho přímů, třeba, na tak tomu potřebů necelajde 7.000, za který dokážu pasivně mít do konce života přijem 30.000+ a vybudovat něco takový ho může trvat 20-let konstantní práce na tom. Ten čověk zašné v 15.000 nabrygády zašné fakt jako aktyvně, protože to bude jeho cestá, bude toch tí, tak v 5.30.000 může by je závět sejná urovně 30.000 přímů, a spostali 10.000-13.000, no a 30.000 dost svovoda. Preto neříká, že on už nebude pracovat bude řítenom 30.000, aby to znamenad, že si, kterou může třaušenom poloviční uvazek nebo třeštínovej nebo klidně celej, ale prostě v něčem, co bude bavit a nebude muset dělat něco co na nebavěnom, protože tam je víc peněz a tak dál. A todná něco co podobně stují, za to těm dětem ukáza, že taková možnost je a to, že tady někze má minkou si to neuvědeme, nebo to si stěli až pozdě, a nemájto, neznamená, že to nemůže mítron, nebo ona. Povedná s ústov, a zároveň je nebudou zbudešně přeceniovat, a dáva tím hodnotu, kterou nemáj, tak pro ně ty peníze může vkrásně pracovat a neadar může říká, že peníze jsou dobrý sluha zlejpán, tak tady to platí prostě dvojná so pamůžu byjit v velmi dobrý sluha, pokud se z nich nezblázním. To znamená ukáza, tím dětem, že se s níme dajt dělat heský veci a třeba právě, pakže tady ložitý pro mě takým ukáza, proče to pro mě doložitý, protože to svoboda toho, že nemusím je třeba pro mě velmi, jak by zajímava, a tady se budou ptát, prošto teda ještě nebo. Uděláš díš už tomáš, tak jim jsem dá vysvětlet v pročné, že tomá trváště nějaké další záměr a tak dá, a citi děti z toho ve zmou, co uznájte závodně, tak jim vysvětlet, že to, že to tak mám já. Neznamenáš to, jak musíš mít ty, v bezřádnej pasivní přijem, ne musíš chcít, ne musíš v ani mít, a nebo můžeš, a to záleží prostě na tobe je to tvé sobordná volba. A myslím, že jdu byjít mě tomu kázačí v bez něco takové existu je, protože se myslím, že myslím, že myslím, že myslím má je spůsta dík, prokterí té science fiction, a myslím, že jdu byjí to jednom probohatí pridom teblbost. Prostě je to pro každý, o kdo to chce. Je, super. No tak to jsme za koncielete ramac hesky. Já tam k tomu ještě jednom dodám, že pokud by vás i po tihle těch 30 těpěch, který smetari na to čele, a podle mě jsme v každěm bodou dali stejně tak douší dva podbodej, takže na těch 50 estejně očně budem, tak synám nebojte ozvat, přihlášte se bude přeznáš, přeznáš vebovej formulaš na www.zabohatíčišskotečka.caz, zaloška služby a dole je kontaktní formulaš, a klidně sebo můžete vzít je to dětě. Przez ně tak. No, a učitě mám řekno ještě jednu důležitou vět, myslím si je zvláš udělat těch dílu, to nebude ani potřeba to lehřikat, ale stejně to řekno, budeme rádě za zdílení, acitou dostane mezi co nejvíci lidí, protože, když už nejpro sebe tak a zpoň pranaši děti by jsme to udělat měli. Takže s dělejte stejně má, který by to podle vás mohli htít a nebo měli slišet. A stejně tak určitě budeme rádě, když si najdete čas na to, aby stele hodnocení našou podkastu, a tuž na Spotify tak na Apple Podcastach, a stejně tak na Apple Podcastach se rá napsat i hodnocení to podkastu slovní, toto obo je pomáha našou podkastu, aby mohli dělat to, co mude nejli pate je pomáha, takže budeme opravdu rádě za pomoc. No a tu už asi všechno, máme něco, když to zbysnak tomu dodali. Zavně je to vše. Nemáme. Když proberete, že se má, když se má dělat těch 30, kvěřím tomu, že vás větně na tom budou lípnéš 99% a děti většesky republice a možná i vesvětě, takže skutí do toho a půleho toho. A nezapomente, peníze si ce nejsou, to nejdu říštější vět životě, ale ovlivní všechno, co je důležité, proto bychom se k něm podle toho mě rychovat. Mějte se krásně, hezky den.